Krymská gótština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gótština (gutiska razda)
Rozšíření:	poloostrov Krym
Počet mluvčích:	jazyk vymizel během 18. století
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Východogermánské jazyky
Písmo:	Runové písmo, Gótské písmo, Řecké písmo, Latinka
Postavení
Regulátor:	není
Úřední jazyk:	není
Kódy
ISO 639-1:	není
---	got (B) got (T)
SIL:	není
Wikipedie
není

Krymská gótština představovala dialekt klasické gótštiny, jímž hovořili Krymští Gótové v několika izolovaných enklávách na Krymu (Ukrajina), a to až do pozdního 18. století.

I přes značnou izolovanost a fakt, že jde o mrtvý jazyk, se nám dochovalo několik pozůstatků tohoto jazyka. Zásluhu na tom má především vlámský diplomat Ogier Ghiselin de Busbecq, jenž zachytil téměř osmdesát gótských slov a stopově též gramatickou konstrukci.

Krymská gótština byla identifikována jako derivát gótštiny na základě fonologických prvků: slovo ada (vejce) poukazuje na typické gótské zesilování původních protogermánských slov -jj- na -ddj- (stejně jako v klasické Wulfilově gótštině iddja (šel) z protogermánského ejjon).

Existují také určité regulérní vztahy mezi gótštinou (schedit) a krymskou gótštinou (skeiniþ).

Příspěvkem k potvrzení germánského původu části krymského obyvatelstva může být pasáž z Gutasagy, která zmiňuje třetí gotlandský lid, jenž opustil ostrov a usídlil se v zemi Řeků.

Tento lingvistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.