Islandština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Islandština (Íslenska)
Rozšíření:	Island
Počet mluvčích:	304 000 (r. 2006)
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Severogermánské jazyky Islandština
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Jazykový ústav pro Islandštinu (Íslensk málstöð)
Úřední jazyk:	Island
Kódy
ISO 639-1:	is
---	isl (B) ice (T)
SIL:	ICE
Wikipedie
is.wikipedia.org

Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.

Obsah 1 Rozšíření 2 Historie 3 Abeceda a výslovnost 4 Gramatika 5 Slovní zásoba 6 Vzorový text 6.1 Všeobecná deklarace lidských práv 7 Související články 8 Externí odkazy

[editovat] Rozšíření

Mimo Island se používá minimálně a na Islandu jí nekonkurují žádné jiné jazyky. Téměř zde neexistují nářečí (jen drobné odchylky, hlavně ve výslovnosti), což je u země podobné rozlohy a podobně nízké hustoty zalidnění velmi neobvyklé. Islanďané se na základní škole učí dva cizí jazyky, angličtinu a dánštinu.

[editovat] Historie

Islandština se až na výslovnost od dob osídlení Islandu (9. století) výrazně nezměnila, proto lze téměř bez problémů číst několik století staré literární památky. Vychází ze západní staroseverštiny (tehdy jazyk západního Norska a seveřany osídlených ostrovů v Atlantiku). Svojí gramatikou a slovní zásobou je blízká staré angličtině z období kolem 1000 n. l.

[editovat] Abeceda a výslovnost

Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků. Ustálila se až v 19. století, zejména za přispění dánského lingvisty Rasmuse Raska.

velké:

A

Á

B

D

Ð

E

É

F

G

H

I

Í

J

K

L

M

N

O

Ó

P

R

S

T

U

Ú

V

X

Y

Ý

Þ

Æ

Ö

malé:

a

á

b

d

ð

e

é

f

g

h

i

í

j

k

l

m

n

o

ó

p

r

s

t

u

ú

v

x

y

ý

þ

æ

ö

výslovnost:

a

au

b

d

ð

e

je

f

g

h

ɪ

i

j

k

l

m

n

o

ou

p

r

s

t

ü

u

v

ks

ɪ

i

θ

ai

ö

• Æ - vyslovuje se jako [aj]. Unicode U+00C6 velké, U+00E6 malé.
• Ð - vyslovuje se jako znělé Þ, tedy jako anglické th ve slovech this/the. Nikdy se nevyskytuje na začátku slova. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s chorvatským Đ/đ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.)
• Þ - písmeno „thorn“; pozůstatek po runovém písmu, používaném před christianizací. Výslovnost je jako u neznělého anglického th ve slovech jako think/thief. Nikdy se nevyskytuje na konci slova. Unicode U+00DE velké, U+00FE malé.

[editovat] Gramatika

V islandštině se slova ohýbají podobně jako v češtině. Podstatná a přídavná jména a zájmena v rodě, čísle a pádu. Slovesa podle osoby, čísla, času atd. Rozlišují se 3 rody – mužský, ženský a střední, 4 pády - nominativ, akuzativ, dativ a genitiv, a stejně jako v češtině 2 čísla a 3 osoby. Na rozdíl od většiny ostatních evropských jazyků je vyjadřování budoucnosti stále ještě velmi lexikalizované (tj. neexistuje jeden univerzální gramatický budoucí čas).

Číslovky od jedné do čtyř maji různé tvary podle pádu a rodu (jsou nepravidelné). Čísla jedenáct až dvacet jsou (kromě čísel patnáct a šestnáct) složena nepravidelně (podobně jako v ostatních germánských jazycích).

Islandština je poměrně složitý jazyk (z germánských jazyků nejsložitější, spolu s velmi podobnou faerštinou) s rozsáhlou gramatikou, množstvím nepravidelností, originální slovní zásobou a obtížnou výslovností.

[editovat] Slovní zásoba

Islanďané mají tendenci chránit svůj starobylý jazyk před cizími vlivy a nová slova mnohem raději tvoří skládáním domácích slovních kmenů, místo aby si přizpůsobovali slova cizí. Nejvíce je to vidět na té části slovní zásoby, kterou většina evropských jazyků sdílí. Např. veður = počasí, fræði = věda, veðurfræði = meteorologie. Neznamená to ovšem, že výpůjčky z cizích jazyků jsou úplně tabu, např. banani = banán, kaffi = káva, tóbak = tabák.

Zajímavosti: pokud na Islandu řeknete slova jako taška nebo flaška, buďte si jisti, že vám Islanďani rozumějí - tato dvě slova jsou, co se týče významu a výslovnosti, velmi podobná češtině (Islanďané nerozlišují "s" a "š" a jejich výslovnost "s" je někde mezi oběma hláskami). Také islandský výraz pro okurku – gúrka nebo též agúrka [a:kurka] – je podobný češtině.

Zvláštností jsou také islandská jména. Příjmení v našem slova smyslu téměř neexistují, k rozlišení osob se stejným křestním jménem se používají jména po otci (nově též popř. po matce), např. Eiríksson (Erikův syn), Eiríksdóttir (Erikova dcera). Při oslovování se používají křestní jména a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní a jiné seznamy.

[editovat] Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání islandštiny s norštinou je text uveden v obou jazycích.

islandsky	Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan.
norsky (nynorsk)	Alle menneske er fødde til fridom og med same menneskeverd og menneskerettar. Dei har fått fornuft og samvit og skal leve med kvarandre som brør.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

[editovat] Související články

• Vysoká islandština
• Seznam jazyků
• Seznam písem

[editovat] Externí odkazy

• Islandština na Omniglot
• Anglická brožura o islandštině vydaná Islandským jazykovým ústavem
• Bezplatný internetový kurz islandštiny