Dvojné číslo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o mluvnické kategorii. O dvourozměrné algebře pojednává článek Dvojné číslo (matematika).

Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.

Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, litevština, arabština, maltština, islandština nebo lužická srbština, částečně čeština. Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině.

Čeština[editovat | editovat zdroj]

Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. století, (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě.

Duál u podstatných jmen[editovat | editovat zdroj]

Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami.

Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou slunců.

Duál u číslovek[editovat | editovat zdroj]

Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Správný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.

Duál v nespisovné mluvě[editovat | editovat zdroj]

V obecné češtině se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma kamarádama. Také se objevuje duálový tvar v plurálu u číslovek, např. saň s třema hlavama. Stejný jev není vlastní jen obecné češtině, ale má své místo také v některých dialektech (například ve slováckých nářečích).

Další příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Pes stál dvěma nohama ve vodě. – obě slova mají příponu -ma vycházející z dvojného čísla
  • Setkal se se dvěma ženami. – dvojným číslem ovlivněna pouze číslovka dvě
  • Musel se podělit ještě se třemi osobami. – obě slova neovlivněna dvojným číslem mají koncovku -mi

Polština[editovat | editovat zdroj]

Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • oči: nominativ oczy (duál), genitiv oczu (duál), instrumentál oczami (plurál) i oczyma (duál)
  • uši: nominativ uszy (duál), genitiv uszu (duál), instrumentál uszami (plurál)
  • dziesięć – dzieścia – dzieści (deset)
    • 10 = dziesięć
    • 20 = dwadzieścia
    • 30 = trzydzieści
    • 40 = czterdzieści
  • sto – ście – sta (sto)
    • 100 = sto
    • 200 = dwieście
    • 300 = trzysta
    • 400 = czterysta

Chorvatština a srbština[editovat | editovat zdroj]

V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, které se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.

jednotné číslo 1 vuk
množné číslo (bez číslovky) vukovi
duál (jednotný genitiv) 2, 3, 4 vuka
množné číslo s číslovkou (množný genitiv) 5 vukova

Slovinština[editovat | editovat zdroj]

Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):

pád singulár duál plurál
nominativ fant; punca ; mesto fanta; punci; mesti fantje; punce; mesta
genitiv fanta; punce; mesta fantov; punc; mest fantov; punc; mest
dativ fantu; punci; mestu fantoma; puncama; mestoma fantom; puncam; mestom
akuzativ fanta; punco; mesto fanta; punci; mesti fante; punce; mesta
lokativ (pri) fantu; punci; mestu (pri) fantih; puncah; mestih (pri) fantih; puncah; mestih
instrumentál (s) fantom; punco; (z) mestom (s)fantoma; puncama; (z) mestoma (s) fanti; puncami; (z) mesti

Ruština[editovat | editovat zdroj]

V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, které se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

jednotné číslo 1 новый завод 1 новая школа 1 новое платье
plurál bez číslovky новые заводы новые школы новые платья
duál (genitiv j. č.) 2, 3, 4 новых завода 2, 3, 4 новые школы 2, 3, 4 новых платья
plurál s číslovkou (genitiv mn. č.) 5 новых заводов 5 новых школ 5 новых платьев

Skloňování číslovky dvě[editovat | editovat zdroj]

Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka

jazyk nominativ
akuzativ
vokativ
genitiv
lokativ
dativ instrumentál
staroslověnština дъва (dǔva) (muž.)
дъвѣ (dǔvě) (žen./stř.)
дъвою (dǔvoju) дъвѣма (dǔvěma) дъвѣма (dǔvěma)
běloruština два (muž./stř.)
дзве (žen.)
двух (muž./stř.)
дзвюх (žen.)
двум (muž./stř.)
дзвюм (žen.)
двума (muž./stř.)
дзвюма (žen.)
čeština dva (muž.)
dvě (žen./stř.)
dvou dvěma dvěma
chorvatština dva (muž./stř.)
dvije (žen.)
dvoje/dvojice (muž./stř.)
dviju (žen.)
dvama (muž./stř.)
dvima/dvijema (žen.)
dvama (muž./stř.)
dvima/dvijema (žen.)
lužická srbština dwaj (muž.)
dwě (žen./stř.)
dweju dwěmaj dwěmaj
polština dwaj1/dwóch (muž. osoby)
dwa (muž. ost./stř.)
dwie (žen.)
dwu / dwóch dwu / dwóm dwoma (muž./stř.)
dwiema (žen.)
ruština два (muž./stř.)
две (žen.)
двух двум двумя
srbština два/dva (muž./stř.)
две/dve (žen.)
двају//dvaju (muž./stř.)
двеју/dveju (žen.)
двома/dvoma (muž./stř.)
двема/dvema (žen.)
двома/dvoma (muž./stř.)
двема/dvema (žen.)
slovenština dvaja(muž.)/ dvoch
dve(žen./stř.)
dvoch dvom dvoma / dvomi
slovinština dva (muž.)
dve (žen./stř.)
dveh dvema dvema
ukrajinština два (muž./stř.)
дві (žen.)
двох двом двома

1) jenom v nominativu

Další příklady[editovat | editovat zdroj]

Makedonština[editovat | editovat zdroj]

jednotné číslo duál plurál
konj (kůň – střední rod) konja konji
čekor (krok – muž. rod) čekora čekori
čas (hodina – žen. rod) časa časovi

Litevština[editovat | editovat zdroj]

jednotné číslo duál plurál
vyras (muž) vyrai
mergina (děvče) mergini merginos
einu (jdu) einava einame

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]