Karelština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karelština (karjalan kieli)
Rozšíření: FinskoFinsko Finsko
RuskoRusko Rusko

Počet mluvčích:

asi 35 600[1]

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: jako minoritní jazyk uznán v:
FinskoFinsko Finsko
Karelia Republika Karélie[2]
Kódy
ISO 639-1: není
---
krl (B) krl (T)
ISO 639-3: krl
SIL: KRL
Wikipedie
testovací provoz
Možná hledáte: Karel (programovací jazyk).

Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků. Velice se podobá finštině, někteří finští lingvisté ji považují přímo za dialekt finštiny. Karelštinou hovoří lidé v Karelské republiceRusku a ve východním Finsku. Počet lidí užívající tento jazyk se pohybuje okolo 35 600, z toho 25 600 mluvčích je v Rusku (podle sčítání lidu v roce 2010). Počet mluvčích se zmenšuje, podle prvního sčítání lidu v roce 1835 jich bylo 171 000 jen v Rusku.[3] Ve Finsku jsou mluvčími karelštiny zejména starší lidé. V minulosti se psalo cyrilicí, ale nyní karelština užívá jako písmo latinku.[1]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Karelština patří mezi baltsko-finské jazyky ugrofinské větve uralských jazyků. Nejblíže si je z lingvistického hlediska s finštinou. Karelštinu bychom si neměli plést s finskými „karelskými“ dialekty, kterými se mluví ve východním Finsku (a před druhou světovou válkou ve městě Vyborgu).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa dialektů karelštiny před 2. sv. válkou, hranice Finska jsou zde současné

Karelštinou, resp. jejími dialekty se mluví zejména v Karelské republice a v Tverské oblasti (severozápadně od Moskvy) v Rusku a ve východním Finsku. Díky migrační vlně po druhé světové válce bychom dnes našli karelské mluvčí roztroušené po celém Finsku. V Karelské republice má karelština statut minoritního jazyka. Od 90. let 20. stol. bylo několik pokusů alespoň legislativně zrovnoprávnit karelštinu s ruštinou po vzoru jiných ugrofinských republik Ruské federace, totiž přiznat jí v Karelské republice status úředního jazyka, dosud se to nepodařilo. V Tverské oblasti mají Karelové kulturní autonomii, tudíž mohou svůj jazyk používat ve školství a médiích.

Karelská abeceda[editovat | editovat zdroj]

A a (aa) B b (bee) Č č (čee) D d (dee) E e (ee) F f (ef) G g (gee) H h (hoo) I i (ii) J j (jii) K k (koo)

L l (el) M m (em) N n (en) O o (oo) P p (pee) R r (er) S s (es) Š š (šee) Z z (zee) Ž ž (žee) T t (tee)

U u (uu) V v (vee) Y y (yy) Ä ä (ää) Ö ö (öö)

Karelská abeceda je psána latinkou, má 28 znaků, z toho 19 konsonantů, 8 vokálů. V minulosti se zde často používala cyrilice, někde až do 19. století. Karelská abeceda založená v latince vznikla oficiálně se založením Sovětského svazu. Zajímavostí oproti české abecedě je pořadí znaků, kdy písmena Z, Ž následují hned po S, Š. Stejné to je i u estonštiny.

Hlásky[editovat | editovat zdroj]

Vokály[editovat | editovat zdroj]

Pokud nezohledňujeme délku, karelština má 8 vokálů. Jsou to a, e, i o, u, y, ä, ö. Vokály ä, ö, y, e i patří mezi přední vokály, a, o, u mezi zadní.

