Kvenština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kvenština (Kvääni)
Rozšíření: Troms a Finnmark (Norsko)

Počet mluvčích:

2000-8000 (2005)[1]

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: není
Úřední jazyk: NorskoNorsko Norsko (uznaný menšinový jazyk)
Kódy
ISO 639-1: fi
---
fin (B) fin (T)
ISO 639-3: fkv
SIL: FKV
Wikipedie
testovací provoz

Kvenština (kv. kvääni [2], kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms. Vzhledem k politickým a historickým důvodům obdržela v roce 2005 status menšinového jazyka v rámci Evropské charty jazyků, což umožnilo studium kvenštiny na univerzitě v Tromsø od roku 2006. Přesto je však vnímán jako vzájemně srozumitelný dialekt finštiny a je seskupena do peräpohjolských nářečí společně s meänkieli (tornedalská finština), jíž se mluví v Tornském údolí ve Švédsku. Má k ní blíže než ke standardní finštině.[3]

Kvenština obsahuje mnoho slov přejatých z norštiny, např. tyskäläinen (od norského "tysk") na rozdíl od finského saksalainen - Němec. Používá také některá stará finská slova, které se ve Finsku už nepoužívají.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Norové v Norsku nazývali mluvenou finštinu jménem kvænsk språk. Kvenský badatel Terje Aronsen v roce 1984 shledal, že mluvený jazyk Kvenů není finský. To je důvod, proč tento jazyk pojmenoval kvääni kieli neboli kveeni (kvenština).

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Kvenština [4] Standardní finština Čeština
Kvääninkieli oon se kieli mitä kväänit Kveenin kieli on se kieli, jota kveenit Kvenský jazyk je jazyk, kterým Kvenové
oon puhuhneet ja vielä tääpänäki puhhuuvat, ovat puhuneet ja vielä tänä päivänäkin puhuvat, mluvili a ještě stále v dnešní době mluví,
ja mikä oon säilyny ruottalaistumisen ja joka on säilynyt ruotsalaistumisen a který přežívá pošvédšťování
ja norjalaistumisen läpi minuriteettikielenä. ja norjalaistumisen läpi vähemmistökielenä. a ponoršťování jako minoritní jazyk.
Minun mielestä Torniolakson "meiän kieliki" Minun mielestäni Torniolaakson "meidän kielikin" Dle mého názoru je i "náš jazyk"* Tornského údolí
oon vanhaa kvääninkieli tahi vanhaala on vanhaa kveenin kieltä tai vanhalla stará kvenština, neboli v našem
meiđän kielelä kaihnuunkieli. meidän kielellämme kainun kieltä. starém jazyce, jazyk kainu.


  • "náš jazyk" je doslovné označení pro meänkieli (meän - náš, kieli - jazyk)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kven language na anglické Wikipedii a Ruijan murteet na finské Wikipedii.

  1. Kvenský Institut
  2. http://www.kvenskinstitutt.no/nyyheetterit/det-kvenske-navnet-p%C3%A5-spr%C3%A5ket-am-kv%C3%A4%C3%A4ni
  3. http://www.ethnologue.com/14/show_language.asp?code=FKV
  4. "Miksi kvääninkieli kirjakielenä" od Terje Aronsen. Ruijan Kaiku 1/2004