Wikipedie:Název článku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o názvech stránek. O jménech uživatelů pojednává článek Wikipedie:Uživatelské jméno.
Wiki rules.png
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Zkratka:
WP:AT
Vzhled a styl Wikipedie


Název článku obsahuje soubor doporučení, jak vhodně nazývat jednotlivé články.

Pozor. Tento článek vám neposkytne žádné informace, jak články psát. Jeho úkolem je popsat způsob, jak "správně" pojmenovat nový článek. Dodržování tohoto doporučení pomůže ostatním editorům k tomu, aby bezpečně dokázali napsat odkaz na článek nebo aby rychle dokázali zjistit, zda článek na požadované téma ve Wikipedii již existuje či nikoliv.

Technická omezení[editovat | editovat zdroj]

Přesnější informace o technických omezeních pro názvy článků najdete v samostatném hesle Wikipedie:Název článku/Omezení

Velké počáteční písmeno[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k technickým požadavkům programu, který zabezpečuje poskytování obsahu wikipedie (MediaWiki), je nutné, aby první písmeno v názvu článku bylo vždy velké. Proto každý název článku (tj. heslo) ve Wikipedii automaticky začíná velkým písmenem, ostatní jsou pak malá (např. Volný pád), pokud se nejedná např. o vlastní jméno (např. Nový Zéland), zkratku nebo značku (např. VOR (radiomaják)). U všech dalších znaků hesla od druhého se rozlišuje velký znak a malý znak jako různé. Pokud napíšete jako velké jakékoli jiné písmeno, než první znak hesla, již velké zůstane a bude se jednat o jiné heslo než heslo jinak totožné, ale s malým písmenem v dané pozici. Např. Socha svatého Václava oproti Socha Svatého Václava nebo Socha svatého VÁCLAVA.

Toto pravidlo obvykle nezpůsobuje žádný problém, čas od času se ale objeví výjimka. Například článek o počítačovém editoru sed by se správně měl jmenovat sed, z uvedeného technického důvodu ale dostane název Sed. Zobrazení názvu však lze změnit pomocí funkce {{DISPLAYTITLE:správný název}}, v tomto případě tedy {{DISPLAYTITLE:sed}}.

Pokud se název článku objeví v vnitřním odkazu (wikilink), bude při přiřazování jeho první písmeno vždy automaticky změněno na velké písmeno a odkaz povede na toto heslo. Proto je lhostejné, jaký typ znaku v odkazu použijete, zda napíšete např. počítač nebo Počítač. Odkazy Dobrá voda a Dobrá Voda jsou ale odkazy na dva různé články.

Opatrně se zvláštními znaky[editovat | editovat zdroj]

Některé zvláštní znaky působí problémy. Nepoužívejte znaky svislítko (|), křížek (#), složené a hranaté závorky ({}, []) ani tvrdou mezeru ( ); název nesmí začínat lomítkem (/). Nevhodné je i použití více znaků ' za sebou. Další informace o technických omezeních najdete na Wikipedie:Název článku/Omezení. Název článku nesmí začínat ani interwiki kódem následovaným dvojtečkou, např. en:Wikipedie či meta:Wikipedie.

Pokud v názvu použijete zvláštní znaky nenacházející se na klávesnici, například pomlčku (–) či výpustku (…), založte pokud možno přesměrování z názvu obsahujícího běžné varianty znaků, kde pomlčku „–“ nahradíte spojovníkem „-“, výpustku „…“ třemi tečkami „...“ atp. (Například pro článek nazvaný Bob a Bobek – králíci z klobouku založte přesměrování Bob a Bobek - králíci z klobouku.)

Označení článků s nepřesným názvem[editovat | editovat zdroj]

Pokud z některého z výše zmíněných technických důvodů je pro název článku použita pravopisně nebo typograficky nesprávná varianta, umísťuje se na úvod článku šablona {{Název|správný název}}.

Příklad:

Název tohoto článku není z technických důvodů zcela správný. Správný název by měl být správný název.