V karelštině platí vokalická harmonie, což znamená, že v jednom slově se můžou vyskytnout buď pouze vokály a, o, u, nebo pouze vokály ä, ö, y. Vokály e, i se pojí s oběma skupinami.
Příklad: kävelöy, viuhkata

Stejně jako finština, karelština značí délku vokálu jeho zdvojením v písemné podobě, jediným rozdílem je, že karelština prodlužuje pouze vokály ii, uu, yy. Vokály a, ä, o, ö, e se neprodlužují. Dlouhé vokály je nutno rozlišit i v mluvené řeči, je to esenciální pro význam slova (hiivuo – hivuo, tuuli – tuli, kyzyy – kyzy). České dlouhé měkké í by se tedy v karelštině zapsalo jako ii.
Příklady karelských slov s dlouhým vokálem: suuri, tuučču, kuuzi, kuuluu, tyynii, kyynäl, sygyzyy

Karelština má dvacet jeden diftong (zejména severní karelština a livvština) a triftongy.
Diftongy a příklad použití: ua (andua, ruadua), (tömsyttyä), uo (vuozi, kaččuo), (pyörie, nälgävyö), ie (tie, mies, eččie), (iäni, miäččy), ai (kaivo, vaihtai), äi (äijy, mäit), oi (koiru, heboine), öi (igävöijä, söi), ui (uinota, ruis), yi (kylyine, sygyzyine), ei (eineh, veičči), au (aunu, algau), äy (käytös, kyndäy), ou (ounas, kaččou), öy (löyly, kävelöy), eu (leugu, reunu), ey (keyhy, leyhkiä), iu (čiučoi, oppiu), iy (liygiläine, eččiy)


Triftongy a příklad použití: uau (katkuau), iäy (lykkiäy), uou (juou), yöy (mädžyöy), ieu (katkieu), iey (rebiey)[4]

Konsonanty[editovat | editovat zdroj]

Karelština má 19 souhlásek. Když za konsonantem následuje přední vokál (ä, ö, y, e, i), je pak konsonant změkčený. Zadní vokály (a, o, u) tuto funkci nemají. Změkčení (palatalizace) se případně značí apostrofem (t'outa, died'oi, vil'l'u, pun'u, or'hoi, Vas'a).
Mezi konsonanty patří i gemináty (čili dlouhé konsonanty). V karelštině se používají gemináty čč (počči), kk (lukku), ll (villu), mm (lämmin), nn (anna), pp (pappi), rr (sorrat), ss (kissi) ,šš (bošši), tt (tuatto), vv (tuvva).
Uprostřed gemináty je šev slabiky (oč-ču, tuk-ku).[5]

Slabiky[editovat | editovat zdroj]

Hlásky se přirozeně shlukují do slabik. V karelštině se vyskytují jednoslabičná (suo), dvouslabičná (sa-na) a vícelsabičná slova (vo-ka-li).
Slabiky se dělí na krátké a dlouhé, uzavřené a otevřené. Jednoduše řečeno, krátká slabika se skládá ze dvou a méně hlásek (el), dlouhá slabika ze tří a více hlásek (gieu). V uzavřené slabice je vokál uzavřen mezi dvěma konsonantními svahy (lan, čirs), v otevřené nikoliv (ai, tuu). Z toho vyplývá, že uzavřená slabika musí být zákonitě vždy dlouhá!
Rozdělit karelské slovo na slabiky je stejně jednoduché jako v češtině, stačí vědět, že hranice slabiky leží mezi geminátou (om-mel-la) či dvěma po sobě jdoucími konsonanty (kah-ten). [6]

Tvarosloví[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména v karelštině se dělí na vlastní jména (erisnimet) a obecné názvy (yhteisnimet).

Mezi vlastní jména patří následující příklady:
Jména a příjmení osob (Ofon’an Natoi, Nikolai Petrovič)
Jména zvířat (Mirri, N‘akku)
Názvy zemí, měst a vesnic (Suomi, Anus, Kotkatjärvi)
Geografické názvy (Luadogu, Onieu, Baikal)
Názvy kontinentů a planet (Jeuroppu, Aazii, Mua, Venera)
Názvy knih, novin, časopisů (Aberi, Kirjuniekku, Oma Mua)[7]

