Dům U Čtyř sloupů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dům U Čtyř sloupů
Účel stavby

obchody, restaurace a byty

Základní informace
Slohgotika, purismus
ArchitektMatěj Schneiberg
Výstavba14. století, 1927-1929
StavitelVáclav Nekvasil
Další majiteléBernard Bolzano
Poloha
AdresaCeletná čp. 591/25
Štupartská 16, 110 00 Praha 1-Staré Město, ČeskoČesko Česko
UliceCeletná a Štupartská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky38676/1-323 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Čtyř sloupů, také Dům U Čtyř kamenných sloupů (nebo U Maňasů) je řadový průchodní dům v čp. 591/I v Celetné ulici 25, s průchodem do Štupartské ulice, v Praze 1 na Starém Městě. Historická fasáda skrývá vestavbu čtyřkřídlého obchodního domu s atriem uprostřed, ve stylu konstruktivismu.

Dům je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.[1]

Historie a architektura[editovat | editovat zdroj]

Dům U čtyř sloupů, Celetná 25

Dům stojí na středověkých základech. Poprvé je písemně uveden roku 1361, kdy patřil Frencilu komorníkovi. Po něm jej v letech 13641373 držel komorník císaře Karla IV. Pešlin, podle ceny 150 kop grošů to byl palác. V roce 1378 dům získal rektor právnické fakulty pražské univerzity Jan Slepekov a dal vymalovat kamennou bránu, která pravděpodobně měla čtyři sloupy, jež daly domu název.[2]

V roce 1641 dům bez domovního znamení, zvaný U Maňasů, obýval Jakub Křepelka.[3]

V roce 1787 v domě zemřel Emil Mühlwenzel, poslední opat kláštera slovanských benediktinů z Emauz.[4]

Roku 1786 dům koupil italský obchodník Bernard Pompeius Bolzano (1737–1816) s manželkou Cecilií a dětmi. Otevřel si zde obchod se zlatem, stříbrem a galanterií.[5] Narodili a žili zde oba jejich synové (jediní přeživší ze dvanácti dětí) Jan Křtitel Bolzano, který pokračoval v otcově živnosti, a pozdější filozof Bernard Bolzano, který zde také v roce 1848 zemřel.

Roku 1927 pověřil majitel čokoládovny LUNA František Slabý stavitele Matěje Schneiberga a firmu Václava Nekvasila, aby zásuvkovým způsobem postavili nový dům, to znamená ponechali starou fasádu do Celetné ulice s gotickým sklepem a obvodovými stěnami a dostavěli do nich nový třípatrový dům s pasáží a atriem. Dozor při stavbě měl za magistrát architekt Ludvík Kysela. Již 26. května roku 1929 František Slabý v tisku oznámil otevření nové nákupní pasáže Luna s prodejnou čokoládovny.[6] Pasáž prošla dílčími stavebními zásahy a byla pod původním názvem v provozu až do 90. let. Po poslední obnově (vestavba prosklené restaurace s mřížemi ve dvoře, adaptace parteru do Štupartské ulice pro kanceláře banky) došlo k přejmenování na pasáž Bolzano.

Hlavní fasáda čtyřkřídlého domu do Celetné ulice je třípatrová, symetrická pětiosá, klasicistního stylu. Ostatní křídla jsou čtyřpatrová. Moderní architektura je funkcionalistická, má železobetonovou konstrukci, kolem čtvercového atria uprostřed je ochoz, krytý skleněným jehlancem střechy.[7] V suterénu atria je restaurace.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Památkový katalog
  2. TOMEK I, 1866, s. 144: ...picturam ordinavit ad utrasque portas.'
  3. LÍVA, Václav, Berní rula, svazek 3. Pražská města. Praha 1949, s. 17.
  4. RUTH 1903, I., s. 109
  5. Schematismus des Königreichs Böhmen für das Jahr 1789, s. 271
  6. Národní politika, č. 144, 26.5.1929, inzerát strana 6; ISSN: 1805-2444
  7. VLČEK 1996, s. 394

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních I. Pavel Körber Praha 1903, s.109
  • TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu pražského, I. Staré Město pražské. 1. vyd. Praha 1866, s. 142.
  • VLČEK Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy – Staré Město a Josefov. Academia, Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3, s. 394-395.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]