ČEZ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
ČEZ, a.s.
Právní forma akciová společnost
Založeno Praha, Česko, 1992
Zakladatel Fond národního majetku
Sídlo Praha, Česko Česko
Klíčoví lidé Martin Roman, generální ředitel
Průmysl energetika
Produkty výroba elektrické energie
distribuce elektrické energie
Tržní kapitalizace 464,8 miliard Kč
(k 31. 12. 2007)[1]
Obrat 174,6 miliard Kč (2007)[2]
Výsledek hospodaření 42,8 miliard Kč (2007)[2]
Oficiální web www.cez.cz
ISIN CZ0005112300

ČEZ, a. s. je dominantní výrobce elektřiny v Česku a mateřskou společností Skupiny ČEZ, která sdružuje dalších 92 společností. V rámci této skupiny ČEZ vyrábí, distribuuje a prodává elektřinu také v Polsku a několika balkánských státech.

Obsah

[editovat] Historie

Společnost ČEZ vznikla v roce 1992 přeměnou státního podniku České energetické závody. V průběhu devadesátých let došlo k částečné modernizaci elektráren ve vlastnictví ČEZ a jejich odsíření. Velmi důležitým momentem pro společnost bylo dokončení jaderné elektrárny Temelín. V roce 2003 společnost ČEZ koupila od státu podíly v některých regionálních energetických společnostech (REAS) výměnou za přenosovou soustavu ČEPS. Tím byl položen základ Skupiny ČEZ.

[editovat] Vlastnická struktura (15.5.2008)

  • Ministerstvo financí ČR - 64,28 %
  • ČEZ, a.s. - 9,9 %
  • subjekty - 11,52 %
  • zahraniční subjekty - 8,16 %
  • správci - 11,59 %

Celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., zapsaná v obchodním rejstříku k 17. 4. 2007 činila 59,221 miliard Kč rozděleného do akcií ČEZ, a. s., ISIN CZ0005112300 o nominální hodnotě 100 Kč v celkovém počtu 592 210 843 kusů zaknihovaných ve Středisku cenných papírů.

[editovat] Státní regulační a dohledové úřady

Kontrolu nad touto energetickou společností v Česku provádí Energetický regulační úřad. Na bezpečnost provozu jaderných elektráren dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

ČEZ mimo jiné vlastní Ústav jaderného výzkumu Řež[3], který sídlí v obci Husinec-Řež.

[editovat] Elektrárny v Česku

Elektrárny, které provozuje ČEZ v Česku.

Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Dukovany
Vodní elektrárna Mohelno

[editovat] Jaderné

[editovat] Uhelné

[editovat] Vodní

[editovat] Větrné

  • Mravenečník

[editovat] Sluneční

  • Dukovany

[editovat] Paroplynové

  • Mohelnice

[editovat] Dceřinné společnosti a frakce ČEZ

  • ČEZ, a. s.
  • ČEZData
  • ČEZ Distribuce[4]
  • ČEZ Distribuční služby
  • ČEZ Logistika
  • ČEZ Měření
  • ČEZnet
  • ČEZ Obnovitelné zdroje
  • ČEZ Prodej
  • ČEZ Správa majetku
  • ČEZ Zákaznické služby

[editovat] Investice v zahraničí

V roce 2005 koupil ČEZ od rumunské vlády většinový podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia S.A.[5]

V roce 2006 získal ČEZ většinové podíly v černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho.[6] Oba zdroje se nacházejí v Polsku nedaleko od českých hranic.

V květnu roku 2007 podepsal ČEZ dohodu s energetickou společností Republiky srbské (ERS) o založení společného podniku.[7] Téhož roku byl ČEZ vybrán jako jeden z partnerů v projektu výstavby a provozu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda.[8]

V roce 2007 ČEZ a energetické uskupení RAO JES podepsali dohodu o založení společného podniku pro rekonstrukci elektrárny v oblasti Ščekino,[9] v Rusku.

Koncem roku 2007 ČEZ podepsal dohodu o založení společného podniku s maďarskou společností MOL. Nový podnik se zaměří na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku.[10]

Severočeské doly, které patří energetické skupině ČEZ a finanční skupina J&T koupily v roce 2008 za 404 milionů eur saskou hnědouhelnou těžební firmu Mibrag.[11]

ČEZ investuje v Rumunsku více než jednu miliardu eur do výstavby dvou větrných farem o výkonu 600 MW. Půjde o největší projekt svého druhu v Evropě.[12]

V květnu roku 2009 ČEZ dokončil nákup poloviny majoritního podílu v turecké firmě Akenerji. Partneři Akkök Group a ČEZ tak společně ve firmě drží téměř 75% podíl. Tyto firmy v Turecku podnikají prostřednictvím společného podniku Akcez. [13] Koncem května byla podepsána dohoda, na základě které se ČEZ stal oficiálním partnerem výstavby nového bloku slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Ve společném podniku s firmou JVS bude mít ČEZ 49%.[14] V červnu se stal ČEZ majitelem 76% podílu v jediné albánské distribuční společnosti OSSH.[15]

[editovat] Kritika společnosti

V letech 2005 a 2006 byl ČEZ nejziskovější českou společností[16]. Kritici často upozorňují na fakt, že ČEZ má de facto monopol na výrobu elektřiny a vysoká cena elektřiny je prostřednictvím dividend příjmem státního rozpočtu a tedy vlastně jakási forma skryté daně. Mezi kritiky společnosti ČEZ patří zejména ekologické organizace a také vládní Strana zelených[17]. Nesouhlasí s tím, že stát firmě prodal většinu distribučních společností a některé severočeské firmy těžící hnědé uhlí. Argumentují, že tak byla potlačena svobodná soutěž na energetickém trhu. Kritika rovněž směřuje k malé podpoře údajně ekologičtějších zdrojů energie a upřednostňování výroby z neobnovitelných zdrojů - jádra a fosilních paliv. V neposlední řadě kritici poukazují na nízkou účinnost tepelných elektráren provozovaných společností ČEZ, která se však má výrazně zvýšit v budoucnu díky Programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ[18], kdy dojde jednak k odstavení či komplexní obnově starých bloků a výstavbě nových moderních 660 MW bloků s účinností 47 %. Aktivisté z Greenpeace přesto kritizují modernizaci za nedostatečnou[19].