Skloňování

Karelská substantiva mohou mít více kmenů. Existují vokalické kmeny v silném a slabém stupni. Ve slově takki je takki- silný vokalický kmen a taki- slabý. Některá slova mají vedle vokalického i konsonantní kmen (kmen končící konsonantem), např.: suuri (suure-, suur-), sammal (sammale-, sammal-).
Při připojování pádové koncovky ke slovu je jeho kmen esenciální, různé pády vyžadují různé kmeny slova. Při volbě kmenu bereme v úvahu, zda pádová koncovka naruší systém slabik v nominativním tvaru slova, pokud pádová koncovka uzavře otevřenou slabiku, používáme slabý vokalický kmen, pokud pádová koncovka nenaruší systém slabik nominativu, využijeme silného kmenu. (loppu → loppuu, lopun). Konsonantní kmen často využijeme při tvorbě partitivu singuláru (kymmene → kymendy, sammal → sammaldu).[8] Karelština má 17 pádů. Jsou to nominativ, genitiv, akuzativ I, akuzativ II, partitiv, essiv, translativ, inessiv, elativ, illativ, adessiv, ablativ, allativ, abessiv, komitativ, prolativ a instruktiv. V následující tabulce jsou znázorněny pádové koncovky (tučně) a způsob tvorby množného čísla (-t, -i-, -loi-) (kurzívou).

PÁD Sg Pl Sg Pl Sg Pl Sg Pl
NOMINATIV škola školat kaži kažit kieli kielet vanneh vandehet
GENITIV školan školien kažin kažiloin kielen kielien vandehen vandehien
AKUZATIV I školan školat kažin kažit kielen kielet vandehen vandehet
AKUZATIV II škola školat kaži kažit kieli kielet vanneh vandehet
PARTITIV školua školii kažii kažiloi kieldy kielii vannehtu vandehii
ESSIV školannu školinnu kažinnu kažiloinnu kielenny kielinny vandehennu vandehinnu
TRANSLATIV školakse školikse kažikse kažiloikse kielekse kielikse vandehekse vandehikse
INESSIV školas školis kažis kažilois kieles kielis vandehes vandehis
ELATIV školas(päi) školis(päi) kažis(päi) kažilois(päi) kieles(päi) kielis(päi) vandehes(päi) vandehis(päi)
ILLATIV školah školih kažih kažiloih kieleh kielih vandeheh vandehih
ADESSIV školal školil kažil kažiloil kielel kielil vandehel vandehil
ABLATIV školal(päi) školil(päi) kažil(päi) kažiloil(päi) kielel(päi) kielil(päi) vandehel(päi) vandehil(päi)
ALLATIV školale školile kažile kažiloile kielele kielile vandehele vandehile
ABESSIV školattah školittah kažittah kažiloittah kielettäh kielittäh vandehettah vandehittah
KOMITATIV školanke školienke kažinke kažiloinke kielenke kielienke vandehenke vandehienke
PROLATIV školači školiči kažiči kažiloiči kieleči kieliči vanneheči vandehiči
INSTRUKTIV školin kažiloin keilin vandehin -

[9]

Přídavná jména[editovat | editovat zdroj]

Přídavná jména v karelštině se dělí na dvě skupiny. První z nich jsou tzv. luaduaadjektiivat (adjektiva kvality: barvy, velikosti, hmotnosti, stáří, vnější vlastnosti, vnitřní vlastnosti). Tato přídavná jména se mohou stupňovat (kaunis – krásný, kaunehembi – krásnější, kaunehin – nejkrásnější).
Druhou skupinou kohteadjektiivat (materiály, přídavná jména vyjadřující absenci něčeho – lapsi(dítě) – lapsetoi) (bezdětný).

Přídavná jména se skloňují stejně jako podstatná jména. Většinou kongruují s podstatným jménem, které rozvíjejí, tedy přejímají jeho pád a číslo.

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

Osobní zájmena[editovat | editovat zdroj]

Sg Pl
1. os. minä myö
2. os. sinä työ
3. os. häi hyö

Osobní zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména, jejich kmeny pro přidání kmenových koncovek jsou minu-, sinu-, häne- + hän-, meijä- + mei-, teijä- + tei- a heijä- + hei-.[10]

Ukazovací zájmena[editovat | editovat zdroj]

tämä (tento), nämmä (tito – zde)
se (to), neče, net, nenne (tito – neurčitě)
tai (tamten), nuot (tamti)
tämmöine, semmoine, nengoine, moine, tämmözet, semmozet, nengozet, moizet (takový, takoví)

Ukazovací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.[11]

Tázací zájmena[editovat | editovat zdroj]

Ken? Kdo?
Mi? Co?
Kudai? Jaký?
Mittuine? Který?

