Šternberský palác (Malá Strana)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Šternberský palác na Hradčanském náměstí, zvaný Ernestinum.
Šternberský palác
na Malostranském náměstí
Šternberský palác  na Malostranském náměstí
Šternberský palác
na Malostranském náměstí
Základní informace
Země Česká republikaCZE Česká republika
Vystavěn 1703 (propojení svou renesančních domů)
Architekt Pravděpodobně Giovanni Battista Alliprandi
Sloh Klasicismus
Stavební materiál Zdivo
Původní majitel Antonio Vittali
Rod Šternberkové 25px
Současný majitel Český stát (Parlament)
Zeměpisné souřadnice 50° 5′ 19″ s. š., 14° 24′ 16″ v. d.
Šternberský palác na Malé Straně

Šternberský palác je barokní palác na Malostranském náměstí 19, čp. 7, Malá Strana, Praha 1. Vznikl v roce 1703 propojením dvou sousedních budov. Nyní je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obraz „Korunovace P. Marie“ na fasádě paláce

Na místě dnešního paláce stávaly dva renesanční domy. I na dnešním průčelí je patrná ustupující část paláce, která je postavena na základech domu zvaného „Na baště“. V tomto domě 2. června 1541 vypukl zničující požár, kterému padlo za oběť dvě třetiny domů Malé Strany, celá severní část Pražského hradu a poškozen byl i chrám sv. Víta. Druhý dům původně patřil císařskému poručíkovi Antoniu Vittalimu. Aby po bitvě na Bílé hoře zachránil svůj majetek, vyvěsil na dům obraz Panny Marie, který zde v různých podobách přetrvává dodnes.

Po zničujícím požáru byla parcela pod domem Na baště dlouhou dobu neprodejná, byla považována za prokletí města. Až v roce 1664 ji získal císařský komoří Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, který o dvacet let později koupil i sousední dům Vittaliho.

K architektonickému spojení obou budov došlo až v letech 1703 - 1719, kdy budovy vlastnil František Damián ze Šternberka. S největší pravděpodobností se tak stalo podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho. Vnitřní výzdobu paláce provedli štukatéři Giuseppe Donato Frisoni a Giovanni Bartolomeo Cometa, a malíři Jan Rudolf Byss a Abraham a Isaac Godynové.

Na fasádě byl zachován tradiční obraz Korunování Panny Marie a vlastnictví rodu připomíná šternberský rodový erb, zdobený Řádem zlatého rouna s korunkou.

Dům má mimořádný význam pro dějiny české vědy a umění. V době, kdy jeho majitelem byl František Josef hrabě ze Šternberka-Manderscheidu (1763-1830) zde byla založena Soukromá společnost nauk (1770), v roce 1790 přejmenovaná na Královskou českou společnost nauk. V roce 1796 tu vznikla i Společnost vlasteneckých přátel umění a bylo zde také první sídlo sbírek Národní galerie. U dalšího člena rodu, přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberka, se scházely vůdčí osobnosti národního obrození (Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, František Palacký, Viktor Barvitius) a v jejich kruhu vznikla myšlenka zřízení Národního musea (1818) a Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (1820).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kubíček Alois: Pražské paláce, Poláček, Praha, 1946
  • Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977
  • Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]