Pražská památková rezervace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pražská památková rezervace (PPR) je největší městskou památkovou rezervací v Česku a jednou z největších na světě. Byla vyhlášena nařízením vlády České socialistické republiky č. 66/1971 Sb. Od roku 1992 je zapsána v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Rezervace zaujímá území o rozloze 8,66 km2 (8,63 km2[1]), což je 1,74 % z celého území města.[1] Zahrnuje historické jádro Prahy, konkrétně tyto čtvrti: Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany s Pražským hradem, Nové Město (na východě jen po Sokolskou ulici) s Vyšehradem; z malé části pak Vinohrady (Federální shromáždění, Státní opera a Fantova budova hlavního nádraží), Holešovice (Letenské sady s nábřežím), Podolí (porodnice) a Smíchov (Janáčkovo a Hořejší nábřeží s ostrovy). Územní rozsah PPR je velmi podobný rozsahu Prahy těsně před připojením Holešovic v roce 1884. Přibližně 1,00 km2 z rozlohy rezervace připadá na řeku Vltavu.[1] Ochranné pásmo PPR zaujímá plochu 89,63 km2.

V současnosti[kdy?] je v PPR evidováno cca 52 000 obyvatel a 23 000 bytů. Je zde 1330 památkově chráněných objektů, z toho 28 národních kulturních památek.

Na území rezervace je 1322 památkově chráněných domů, značný počet objektů drobné architektury, technické památky a historické zahrady a parky. Z celkového počtu je 60 % objektů starších než 100 let, 22 % pochází z let 1900 až 1945 a 8 % bylo postaveno po roce 1945.[1]

Nařízení vlády České socialistické republiky č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Pražská památková rezervace (PPR), web městské části Praha 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]