Samos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha ostrova v rámci Řecka

Řecký ostrov Samos (druhý pád Samu, řecky Σάμoς) leží ve východní části Egejského moře poblíž pobřeží Malé Asie. Spolu s Ikarií a ostrovem Fourni tvoří Samos stejnojmennou prefekturu spadající pod kraj Severní Egeis. Ostrov má odhadem 34 200 obyvatel.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek ostrova

Samos má zhruba 477 km². Nejvyšší horou je Kerkis dosahující výšky 1434 m n. m. Hlavní město ostrova, Samos či také Vathy, se dříve také nazývalo Kato Vathy (Κάτω Βαθύ) nebo též Limin Vatheos (Λιμήν Βαθέος).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika spočívá zejména v zemědělství a turistice. Hlavními zemědělskými výrobky jsou hroznové víno, med, olivy, olivový olej, citrony, sušené fíky, mandle a květiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na hlavní město Samos

V klasické antice byl ostrov centrem iónské kultury a bohatství. Ostrov proslavily například zdejší vína a červená keramika. Největšího rozkvětu dosáhl Samos za vlády tyrana Polykrata. Později byl pod kontrolou Perské říše a v období helénismu o vliv nad ostrovem soupeřili Ptolemaiovci a Seleukovci. V 2. století př. n. l. se ostrov dostal pod kontrolu Římské říše. Během středověku byl součástí Byzance a poté jej získali Janované. V té době byl Samos opět centrem řecké kultury a umění, dokud jej roku 1566 nezískali Osmané. Obyvatelé ostrova se roku 1821 připojili k řecké válce za nezávislost, avšak Samos zůstal po jejím skončení součástí Osmanské říše. Roku 1835 získal ostrov v rámci říše určitou autonomii a roku 1912 byl začleněn do Řeckého království. Během druhé světové války byl ostrov okupován italskými a posléze německými jednotkami.

Významnými rodáky byli například Pythagoras, Ezop, Epikuros či Aristarchos.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově se nachází dvě památky zapsané v seznamu Světového dědictví organizace UNESCOHéraion na Samu a Pythagoreion. Do seznamu byly oba zapsány roku 1992.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaje řeckého statistického úřadu na základě sčítání lidu z roku 2001 [1]
  2. Památky na Samu na webových stránkách Světového dědictví UNESCO

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]