ČEZ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ČEZ, a.s.
Logo
Právní forma akciová společnost
IČO 45274649[1]
Založeno Praha, Česko, 1992
Zakladatel Fond národního majetku
Sídlo Praha, Česko Česko
Klíčoví lidé Daniel Beneš, generální ředitel[2]
Oblast výroby energetika
Vyráběné produkty výroba elektrické energie
distribuce elektrické energie
zemní plyn
teplo
Tržní kapitalizace 392,5 miliard
(16.10.2012)
Výsledek hospodaření 37,3 miliard Kč (2011)[3]
Celková aktiva 503,6 miliard Kč (2011)[3]
Počet zaměstnanců 26.647 (31.12.2013)[4]
Oficiální web www.cez.cz
ISIN CZ0005112300[5]

ČEZ, a. s. je dominantní výrobce elektřiny v Česku a mateřská společnost Skupiny ČEZ, která sdružuje dalších 120 společností. V rámci této skupiny ČEZ vyrábí, distribuuje a prodává elektřinu také v Polsku a několika balkánských státech. V roce 2012 byl druhou největší českou firmou podle tržeb a se zhruba 31 tisíci zaměstnanců je druhou největší českou firmou podle počtu zaměstnanců.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost ČEZ vznikla v roce 1992 přeměnou státního podniku České energetické závody. V průběhu devadesátých let došlo k částečné modernizaci elektráren ve vlastnictví ČEZ a jejich odsíření. Velmi důležitým momentem pro vznik akciové společnosti ČEZ bylo dokončení Jaderné elektrárny Temelín. V roce 2003 společnost ČEZ koupila od státu podíly v některých regionálních energetických společnostech (REAS) výměnou za přenosovou soustavu ČEPS. Tím byl položen základ Skupiny ČEZ.

14. září 2011 se dlouholetý generální ředitel ČEZ Martin Roman vzdal své funkce. Vláda České republiky den poté prosadila jmenování Daniela Beneše novým generálním ředitelem koncernu. Jako jeden z důvodů pro toto opatření byl uveden nesouhlas premiéra Petra Nečase s pokračováním expanze ČEZ v zahraničí a zároveň úmysl, zaměřit se místo toho na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín o dva další reaktory.[6]

Vlastnická struktura (31.12.2012)[editovat | editovat zdroj]

Akcie ČEZ, graf ceny na Burze Praha [7]
  • Ministerstvo financí ČR - 69,78 %
  • Chase Nominees Limited 5,24%
  • ČEZ, a. s. - 0,72 %
  • Ostatní právnické osoby - 17,59 %
  • Fyzické osoby - 4,34 %

Celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., zapsaná v obchodním rejstříku k 17. 4. 2007 činila 59,221 miliard Kč rozděleného do akcií ČEZ, a. s., ISIN CZ0005112300[5] o nominální hodnotě 100 Kč v celkovém počtu 592 210 843 kusů zaknihovaných ve Středisku cenných papírů. Dne 12. 2. 2009 nabylo právní moci usnesení soudu o zápisu snížení základního kapitálu společnosti. Základní kapitál společnosti se snížil o částku 5 422 108 400 Kč na částku 53 798 975 900 Kč. Základní kapitál společnosti je od tohoto dne rozvržen na 537 989 759 ks akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč. Dne 27. 2. 2009 bylo v evidenci zaknihovaných akcií - Středisku cenných papírů - zrušeno 9,16 % akcií.

Akcie ČEZ se od 15.6.1993 obchodují na Pražské burze a tvoří jeden z pilířů Indexu PX. ČEZ je nejvíce obchodovanou akcií na Burze, ke konci roku 2013 bylo celkem zobchodováno 4 766mil ks v objemu 2 345mld Kč. Objem obchodů akcie ČEZ tvoří zhruba 15% objemů Burzy.[7]

Státní regulační a dohledové úřady[editovat | editovat zdroj]

Kontrolu nad touto energetickou společností v Česku provádí Energetický regulační úřad. Na bezpečnost provozu jaderných elektráren dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

ČEZ mimo jiné vlastní Ústav jaderného výzkumu Řež[8], který sídlí v obci Husinec-Řež.

Elektrárny v Česku[editovat | editovat zdroj]

Elektrárny, které provozuje ČEZ v Česku.

