Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Sousední Palác Pachtů z Rájova (Nová mincovna) v Celetné ulici 36, nebo Palác Pachtů z Rájova na Anenském náměstí).
Palác Pachtů z Rájova (Langerův)
na nároží ulic Celetné
a Králodvorská
Palác Pachtů z Rájova na nároží ulic Celetné a Králodvorská
Palác Pachtů z Rájova
na nároží ulic Celetné
a Králodvorská
Základní informace
Země Česká republikaCZE Česká republika
Vystavěn Kolem roku 1740
Architekt Snad Kilián Ignác Dientzenhofer
Sloh Pozdní baroko
Rod Pachtové z Rájova
Současný majitel Ministerstvo spravedlnosti

Palác Pachtů z Rájova, či Pachtovský palác, zvaný též Seebergovský palác nebo Langerovský dům, je vrcholně barokní, částečně klasicistně upravený palác stojící v Celetné ulici 31/585, na Starém Městě, v městské části Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Obsah

Historie [editovat]

Langerové [editovat]

V roce 1737 palác zakoupil rytíř Josef Ignác von Langer, který si zřejmě u Kiliána Ignáce Dientzenhofera objednal projekt přestavby ve slohu vrcholného baroka, která byla dokončena v roce 1740.

Pachtové z Rájova [editovat]

V letech 1801–1822 vlastnili palác Pachtové z Rájova, kteří jej nechali částečně klasicistně upravit.

Banka [editovat]

Ve 30. letech 20. století byl palác sídlem banky, což si vyžádalo významné úpravy. K dalším úpravám interiérů pak dále došlo v 80. letech 20. století.

Architektura [editovat]

Palác Pachtů z Rájova (Langerův) 01.JPG

Na místě dnešního paláce stávaly čtyři středověké domy. Ty byly nejprve v 15. století sjednoceny, v roce 1689 zcela vyhořely a roku 1740 prošly renesanční a raně barokní přestavbou.

Hlavní průčelí do Celetné ulice nad portálem nese štukové medailony Marie Terezie a Františka Lotrinského. V přízemí jsou dodnes dochované barokní klenby a barokní schodiště s klasicistním zábradlím. V jedné místnosti 1. patra se dochoval strop s výzdobou z doby Dientzenhoferovy přestavby. Palác má čtyři křídla, která obklopují od 30. let 20. století zastřešený dvůr.

V současnosti je palác využíván jako administrativní budova Ministerstva spravedlnosti.

Reference [editovat]

  1. ↑ Palác Seebergrovský [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-09-09]. Dostupné online.  

Externí odkazy [editovat]


Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Paláce v Praze
Hradčany Praha CoA CZ small.svg
Malá Strana
Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (HAMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Nostický palác • Oettingenský palác • Palác Kinských (Malá Strana) • Palác Lažanských (Malá Strana) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických (Dolní sněmovna Parlamentu ČR) • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác v Thunově ulici (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Thunovský palác • Valdštejnský palác • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město
Nové Město
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Palác_Pachtů_z_Rájova_(Celetná_31)&oldid=9025331“