Krymská gótština
| Gótština (gutiska razda) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
jazyk vymizel během 18. století |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Runové písmo, Gótské písmo, Řecké písmo, Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není |
||
| Úřední jazyk: |
není |
||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | není | ||
| --- |
|
||
| SIL: | není | ||
| Wikipedie | |||
| není | |||
Krymská gótština představovala dialekt klasické gótštiny, jímž hovořili Krymští Gótové v několika izolovaných enklávách na Krymu (Ukrajina), a to až do pozdního 18. století.
I přes značnou izolovanost a fakt, že jde o mrtvý jazyk, se nám dochovalo několik pozůstatků tohoto jazyka. Zásluhu na tom má především vlámský diplomat Ogier Ghiselin de Busbecq, jenž zachytil téměř osmdesát gótských slov a stopově též gramatickou konstrukci.
Krymská gótština byla identifikována jako derivát gótštiny na základě fonologických prvků: slovo ada (vejce) poukazuje na typické gótské zesilování původních protogermánských slov -jj- na -ddj- (stejně jako v klasické Wulfilově gótštině iddja (šel) z protogermánského ejjon).
Existují také určité regulérní vztahy mezi gótštinou (schedit) a krymskou gótštinou (skeiniþ).
Příspěvkem k potvrzení germánského původu části krymského obyvatelstva může být pasáž z Gutasagy, která zmiňuje třetí gotlandský lid, jenž opustil ostrov a usídlil se v zemi Řeků.