Výjezdové vozidlo společnosti ČEZ

Jaderné[editovat | editovat zdroj]

Uhelné[editovat | editovat zdroj]

Vodní[editovat | editovat zdroj]

Větrné[editovat | editovat zdroj]

Větrné elektrárny Věžnice Větrné elektrárny Janov

Sluneční[editovat | editovat zdroj]

Dceřiné společnosti a frakce ČEZ[editovat | editovat zdroj]

  • ČEZ, a. s.
  • ČEZ Distribuce
  • ČEZ Distribuční služby
  • ČEZ Energetické produkty
  • ČEZ Energetické služby
  • ČEZ ICT Services
  • ČEZ Logistika
  • ČEZ Měření
  • ČEZ Obnovitelné zdroje
  • ČEZ Prodej
  • ČEZ Správa majetku
  • ČEZ Teplárenská
  • ČEZ Zákaznické služby
  • Severočeské doly
  • Teplárna Trmice
  • Škoda Praha Invest

Investice v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 koupil ČEZ od rumunské vlády většinový podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia S.A.[9]

V roce 2006 získal ČEZ většinové podíly v černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho.[10] Oba zdroje se nacházejí v Polsku nedaleko od českých hranic.

V květnu roku 2007 podepsal ČEZ dohodu s energetickou společností Republiky srbské (ERS) o založení společného podniku.[11] Téhož roku byl ČEZ vybrán jako jeden z partnerů v projektu výstavby a provozu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda.[12]

V roce 2007 ČEZ a energetické uskupení RAO JES podepsali dohodu o založení společného podniku pro rekonstrukci elektrárny v oblasti Ščekino,[13] v Rusku.

Koncem roku 2007 ČEZ podepsal dohodu o založení společného podniku s maďarskou společností MOL. Nový podnik se zaměří na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku.[14]

Severočeské doly, které patří energetické Skupině ČEZ a finanční skupina J&T koupily v roce 2008 za 404 milionů eur saskou hnědouhelnou těžební firmu Mibrag.[15]

ČEZ investoval v Rumunsku více než jednu miliardu eur do výstavby dvou větrných farem o výkonu 600 MW. Půjde o největší projekt svého druhu v Evropě.[16]

V květnu roku 2009 ČEZ dokončil nákup poloviny majoritního podílu v turecké firmě Akenerji. Partneři Akkök Group a ČEZ tak společně ve firmě drží téměř 75% podíl. Tyto firmy v Turecku podnikají prostřednictvím společného podniku Akcez. [17] Koncem května byla podepsána dohoda, na základě které se ČEZ stal oficiálním partnerem výstavby nového bloku slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Ve společném podniku s firmou JVS bude mít ČEZ 49%.[18] V červnu se stal ČEZ majitelem 76% podílu v jediné albánské distribuční společnosti OSSH.[19] Společnost přejmenoval na CEZ Shpërndarje a začlenil do své nadnárodní skupiny firem.

V prosinci roku 2011 ČEZ koupil 67% podíl ve společnosti Eco-Wind Construction S.A., což je developer větrných parků v Polsku. [20]

Společensky odpovědná společnost[editovat | editovat zdroj]

V oblasti dárcovství hraje významnou roli Nadace ČEZ. Jejím prostřednictvím bylo v České republice v roce 2011 rozděleno 171 700 641 Kč. V regionech, kde Skupina ČEZ působí, podporuje projekty zaměřené na zvyšování kvality života místních obyvatel. Tyto aktivity se řídí jedním z článků firemní filozofie „pomáhat tam, kde působíme“. Od roku 2001 Skupina ČEZ podporuje jako generální partner Český olympijský tým. Pro zvýšení celkové kvality služeb a péče o zákazníky zřídila Skupina ČEZ od října 2009 funkci ombudsmana. S podáním se na ombudsmana může obrátit zákazník, který není spokojen s vyřízením své stížnosti či reklamace dříve podané u příslušné společnosti Skupiny ČEZ.

