Arcibiskupský zámek Kroměříž
| Zámek s přilehlými zahradami v Kroměříži | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
| Smluvní stát | |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 860 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1998 (22. zasedání) |
Arcibiskupský zámek postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže a celé Moravy. V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Obsah |
Historie [editovat]
Z historických pramenů je patrno, že zde stávalo hradisko již v roce 1110, ale z níž se dodnes nezachovalo vůbec nic. Ve 13. století byl postaven gotický hrad, který byl roku 1512 přestavěn na renesanční zámek a tehdy se stal rezidencí olomouckých biskupů. V roce 1643 město i hrad poničili Švédově a tak mu byl zhruba v polovině 17. století při rekonstrukci zámku vnuknut barokní styl, který z něj učinil současný fascinující palác. Požár města roku 1752 poškodil 2. poschodí i interiéry zámku. Oprava věže zapálené dělostřeleckým granátem ustupujícími německými vojsky v posledních dnech II. světové války změnila siluetu věže zámku do současné podoby.
V roce 1998 byl komplex zámku a zahrad zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Architektura [editovat]
Barokní zámek je příkladem kvalitní architektury, která byla objednána pro hodně náročné zákazníky. K zámku přiléhá rozlehlá Podzámecká zahrada s jezírkem, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Interiéry [editovat]
Všechny místnosti jsou reprezentativní a umělecky nejhodnotnější je Manský sál, zámecká knihovna a Sněmovna s 22 barokními křišťálovými lustry.
Sněmovní sál [editovat]
Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve střední Evropě.[1]Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů z roku 1848. Tento sněm začal původně 22.7.1848 ve Vídni. Dne 7.10.1848 byl kvůli vypuknutí revoluce přerušen a přesunut do Kroměříže.
Obrazárna [editovat]
Obrazárna zámku Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice. Část obrazů je vystavena v historických sálech zámku a zbytek tvoří samostatný prohlídkový okruh zámku.
Hudební archiv [editovat]
Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka hudebnin.
Zámecká knihovna [editovat]
Zámecká knihovna patří k významným světovým historickým knižním fondům.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://[www.zamek-kromeriz.cz/zamek/o-zamku/#snemovni Oficiální stránky Arcibiskupského zámku, sněmovní sál]
Literatura [editovat]
- České památky UNESCO, Fragment,2008
- Radovan Lipus: Šumná města (třetí kniha), nakl. Druhé město, 2008
- Milena Blažková: 12 pokladů Čech a Moravy, Albatros, 2008
- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž : Obecní rada, 1913. 544 s.
- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž : Národní výbor, 1947. 1072 s.
Související články [editovat]
- Světové dědictví
- Kroměříž
- Podzámecká zahrada
- Obrazárna zámku Kroměříž
- Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna