Kmen (mluvnice)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kmenem se v lingvistice označuje ta část slova, která se v různých tvarech téhož slova (u flektivních slovních druhů) nemění. Mnohdy bývá totožná s kořenem (morfémem nesoucím základní významovou (lexikální) část slova.
Kmen sestává z kořene, případně též jedné nebo více předpon (prefixů) či přípon (sufixů).
Při ohýbání slov (skloňování a časování) však v některých jazycích může dojít i ke změně tvaru kmene.
