2006 HZ51 (planetka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


2006 HZ51
 
Předběžné označení 2006 HZ51
Katalogové číslo nepřiděleno
Název žádný
Objevena
Kdy 27. dubna 2006
Kde Catalina Sky Survey
Kým E. C. Beshore
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha 2006-04-30 00:00:00,0 UTC
2453855,5 JD
Velká poloosa 1,9126 AU
286 121 839 km
Excentricita 0,4529
Perihel 1,0463 AU
156 530 880 km
Afel 2,7789 AU
415 712 798 km
Perioda (oběžná doba) 2,6451 roku
966,12 dne
Střední denní pohyb 0,3726°/den
Sklon dráhyekliptice 12,5050°
Délka vzestupného uzlu 84,1322°
Argument šířky perihelu 193,3216°
Střední anomálie 324,3504°
Průchod perihelem 2006-08-03 16:09:04,8 UTC
2453951,1730 JD
Fyzikální vlastnosti
Absolutní hvězdná velikost 18,43
Odhadovaný průměr 780 m
Albedo  ?
Hmotnost  ? kg
Střední hustota  ? g/cm³

2006 HZ51 je blízkozemní planetka, která byla krátce po svém objevu na necelý týden prohlášena za vysoce nebezpečnou planetku, která by se mohla srazit se Zemí již v lednu 2007. Podle současných znalostí elementů její dráhy patří do skupiny křížičů Marsu.

Popis objektu[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze krátce během mimořádného přiblížení k Zemi, nestihli astronomové provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý.

Výpočtem dráhy do minulosti bylo zjištěno, že tato planetka 20. června 1977 prolétla kolem Země ve vzdálenosti pouhých 0,00707 AU, tj. 1,06 mil. km, tedy jen málo za hranicí gravitační sféry Země. To značným způsobem změnilo dráhu tohoto objektu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Planetka byla objevena 27. dubna 2006 v rámci programu Catalina Sky Survey 0,38metrovou Schmidtovou komorou vybavenou CCD detektory astronomem E. C. Beshore v 03:51 UTC jako objekt hvězdné velikosti 19,9m. V průběhu dne tato observatoř uskutečnila ještě osm dalších pozorování v ranních hodinách, jejichž výsledky byly následujícího dne odeslány ke zpracování do Střediska pro malé planety (MPEC), které vypočítalo předběžné elementy dráhy tohoto objektu. Na jejich základě středisko pro nebezpečné planetky v Laboratoři proudového pohonu (JPL) v kalifornské Pasadeně vypočítalo, že existuje nezanedbatelná možnost až 165 příležitostí v průběhu nejbližších sta let na srážku tohoto tělesa se Zemí, přičemž první dvě možnosti mohly nastat v již lednu roku 2007 a v červnu roku 2008. Celková pravděpodobnost srážky se Zemí v období let 2007 až 2103 byla vypočtena na 5,3×10-7. Na základě absolutní hvězdné velikosti 18,6m a předpokládaného albeda byl stanoven odhadovaný průměr této planetky na 780 m.

Po zveřejnění těchto prvních výsledků se v řadě sdělovacích prostředků objevily poplašné zprávy o tom, že se na Zemi nezadržitelně řítí zkáza, ačkoliv odborníkům bylo zřejmé, že teprve další měření dráhy situaci vyjasní.

Ve večerních hodinách téhož dne zaměřil tento objekt astronom O. Geraščenko z observatoře Andrjuška a o něco málo později i P. Birtwhistle z hvězdárny v Great Shefford. Teprve další pozorování, uskutečněná večer následujícího dne (28. dubna) v Kanadě astronomem R. M. Robbem, dala dostatečné podklady k upřesnění dráhy. V důsledku toho dne 3. května jak středisko v JPL, tak nezávisle na něm středisko NeoDys při univerzitě v Pise škrtly tento objekt se seznamu objektů, které by mohly v nejbližším století ohrozit Zemi. Nicméně i tak zůstává tento objekt na seznamu potenciálně nebezpečných planetek.

Téhož dne, 3. května 2006, se do sledovaní této planetky zapojila také observatoř na jihočeské Kleti.

Výhled do budoucnosti[editovat | editovat zdroj]

Ze znalosti současných elementů dráhy planetky vyplývá, že minimální vypočítaná vzdálenost mezi její drahou a dráhou Země činí 0,03757 AU, tj. 5,6 mil. km. Vzhledem k tomu nemůže ani ve vzdálené budoucnosti Zemi ohrozit.

Do konce století se však nejméně třikrát přiblíží k Zemi, a to v létech 2022, 2059 a 2096. Z nich nejtěsnější bude průlet 16. června 2059, kdy mine Zemi ve vzdálenosti 0,03800 AU, tj. 5,7 mil. km. Kromě toho by se tento objekt měl v listopadu 2099 přiblížit k planetce Vesta na vzdálenost 0,01129 AU, tj. 1,7 mil. km.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]