Květná zahrada
Květná zahrada v Kroměříži je významný původní raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s typickými prvky. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO zároveň s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem.
Obsah |
Historie [editovat]
Samotnou Květnou zahradu založil biskup Karel II. Lichtenstein-Kastelkorn roku 1665 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Byla založena v letech 1665–1675 biskupem Karlem II. z Lichtenštejna. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filibert Luches a Giovanni Pietro Tencalla.
Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři J. van den Nypoort a G. M. Vischer.
Popis [editovat]
Rotunda [editovat]
Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami s vodotrysky. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.
Vstup a skleníky [editovat]
Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století (1840–1845) tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon se zlaceným arcibiskupským znakem.
Kolonáda [editovat]
Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Galerie je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mýtických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši.
Při pohledu ze „střechy“ kolonády vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.
Rekonstrukce zahrady [editovat]
Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhaly už od počátku 19. století, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl francouzských barokních geometrických zahrad, které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil.
Památkáři získali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby zahrady co nejvíce přiblížili k původní podobě.[1] Tyto opravy by měly skončit v roce 2014. Je zde plánováno vybudovat i Národní centrum zahradní kultury.
Reference [editovat]
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zapamatujte si kroměřížské arcibiskupské zahrady. Obě změní podobu [online]. iDnes.cz, 2011-05-03, [cit. 2013-04-11]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- ZATLOUKAL, Ondřej. Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc : Muzeum umění Olomouc, 2004. 127 s. ISBN 80-85227-62-2. Kapitola Zahrada Moravy, s. 18-43. (cze/eng)
