Černínský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Černínský palác ve Sněmovní ulici na Malé Straně, Rohanský palác, někdejší Černínský, na Maltézském náměstí, případně Černínský palác ve Vídni.
Černínský palác v Praze
Pohled na Černínský palác z Loretánského náměstí
Pohled na Černínský palác z Loretánského náměstí
Základní informace
Země ČeskoČesko Česko
Vystavěn 17. století
Zrekonstruován 19491954
Architekt Francesco Caratti (hlavní architekt)
Sloh Baroko
Stavební materiál zdivo
Původní majitel Humprecht Jan Černín z Chudenic
Rod Černínové z Chudenic Wappen Czernin von Chudenitz.jpg
Současný majitel Ministerstvo zahraničí ČR
Zeměpisné souřadnice 50°5′19,7″ s. š., 14°23′25,9″ v. d.

Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (naproti Loretě). Od roku 1934 slouží coby sídlo Ministerstva zahraničních věcí jak někdejšího Československa tak i České republiky. Palác, společně s Černínskou zahradou je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Černínský palác
Praha, Hradčany, Černínský palác, fasáda 01.jpg
Černínský palác z Petřínské rozhledny

Palác nechal postavit rakouský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic po roce 1664 (kde také zde později přesunul svou rodovou sbírku) - odtud pak jeho název. Jedná se o jednu z největších barokních budov v Praze vůbec. Stavba byla poničena během války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století, znovu pak v roce 1757 kdy jej poškodila pruská dělostřelba. Palác také díky tomu prošel řadou pozdně barokních přestaveb a dodatečných rekonstrukcí. Během druhé světové války jej přebudovali i nacisté.

Od roku 1777 palác již nesloužil svému původnímu určení (r. 1778 byla významná obrazárna rodu Černínů vydražena) a byl užíván k různým jiným účelům, mimo jiné jako lazaretlékárnou, útulek pro chudé, nájemní dům, dílny, kasárna či výtvarná galerie.

V letech 19281934 byl částečně přestavěn pod vedením architekta Pavla Janáka. V letech 19331939 pak došlo k novodobému rozšíření paláce o tzv. Janákovu přístavbu, kde dodnes sídlí převážná většina administrativních útvarů Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Palác sám má z hlediska novodobých českých dějin dosti pochmurnou historii, v období Protektorátu Čechy a Morava v letech 19391945 zde bylo umístěno sídlo úřadujícího Protektora pro Čechy a Moravu, dne 10. března 1948 zde za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul někdejší ministr zahraničních věcí Československé republiky Jan Masaryk, který zde měl po mnoho let také svůj byt; byl ráno nalezen na nynějším Nádvoří Jana Masaryka.

Na počátku devadesátých let 20. století byla v Černínském paláci podepsána smlouva o rozpuštění Varšavské smlouvy.

Tvůrci paláce[editovat | editovat zdroj]

Architekti[editovat | editovat zdroj]

Výtvarníci[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Do dnešní doby se v Janákově přístavbě zachoval funkční výtah páternoster.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-08-28]. Záznam IdReg 151717: Černínský palác. Dostupné online.