Faerština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Faerština (Føroyskt)
Rozšíření: Faerské ostrovy, Dánsko, Island

Počet mluvčích:

66 000

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: Faerský jazykový výbor (Føroyska Málnevndin)
Úřední jazyk: Faerské ostrovy (Dánsko)
Kódy
ISO 639-1: fo
---
fao (B) fao (T)
SIL: FAE
Wikipedie
fo.wikipedia.org
Faerská Wikipedie

Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku). Má poměrně blízko k islandštině, podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mimo Faery se používá minimálně. Na Faerách, které mají v rámci Dánska širokou autonomii, je prvním úředním jazykem; druhým je dánština.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší ryze faerské texty jsou tři balady zaznamenané roku 1773. Spisovnou normu sestavil roku 1846 Venceslaus Ulricus Hammershaimb. Tou dobou také začaly snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou. Do školství začala faerština pronikat od roku 1912, úředním jazykem se stala roku 1939, od roku 1948 je na školách prvním vyučovacím jazykem a běžně se používá jako literární jazyk.

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků podle norsko-islandského vzoru.

velké: A Á B D Ð E F G H I Í J K L M N O Ó P R S T U Ú V Y Ý Æ Ø
malé: a á b d ð e f g h i í j k l m n o ó p r s t u ú v y ý æ ø
výslovnost: ea, a oa, o b d -/j/v e f g h i uj j k, č l m n o ou p r s t u üu v i uj ea, a ö
  • Hláskosloví stojí mezi islandštinou a západonorskými dialekty.
  • Æ - pochází z norštiny, je-li krátké, čte se jako A, je-li dlouhé, čte se jako EA. Unicode U+00C6 velké, U+00E6 malé.
  • Ø - pochází z norštiny, čte se jako německé přehlasované Ö. Unicode U+00D8 velké, U+00F8 malé.
  • Ð - pochází z islandštiny a běžně se nevyslovuje. Ovlivňuje ale předchozí a následné samohlásky a pak je slyšet buď J nebo V. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s chorvatským Đđ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.)
  • SKJ a SK před E, I, Y a EY se čte jako Š.
  • EI se na jihu čte jako AJ a na severu jako OJ.
  • K se před E, I, J, Y a EY čte jako Č.
  • G se před E, I, J, Y a EY čte jako DŽ.
  • TJ a HJ se převážně vyslovuje jako Č.
  • STJ se většinou čte jako Š, někdy ale i jako STJ.
  • DJ se vyslovuje jako DŽ

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Gramatická stavba a slovní zásoba ovlivněná islandštinou, je zde i řada rysů dialektů jihozápadního Norska. Faerština je flexivní jazyk, který má 3 gramatické rody a 4 pády - nominativ, akuzativ, dativ a genitiv. Genitiv se ale většinou v mluvené řeči nepoužívá a opisuje se. Gramatika jazyků ostrovní větve severogermánských jazyků jako je islandština a právě faerština je tedy jednou z nejsložitějších gramatik mezi germánskými jazyky. Většina germánských jazyků je dnes více či méně analytických.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Ve slovníku je mnoho dánských výpůjček, což souvisí s příslušností Faerských ostrovů k Dánsku.

Osobní zájmena[editovat | editovat zdroj]

osobní zájmeno faersky
eg [e:]
ty tú [tüu]
on hann [han:]
ona hon [ho:n]
ono tað [tea]
my vit [vi:t]
vy tit [ti:t]
oni teir [tair]
ony tær [tear]
ona tey [tei]

Faerské číslovky[editovat | editovat zdroj]

číslovka faersky
0 null
1 eitt
2 tvey
3 trý
4 fýra
5 fimm
6 seks
7 sjey
8 átta
9 níggju
10 tíggju
11 ellivu
12 tólv
13 trettan
14 fjúrtan
15 fimtan
16 sekstan
17 seytjan
18 átjan
19 nítjan
20 tjúgu
21 einogtjúgu
22 tveyogtjúgu
30 tredivu, tríati
40 fjøruti, fýrati
50 hálvtrýss, fimmti
60 trýss, seksti
70 hálvfjers, sjeyti
80 fýrs, áttati
90 hálvfems, níti
100 hundrað
1000 (eitt) túsund

Sloveso VERA - být[editovat | editovat zdroj]

český tvar faersky
jsem eg eri
ty jsi ert
on / ona / ono je hann / hon / tað er
my jsme vit eru
vy jste tit eru
oni / ony / ona jsou teir / tær / tey eru

Sloveso HAVA - mít[editovat | editovat zdroj]

český tvar faersky
mám eg havi
ty máš hevur
on / ona / ono hann / hon / tað hevur
my máme vit hava
vy máte tit hava
oni / ony / ona mají teir / tær / tey hava

Příbuznost s ostatními jazyky[editovat | editovat zdroj]

Faerština je jako germánský jazyk součástí velké skupiny indoevropských jazyků. Faerštině nejpodobnějším jazykem je islandština, se kterou sdílí starobylý charakter a tím, že se od středověku nijak výrazně nezměnila. Islanďané a Faeřané se ale nejsou schopni domluvit. Je to dáno mimo jiné i tím, že výslovnost obou jazyků je velmi odlišná. Jako příklad lze uvést předložku hjá, která se v islandštině vyslovuje přibližně jako [hjau], zatímco ve faerštině jako [čoa].

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání faerštiny s islandštinou je text uveden v obou jazycích.

faersky

Øll menniskju eru fødd fræls og jøvn til virðingar og mannarættindi. Tey hava skil og samvitsku og eiga at fara hvørt um annað í bróðuranda.

islandsky

Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu