Řekové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řekové jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řeckou republiku, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě (cca 15 miliónů obyvatel). V Česku je město s největším procentem řeckého obyvatelstva Krnov, kde žije přibližně tisíc Řeků.
Jsou potomky antických Řeků, s malými příměsi slovanských a jiných genů. Jejich jazykem je novořečtina. Věřící se většinou hlásí k pravoslaví nebo k řecko-katolické církvi.
[editovat] Řekové v minulosti
Ve starověku se Řekové původně nazývali Achájové nebo Danaové, jak je doloženo již u Homéra. Danaové a Achajové (případně Argejští) jsou všichni Řekové, kteří bojovali u Tróje. Později se tato pojmenování vázala pouze k obyvatelstvu určité části Řecka. Později se pro Řeky ujalo etnonymum Hellénové (Homér tak označoval pouze malý kmen z Thessálie). Řekové mají původ v starověkých řeckých kmenech Achajů, Dorů a Ionů, kteří se usadili v Řecku a Malé Asii.
Pojmenování Řekové pochází z latinského Graeci, které prý bylo odvozeno od kmene Graiků, který sídlil v severozápadním Řecku. Ve staročeštině byli označováni jako Hřeci.
Ve středověku se Řekové do jisté míry smísili se Slovany, kteří v 8 stol. n. l. v Řecku zůstali po válkách s Byzancií a tak zanechali cca. 5% svých genů v moderním řeckém DNA. [zdroj?] Později se někteří Řekové v Řecku smísili s románským (Valasi v Thesálií) [zdroj?] a albanofonním obyvatelstvem [zdroj?] (Arvaniti některých oblastech v jižním Řecku). V době turecké nadvlády, byli vystaveni vlivu Turků a někteří Řekové přestoupili na islám, naopak Turkové si osvojili řeckou orientální kulturu. [zdroj?] Řekové až do roku 1923 obývali také západní, jižní a severní pobřeží Malé Asie (Turecko), kde byli většinovým obyvatelstvem už od antiky, avšak v roce 1923 byli přesídleni do Řecka. Řekové žijí od antických dob také v egyptské Alexandrii, jižní Itálii a na Sicílii.
[editovat] Zásluhy Řeků na evropské kultuře
Řecko je často nazýváno kolébkou evropské kultury. Řekové jisté dovednosti a zvyky přejali například od Egypťanů či Féničanů, nicméně tyto upravili to podoby, kterou pak přejali Římané a která se pak rozšířila do celé Evropy. Dá se říci, že Řekové v podstatě vynalezli drama, komedii i tragédii. I řecké eposy, básně, báje a další literární díla jsou známá v celém světě. Řecké sochařství se vyznačovalo realističností a věrností, jaké nikdy předtím neexistovaly. V podstatě všechny pozdější evropské stavební styly, snad kromě gotiky a moderních směrů jako kubismu, vycházejí z řecké architektury. V řeckých poleis poprvé fungoval společenský systém, který lze nazývat demokracií (slovo demokracie je řeckého původu - démos znamená lid a kratos vládu). Z moderního řeckého umění je znám například neorealistický film Řek Zorba.
[editovat] Literatura
- Βασίλης Κυριακίδης - Επιτομή ελληνική ιστορία
- Διονύσιος Ζακυθηνός - Οι Σλάβοι στην Ελλάδα, συμβουλή στην ιστορία του μεσαιωνικού ελληνισμού
- Encyklopedie antiky, Academia, Praha 1973
