Wikipedie:Název článku
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
| Vzhled a styl Wikipedie |
|---|
Název článku obsahuje soubor doporučení jak vhodně nazývat jednotlivé články.
Pozor. Tento článek vám neposkytne žádné informace jak články psát. Jeho úkolem je popsat způsob, jak "správně" pojmenovat nový článek. Dodržování tohoto doporučení pomůže ostatním editorům k tomu, aby bezpečně dokázali napsat odkaz na článek nebo aby rychle dokázali zjistit, zda článek na požadované téma ve Wikipedii již existuje či nikoliv.
[editovat] Technická omezení
Přesnější informace o technických omezeních pro názvy článků najdete v samostatném hesle Wikipedie:Název článku/Omezení
[editovat] Velké počáteční písmeno
Vzhledem k technickým požadavkům programu, který zabezpečuje poskytování obsahu wikipedie (MediaWiki), je nutné, aby první písmeno v názvu článku bylo vždy velké. Proto název každého článku (hesla) ve Wikipedii automaticky začíná velkým písmenem, ostatní jsou malá (např. Volný pád), pokud se nejedná o vlastní jméno (např. Nový Zéland), zkratku nebo značku (např. VOR (radiomaják)). Pokud napíšete druhé či další písmeno velké, již tak zůstane a bude jednat o jiné heslo než s malým písmenem. Např. Socha svatého Václava a Socha Svatého Václava.
Toto pravidlo obvykle nezpůsobuje žádný problém, čas od času se ale objeví výjimka. Například článek o počítačovém editoru sed by se správně měl jmenovat sed, z technických důvodů ale dostane název Sed.
Pokud se název článku objeví v interním odkazu (wikilink), bude při přiřazování jeho první písmeno vždy automaticky změněno na velké písmeno a bude provedeno přesměrování na toto heslo. Proto je lhostejné, zda v odkazu použijete např. počítač nebo Počítač. Odkazy Dobrá voda a Dobrá Voda jsou ale odkazy na dva různé články.
[editovat] Opatrně se zvláštními znaky
Některé zvláštní znaky působí problémy. Nepoužívejte znaky svislítko (|), křížek (#), složené a hranaté závorky ({}, []) ani tvrdou mezeru ( ); název nesmí začínat lomítkem (/). Nevhodné je i použití více znaků ' za sebou. Další informace o technických omezeních najdete na Wikipedie:Název článku/Omezení. Název článku nesmí začínat ani interwiki kódem následovaným dvojtečkou, např. en:Wikipedie či meta:Wikipedie.
V názvu nepoužívejte znaky nenacházející se na klávesnici, a to ani tam, kde by podle obecných typografických pravidel měly správně být. Místo pomlčky (–) použijte spojovník/mínus (-), místo výpustky (…) tři tečky (...) atd.) (např. článek nazvěte Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov místo Tramvajová trať Hlubočepy – Barrandov). Z typograficky správné verze můžete udělat přesměrování. V textu článku však již použijte typograficky správnou verzi.
[editovat] Označení článků s nepřesným názvem
Pokud z některého z výše zmíněných technických důvodů je pro název článku použita pravopisně nebo typograficky nesprávná varianta, umísťuje se na úvod článku šablona {{Název|správný název}}.
Příklad:
Je-li správný název článku se speciálním znakem technicky přípustný, je možné ještě zřídit z typograficky správné verze názvu přesměrování.
[editovat] Očekávaný název
Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.
[editovat] Dávejte přednost jednotnému číslu
Název článku vytvářejte v prvním pádu jednotného čísla, například tank. Pomnožné číslo nechte samozřejmě tak, jak je – tedy nůžky nikoliv [[nůžka]]. Toto pravidlo se netýká názvů kategorií, v nichž se naopak častěji používá množné číslo.
Pokud chcete v textu jiného článku použít výraz v jiném než základním tvaru a odkázat na článek, použijete svislou čárku (Alt 124 nebo Ctrl-Alt-W), např. [[volný pád|volným pádem]] se ukáže jako volným pádem. Pokud se použitý tvar liší od základního pouze přidáním koncovky nebo přípony na konec celého výrazu, lze použít také vymezení základního tvaru odkazovými závorkami, zápis [[právní stát]]y se ukáže jako právní státy.