Je-li správný název článku se speciálním znakem technicky přípustný, je možné ještě zřídit z typograficky správné verze názvu přesměrování.

Očekávaný název[editovat | editovat zdroj]

Zkratka:
WP:Očekávatelnost

Jméno článku by mělo být takové, jaké by český čtenář nejspíše čekal.

Dávejte přednost jednotnému číslu[editovat | editovat zdroj]

Název článku vytvářejte v prvním pádu jednotného čísla, například tank. Pomnožné číslo nechte samozřejmě tak, jak je – tedy nůžky nikoliv [[nůžka]]. Toto pravidlo se netýká názvů kategorií, v nichž se naopak častěji používá množné číslo.

Pokud chcete v textu jiného článku použít výraz v jiném než základním tvaru a odkázat na článek, použijete svislou čárku (Alt 124 nebo Ctrl-Alt-W), např. [[volný pád|volným pádem]] se ukáže jako volným pádem. Pokud se použitý tvar liší od základního pouze přidáním koncovky nebo přípony na konec celého výrazu, lze použít také vymezení základního tvaru odkazovými závorkami, zápis [[právní stát]]y se ukáže jako právní státy.

Existují však výjimky u některých skupin článků:

a výjimky, které je nutné posoudit v jednotlivých případech:

  • jednotné a množné číslo rozlišujte tam, kde to má smysl. Například Běžec (sportovec) i Běžci (řád v biologii)
  • pokud se v běžném použití jednotné číslo používá velmi zřídka nebo vůbec ne (např. Smluvní přepravní podmínky)
  • ve zvláštních případech se vytvářejí i skloňované varianty. V případě označení data (např. 1. leden i 1. ledna) obsahují pouze přesměrování na základní tvar
  • v případech, kdy použití množného čísla vyžaduje úzus v daném oboru

Je nanejvýš vhodné dělat přesměrování z umístění článku na jednotném čísle, je-li slovo v jednotném čísle běžně nebo alespoň zřídka užívaným výrazem nebo lze-li očekávat, že by jej někdo pod tímto názvem mohl hledat nebo odkazovat (PtákPtáci).

Přesměrujte přídavná jména na podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Přídavná jména (např. demokratický) by měla být přesměrována na příslušné podstatné jméno (např. demokracie).

Podstatná jména slovesná[editovat | editovat zdroj]

Namísto sloves používejte podstatná jména slovesná. Např. použijte programování namísto [[programovat]].

Číslovky v názvu[editovat | editovat zdroj]

Číslovky v názvu vypisujte. Tedy Druhá světová válka, nikoliv 2. světová válka. Můžete vytvořit přesměrování i z varianty názvu s nevypsanou číslovkou. Např. 1. termodynamický zákon.

Výjimku tvoří názvy, u kterých je číslice (číslo) jejich nedílnou a neměnnou částí. Příkladem jsou názvy sloučenin (např. 1,4-cyklohexadien), označení planetek (např. 2006 HZ51 (planetka)), názvy programů (např. 602PC Suite), označení některých společností (např. 3M), letopočty (např. 1945), kalendářní data (např. 1. leden), jména panovníků (Karel IV.).

Jména osob a věcí[editovat | editovat zdroj]

Používejte co nejobecnější označení pro osoby a věci tak, aby nebyly v konfliktu s označením jiných osob a věcí.

Jména osob je třeba vypisovat celá, a to v souladu s většinou českých i zahraničních encyklopedií první písmeno jména velké, ostatní malá, například Karel Čapek. Není však žádoucí uvádět všechna křestní jména, tedy i ta, která jsou málo známá, správný název je např. Nelson Mandela, nikoli Nelson Rolihlahla Mandela (opět však lze vytvořit přesměrování).

Tam kde je to možné, vytvořte také přesměrování s co nejjednodušším tvarem jména, např. Mozart.

