Kroměřížský sněm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arcibiskupský zámek, místo konání Kroměřížského sněmu

Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22. července 1848 ve Vídni, protože však vypukla revoluce, muselo být 7. října 1848 přerušeno a přesunuto do Kroměříže, kde pokračovalo od 22. listopadu 1848 v Arcibiskupském zámku.[1] Od tohoto data se jedná o Kroměřížský sněm, kdežto předchozí jednání neslo název Vídeňský sněm.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Členové tohoto sněmu byli voleni zemskými sněmy. České země zde zastupoval například František Palacký nebo František Ladislav Rieger. Poté, co sněm 7. září 1848 ve Vídni zrušil poddanství, bylo nyní jeho hlavním programem vytvoření nové ústavy, která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Po potlačení povstání ve Vídni Alfredem Windischgrätzem už však neměl sněm téměř žádnou skutečnou moc. Nově vzniklá vláda pod vedením Felixe Schwarzenberga sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale s nástupem Františka Josefa I. na trůn připravila vlastní ústavu. Protože rakouská armáda potlačila všechny nepokoje a zvítězila i v severní Itálii, byla pozice panovníka natolik silná, že nakonec 7. března 1849 mohl vydat manifest o rozpuštění říšského sněmu. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vydal Březnovou ústavu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž, [cit. 2014-04-15]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]