Kritika společnosti[editovat | editovat zdroj]

V letech 2005 a 2006 byl ČEZ nejziskovější českou společností[21]. Kritici často upozorňují na fakt, že ČEZ má de facto monopol na výrobu elektřiny a vysoká cena elektřiny je prostřednictvím dividend příjmem státního rozpočtu a tedy vlastně jakási forma skryté daně. Mezi kritiky společnosti ČEZ patří zejména ekologické organizace a také Strana zelených[22]. Nesouhlasí s tím, že stát firmě prodal většinu distribučních společností a některé severočeské firmy těžící hnědé uhlí. Argumentují, že tak byla potlačena svobodná soutěž na energetickém trhu. Kritika rovněž směřuje k malé podpoře údajně ekologičtějších zdrojů energie a upřednostňování výroby z neobnovitelných zdrojů - jádra a fosilních paliv. V neposlední řadě kritici poukazují na nízkou účinnost tepelných elektráren provozovaných společností ČEZ, která se však má výrazně zvýšit v budoucnu díky Programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ[23], kdy dojde jednak k odstavení či komplexní obnově starých bloků a výstavbě nových moderních 660 MW bloků s účinností 47 %. Aktivisté z Greenpeace přesto kritizují modernizaci za nedostatečnou[24].

Odpůrci společnosti také kritizují na evropské poměry mírné limity, které společnosti ČEZ stanovila vláda a parlament v případě havárie jaderného zařízení. Pokud by došlo k havárii jaderné elektrárny, ČEZ podle tzv. atomového zákona ručí za škody jen do výše 6 miliard Kč. Sama společnost by ze smluvního pojištění získala okolo 35 miliard odškodného.[25][26]

Obvinění zaměstnanců ČEZ z útisku[editovat | editovat zdroj]

Policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) počátkem listopadu 2008 obvinil 32 zaměstnanců ČEZ Měření s.r.o. z vydírání.[27] Podle policie vstupovali obvinění na pozemky odběratelů elektřiny bez povolení a nutili je k zaplacení vysokých částek za tzv. černý odběr. ČEZ dosud vyhrál všechny spory o náhradu škody v případech, kdy neoprávněný odběratel elektřiny dohodu o náhradě škody neplnil nebo mimosoudní dohodu odmítl.[zdroj?] Soudy v takovém případě musely vždy dojít k závěru, že k neoprávněnému odběru elektřiny došlo. Ve 145 případech již soudy pravomocně rozhodly ve prospěch ČEZ, ve 13 dosud nepravomocně (neoprávnění odběratelé se odvolali), 72 případů je stále v běhu. Podle statistiky firmy ČEZ provedli v letech 2005-09 zaměstnanci ČEZ Měření celkem 35 533 kontrol, při nichž zjistili 14 990 neoprávněných odběrů.[28] Mluvčí firmy ČEZ pro ČTK uvedl, že společnosti za svými zaměstnanci stojí.[29] V únoru 2010 ÚOOZ podalo návrh obžaloby 26 zaměstnanců firmy ČEZ Měření, které policie obvinila z vydírání odběratelů elektřiny ve 48 případech.[30]

V březnu 2010 státní zástupce oznámil, že navrhuje obžalovat 13 kontrolorů společnosti ČEZ z útisku, u ostatních stíhání zastavil. O obžalobě bude rozhodovat Okresní státní zastupitelství v Olomouci. Za útisk obviněným hrozí nejvýše šest měsíců vězení. Jména kontrolorů zatím zveřejněna nebyla.[31]

Nejvyšší soud ČR v červenci 2012 odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce, který nesouhlasil se zastavením trestního stíhání. Plným očištěním všech obviněných zaměstnanců Skupiny ČEZ tak definitivně končí téměř čtyřleté vyšetřování postupů při odhalování neoprávněných odběrů.

Spotřebitelské žaloby[editovat | editovat zdroj]

Sdružení proti nemravným cenám elektrické energie Sponel podalo 12. března 2009 první spotřebitelskou žalobu na firmu ČEZ, která má podle žalobců „zamezit protizákonnému jednání ČEZu v oblasti odpojování elektroměrů domácností a malých podniků, následnému stanovování škody a připojování k elektřině“. Sdružení předložilo soudu zhruba 50 případů údajného nezákonného jednání ČEZ a během projednání má být předvoláno asi 300 svědků. Poškozeným měla vzniknout škoda až 20 miliónů korun.[32]

Financování politických stran[editovat | editovat zdroj]