Rozlišovače a rozcestníky[editovat | editovat zdroj]

Pokud jsou např. ve více městech stejně nazvané objekty, uveďte u méně obvyklého do závorky takzvaný rozlišovač, např. Národní divadlo, tj. v Praze, a Národní divadlo (Brno). Pomocí kolmé čárky pak v textu může být odkaz zobrazován bez závorky: [[Národní divadlo (Brno)|]] se zobrazí jako Národní divadlo.

Tam, kde je významů jediného slova více, používejte rozcestníky.

Dávejte přednost plnému výrazu před zkratkou[editovat | editovat zdroj]

Vyhněte se zkratkám. Výjimkou jsou případy, kdy tato zkratka je obecně známá a je vnímána jako samostatné slovo, např. laser nebo radar.

Nepoužívejte názvy článků, které vyvolávají dojem hierarchie článků[editovat | editovat zdroj]

Článek Důkaz matematickou indukcí může být docela dobře součástí skupiny článků o důkazech nebo o matematice. Nepoužívejte názvy ve tvaru Důkaz/Matematická indukce a Důkaz/Sporem s použitím lomítka. Tento způsob pojmenování stránek můžete použít pouze na vašich diskusních stránkách.

Ostatní speciální pravidla[editovat | editovat zdroj]

Jména panovníků a náboženských představitelů[editovat | editovat zdroj]

Čeští panovníci by měli být uváděni bez označení země, např. Karel IV., ostatní jen tam, kde je to nutné, např. František II. Francouzský.

Měl by být užit přídomek, pokud byl používán: Karel IV. Sličný (1322–1328). Titul naopak ne, pokud to není nezbytné. Pak jej uvést v závorce: Nero, nikoliv [[císař Nero]], Jan Pavel II., ale Mikuláš II. (papež).

Jména, pro která existuje zažitá česká podoba, mají být v češtině, ostatní v původní podobě. Tedy Alžběta II., nikoliv stejně jako v angličtině Elizabeth II; Alfons XIII., nikoliv stejně jako ve španělštině Alfonso XIII; ale naopak Juan Carlos, nikoliv [[Jan Karel]].

Planetky[editovat | editovat zdroj]

Pro případnou automatizaci práce s velkým množstvím názvů, které by někdy mohly kolidovat s jiným označením, se do názvu článku přidává rozlišení „(planetka)“ vždy, např. Sedna (planetka).

Webové servery[editovat | editovat zdroj]

Názvem článku by mělo být pokud možno původní jméno webu (např. Orkut). Některé servery/firmy přitom mají přímo v názvu doménu: Amazon.com. Z důvodu snazšího rozlišení se doménové jméno přidává i v těch případech, kdy se název serveru kryje s jiným heslem. Například server Kompost má článek Kompost.cz, aby byl odlišen od kompostu. Tato varianta se upřednostňuje před opisy typu Kompost (internet).

Jména měst a obcí[editovat | editovat zdroj]

Pokud cizí město má zažitý český ekvivalent, použijte ten např. Londýn, Vídeň, Řezno.

Pokud existuje více měst se stejným názvem, vhodně je rozlište: např. Praha a Praha (Slovensko) nebo Mnichov a Mnichov (okres Cheb).

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Pokud má několik stejně významných vodních toků shodný název, rozlište je názvem toku, do kterého ústí. Např. potok Bělá ústící do Třemošné bude mít název Bělá (přítok Třemošné). V případě, kdy shodný název má řeka a potok, použijte pro rozlišení (řeka) a (potok).

Hory, kopce, vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Má-li několik hor a kopců shodný název či existují stejně pojmenované články z jiných obratů, rozlište články o horách názvem pohoří, jehož jsou součástí. Např. kopec Chlum u Raspenavy bude mít název Chlum (Frýdlantská pahorkatina). Je-li v pohoří kopce více kopců stejného názvu, rozlište je navíc nadmořskou výškou v celých metrech oddělenou čárkou. Např. Chlumy severovýchodně od Plzně budou mít název Chlum (Kralovická pahorkatina, 429 m) a Chlum (Kralovická pahorkatina, 416 m).