Tázací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.[12]

Vztažná zájmena[editovat | editovat zdroj]

ken (kdo – rody se nerozlišují), mi (co), kudai (jaký), mittuine (který); plurál: ket, mit, kudamat, mittumat[13]

Záporná zájmena[editovat | editovat zdroj]

niken (nikdo), nimi (nic), nikudai (žádný), nimittuine; plurál: niket, nimit, nikudamat, nimittumat Záporná zájmena niket a nimit se neskloňují![14]

Neurčitá zájmena[editovat | editovat zdroj]

Neurčitá zájmena se tvoří přidáním koncovky -gi, -tah, -tahto nebo -liene k tázacímu/vztažnému tvaru v nominativu.
ken (kdo) → kengi, kentah, kentahto, kenlienne
mi (co) → migi, mitah, mitahto, milienne Neurčitá zájmena se skloňují stejně jako tázací zájmena.[15]

Určitá zájmena[editovat | editovat zdroj]

Mezi určitá zájmena patří kai (všechen), joga (každý), jogahine (další), toine (druhý); v plurálu kaikin, jogahizet, toizet, mollei, mollembat.
Zájmena joga, mollei se neskloňují, ostatní se skloňují podle standardního vzoru.[16]

Zvratná (reflexivní) zájmena[editovat | editovat zdroj]

V karelštině se používá zvratné zájmeno iče. Skloňuje se jako ostatní jména.[17]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Základní číslovky[editovat | editovat zdroj]

0 nol'a
1 yksi
2 kaksi
3 kolme
4 nelli
5 viizi
6 kuuzi
7 seiččie
8 kaheksa
9 yheksä
10 kymmene
11 yksitostu
12 kaksitostu
20 kaksikymmen
21 kaksikymmenyksi
30 kolmekymmen
40 nellikymmen
100 sada
101 sadayksi
110 sadakymmene
111 sadayksitostu
200 kaksisadua
1000 tuhat
2000 kaksituhattu
2007 kaksituhattu seiččie
2048 kaksituhattu nellikymmen kaheksa
1 000 000 miljon
2 000 000 kaksi miljonua
1 000 000 000 miljardu
2 000 000 000 kaksi miljardua
1 000 000 000 000 biljon
1 000 000 000 000 000 biljardu[18]

Řadové číslovky[editovat | editovat zdroj]

0. nol'as
1. enzimäine
2. toine
3. kolmas
4. nelläs
5. viijes
6. kuvves
7. seiččemes
8. kaheksas
9. yheksäs
10. kymmenes
11. yhtestostu
12. kahtestostu
20. kahteskymmenes
30. kolmaskymmenes
40. nelläskymmenes
100. suas
200. kahtessuas
1000. tuhandes
2000. kahtestuhandes
1 000 000. miljonnoi
2 000 000. kahtesmiljonnoi
1 000 000 000. miljardnoi
2 000 000 000. kahtesmiljardnoi[19]

Zlomky[editovat | editovat zdroj]

1/2 puoli
1/3 kolmandes, kolmasvuitti
2/3 kaksi kolmattu (vuittii)
1/4 nelländes, nelläsvuitti
3/4 kolme nellätty (vuittii)
1/5 viijendes, viijesvuitti
1/6 kuvvendes, kuvvesvuitti
1/7 seiččemendes, seiččemesvuitti
1/8 kaheksandes, kaheksasvuitti
1/9 yheksändes, yheksäsvuitti
1/10 kymmenendes, kymmenesvuitti, nol'a pilku yksi (0,1)
1/100 suandes, suasvuitti, protsentu
1/1000 tuhandes, tuhandesvuitti, promille[20]

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Slovesa mají finitní (tvar určený mluvnickými kategoriemi) a infinitní tvar (slovníkový tvar). Infinitivy jsou v karelštině tři (např. kirjuttua, kirjuttajes, kirjuttama). Sloveso v karelštině má dva kmeny – vokalický (slabý a silný) a konsonantní. Například sloveso juostaa má vokalický kmen juokse-n a konsonantní kmen juos-kah; sloveso viertä → viere-n, vier-käh.

