Praha hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha hlavní nádraží
Praha hlavní nádraží-od Vinohradské.jpg
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 570762
Tratě 011, 070, 090, 091, 122, 171, 210, 221, 231
Nadmořská výška 210 m n. m.
V provozu od 1871
Zabezpečovací zařízení ES AŽD ESA33
Dopravních kolejí 17 průjezdných + 5 kusých
Nástupišť (hran) 8 (24)
Počet cestujících 24 833 000 (2011)[1]
Vypravené vlaky 225 073 (2011)[1]
Prodej jízdenek ano
Návazná doprava linka metra C, tramvaje (cca 5 min. chůze parkem), bus linky AE (Airport Express) a v noci autobusy a tramvaje nočních linek

Praha hlavní nádraží (od 15. února 1940 do roku 1945[?] a od ledna 1953 dodnes), v minulosti nazývané Praha Wilsonovo nádraží (1919–1940, 1945[?]–1953, od roku 1990 má označení „nádraží prezidenta Wilsona jako čestný titul) a nádraží císaře Františka Josefa (1871–1919), je nejvýznamnější pražské železniční nádraží. Kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na Vinohradech v Praze 2, nová odbavovací budova na Novém Městě v Praze 1, severní zhlaví zasahuje do Žižkova na Praze 3.

I přes provedenou rekonstrukci je nádraží kritizováno pro malou kapacitu, pro kterou nemůže pojmout některé příměstské linky.[2]

Budova stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice.

Vznik nádraží a železničního uzlu[editovat | editovat zdroj]

Původní novorenesanční budova nádraží
Průčelí Fantovy budovy

Nádraží je v provozu od 14. prosince 1871, kdy z něj byl zahájen železniční provoz Dráhy císaře Františka Josefa na jih do Benešova, Tábora a Vídně. Tehdy se jmenovalo Nádraží císaře Františka Josefa. Roku 1872 v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Rakouskou severozápadní dráhu), čímž došlo k propojení nádraží čtyř různých společností.

Původní budova nádraží byla postavena v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Vrchlického sady před nádražím byly založeny roku 1876.

Rekonstrukce 1901–1909[editovat | editovat zdroj]

Hala Fantovy budovy, dnes kavárna

Začátkem dvacátého století bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno. Nová hlavní budova v secesním slohu byla postavena v letech 19011909 podle vítězného návrhu z architektonické soutěže architekta Josefa Fanty. Byly vybudovány podchody a kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3 m a výšce 18 m, jejichž autory byli J. Marjanko a R. Kornfeld. Pod zastřešením jsou nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo hlavní zastřešení vysunuto k vinohradskému zhlaví.

Rozvoj po druhé světové válce, rekonstrukce budovy 1972–1979[editovat | editovat zdroj]

Průčelí nové budovy z Vrchlického sadů

Po první světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven druhý tunel. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov – Libeň horní nádraží; Vítkovská trať), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z roku 1872.

9. května 1974 sem začalo jezdit metro (stanice Hlavní nádraží). V letech 1972–1979 vznikla na základě architektonické soutěže nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Autory nové budovy jsou Josef Danda, Jan Bočan, Julie Trnková a Alena a Jan Šrámkovi. Nad halou vede Severojižní magistrála.

V letech 1983–1989 byl vybudován třetí vinohradský tunel na jižní straně nádraží. V roce 1994 byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s čísly 5 až 7, která mají samostatná plochá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v roce 2005.

Rekonstrukce 2006–2012[editovat | editovat zdroj]


Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí
Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí

V hale i parku před nádražím (oficiálně Vrchlického sady, lidově zvané Sherwood) se často vyskytují bezdomovci a narkomani, místo je také nechvalně známé jako křižovatka mužské homosexuální prostituce.[3] Technický stav nádraží byl na začátku 21. století špatný, a proto 14. prosince 2006 započala rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu českého architekta Patrika Kotase, s rozpočtem cca 1 miliardy korun.

První otevřené obchody rekonstruovaného vestibulu

Celou přestavbu zajišťuje italská developerská společnost Grandi Stazioni, která podobné projekty již úspěšně realizovala v Itálii. Nádraží dostane na 30 let do pronájmu. Má být autenticky rekonstruována secesní i moderní budova a přebudován park před budovou. Odbavování cestujících se má přiblížit letištnímu, první nástupiště má být přebudováno na promenádu, ve Fantově budově má být obnovena restaurace a nádraží se má při zachování dopravních funkcí změnit v obchodní galerii. Práce mají trvat přibližně do roku 2014.

Na přelomu roku 2008 a 2009 byly dokončeny rekonstrukční práce na nástupištích číslo 1 až 4, na které je nově umožněn přístup z podchodů nejen schody, ale taktéž eskalátory a výtahy. Zároveň došlo k výměně systému pro informování cestující veřejnosti HIS-VOICE společnosti mikroVOX, za konkurenční Integrovaný informační systém stanice (INISS), jehož dodavatelem je brněnská firma CHAPS, známá též jako správce systému IDOS. Po téměř patnácti letech (199416.6. 2008) se s cestujícími rozloučil hlas herce a dabéra Václava Knopa a cestující zde poprvé uvítala brněnská herečka Danuše Hostinská-Klichová, tehdy ještě mezi nadšenci známá pouze pod pseudonymem „Andula“. V průběhu času se objevily potíže se srozumitelností nového hlášení v hlučném prostředí a byly podniknuty kroky (např. maximální zesílení signálu vstupujícího do reproduktorů) směřující ke zvýšení informovanosti cestujících. S výměnou hlásícího informačního systému souvisela i inovace listových zobrazovacích zařízení Pragotron a Solari za LCD panely Elektročas.

Nové informační tabule o odjezdech od firmy ELEKTROČAS, které nahradily původní analogové překlápěcí panely Pragotron a Solari

V červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody (Schlecker+lékárna, Vodafone, Leonidas, Pont, Gratulant, Fokus optik, …), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay a Relay Services), prodejny potravin (včetně potravin určených pro kombinovanou bezlepkovou, bezmléčnou a bezvaječnou dietu), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum.

V hale je rozmístěno také několik elektronických informačních kiosků, které dodala firma STARMON Choceň, digitálních panelů informujících o řazení a odjezdech vlaků, a také automaty na jízdenky (u některých z nich je možná i platba kartou - visa či mastercard, nebo zákaznickou kartou ČD s elektronickou peněženkou, případně platba mincemi). Vybudovány byly také nové toalety.

Spodní část haly s horní nyní spojují, kromě eskalátorů, také pojízdné chodníky. Městská část Praha 1 by také měla začít ještě v roce 2009 s rekonstrukci parku před budovou hlavního nádraží.

Od léta 2009 se postupně uzavírá jižní část nové odbavovací haly. Její rekonstrukce byla dokončena v listopadu roku 2010, vznikly zde opět obchody, restaurace a jiné komerční plochy. [4]

Poslední fází obnovy nádraží bude oprava historické a památkově chráněné secesní Fantovy budovy.

Nové spojení[editovat | editovat zdroj]

Součástí takzvaného Nového spojení jsou dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a Hlavním nádražím. Vedou dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou Vítkov (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a jsou konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vedou společně k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Na druhé straně tunelů je opět estakáda a rozplet napojující k Balabence i Masarykovo nádraží s Negrelliho viaduktem. Celý projekt byl dokončen v roce 2010.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ročenka dopravy Praha 2011
  2. Regionální plán PID na rok 2012 s výhledem na období 2013–2016, str.32
  3. idnes.cz: Jak se žije pražským prostitutům
  4. Hala Hlavního nádraží je hotova, bude tu parfumerie i supermarket (29. listopadu 2010)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]