Purismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Purismus či (z lat. purus – čistý) je úsilí o stylovou čistotu. Používá se ve více oblastech:
Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo na odpovídající článek. Pokud si nejste jisti, přidejte, prosíme, raději stránku na seznam.
Purismus vznikl jako tzv. pseudosloh nebo-li falešný sloh a to z důvodu, že od 2. poloviny 19. století, se začíná celkově zrychlovat život, prudce se rozvíjí věda a společnost. Stejné zrychlení se objevuje také v umění. Délka uměleckého období se již přestává počítat na staletí či desetiletí, hranice jsou často nejasné nebo se stírají docela.
V architektuře se od 40. let 19. století považuje pozdní empír za sloh vhodný jen pro úřední budovy a nájemní domy. Místo vytvoření nového slohu, který by jako vždy v minulosti svého předchůdce vystřídal, nastává tápání. Místo původní tvorby se sáhne k eklekticismu, to je k přejímání již hotových vzorů a prvků.
Zatímco se romantismus obracel ke středověku pro podněty, s pseudoslohy je tomu trochu jinak. Přední architekti se věnovali obnově a studiu historických staveb. Zrodí se purismus Purismus na rozdíl od romantismu nechtěl z památky vytvořit něco odlišného, usiloval o její vrácení do "čisté, původní" podoby. A to nejen odstraňováním všech mladších, třebaže cenných doplňků, ale i domýšlením řady detailů, tvarů střech apod. Příkladem je hrad Karlštejn. Tam kde se původní vzhled nedal zjistit si jej prostě domýšleli.
Vytvořili univerzální, pro všechny příležitosti použitelný vzorník. Úpravy v období purismu jsou strohé, chladné a často památku znehodnotili, často setřeli do velké míry charakter stáří. Výsledkem je vzhled památky odpovídající představám, nikoli však původnímu stavu.