Koncovky sloves vyjadřující osobu a číslo jsou následující:

Sg Pl
1. os. -n -mmo/-mmö
2. os. -t -tto/-ttö
3. os. -u/-y -h

Vyčasované sloveso si ukažme na příkladu slovesa löydiä (lövvä-, löydä-)

Sg Pl
1. os. lövvän lövvämmö
2. os. lövvät lövvättö
3. os. löydäy lövvetäh


Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa, jež má různé tvary pro tři osoby ve dvou číslech: en, et, ei, emmo, etto, ei, a slabého vokalického kmenu významového slovesa (ei lövvä).[21]

Slovesné způsoby[editovat | editovat zdroj]

Oznamovací způsob – indikativ[editovat | editovat zdroj]

V přítomném čase[22]

maltua (malta-) Sg Pl
1. os. maltan maltammo
2. os. maltat maltatto
3. os. maltau maltetah
Zápor ei malta -

V minulém čase[23]

andua (anna-, anda-) Sg Pl
1. os. annoin annoimmo
2. os. annoit annoitto
3. os. andoi annettih
Zápor používá se 2. akt. participium, annanuh

V předpřítomném čase[24]

ruadua (rua-, ruada-) Sg Pl
1. os. olen ruadanuh olemmo ruadanuh
2. os. olet ruadanuh oletto ruadanuh
3. os. on ruadanuh ollah ruattu
Zápor en, et, ei ole ruadanuh

V předminulém čase[25]

ottua (ota-, otta-) Sg Pl
1. os. olin ottanuh olimmo ottanuh
2. os. olit ottanuh olitto ottanuh
3. os. oli ottanuh oldih otettu
Zápor en, et, ei, emmo, etto olluh ottanuh ei oldu otettu

V budoucím čase[26]

lugie (luve-, luge-) Sg Pl
1. os. lugemah lugemah
2. os. lugemah lugemah
3. os. lugemah lugemah
Zápor ei lugemah
Podmiňovací způsob – kondicionál[editovat | editovat zdroj]

V přítomném čase[27]

tuvva (tuo-) Sg Pl
1. os. tuozin tuonzimmo
2. os. tuonzit tuonzitto
3. os. tuos tuodas

Zápor: ei tuos

V minulém čase[28]

tuvva (tuo-) Sg Pl
1. os. tuonnuzin tuonnuzimmo
2. os. tuonnuzit tuonnuzitto
3. os. tuonnus tuodanus

Zápor: ei tuonnus

V předpřítomném čase[29] olizin, olizit, olis, olizimmo, olizitto ostanuh
oldas ostettu
en, et, ei, emmo, etto olis ostanuh
ei oldas ostettu

V předminulém čase[29] olluzin, olluzit, ollus, olluzimmo, olluzitto ostanuh
oldanus ostettu
en, et, ei, emmo, etto ollus ostanuh
ei oldanus ostettu

Rozkazovací způsob – imperativ[editovat | editovat zdroj]

Jako příklad si uvedeme sloveso tuvva (tuo-).
V první osobě:
Pl: Tuoguammo! (slabý vokalický kmen + guammo/-giämmö, -kuammo/-kiämmö)

Ve druhé osobě:
Sg: Tuo! (slabý vokalický kmen!)
Pl: Tuogiä! (slabý vokalický kmen + -gua/-giä)

Ve třetí osobě:
Sg: Tuogah! (slabý vokalický kmen + -gah/-gäh, -kah/-käh, -kkah/-kkäh)
Pl: Tuodähes! (slabý vokalický kmen + dähes/ttähes)[30]

Příslovce[editovat | editovat zdroj]

Příslovce se skloňují podle běžného vzoru. Lze je též stupňovat (příponami mba/mbä a ima/imä).

Místa[editovat | editovat zdroj]

Například tiä (zde), tänne (tam), tuos (támhle), tuonne (tam), lähan (blízko), kaikkiel (všude).

Času[editovat | editovat zdroj]

Například aijoi (včas), myöhä (pozdě), hedi (hned).

