Sofoklés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sofoklés
Sofoklova busta
Sofoklova busta
Narození 497/496 př. n. l.
Athény
Úmrtí 406/405 př. n. l.
Starověké Athény
Povolání dramatik, kněz a politik
Žánr drama
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sofoklés, řecky Σοφοκλης, (497/496 př. n. l., Athény406/405 př. n. l.) byl starořecký athénský dramatik, kněz a politik.

Sofoklés byl politicky aktivní roku 443/442 př. n. l., kdy byl pokladníkem athénského námořního spolku. V roce 441/440 př. n. l. se stal stratégem (spolu s Periklem) ve válce proti Samu.Jeho otec Sofillos byl bohatým majitelem podniku na výrobu zbraní. Sofókles dostal v mládí velmi dobré gymnastické a múzické vychování. Ve svých prvních hrách vystupoval ještě jako herec, avšak podle starořecké tradice přestal hrát pro slabý hlas. Ačkoli dostával Sofoklés mnoho pozvání do jiných měst, kvůli velké lásce k Athénám tato pozvání odmítal.

Jako kněz výraznou měrou přispěl k zavedení Asklépiova kultu do Athén. Za své zásluhy o tento kult byl Sofoklés po své smrti uctíván jako hérós Dexión. Sofoklův syn Iofón obvinil svého otce, který byl již ve vysokém věku, z duševní slabosti a žádal, aby byl zbaven svéprávnosti. Sofoklés vyvrátil synovo tvrzení tím, že přednesl před soudem píseň na Athény ze své poslední tragédie, kterou právě napsal.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sofoklés patří spolu se starším Aischylem a mladším Euripidem mezi nejvýznamnější starověké dramatiky. Napsal 123 tragédií, ale z nich se kompletně dochovalo jen sedm, dále jen jména a nepatrné zlomky některých dalších.

Sofoklés svým přístupem zvýšil dramatičnost děje, uvolnil z trilogické vazby a zavedl třetího herce (tzv. tritagonistu). To vedlo k omezení úlohy sboru, zhuštění a zkrácení děje, čímž se zvýšila jeho dramatičnost. Ve svých tragédiích vycházel i ze soudobé politické a společenské situace, např. v Králi Oidipovi zmiňuje tehdejší mor.

Dochované hry (roky jsou přibližné):

České výbory[editovat | editovat zdroj]

Oidipus představuje "obecného" člověka, nikoli obyčejného jedince, tedy vlastně každého z nás. Je to archetyp a tato tragédie znázorňuje vnitřní (duchovní) vývoj člověka, kdy v první fázi (dětství) jsme připoutáni k hmotnému světu (věříme jenom v něj); ve druhé fázi (vydání se na cestu) si začínáme uvědomovat polaritu (protikladnost) světa; a ve třetí fázi docházíme k prozření, že lpění na tomto světě je omyl, resp. že náš pravý "domov" je na vyšší úrovni, totiž v Bohu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]