Bernard Bolzano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prof. PhDr. Bernard Bolzano
Narození 5. října 1781
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 18. prosince 1848 (ve věku 67 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Občanství České království
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání logik, filosof, Teolog, katolický kněz a matematik
Nábož. vyznání katolická církev
Některá data se získávají z datové položky.

Bernard Bolzano (5. října 1781 Praha[1]18. prosince 1848 Praha) byl český německy hovořící matematik, filozof a kněz.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Bernard Bolzano se narodil 5. října 1781 v Praze v rodině obchodníka. Jeho otec – Bernard Pompeius byl původem z italské Nessy, v dětském věku přišel do Čech a v roce 1767 se trvale usídluje v Praze. Zde působí jako obchodník se starožitnostmi a uměleckými předměty. Matka Cecilie Maurerová byla dcerou pražského obchodníka se železářským zbožím Václava Františka Maurera, jehož otec Michal Maurer přišel do Prahy roku 1704 z panství Rosenau v Dolním Rakousku. Z manželství Bolzanových vzešlo dvanáct dětí, leč dospělosti se dožily pouze dvě – prvorozený Jan a Bernard.

Mládí, studium[editovat | editovat zdroj]

Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. Školní rok 1799–1800 soukromě studoval zejména matematiku a filozofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filosofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie.

Učitel a kněz[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, L. Janderovi. Bernard Bolzano byl vysvěcen 7. dubna 1805 knězem a o 10 dní později byl promován doktorem filozofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele, profesora filozofie náboženství. Mezi lety 1805–1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivňoval inteligenci v éře národního obrození.[2] V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno dekretem císaře Františka I. učit a tři týdny poté byl z učitelského úřadu pro své reformátorské názory nakonec suspendován a byla mu přiřčena doživotní penze (renta) ve výši 300 zlatých. Původní plat byl 800 zlatých ročně.

V ústraní[editovat | editovat zdroj]

Hrob Bernarda Bolzana na Olšanských hřbitovech v Praze

Od roku 1820 tedy žil Bolzano spíše v ústraní – uchýlil se na zámek v Radíči kde se věnoval, za podpory svých přátel, především své vědecké práci. Byl nemocný, trpěl občas tuberkulozními horečkami. Období 18301841 strávil v Těchobuzi na Pacovsku (od roku 1823 zde trávil letní měsíce), kde mimo jiné napsal i svou autobiografii věnovanou Anně Hoffmannové, která se o něj od roku 1823 starala. Ani Bolzanův odchod z univerzity však neznamenal konec jeho stíhání pro názory, které měly odezvu hlavně v řadách studentů. Proces, který proti Bolzanovi vedla církevní vyšetřovací komise, se vlekl až do konce roku 1825.

V letech 18411848 se Bernard Bolzano jako sekretář podílel také na práci pro Královskou českou společnost nauk, kde hojně přispíval svými přednáškami. A v tomto období vznikla i řada jeho matematických pojednání. Bernard Bolzano je pohřben na Olšanských hřbitovech (Hřbitov III., oddělení 9).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Betrachtungen über einige Gegenstände der Elementargeometrie, jeho matematická prvotina z roku 1804 se zabývala problémem rovnoběžek.
  • Beyträge zu einer begründeteren Darstellung der Mathematik
  • Der binomische Lehrsatz und als Folgerund aus ihm der polynomische, und die Reihen, ...
  • Rein analytischer Beweis des Lehrsatzes, daß zwischen zwey Werthen, die ein entgegengesetztes Resultat gewähren, wenigstens eine reelle Wurzel der Gleichung liege
  • Wissenschaftslehre – oddělení logiky od psychologie
  • Grössenlehre, poslední čtyři práce věnoval Bolzano zpřesňování základů matematické analýzy.
  • Paradoxien des Unendlichen, které vyšlo v roce 1851 v Lipsku a ovlivnilo tvůrce teorie množin Georga Cantora.

Mnoho jeho prací zůstalo v rukopisech.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jméno Bernarda Bolzana bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. http://salvator.farnost.cz/historie/index.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.
  • GRULICH, Josef. Obraz manželství a rodiny v díle J.A. Komenského a B. Bolzana. Historický obzor. 1998, roč. 9, čís. 7-8, s. 169-172. ISSN 1210-6097.  
  • LOUŽIL, J. Bernard Bolzano. Praha : [s.n.], 1978.  
  • JARNÍK, Vojtěch. Bolzano a základy matematické analýzy. Praha : JČSMF, 1981.  
  • FELS, H. Bernhard Bolzano, sein Leben und sein Werk Leipzig. [s.l.] : [s.n.], 1929. (německy) 
  • SEBESTIK, Jan. Logique et mathématique chez Bernard Bolzano. Paris : [s.n.], 1992. (francouzsky) 
  • MATHESIUS, Vilém. Co daly naše země Evropě a lidstvu. Praha : Svinx, Bohumil Janda, 1940.  , druhé vydání, str.272
  • VESELÝ, F. Život Bernarda Bolzana a jeho matematicko-přírodovědecké práce. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.] : [s.n.], 1957. S. 119-127, 234-243.  
  • KOLMAN, A. Bernard Bolzano. Praha : [s.n.], 1958.  
  • PETR, K. B. Bolzano a jeho význam v matematice. Praha : [s.n.], 1926.  
  • VESELÝ, F. Život a dílo B. Bolzana. Matematika ve škole. [s.l.] : [s.n.], 1956. S. 449-464.  
  • Matematika ve škole. [s.l.] : [s.n.], 1959. S. 111-113.  
  • SEIDLEROVÁ, I. Sociální a politické názory B. Bolzana. Praha : [s.n.].  
  • Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 6 (1961), str. 283–84; 15 (1970), str. 133–137.
  • Časopis pro pěstování matematiky. 81 (1956), str. 237; 388–390; 391–395; 83 (1958), str. 230–235; 87 (1962), str. 225–226; 91 (1966), str. 237–238.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 43–44.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 61-62.  
  • Ottův slovník naučný, IV.
  • Rychlík, K.: Bolzanův pobyt v Liběchově. Matematika ve škole. 9 (1959), str. 111–113.
  • Bolzano, B.: Vlastní životopis. Praha 1981.
  • Folta, J.: Život a vědecké snahy Bernarda Bolzana. Matematika a fyzika ve škole. 12 (1981–82), str. 85–95.
  • Russ, S.: Bolzanův analytický program. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 38 (1993), str. 249–259.
  • Veverková, K. : Kleinere Schriften des deutschen Lehrers und Priester Anton Krombholz (1790–1869). In Homiletisch – Liturgisches Korrespondenzblatt – Neue Folge. Nr 107, Jg 28/2011, str. 758–782. ISSN 0724-7680.
  • Veverková, Kamila: K problematice studia osvícenství u nás a pramenů týkajících se některých Bolzanových žáků in: R. Svoboda, M. Weis, P. Zubko (ed.), Duchovní a myšlenkové proměny druhé poloviny 19. století, Studie TF JČU sv. 40, České Budějovice 2006, str. 25–47. ISBN 80-7040-900-2
  • VOPĚNKA, Petr. Vyprávění o kráse novobarokní matematiky. Praha : Práh, 2004. ISBN 80-7252-103-9.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha : Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 40–43.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]