Způsobu[editovat | editovat zdroj]

Například hyvin (dobře), paho (zle), kiirehsti (rychle).

Míry[editovat | editovat zdroj]

Například vähä (málo).

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Například ičepiädäh, naerko, ilmite.[31]

Předložky a záložky[editovat | editovat zdroj]

Předložky[editovat | editovat zdroj]

V karelštině existují předložky, které se pojí se jménem v genitivu, partitivu nebo elativu.
S genitivem se pojí například předložka ymbäri (okolo).
S partitivem se pojí např. předložky enne (před), ilmai (bez), lähäl (blízko).
S genitivem se pojí např. předložky ymbäri (okolo), läbi, poikki.

Záložky[editovat | editovat zdroj]

Postpozice neboli záložky jsou velmi časté, stejně jako například ve finštině. Pojí se s genitivem, elativem, illativem a allativem.
S genitivem se pojí např. záložky alle (pod), aigua, jytyi, keskeh, ymbäri.
S elativem se pojí např. záložky läbi, poikki, siiriči. Některé mohou stát na pozici předložky i záložky.
S illativem se pojí např. záložky päi, sah, niškoi.
S allativem se pojí např. záložky jälles, suate.[32]

Spojky[editovat | editovat zdroj]

V karelštině existují spojky souřadící – slučovací (da, i, sego, ni) a vylučovací (eiga, libo, taigo, vai).
Dále existují spojky podřadící – uvozující vedlejší věty časové (ku, kuni – když), příčinné (ku, gu), ...
Jako spojovací výrazy se často používají vztažná zájmena.[33]

Částice[editovat | editovat zdroj]


V karelštině fungují částice prakticky jako přípony (-go, -bo, -s, -vai, gi-, -že) nebo předpony (ni-).[34]

Citoslovce[editovat | editovat zdroj]

V karelštině se používají například citoslovce a-a, o-o, u-u, ai, oi, ah, oh, eh-heh-heh, čuk-čuk, tprukoi-tprukoi, kis-kis-kis.[35]

Dialekty[editovat | editovat zdroj]

Karelštinu by bylo možné rozdělit na dvě skupiny – vlastní karelštinu (dále se dělící na severní a jižní karelštinu) a livvštinu.

Vlastní karelština
  • Severní karelština
    • Jyskyjärvi dialekt
    • Kieretti dialekt
    • Kiestinki dialekt
    • Kontokki dialekt
    • Oulanka dialekt
    • Paanajärvi dialekt
    • Pistojärvi dialekt
    • Suomussalmi dialekt
    • Uhtua dialekt
    • Usmana dialekt
    • Vitsataipale dialekt
    • Vuokkiniemi dialekt
  • Jižní karelština
    • Ilomantsi dialekt
    • Impilahti dialekt
    • Korpiselkä dialekt
    • Mäntyselkä dialekt
    • Paatene dialekt
    • Porajärvi dialekt
    • Repola dialekt
    • Rukajärvi dialekt
    • Suikujärvi dialekt
    • Suistamo dialekt
    • Suojärvi dialekt
    • Tihvinä dialekt
    • Tunkua dialekt
    • Valdai dialekt
    • Tverská karelština
    • Dorža dialekt
    • Maksuatiha dialekt
    • Ruameška dialekt
    • Tolmattšu dialekt
    • Vesjegonsk (Vessi) dialekt
Oloněcká karelština (Livvilivvština)
  • Kotkatjärvi dialekt
  • Munjärvi dialekt
  • Nekkula-Riipuškala dialekt
  • Salmi dialekt
  • Säämäjärvi dialekt
  • Tulemajärvi dialekt
  • Vieljärvi dialekt
  • Vitele dialekt[36]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 9. stol. se v okolí Ladožského jazyka střetly dva vlivy – severní a západní dialekt původního prajazyka (baltskofinský prajazyk), spolu zde daly základ původní karelštině. V 13. stol. tento jazyk dosáhl regionu Savo ve Finsku. V roce 1323 byla Karélie rozdělena mezi Švédsko a Novgorod, což zapříčinilo počátek oddělování dialektů karelštiny. Ve finských oblastech tak vznikly i karelské dialekty finštiny.[37]