V září 2011 předseda politické strany TOP09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že ČEZ skrytě financoval politické strany v Česku. Toto tvrzení dále podpořil bývalý ředitel české rozvědky a exministr vnitra František Bublan.[33][34]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IČO 45274649 – ARES (MFČR, státní rejstříky), Podnikani.cz (vztahy a vazby subjektů graficky)
  2. Daniel Beneš se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ [online]. ČEZ, 2011-09-15, [cit. 2011-10-03]. Dostupné online.  
  3. a b Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2011
  4. Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2013, strana 64
  5. a b ISIN CZ0005112300 - kurzy.cz (Informace z Burzy a RMS), bcpp.cz (pouze pro ISIN zařazené na Burzu), yahoo.com (Yahoo finance)
  6. http://ekonomika.idnes.cz/dva-duvody-proc-skoncil-martin-roman-temelin-a-pripad-skoda-p4c-/ekonomika.aspx?c=A110916_1652504_ekonomika_vem
  7. a b Akcie ČEZ] - Vývoj ceny na Burze Praha a historické statistiky obchodování
  8. http://press.amic.cz/cs/cez/tiskove-zpravy/na-podporu-vyzkumu-dala-skupina-cez-vice-nez-460-milionu-kc/
  9. ČTK. Roman: ČEZ zajímá případný prodej rumunských distributorů. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-04-08 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.  
  10. Internet Securities. CEZ kupuje udziały Elektrowni Skawina i Elektrociepłowni Chorzów Elcho. Puls Biznesu [online]. 2006-01-31 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.  
  11. NOVÁK, Petr. ČEZ dnes podepsal dohodu na společný podnik v Republice Srbské. ATLANTIK finanční trhy [online]. 2007-05-16 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.  
  12. ČTK. Rumunsko podepsalo s ČEZ a dalšími investory dohodu o reaktorech. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-11-20 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.  
  13. ČTK. ČEZ míří s investicemi dále na východ do Asie. iHNed.cz [online]. 2008-09-16 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.  
  14. DAŠEK, Petr. ČEZ a MOL založily společný podnik. EURO online [online]. 2008-07-21 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.  
  15. ČTK: Konsorcium ČEZ a J&T získalo německé doly za 11,3 mld., 10.11.2008
  16. ČEZ postaví v Rumunsku největší evropskou větrnou farmu. Novinky.cz [online].  [cit. 2008-8-27]. Dostupné online.  
  17. Skupina ČEZ výrazně proniká do zahraničí. Financninoviny.cz [online].  [cit. 2009-5-15]. Dostupné online.  
  18. Potvrzeno: ČEZ postaví se Slováky nový blok jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice
  19. ČEZ se stal majitelem 76% podílu v albánské společnosti OSSH. iHned.cz [online].  [cit. 2009-4-6]. Dostupné online.  
  20. ČEZ kupuje Eco Wind Construction S.A. / CEZ acquires Eco Wind Construction S.A.. patria.cz [online].  [cit. 2009-4-6]. Dostupné online.  
  21. Nejziskovější česká firma ČEZ zvýšila zisk 29 mld. kč
  22. http://ustecko.zeleni.cz/7289/clanek/uspech-cezu-plati-lide-zdravim/
  23. http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/snizovani-znecisteni-ovzdusi/program-ekologizace.html
  24. http://www.zeleni.cz/7249/clanek/bursik-prunerov-je-problem-s-akci-souhlasim/
  25. http://www.calla.cz/index.php?path=energetika/zpravodaj_JO&php=2008-1.php
  26. Černobyl stál nejméně stovky miliard. Ale ČEZ by za havárii platil jen zlomek. - www.hnutiduha.cz, 25. dubna 2008
  27. http://www.sponel.cz/index.php/lanky.html
  28. Statistiky ČEZ
  29. ČTK: Z vydírání obviněno 32 zaměstnanců ČEZ,ceskenoviny.cz, 10.11.2008
  30. Kriminalisté navrhli obžalovat 26 lidí z ČEZ Měření, ceskenoviny.cz
  31. Státní zástupce navrhuje obžalovat 13 lidí z ČEZ [online]. ČTK, 2010-3-5, rev. 2010-3-5, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (čeština) 
  32. Padesátka lidí podala hromadnou žalobu na ČEZ
  33. http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715678
  34. http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715814

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu