Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
Kostel svatého Mikuláše, nazývaný též chrám svatého Mikuláše, je barokní kostel nacházející se v Praze na Malostranském náměstí. Byl postaven v letech 1704–1755 na místě, kde původně stál gotický kostel ze 13. století zasvěcený taktéž Mikuláši z Myry. Až do 17. století stála nedaleko též románská rotunda svatého Václava.
V minulosti na věži kostela drželi službu hlásní, kteří měli za úkol hlásit případné požáry či blížícího se nepřítele.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Kostel sv. Mikuláše je postaven na Malé Straně. Je často považován za nejkrásnější barokní stavbu Prahy[zdroj?]. Chrám je situován v nároží komplexu budov bývalé jezuitské malostranské koleje. Patrové průčelí chrámu je široce rozložené a nezvykle zvlněné, patro je zdobeno balustrádou a ukončeno štítovým nástavcem. Chrám vyniká nejenom architekturou, ale i výzdobou. Upoutají nás především nástropní fresky v lodi od Jana Lukáše Krackera z r. 1760 a v 70 m vysoké kupoli od Františka Xavera Palka. Interiér je dále zdoben sochami Františka Ignáce Platzera, závěsnými obrazy pašijového cyklu od Karla Škréty, a řadou dalších maleb od Palka, Kramolína, Raaba.
[editovat] Historie
Byl stavěn v několika etapách v průběhu 1. poloviny 18. století. Nejprve podle projektu Kryštofa Dientzenhofera, později jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Z let 1703–11 pochází západní průčelí, prostor předsíně s kruchtou, kaple sv. Barbory, kaple sv. Anny a dvě pole lodi s bočními kaplemi. Kilián Ignác upravil otcův projekt a mj. navrhl vyšší kupoli i vedle stojící věž. Stavebně řídil budování třetího pole lodi a trojlistého závěru s oválnou kupolí a s věží. Vrchní část věže, stavěl po roce 1750 Anselmo Lurago, který byl žákem a zetěm K. I. Dientzenhofera.
[editovat] Věž
Věž kostela svatého Mikuláše, kterou Kilián Ignác Dienzenhofer pro kostel navrhl, měla být původně zcela nizoučká. Současníci se obávali jejího pádu a šlo o protest radním. Celkově je to však v souladu s Kiliánovou snahou zbavit prostor původní racionality, přičemž vše je inženýrsky dokonale promyšleno.[1]
Jde o kopii věže kostela svatého Mikuláše na Starém Městě.[1]
Za socialismu byla ve věži vybudována pozorovatelna Státní bezpečnosti, ze které bylo možné sledovat americké a jugoslávské velvyslanectví a přístupovou cestu k západoněmeckému velvyslanectví. Poslední zprávy o pozorování z tohoto místa pochází z roku 1990.[2] 15. dubna 2010 byla pozorovatelna s krycím názvem „Kajka“ zpřístupněna veřejnosti, nachází se v ní expozice, která dokumentuje činnost správy sledování StB.[3]
[editovat] Reference
- ↑ a b Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, dr. Černý, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ve věži chrámu sv. Mikuláše byla zpřístupněna pozorovatelna StB [online]. Novinky.cz, 2010-04-17, [cit. 2010-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Pozorovatelna StB poprvé přístupna veřejnosti [online]. Abscr.cz, 2010-04-15, [cit. 2010-05-01]. Dostupné online.
[editovat] Literatura
- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. - kapitola Hlavní farní chrám sv. Mikuláše, s. 167-185.