Existují však výjimky u některých skupin článků:
- patřičné taxonomické kategorie a jim podobné skupiny zvířat (např. živočichové, plivající kobry, ptáci)
- články o národech a etnických skupinách (např. Slované, Češi)
a výjimky, které je nutné posoudit v jednotlivých případech:
- jednotné a množné číslo rozlišujte tam, kde to má smysl. Například Běžec (sportovec) i Běžci (řád v biologii)
- pokud se v běžném použití jednotné číslo používá velmi zřídka nebo vůbec ne (např. Smluvní přepravní podmínky)
- ve zvláštních případech se vytvářejí i skloňované varianty. V případě označení data (např. 1. leden i 1. ledna) obsahují pouze přesměrování na základní tvar
- v případech, kdy použití množného čísla vyžaduje úzus v daném oboru
Je nanejvýš vhodné dělat přesměrování z umístění článku na jednotném čísle, je-li slovo v jednotném čísle běžně nebo alespoň zřídka užívaným výrazem nebo lze-li očekávat, že by jej někdo pod tímto názvem mohl hledat nebo odkazovat (Pták → Ptáci).
[editovat] Přesměrujte přídavná jména na podstatná jména
Přídavná jména (např. demokratický) by měla být přesměrována na příslušné podstatné jméno (např. demokracie).
[editovat] Podstatná jména slovesná
Namísto sloves používejte podstatná jména slovesná. Např. použijte programování namísto [[programovat]].
[editovat] Číslovky v názvu
Číslovky v názvu vypisujte. Tedy Druhá světová válka, nikoliv 2. světová válka. Můžete vytvořit přesměrování i na variantu názvu s nevypsanou číslovkou. Např. 1. termodynamický zákon.
Výjimku tvoří názvy, u kterých je číslice (číslo) jejich nedílnou a neměnnou části. Příkladem jsou názvy sloučenin (např. 1,4-cyklohexadien), označení planetek (např. 2006 HZ51 (planetka)), názvy programů (např. 602PC Suite), označení některých firem (např. 3M), letopočty (např. 1945), kalendářní data (např. 1. leden), jména panovníků (Karel IV.).
[editovat] Jména osob a věcí
Používejte co nejobecnější označení pro osoby a věci tak, aby nebyly v konfliktu s označením jiných osob a věci.
Jména osob je třeba vypisovat celá, a to v souladu s většinou českých i zahraničních encyklopedií první písmeno jména velké, ostatní malá, například Karel Čapek. Není však žádoucí uvádět všechna křestní jména, tedy i ta, která jsou málo známá, správný název je např. Nelson Mandela, nikoli Nelson Rolihlahla Mandela (opět však lze vytvořit přesměrování).
Tam kde je to možné, vytvořte také přesměrování s co nejjednodušším tvarem jména, např. Mozart nebo Einstein. Usnadníte ostatním editorům vytváření odkazů na článek.
[editovat] Rozlišovače a rozcestníky
Pokud jsou např. ve více městech stejně nazvané objekty, uveďte u méně obvyklého do závorky takzvaný rozlišovač, např. Národní divadlo, tj. v Praze, a Národní divadlo (Brno). Pomocí kolmé čárky pak v textu může být odkaz zobrazován bez závorky: [[Národní divadlo (Brno)|]] se zobrazí jako Národní divadlo.
Tam, kde je významů jediného slova více, používejte rozcestníky.
[editovat] Dávejte přednost plnému výrazu před zkratkou
Vyhněte se zkratkám. Výjimkou jsou případy, kdy tato zkratka je obecně známá a je vnímána jako samostatné slovo, např. laser nebo radar.
[editovat] Nepoužívejte názvy článků, které vyvolávají dojem hierarchie článků
Článek Důkaz matematickou indukcí může být docela dobře součástí skupiny článků o důkazech nebo o matematice. Nepoužívejte názvy ve tvaru Důkaz/Matematická indukce a Důkaz/Sporem s použitím lomítka. Tento způsob pojmenování stránek můžete použít pouze na vašich diskusních stránkách.
[editovat] Ostatní speciální pravidla
[editovat] Jména panovníků a náboženských představitelů
Čeští panovníci by měli být uváděni bez dodatku v závorce, např. Karel IV., ostatní jen tam, kde je to nutné, např. František II. (Francie).
