Šternberský palác (Malá Strana)
| Šternberský palác na Malostranském náměstí |
|
 Šternberský palác na Malostranském náměstí |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česká republika |
| Vystavěn | 1703 (propojení svou renesančních domů) |
| Architekt | Pravděpodobně Giovanni Battista Alliprandi |
| Sloh | Klasicismus |
| Původní majitel | Antonio Vittali |
| Rod | Šternberkové  |
| Současný majitel | Český stát (Parlament) |
| Zeměpisné souřadnice | 50° 5′ 19″ s. š., 14° 24′ 16″ v. d. |
Šternberský palác je barokní palác na Malostranském náměstí 19, čp. 7, Malá Strana, Praha 1. Vznikl v roce 1703 propojením dvou sousedních budov. Nyní je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Obsah |
Historie [editovat]
Na místě dnešního paláce stávaly dva renesanční domy. I na dnešním průčelí je patrná ustupující část paláce, která je postavena na základech domu zvaného „Na baště“. V tomto domě 2. června 1541 vypukl zničující požár, kterému padlo za oběť dvě třetiny domů Malé Strany, celá severní část Pražského hradu a poškozen byl i chrám sv. Víta. Druhý dům původně patřil císařskému poručíkovi Antoniu Vittalimu. Aby po bitvě na Bílé hoře zachránil svůj majetek, vyvěsil na dům obraz Panny Marie, který zde v různých podobách přetrvává dodnes.
Po zničujícím požáru byla parcela pod domem Na baště dlouhou dobu neprodejná, byla považována za prokletí města. Až v roce 1664 ji získal císařský komoří Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, který o dvacet let později koupil i sousední dům Vittaliho.
K architektonickému spojení obou budov došlo až v letech 1703 - 1719, kdy budovy vlastnil František Damián ze Šternberka. S největší pravděpodobností se tak stalo podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho. Vnitřní výzdobu paláce provedli štukatéři Giuseppe Donato Frisoni a Giovanni Bartolomeo Cometa, a malíři Jan Rudolf Byss a Abraham a Isaac Godynové.
Na fasádě byl zachován tradiční obraz Korunování Panny Marie a vlastnictví rodu připomíná šternberský rodový erb, zdobený Řádem zlatého rouna s korunkou.
Dům má mimořádný význam pro dějiny české vědy a umění. V době, kdy jeho majitelem byl František Josef hrabě ze Šternberka-Manderscheidu (1763-1830) zde byla založena Soukromá společnost nauk (1770), v roce 1790 přejmenovaná na Královskou českou společnost nauk. V roce 1796 tu vznikla i Společnost vlasteneckých přátel umění a bylo zde také první sídlo sbírek Národní galerie. U dalšího člena rodu, přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberka, se scházely vůdčí osobnosti národního obrození (Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, František Palacký, Viktor Barvitius) a v jejich kruhu vznikla myšlenka zřízení Národního musea (1818) a Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (1820).
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- Kubíček Alois: Pražské paláce, Poláček, Praha, 1946
- Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977
- Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3