Odpůrci společnosti také kritizují na evropské poměry mírné limity, které společnosti ČEZ stanovila vláda a parlament v případě havárie jaderného zařízení. Pokud by došlo k havárii jaderné elektrárny, ČEZ podle tzv. atomového zákona ručí za škody jen do výše 6 miliard Kč. Sama společnost by ze smluvního pojištění získala okolo 35 miliard odškodného.[20][21]

[editovat] Obvinění zaměstnanců ČEZ z vydírání

Policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) počátkem listopadu 2008 obvinil 32 zaměstnanců ČEZ Měření s.r.o. z vydírání.[22] Podle policie vstupovali obvinění na pozemky odběratelů elektřiny bez povolení a nutili je k zaplacení vysokých částek za tzv. černý odběr. Mluvčí firmy ČEZ pro ČTK uvedl, že společnosti za svými zaměstnanci stojí.[23]

[editovat] Spotřebitelské žaloby

Sdružení proti nemravným cenám elektrické energie Sponel podalo 12. března 2009 první spotřebitelskou žalobu na firmu ČEZ, která má podle žalobců „zamezit protizákonnému jednání ČEZu v oblasti odpojování elektroměrů domácností a malých podniků, následnému stanovování škody a připojování k elektřině“. Sdružení předložilo soudu zhruba 50 případů údajného nezákonného jednání ČEZ a během projednání má být předvoláno asi 300 svědků. Poškozeným měla vzniknout škoda až 20 miliónů korun.[24]

[editovat] Reference

  1. ↑ BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ,Prosinec 2008, Měsíční statistika
  2. ↑ a b http://www.cez.cz/edee/content/file/investori/informacniUS95povinnostUS95emitenta/2008-04/VnitrniUS95informaceUS95CEZ-113-2008.pdf"" Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2007 d
  3. ↑ http://press.amic.cz/cs/cez/tiskove-zpravy/na-podporu-vyzkumu-dala-skupina-cez-vice-nez-460-milionu-kc/
  4. ↑ http://www.cezdistribuce.cz
  5. ↑ ČTK. Roman: ČEZ zajímá případný prodej rumunských distributorů. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-04-08 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.
  6. ↑ Internet Securities. CEZ kupuje udziały Elektrowni Skawina i Elektrociepłowni Chorzów Elcho. Puls Biznesu [online]. 2006-01-31 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.
  7. ↑ NOVÁK, Petr. ČEZ dnes podepsal dohodu na společný podnik v Republice Srbské. ATLANTIK finanční trhy [online]. 2007-05-16 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.
  8. ↑ ČTK. Rumunsko podepsalo s ČEZ a dalšími investory dohodu o reaktorech. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-11-20 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.
  9. ↑ ČTK. ČEZ míří s investicemi dále na východ do Asie. iHNed.cz [online]. 2008-09-16 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.
  10. ↑ DAŠEK, Petr. ČEZ a MOL založily společný podnik. EURO online [online]. 2008-07-21 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online.
  11. ↑ ČTK: Konsorcium ČEZ a J&T získalo německé doly za 11,3 mld., 10.11.2008
  12. ↑ ČEZ postaví v Rumunsku největší evropskou větrnou farmu. Novinky.cz [online].  [cit. 2008-8-27]. Dostupné online.
  13. ↑ Skupina ČEZ výrazně proniká do zahraničí. Financninoviny.cz [online].  [cit. 2009-5-15]. Dostupné online.
  14. ↑ Potvrzeno: ČEZ postaví se Slováky nový blok jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice
  15. ↑ ČEZ se stal majitelem 76% podílu v albánské společnosti OSSH. iHned.cz [online].  [cit. 2009-4-6]. Dostupné online.
  16. ↑ Nejziskovější česká firma ČEZ zvýšila zisk 29 mld. kč
  17. ↑ http://ustecko.zeleni.cz/7289/clanek/uspech-cezu-plati-lide-zdravim/
  18. ↑ http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/snizovani-znecisteni-ovzdusi/program-ekologizace.html
  19. ↑ http://www.zeleni.cz/7249/clanek/bursik-prunerov-je-problem-s-akci-souhlasim/
  20. ↑ http://www.calla.cz/index.php?path=energetika/zpravodaj_JO&php=2008-1.php
  21. ↑ Černobyl stál nejméně stovky miliard. Ale ČEZ by za havárii platil jen zlomek. - www.hnutiduha.cz, 25. dubna 2008
  22. ↑ http://www.sponel.cz/index.php/lanky.html
  23. ↑ ČTK: Z vydírání obviněno 32 zaměstnanců ČEZ, 10.11.2008
  24. ↑ Padesátka lidí podala hromadnou žalobu na ČEZ

[editovat] Externí odkazy

z • d • e
Firmy v indexu PX Česko
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8CEZ“