Dvojné číslo

Tento článek pojednává o mluvnické kategorii. O dvourozměrné algebře pojednává článek Dvojné číslo (matematika).

Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.

Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, litevština, arabština, maltština, islandština nebo lužická srbština, částečně čeština. Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině.

Čeština

Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. století, (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě.

Duál u podstatných jmen

Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami.

Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou slunců“.

Duál u číslovek

Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Správný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.

Duál v nespisovné mluvě

V obecné češtině se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma kamarádama. Také se objevuje duálový tvar v plurálu u číslovek, např. saň s třema hlavama. Stejný jev není vlastní jen obecné češtině, ale má své místo také v některých dialektech (například ve slováckých nářečích).

Další příklady

Pes stál dvěma nohama ve vodě. – obě slova mají příponu -ma vycházející z dvojného čísla

Setkal se se dvěma ženami. – dvojným číslem ovlivněna pouze číslovka dvě

Musel se podělit ještě se třemi osobami. – obě slova neovlivněna dvojným číslem mají koncovku -mi

Polština

Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.

Příklady

oči: nominativ oczy (duál), genitiv oczu (duál), instrumentál oczami (plurál) i oczyma (duál)

uši: nominativ uszy (duál), genitiv uszu (duál), instrumentál uszami (plurál)

• dziesięć – dzieścia – dzieści (deset)
  • 10 = dziesięć
  • 20 = dwadzieścia
  • 30 = trzydzieści
  • 40 = czterdzieści
• sto – ście – sta (sto)
  • 100 = sto
  • 200 = dwieście
  • 300 = trzysta
  • 400 = czterysta

Chorvatština/Srbština

V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, které se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.

jednotné číslo	1 vuk
množné číslo (bez číslovky)	vukovi
duál (jednotný genitiv)	2,3,4 vuka
množné číslo s číslovkou (množný genitiv)	5 vukova

Slovinština

Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.

Příklad

Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):

Pád	Singulár	Duál	Plurál
Nominativ	fant; punca ; mesto	fanta; punci; mesti	fantje; punce; mesta
Genitiv	fanta; punce; mesta	fantov; punc; mest	fantov; punc; mest
Dativ	fantu; punci; mestu	fantoma; puncama; mestoma	fantom; puncam; mestom
Akuzativ	fanta; punco; mesto	fanta; punci; mesti	fante; punce; mesta
Lokativ	(pri) fantu; punci; mestu	(pri) fantih; puncah; mestih	(pri) fantih; puncah; mestih
Instrumentál	(s) fantom; punco; (z) mestom	(s)fantoma; puncama; (z) mestoma	(s) fanti; puncami; (z) mesti

Ruština

V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, které se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.

Příklad

jednotné číslo	1 новый завод	1 новая школа	1 новое платье
plurál bez číslovky	новые заводы	новые школы	новые платья
duál (genitiv j. č.)	2,3,4 новых завода	2,3,4 новые школы	2,3,4 новых платья
plurál s číslovkou (genitiv mn. č.)	5 новых заводов	5 новых школ	5 новых платьев

Skloňování číslovky dvě

Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka

jazyk	nominativ akusativ vokativ	genitiv lokativ	dativ	instrumentál
staroslověnština	дъва (dǔva) (muž.) дъвѣ (dǔvě) (žen./stř.)	дъвою (dǔvoju)	дъвѣма (dǔvěma)	дъвѣма (dǔvěma)
běloruština	два (muž./stř.) дзве (žen.)	двух (muž./stř.) дзвюх (žen.)	двум (muž./stř.) дзвюм (žen.)	двума (muž./stř.) дзвюма (žen.)
čeština	dva (muž.) dvě (žen./stř.)	dvou	dvěma	dvěma
chorvatština	dva (muž./stř.) dvije (žen.)	dvoje/dvojice (muž./stř.) dviju (žen.)	dvama (muž./stř.) dvima/dvijema (žen.)	dvama (muž./stř.) dvima/dvijema (žen.)
lužická srbština	dwaj (muž.) dwě (žen./stř.)	dweju	dwěmaj	dwěmaj
polština	dwaj1/dwóch (muž. osoby) dwa (muž. ost./stř.) dwie (žen.)	dwu / dwóch	dwu / dwom	dwoma(muž./stř.) dwiema (žen.)
ruština	два (muž./stř.) две (žen.)	двух	двум	двумя
srbština	два/dva (muž./stř.) две/dve (žen.)	двају//dvaju (muž./stř.) двеју/dveju (žen.)	двома/dvoma (muž./stř.) двема/dvema (žen.)	двома/dvoma (muž./stř.) двема/dvema (žen.)
slovenština	dvaja(muž.)/ dvoch dve(žen./stř.)	dvoch	dvom	dvoma / dvomi
slovinština	dva (muž.) dve (žen./stř.)	dveh	dvema	dvema
ukrajinština	два (muž./stř.) дві (žen.)	двох	двом	двома

1) jenom v nominativu

Další příklady

Makedonština

Jednotné číslo	Duál	Plurál
konj (kůň – střední rod)	konja	konji
čekor (krok – muž. rod)	čekora	čekori
čas (hodina – žen. rod)	časa	časovi

Litevština

Jednotné číslo	Duál	Plurál
vyras (muž)	vyru	vyrai
mergina (děvče)	mergini	merginos
einu (jdu)	einava	einame