Šternberský palác (Hradčany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šternberský palác (Ernestinum)
na Hradčanském náměstí
Palácové nádvoří (pohled na JV)
Palácové nádvoří (pohled na JV)
Základní informace
Země Česká republikaČesko Česká republika
Vystavěn 1698
Architekt Giovanni Battista Alliprandi? (možná též Jan Baptista Mathey, Domenico Martinelli, C. Fontana, Kryštof Dientzenhofer, Johann Bernhard Fischer z Erlachu či Jan Blažej Santini-Aichel)
Sloh baroko
Stavební materiál kámen, cihla
Účel Knihovna národní galerie
Rod

Fürstenbergové 22px Schwarzenbergové 22px

Šternberkové 22px
Současný majitel Národní galerie v Praze
Zeměpisné souřadnice 50°5′26″ s. š., 14°23′47″ v. d.
Možná hledáte: Šternberský palác na Malostranském náměstí, sídlo Parlamentu.

Šternberský palác na Hradčanském náměstí 15, čp. 57 v Praze 1, zvaný také Ernestinum, patří mezi nejvýznamnější díla světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Čechách.

Šternberský palác leží poněkud stranou Hradčanského nám., až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu vlastně levým křídlem Arcibiskupského paláce.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního paláce stával renesanční palác Lobkoviců. Bydlel zde např. i nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II. Kryštof starší Popel z Lobkovic na Pátku. Později patřil rodu Fürstenbergů, poté Schwarzenbergů a v roce 1690 se stal vlastnictvím Šternberků. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka přikoupil v roce 1697 sousední Sasko-lauenburský palác a rozhodl se vystavět v těchto místech palác nový. Stavba byla zahájena v roce 1698.

Stavba se protáhla do roku 1707, a i když z původní plány nebyly zcela uskutečněny, stala se jednou z nejvýznamnějších staveb světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás.

V roce 1811 palác zakoupila Společnost vlasteneckých přátel umění, která v letech 18351842 provedla dostavbu jižního křídla ve stylu pozdního klasicismu podle projektu Jana Novotného. Při této přestavbě vzniklo nové barokní průčelí. V této době (18211847) byly v paláci umístěny i sbírky Národního musea. Zde pracovali zakladatelé české vědy (Pavel Josef Šafařík, Karel Bořivoj Presl). Archivář Václav Hanka (pravděpodobný tvůrce rukopisu Královédvorského a Zelenohorského) a malíř Antonín Mánes zde v té době i bydleli.

V roce 1871 objekt získal Spolek paní a dívek sv. Anny, který zde zřídil útulek pro mentálně postižené, nazvaný podle mecenášky kněžny Ernestiny Auerspergové Ernestinum. Pod tímto jménem bývá také v literatuře někdy palác uváděn.

V letech 19181947 palác užívala Československá armáda. V paláci byla umístěna intendantní vojenská škola, sídlilo zde protektorátní vládní vojsko a po roce 1945 Hradní stráž. Až v roce 1947 se stal majetkem Národní galerie.

V současné době zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie.

Autor stavby[editovat | editovat zdroj]

Totožnost architekta je dodnes nejasná. Za nejpravděpodobnější je přijímána osoba Giovanniho Battisty Alliprandiho, ale není vyloučena spoluúčast Jana B. Matheyho, autora šternberského zámku v Troji. Uvádějí se však jména i dalších možných stavitelů: Domenico Martinelli, C. Fontana, Kryštof Dientzenhofer, Johann Bernhard Fischer z Erlachu či Jan Blažej Santini-Aichel.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Výzdoba interiéru odpovídá významu stavby. Štuky jsou dílem Giuseppe Donata Frisoniho, na malířské výzdobě se podíleli významní umělci té doby: Michael Václav Halwax, Matěj Nettel, Jan Rudolf Byss, Jan Václav Kratochvíl.

Sternersky palac Praha 004g.JPG

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ravik, Slavomír: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3
  • Kubíček, Alois: Pražské paláce, Poláček, Praha, 1946
  • Poche, Emanuel; Preiss, Pavel: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]