Kadaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o českém městě. O vodním toku Kadaň na Slovensku pojednává článek Kadaň (přítok Nitry).
Kadaň
Kadaň z mostu přes řeku Ohři

Kadaň z mostu přes řeku Ohři

znak obce Kadaňvlajka obce Kadaňznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0422 563102
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností: Kadaň
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 65,62 km²
počet obyvatel: 18 030 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 300 m
PSČ: 432 01
zákl. sídelní jednotky: 31
části obce: 10
katastrální území: 9
adresa městského úřadu: Mírové náměstí 1
Kadaň
43201 Kadaň 1
starosta / starostka: PaedDr. Jiří Kulhánek
Oficiální web: http://www.mesto-kadan.cz
E-mail: sekretariat@mesto-kadan.cz
Kadaň na mapě
Kadaň
Red pog.png
Kadaň
Kadaň, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kadaň (německy Kaaden, lat. Civitas Cadanensis), někdejší královské město s 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech. Centrum historické oblasti Kadaňska, rozkládající se od Vejprt v Krušnohoří až po oblast Doupovských vrchů. V roce 1978 byla vyhlášena v části Kadaně Městská památková rezervace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla osídlena různými národy již od 18. do 13. století před naším letopočtem. Když roku 805 Karel Veliký usiloval o dobytí Čech, byla Kadaň slovanskou pevností, jež svým obléhatelům dlouho odolávala. První písemná zmínka o Kadani je z roku 1183. Město v dnešní podobě bylo založeno pravděpodobně na konci 11. století. 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich obchodní sídlo řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. O několik desetiletí později byla Kadaň povýšena na svobodné královské město, byl vystavěn královský hrad a minorité si zde zřídili klášter s kostelem sv. Michaela. Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.

Za vlády krále Karla IV. město znovu rozkvetlo. Král a císař rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd krále Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den. Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.

Až do 1. světové války byla Kadaň sídlem c. k. Rakousko-Uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.

U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno 17 osob, 30 těžce a 80 lehce zraněno (jiný zdroj uvádí 18 mrtvých, 70 těžce raněných, z nichž dalších 6 zemřelo na následky zranění[2]). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Město Kadaň mělo k 1. prosinci 1930 8641 obyvatel, 17. května 1939 již jen 7650 a 22. května 1947 pouze 5062 obyvatel. Na základě Benešova dekretu č. 108 z 25. října 1945 bylo téměř veškeré německé obyvatelstvo Kadaně nuceno opustit své domovy. Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudována Kadaňská přehrada. [2]

Vývoj počtu obyvatel obce Kadaň[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8262 10368 11081 11999 13186 12974 13480 7908 10010 15624 18614 17461 16975 18147
Vývoj počtu obyvatel místní části Kadaň[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 5255 6623 7134 7781 8985 8621 9098 5542 7689 14875 18277 17461 16975

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Náměstí se sloupem sv. Trojice a kostelem Povýšení sv. Kříže
Žatecká brána s barbakánem

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kadani.

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Panorama hlavního městského náměstí
Panorama hlavního městského náměstí

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Město Kadaň je držitelem rekordu nejužší ulice v České republice, kterou se stala Katova ul. vedoucí z Mírového náměstí do ul. Sokolovské měřící v nejužším místě 66,1 cm a v nejširším 131,5 cm. [4]

Kadaň v Řivnáčově průvodci po království českém (1882)[editovat | editovat zdroj]

Okolo několika dolů na kamenné uhlí přijíždíme do (140 km.) stanice Kadaně-Pruneřova (Kaaden-Brunnersdorf).

Kadaň (Kaaden), královské okresní město na l. břehu Ohře se 6000 něm. obyvateli. Zde kvete průmysl rukavičkářský; v okolí kopá se zelená hlinka k barvení; také se hojně doluje na kamenné uhlí.

