Černínský palác
Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (fakticky naproti Loretě). Po mnoho let tento palác, přesně od roku 1934, slouží coby sídlo Ministerstva zahraničních věcí jak někdejšího Československa tak i České republiky.
Obsah |
[editovat] Historie
Palác nechal postavit rakouský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic - odtud pak jeho název. Jedná se o jednu z největších barokních budov v Praze vůbec. Stavba byla poničena během války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století, znovu pak v roce 1757 kdy jej poškodila pruská dělostřelba. Palác také díky tomu prošel řadou pozdně barokních přestaveb a dodatečných rekonstrukcí. Během 2. světové války jej přebudovali i nacisté.
Od roku 1777 palác již nesloužil svému původnímu určení a byl užíván k různým jiným účelům, mimo jiné jako lazaret s lékárnou, útulek pro chudé, nájemní dům, dílny, kasárna či výtvarná galerie. V letech 1928 až 1934 byl částečně přestavěn pod vedením architekta Pavla Janáka. V letech 1933 až 1939 pak došlo k novodobému rozšíření paláce o tzv. Janákovu přístavbu, kde dodnes sídlí převážná většina administrativních útvarů Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Palác sám má z hlediska novodobých českých dějin dosti pochmurnou historii, v období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945 zde bylo umístěno sídlo úřadujícího Protektora pro Čechy a Moravu, dne 10. března 1948 zde za dodnes ne zcela jasných okolností ukončil svůj život někdejší ministr zahraničních věcí Československé republiky Jan Masaryk, který zde měl po mnoho let také svůj byt. Byl ráno nalezen na nynějším Nádvoří Jana Masaryka , asi spadl z okna nebo ho někdo z okna shodil. Na počátku devadesátých let 20. století právě zde došlo k podpisu smlouvy o rozpuštění Varšavské smlouvy.
[editovat] Tvůrci paláce
[editovat] Architekti
- Giovanni Lorenzo Bernini - autor prvních skic návrhu paláce (v roce 1666)
- Francesco Caratti - hlavní architekt původní stavby
- Giovanni B. Maderna, Domenico E. Rossi, Giovanni B. Alliprandi - další architekti od roku 1683
- František Maxmilian Kaňka - autor dostavby z roku 1720
- Anselmo M. Lurago - autor rekonstrukce paláce z 18. století po vyplenění paláce francouzskými vojsky
- Antonín Wolf - autor přestavby na kasárna v polovině 19. století
- Pavel Janák - autor přístavby z 30. let 20. století
- Otakar Fierlinger - zahradní architekt, autor nové koncepce zahrady z 30. let 20. století
[editovat] Výtvarníci
- Václav Vavřinec Reiner - autor fresek v několika místnostech
[editovat] Zajímavosti
Do dnešní doby se v Janákově přístavbě zachoval funkční výtah páternoster.
[editovat] Literatura
- Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8
- KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O Černínském paláci, s. 166-168.