Do 13. století se datuje i dokument zvaný Tuohikirje 292 (Birch bark letter no. 292 – Dopis na březové kůře č. 292). Je to první dochovaný dokument psaný v baltofinském jazyce, předpokládá se, že se jedná právě o archaickou livvštinu, dialekt karelštiny. Tento našla v roce 1957 sovětská expedice vedená Artemiyem Artsikhovským v blízkosti Novgorodu.[38]

V 19. stol. bylo vydáno několik knih v karelštině psaných cyrilicí (modlitby, katechismus), tu postupně nahradila latinka.[39]

V roce 1921 se v Sovětském svazu sešel 1. karelský kongres, který diskutoval o tom, zda by mohly karelština a finština být oficiálními jazyky v oblasti budoucí Karelské autonomní republiky (tehdy Karelská autonomní sovětská socialistická republika) vedle ruštiny.

V roce 1931 byla karelská abeceda v latince standardizována v Tverské oblasti. V té době karelské noviny v KASSR Karjalan Sanomat stále ještě psaly cyrilicí. Až v 80. letech se začaly vydávat karelské texty psané latinkou. Až v roce 2007 přijaly latinku jako své písmo všechny dialekty karelštiny.[39]

V roce 2008 byla na univerzitě v Joensuu ve Finsku udělena první profesura karelského jazyka.[40][41]

Média[editovat | editovat zdroj]

http://depvladimir.narod.ru/urokkat/index.html Online kurs karelštiny
http://www.karjalankielenseura.fi/radio/ Karelské rádio
http://verkolehti.karjal.fi/home-5/ Karelské noviny
http://www.karjal.fi/ Finsko-karelský spolek
Online kurz karelštiny

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

karelsky

Kai rahvas roittahes vällinny da taza-arvozinnu omas arvos da oigevuksis. Jogahizele heis on annettu mieli da omatundo da heil vältämättäh pidäy olla keskenäh, kui vellil.

vepsky

Kaik mehed sünduba joudajin i kohtaižin, ühtejiččin ičeze arvokahudes i oiktusiš. Heile om anttud mel’ i huiktusentund i heile tariž kožuda toine toiženke kut vel’l’kundad.

estonsky

Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim.

finsky

Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ethnologue
  2. Законодательные акты: О государственной поддержке карельского, вепсского и финского языков в Республике Карелия
  3. FUTURE OF THE KARELIAN LANGUAGE IN THE REPUBLIC OF KARELIA, P. Zaikov, Petrozavodsk State University
  4. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku003.html
  5. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku009.htmll
  6. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku013.html
  7. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku024.html
  8. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html
  9. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku032.html
  10. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku073.html
  11. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku074.html
  12. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku075.html
  13. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku076.html
  14. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku077.html
  15. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku078.html
  16. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku079.html
  17. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku080.html
  18. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku060.html
  19. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku063.html
  20. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku070.html
  21. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku082.html
  22. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku091.html
  23. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku092.html
  24. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku096.html
  25. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku097.html
  26. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku098.html
  27. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku102.html
  28. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku103.html
  29. a b http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku104.html
  30. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku109.html
  31. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku125.html
  32. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku127.html
  33. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku130.html
  34. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku133.html
  35. http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku134.html
  36. http://scripta.kotus.fi/www/verkkojulkaisut/julk129/karjalan_kielen_murteet.shtml
  37. http://opinnot.internetix.fi/fi/structure/etusivu
  38. А.В. Арциховский, В.И. Борковский. Новгородские грамоты на бересте (из раскопок 1956–1957 гг.). М.: Из-во Акад. Наук СССР, 1963
  39. a b http://books.google.cz/books?id=QGqWcZu42hUC&lpg=PA111&redir_esc=y
  40. Circum-Baltic Languages: Volume 1: Past and present (Studies in Language Companion Series), edited by: Dr. Östen Dahl, Ms. Maria Koptjevskaja-Tamm
  41. http://yle.fi/uutiset/nurmeksen_kielipesassa_lapsista_tulee_karjalankielisia/1010090

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]