Filoktétés (Sofoklés)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Filoktétés je tragédie, jejímž autorem je Sofoklés. Vznikla během peloponéské války. Poprvé byla uvedena na dionýských slavnostech v roce 409 př. n. l., kde získala první cenu. Odehrává se na ostrově Lemnu během trojské války.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Koná se na pustém pobřeží ostrova Lemnu v desátém roce Trójské války. V pozadí na výšině je jeskyně s dvojím vchodem. [1]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Předcházející děj[editovat | editovat zdroj]

Filoktétés vedl proti Tróji sedm lodí. Ovšem na ostrově Chrýse byl uštknut hadem a jeho bolest byla tak veliká, že svým nářkem (podle některých teorií puchem vycházejícím z rány) natolik rušil ostatní vojáky, že byl proti své vůli (na rozkaz vůdce Řeků Agamemnónem) vysazen na ostrově Lemnu, kde devět let (čili většinu Trójské války) bojoval o holý život. Měl však Hérakléův luk a šípy, které nikdy neminuly cíl. Když Řekové zajali Priamova synaHelena, který byl vynikajícím věštcem, tak ten jim oznámil, že nelze porazit Tróju bez Filoktéta. Proto se Odysseus s Neoptolemem vypravili na Lemnos. [2]

Děj hry[editovat | editovat zdroj]

Lstivý a Sofoklem nepříliš hezky popsaný Odysseus se s Neoptolemem pokusí lstí dostat Filoktéta k Tróji kvůli Helenově věštbě. Odysseus je po většinu hry skryt, protože ví, že ho Filoktétés nesnáší a nešel by s ním. Neoptolemos pomocí lži vymámí z chromého Filoktéta jeho luk se zázračnými šípy, ale hne se v něm svědomí a vrátí ho. V té chvíli se objeví Odysseus a snaží se tomu zabránit. Oba muži se snaží přesvědčit Filoktéta, aby odešel dobrovolně. U bran Tróje prý bude uzdraven od svých neduhů s nohou a navíc získá velkou slávu. Odpovědí je jim ale razantní odmítnutí, Filoktétés by raději zemřel, než by šel za Odysseem a Agamemnónem, dvěma muži, které z hloubi duši nenávidí. Na samý závěr hry se mu však na nebi zjeví Héraklés, který mu předpoví uzdravení a slávu. A v podstatě mu přikáže odplout s Odysseem a Neoptolemem. Filoktétés tak učiní. [3]

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

HÉRAKLÉS
Až s tímto mužem přijdeš k městu trójskému,
pak prvním z vojska budeš zvolen pro chrabrost,
a Parida, jenž strastí těch je původcem,
sám těmi mými šípy zbavíš života;
hrad trójský rozboříš a zbraně odňaté
(tu kořist za statečnost přijmeš od vojska)
hned pošleš otci domů v rodnou oitskou pláň. [4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha : Svoboda, 1975. S. 328.  
  2. FINK, Gerhard. Encyklopedie antické mytologie. Olomouc : Votobia, 1996. S. 116.  
  3. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha : Svoboda, 1975. S. 327 - 399.  
  4. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha : Svoboda, 1975. S. 397.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOFOKLÉS. Tragédie. Praha : Svoboda, 1975.  
  • FINK, Gerhard. Encyklopedie antické mytologie. Olomouc : Votobia, 1996.