Konstantin VII. Porfyrogennetos
| Konstantin VII. | ||
|---|---|---|
| východořímský císař | ||
 |
||
| Konstantinův zlatý solidus | ||
| Doba vlády | 913–959 | |
| Úplné jméno | Konstantin VII. Porfyrogennetos | |
| Narození | 18. květen 905 | |
| Konstantinopol | ||
| Úmrtí | 9. listopad 959 | |
| Konstantinopol | ||
| Předchůdce | Alexandr | |
| Nástupce | Roman II. | |
| Manželky | Helena Lekapenos | |
| Potomci | Roman II., Theodora | |
| Dynastie | Makedonská | |
| Otec | Leon VI. Moudrý | |
| Matka | Zoe Karbonopsina | |
Konstantin VII. Porfyrogennetos (tzn. „v purpuru zrozený“) (18. května 905 – 9. listopadu 959) byl oficiálně byzantským císařem v letech 913–959. Učený císař se však více než vládnutí věnoval literární činnosti. Zpočátku za něj vládla regentská rada v čele s patriarchou Nikolaem Mystikem, v letech 920–944 jeho spolucísař a tchán Roman I. Lakapenos. Teprve po jeho smrti se Konstantin sám ujal vládních úkolů.
Obsah |
Literární činnost [editovat]
Konstantin VII. Porfyrogennetos se stal vůdčí osobností vzdělanců, kteří se věnovali encyklopedickým pracím. To znamená, že prováděli rozsáhlou excerpční činnnost, aby shromáždili z dosud napsaných děl souhrn poznatků potřebných pro výkon intelektuálních povolání i vládní praxi. Inicioval pořízení výpisků z řeckých historiků, od Herodota až po jeho dobu. Z těchto výpisků bylo sestaveno 53 encyklopedií (zachovalo se jen několik v neúplné podobě). Měly přinášet poučení politikům v oblasti státní správy, vojenství apod. (byly to např. Výpisky O poselstvích, O nástrahách ad.) Pořizovány byly také odborné encyklopedie, například zemědělská Geóponika zahrnula poznatky od antiky až po současnost (zemědělství považoval císař vedle vojenství a církve za velmi důležité pro chod státu).
Konstantin osobně napsal několik spisů, jejichž základem byly jeho osobní zkušenosti a encyklopedická studia. Patří mezi ně oslavný životopis jeho děda Basileia I., dílo O ceremoniích a práce K synu Romanovi, známá pod latinským názvem De administrando imperio. Práce o ceremoniích měla sloužit k řádné správě říše – podle císaře bylo zárukou její stability zachovávání starých ceremonií. Myšlenka, že uchování tradic přispěje k velikosti říše a její řádné zprávě, zůstala živá až do 19. století. De administrando imperio obsahuje zprávy o zemích a národech sousedících s Byzancí. Vychází z tajných archivních dokumentů i zpráv císařských vyzvědačů a představuje praktickou encyklopedii zahraniční politiky. Obsahuje například zprávy o „Velké“ Moravě, pověst o třech synech knížete Svatopluka ad. Vnitropolitické poměry chtěl císař zachytit v díle O thematech, které však zůstalo ve fázi výpisků.
Literatura [editovat]
- DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyšehrad : Praha, 1990. 415 s. ISBN 80-7021-034-6.
- ŽIVKOVIĆ, Tibor. An unknown source of Constantine Porphyrogenitus. Byzantinoslavica. 2010, roč. 68, čís. 1–2, s. 129–143. ISSN 0007-7712.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Alexandr |
 |
Byzantský císař 913–959 |
|
Nástupce: Romanos II. |