Měl by být užit přídomek, pokud byl používán: Karel IV. Sličný (1322 – 1328). Titul naopak ne, pokud to není nezbytné. Pak jej uvést v závorce: Nero, nikoliv [[císař Nero]], Jan Pavel II., ale Mikuláš II. (papež).
Jména, pro která existuje zažitá česká podoba, mají být v češtině, ostatní v původní podobě. Tedy Alžběta II., nikoliv stejně jako v angličtině Elizabeth II; Alfons XIII., nikoliv stejně jako ve španělštině Alfonso XIII; ale naopak Juan Carlos, nikoliv [[Jan Karel]].
[editovat] Planetky
Pro případnou automatizaci práce s velkým množstvím názvů, které by někdy mohly kolidovat s jiným označením, se do názvu článku přidává rozlišení „(planetka)“ vždy, např. Sedna (planetka).
[editovat] Webové servery
Názvem článku by mělo být pokud možno původní jméno webu (např. Orkut). Některé servery/firmy přitom mají přímo v názvu doménu: Amazon.com. Z důvodu snazšího rozlišení se doménové jméno přidává i v těch případech, kdy se název serveru kryje s jiným heslem. Například server Kompost má článek Kompost.cz, aby byl odlišen od kompostu. Tato varianta se upřednostňuje před opisy typu Kompost (internet).
[editovat] Jména měst a obcí
Pokud cizí město má zažitý český ekvivalent, použijte ten např. Londýn, Vídeň, Řezno.
Pokud existuje více měst se stejným názvem, vhodně je rozlište: např. Praha a Praha (Slovensko) nebo Mnichov a Mnichov (okres Cheb).
[editovat] Vodní toky
Pokud má několik stejně významných vodních toků shodný název, rozlište je názvem toku, do kterého ústí. Např. potok Bělá ústící do Třemošné bude mít název Bělá (přítok Třemošné). V případě, kdy shodný název má řeka a potok, použijte pro rozlišení (řeka) a (potok).
[editovat] Komunikace a dráhy
Článkům o tramvajových a železničních tratích se přednostně dávají názvy typu Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov, Železniční trať Plzeň - Žatec. (Pomlčka se v názvu z technických důvodů nahrazuje spojovníkem, ten se odděluje mezerami.) Z jiných očekávatelných označení (například Železniční trať 160, pomlčka místo spojovníku, zápis bez mezer, opačné pořadí konců trati atd., označení typu Posázavský pacifik atd.) je možno vytvořit přesměrování.
Pro silnice se typicky volí názvy typu Silnice I/27 (třída/číslo silnice). V označení typu Dálnice D11, Rychlostní silnice R49 se v názvu článku vynechává mezera mezi písmennou a číselnou částí označení.
[editovat] Názvy filmů
Názvy filmů často kolidují s názvy knih nebo jinými výrazy. Proto používejte pro rozlišení výraz (film) např Krtek (film). Pokud existují různé filmy se stejným názvem, použijte pro rozlišení rok vzniku Titanic (film 1997).
[editovat] Seznamy
Seznam českých spisovatelů vytvořte pod názvem Seznam českých spisovatelů, nikoliv jako [[Čeští spisovatelé]], [[Slavní čeští spisovatelé]], [[Jména slavných českých spisovatelů]] atd. Podívejte se na Seznam seznamů. Namísto ručního sestavování seznamů je někdy výhodnější vytvořit kategorii.
[editovat] Firmy
Název článku o známé nebo důležité firmě je uveden bez označení právní formy. Např. Microsoft a ne [[Microsoft Corporation]], ČEZ a ne [[ČEZ, a.s.]], Plzeňský Prazdroj a ne [[Plzeňský Prazdroj, a. s.]] Právní forma je uvedena v článku. Rovněž je možné vytvořit přesměrování tak, aby i ten, kdo hledá název firmy společně s právní formou, nakonec článek našel.
Výjimkou může být situace, kdy je právní forma svázána s názvem velmi pevně a kdy by vypuštění právní formy z názvu článku o firmě znamenalo rozbourání názvu článku do té míry, že by se vytratila později i část jeho zkratky. To se týká především některých německých (ale i jiných nečeských) firem (například CVAG – Chemnitzer Verkehrs-Aktiengesellschaft).
