Kořen (mluvnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kořen v lingvistice označuje jednotlivý morfém slova, který nese základní význam. Nelze ho dále členit na menší významové jednotky.

Přidáváním předpon a přípon a spojováním s jinými kořeny se vytvářejí nová slova a modifikuje původní význam. Z jednoho nebo více kořenů, případně i z jedné nebo více předpon a přípon se skládá kmen slova).

Ve flektivních jazycích se při skloňování a časování přidávají různé koncovky, které slouží k vyjádření mluvnických kategorií, ale nemění význam slova. V některých jazycích se přitom může měnit i tvar samotného kmene i kořene.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Například ve slově vykřikovat je předpona vy-, kořen -křik-, přípona -ova- a koncovka -t. Kmen je vykřikova-.