Archiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o instituci. Další významy jsou uvedeny na stránce Archiv (rozcestník).
Archivní areál na Chodově v Praze. Sídlo Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze a Archivu hlavního města Prahy

Archiv (z řeckého výrazu αρχείο(ν), archeío(n) původně označující vládní, nebo úřední budovu) je instituce určená k uchovávání, ochraňování, evidování a zpřístupňování historicky cenných písemných pramenů, vzniklých v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osobarchiválií. Další možné užití termínu archiv je pak přímo pro budovu (depozitář), kde se dané archiválie shromažďují, případně pro soubor archiválii, tj. archivní fond nebo archivní sbírku.

Archivy jsou běžně regulovány státem, spadají obvykle pod rezort kultury (např. Německo) nebo vnitra (např. Česko) a jejich činnost je upravena archivním zákonem. Archivy se dělí na archivy veřejné a soukromé, veřejné jsou zakládány státem nebo územní samosprávou a soukromé může založit jakákoliv právnická či fyzická osoba po splnění některých náležitostí.

Věda a obor lidské činnosti zabývající se archivy se nazývá archivnictví, člověk, který pracuje nebo spravuje archiv, je archivář.

Archivy v Česku[editovat | editovat zdroj]

Moravský zemský archiv v Brně Nejmodernější budova největšího archivu ČR

Soustavu archivů v České republice tvoří:[1][2][3]

Mimo soustavu stojí archivy (z pohledu zákona se o archivy nejedná), které nemají oficiální rozeznání (akreditaci) od ministerstva vnitra, přesto splňují některé z definic archivu. Jednak se může jednat o instituce spravující archiválie podle zákona, které však nejsou archivy a ani je nezřizují (např. fond „Janáčkovi Leoš a Zdeňka“, tj. tzv. archiv Leoše Janáčka[4] je pojat do Národního archivního dědictví, ovšem spravuje ho Moravské zemské muzeum). Dále například funguje Archiv Národního divadla, který je teatrologickým archivem, ovšem nesplňuje podmínky akreditace a stojí mimo soustavu archivů.

Zkratky[editovat | editovat zdroj]

Konvenční zkratky pro označení archivů:

Zkratky užívané pro označení některých archivních fondů:

  • AF – archiv fary
  • AM – archiv města
  • AO – archiv obce
  • RA – rodinný archiv
  • Vs – velkostatek

Archivní časopisy[editovat | editovat zdroj]

Mezi české archivní časopisy patří zejména Archivní časopis vydávaný Ministerstvem vnitra, Sborník archivních prací a Archivní zprávy vydávaný Akademií věd ČR. Z dnes již neexistujících to byl Sborník archivu ministerstva vnitra (do roku 1940) a na něho navazující Sborník archivních prací Ústředního archivu Ministerstva vnitra (do roku 1954). Na Slovensku vychází časopis Slovenská archivistika.

Ze světových to jsou německý Archivalische Zeitschrift a Archivar, dále nizozemský Nederlands Archievenblad a francouzský Revue internationale des archives, des bibliothèques et des musées.

Archivní pomůcky[editovat | editovat zdroj]

Pro usnadnění orientace v rozsáhlých archivech slouží archivní pomůcky:

  • průvodce (stručný popis fondů a sbírek)
  • inventáře (ke každému fondu, který je tvořen soupisem inventárních jednotek s jejich stručnou charakteristika)
  • katalogy (jen některé jednotky se stručným popisem).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivy a archiválie [online]. Mvcr.cz [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  2. Akreditované archivy [online]. Mvcr.cz [cit. 2023-11-10]. Viz seznamy specializovaných archivů, bezpečnostních archivů, archivů územních samosprávných celků a soukromých archivů. Dostupné online. 
  3. Adresář archivů [online]. Cesarch.cz [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  4. Archivovaná kopie. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2018-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-08. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]