Komunikace a dráhy[editovat | editovat zdroj]

Článkům o tramvajových a železničních tratích se přednostně dávají názvy typu Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov, Železniční trať Plzeň - Žatec. Z jiných očekávatelných označení (například Železniční trať 160, spojovník místo pomlčky, zápis bez mezer, opačné pořadí konců trati atd., označení typu Posázavský pacifik atd.) je možno vytvořit přesměrování.

Pro silnice se typicky volí názvy typu Silnice I/27 (třída/číslo silnice). V označení typu Dálnice D11, Rychlostní silnice R49 se v názvu článku nevkládá mezera mezi písmennou a číselnou část označení.

Názvy filmů[editovat | editovat zdroj]

Názvy filmů často kolidují s názvy knih nebo jinými výrazy. Proto používejte pro rozlišení výraz (film), např. Krtek (film). Pokud existují různé filmy se stejným názvem, použijte pro rozlišení rok premiéry, např. Titanic (film, 1997).

Seznamy[editovat | editovat zdroj]

Seznam českých spisovatelů vytvořte pod názvem Seznam českých spisovatelů, nikoliv jako [[Čeští spisovatelé]], [[Slavní čeští spisovatelé]], [[Jména slavných českých spisovatelů]] atd. Namísto ručního sestavování seznamů je někdy výhodnější vytvořit kategorii.

Firmy[editovat | editovat zdroj]

Název článku o známé nebo důležité firmě je uveden bez označení právní formy. Např. Microsoft a ne [[Microsoft Corporation]], ČEZ a ne [[ČEZ, a.s.]], Plzeňský Prazdroj a ne [[Plzeňský Prazdroj, a. s.]] Právní forma je uvedena v článku. Rovněž je možné vytvořit přesměrování tak, aby i ten, kdo hledá název firmy společně s právní formou, nakonec článek našel.

Výjimkou může být situace, kdy je právní forma svázána s názvem velmi pevně a kdy by vypuštění právní formy z názvu článku o firmě znamenalo rozbourání názvu článku do té míry, že by se vytratila později i část jeho zkratky. To se týká především některých německých (ale i jiných nečeských) firem (například CVAGChemnitzer Verkehrs-Aktiengesellschaft).

Plavidla a vzducholodě[editovat | editovat zdroj]

Lodě, jejichž majitelé před jména svých lodí dávají prefix identifikující majitele (tedy lodě americké, britské, indické, australské, kanadské, novozélandské, německé (za německého císařství) a rakousko-uherské, …), se píší s tímto s prefixem (USS, HMS, HMIS, HMAS, HMCS, HMNZS, SMS, …), neboť tento prefix je součástí jejich jména. U lodí japonského císařského námořnictva a Kriegsmarine se sice občas uvádějí prefixy IJN a DKM, ale tyto nejsou součástí jména a ani jedno z obou jmenovaných námořnictev je nepoužívalo. Proto nechť jsou články o jejich lodích bez tohoto prefixu. Například SMS Panther, HMS Victory, Hóšó (nikoliv „IJN Hóšó“).

Za jménem v závorce se uvádí identifikační kód jednotky, neboť ten bývá jednoznačný a lze s jeho pomocí rozlišit dvě jednotky stejného jména (viz např. USS Enterprise (CV-6) a USS Enterprise (CVN-65). V případě kódů lodí US Navy navíc určuje i typ plavidla. (Pozn: Jestliže loď během kariéry svůj kód měnila, uvádí se zpravidla původní kód, případně „ten známější“ – dobrým vodítkem může být jméno na anglické Wikipedii) Pouze v případech, kdy nebyl kód přidělen, či není znám, jako poslední možnost jednoznačné identifikace (jestliže pod stejným názvem může být více lodí, či například osob) se používá rok položení kýlu, spuštění na vodu (preferováno) či převzetí do služby (např. Rjúdžó (1864) a Rjúdžó (1931)). Nevíte-li si rady, obraťte se na někoho z portálu Loďstvo, určitě Vám poradí.

Související články[editovat | editovat zdroj]