Asklépios
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Asklépios (2. pád Asklépia, lat. Aesculapius, počeštěně Eskulap či Aeskulap). Ve 13. století př.n.l. žil v Řecku léčitel Asklépios, který se vyznal v užívání bylin. Navrhl systém léčení, vycházející ze starých zkušeností, ale přizpůsobených novým poznatkům. Asklépiovi a jeho dceři Hygiei bylo připisováno mnoho zázraků. Nakonec byl prohlášen za boha léčitelství. Byl v řecké mytologii bohem lékařství. V mnoha knihách je ztotožňován s egyptskou postavou univerzálního učence a lékařem Imhotepem.[1]
Asklépios, původně thessalský héroos zdraví, se stal v Řecku od konce 5. stol. př. n. l. velmi populárním božstvem. V mýtu byl spojen s Apollónem. Ten prý dal svého syna Asklépia na výchovu Kentauru Cheirónovi a u toho se Asklépios naučil lékařskému umění. Asklépiovi synové Macháón a Podaleirios byli slavní lékaři Achájů před Trójou. Jeho dcerou byla bohyně zdraví Hygieia. Když Asklépios křísil i mrtvé, zabil ho Zeus bleskem. Apollón pak za to Diovi zahubil Kyklopy, kteří pro něho kovali blesky.
Jeho dcery Hygieia, Meditrine a Panakeia symbolizovaly jednotlivé stránky zdraví: čistotu, léčení a hojení. Syn Telesforos představoval síly uzdravení.
Bývá zobrazován jako vousatý muž se psem a holí ovinutou hadem. Hůl vychází původně z boha Herma (Merkura), který je znázorňován s okřídlenou holí, která je ovinuta dvěma usmířenými a souměrnými hady. U Asklépia jeden had symbolizuje jednu cestu k vyléčení. Tento symbol najdeme dodnes u lékařů, lékáren a nemocnic.
Hlavním střediskem, z něhož se Asklépiův kult šířil, byl Epidauros.
Obsah |
[editovat] Přídomky a uctívání
Jako obvykle měl Asklépios více jmen, které zněly: Aglaopes, Apaleriacus, Archgetas, Aulonius, Causius, Coronides, Cotyläus, Demenaetus, Epidaurius, Gortynius, Hagnitas, Pergameuns a Tricäcus. Byl váženým bohem především v Epidauru, Athénách, Knidu, Kou, Naupaktu, Pergamu a Sikyonu. Na ostrově Kou se nachází světoznámý Asklepieion, nejstarší nemocnice na světě, která byla založena Hippokratem. Trosky obrovského komplexu s chrámem, ambulatoriem a oltářem si můžeme prohlédnout ještě dnes. V dějinách můžeme vysledovat takzvaný „kult Asklépia“, kdy se po určitých periodických obdobích vrací jeho uctívání jako boha. Například v letech 460 př. n. l. – 377 př. n. l. to byl antický lékař Hippokratés; v letech 129 - 199 druhý nejvýznamnější lékař antiky Claudius Galén neboli Galénos; v letech 98 - 138 řecký ženský lékař Sóranos z Efesu. Pravděpodobně ve stejném období jako Hippokratés se objevují zároveň i tři velcí lékaři v Indii: Sušruta, Čaraka a Vagbhata.[2]
[editovat] Zajímavosti
V angelologii je Asklépios ztotožňován s andělem Rafaelem - Hermem - Merkurem.[3]
[editovat] Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
- Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
- Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
- Angelologie dějin, synchronicita a periodicita v dějinách, Emil Páleš, 2. rozšířené vydání v češtině, nadace Sophia, Bratislava 2004, 1. díl
[editovat] Zdroje
- ↑ M. Lichtheim, Ancient Egyptian Literature, The University of California Press 1980, vol.3, str. 104
- ↑ Emil Páleš, Anglologie dějin 1, Synchronicita a periodicita v dějinách, nadace Sophia 2004, Bratislava, str. 370 -371
- ↑ Emil Páleš, Anglologie dějin 1, Synchronicita a periodicita v dějinách, nadace Sophia 2004, Bratislava, str. 370 -371