Město toto bylo druhdy sídlem župy Kadaňské, teprve r. 1312 dostalo se jako korunní manství pánům ze Šumburka; r. 1426 obdrželi je pánové z Plavna a po nich pánové z Lobkovic v zástavu. Bývalý župní hrad, jenž asi na místě nynějších kasáren stával, vzal za své ve válce třicetileté (1648). – Zdejší děkanský kostel "Povýšení sv. kříže" i se špitálem založen byl původně r. 1183 řádem Johanitů, kteří při něm až do r. 1420 vytrvali. Mimo jiné čtyři kostely jest zde klášter Alžbětinek se sirotčincem a nemocnicí, a nedaleko města klášter Františkánů. Kadaň má též krásné náměstí, radnici s pěknou věží a realní gymnasium... Hned za stanicí v p. leží vesnice Pruneřov, která se od dráhy až k horskému svahu (as 3 km.) táhne. Brzy na to projíždíme podobně dlouhou vesnicí Mikulovicemi (Niklasdorf, Nickelsdorf), která se severnějším Wernsdorfem souvisí.

Prunéřov, který se původně táhl dlouze podél cesty, je dnes rozdělen na dvě části, ty rozetíná areál Elektráren Prunéřov a dnes již rekultivovaný prostor po těžbě hnědého uhlí. Vernéřov a Mikulovice (odtud Mikulovická brána zvaná též Svatá brána kvůli poutnímu místu ve Františkánském klášteře) ustoupily před výstavbou popílkovišť, dnes je ve Vernéřově průmyslová zóna Verne, z Mikulovic zůstal hřbitov s kostelem sv. Mikuláše.

Elektrárny Tušimice[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Elektrárny Tušimice.

Elektrárna Tušimice II je tepelná elektrárna na hnědé uhlí u Kadaně (patří spolu s elektrárnami Prunéřov I a Prunéřov II do sítě elektráren ČEZ, a. s.). Do provozu byla uvedena v letech 1973/74 a má výkon 800 MW. Komín elektrárny je 300 metrů vysoký. V letech 2007–2010 prošla elektrárna Tušimice II náročnou rekonstrukcí (rozděleno do 2. etap – 2 bloky jsou vždy v provozu), při níž dochází k výměně všech základních technologických celků. Elektrárna Tušimice I byla v provozu od roku 1964 do roku 1998, kdy byla odstavena, její 196 metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 26. listopadu 2005, poté byly odstraněny i zbytky stavby.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osoby spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

  • Arvín (13. století) – první písemně doložený kadaňský měšťan (1261)
  • Mikuláš z Kadaně (†1419) – hodinář, tvůrce Staroměstského orloje v Praze (1410)
  • Jan Hasištejnský z Lobkovic (asi 1450–1517) – politik, spisovatel, humanista; vedl diplomatické poselstvo do Lucemburska (1477) a do Říma (1487) a cestoval východním Středomořím do Svaté země (1493)
  • Carl Furtmüller (1880–1951) – pedagog a psycholog, vyučující na místním gymnáziu
  • Josef Kokeš (1906–1967) – pedagog a malíř
  • Karel Havlíček (1907–1988) – právník pronásledovaný komunistickým režimem, moderní abstraktní malíř-autodidakt
  • Josef Liesler (1912–2005) – akademický malíř, grafik
  • Josef Dvořák (* 1942) – český herec, započal v Kadani svou kariéru

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Městské čtvrti a ulice[editovat | editovat zdroj]

Historické čtvrti: Staré Město, Špitálské předměstí, Nové Město, Sedlecké předměstí, Zahradní vilová čtvrť, Vilová čtvrť – Prunéřovské předměstí, Kaolinka

Nové čtvrti: sídl. Budovatelů („A“), Lučany („B“), Slavín („C“), Na Podlesí („D“), sídl. 1. máje („E“), Strážiště, Vinohrady

Dne 29. února 2008 bylo v Kadani přiděleno přelomové čp. 2000 pro rodinný dům v ul. Vinohrady.

Seznam ulic v Kadani – řazené abecedně
1. máje • 5. května • Alešova • Borová • Boženy Němcové • Brožíkova • Březinova • Budovatelů • Bystřická • Chomutovská • Čechova • Červeného kříže • Čsl. armády • Dvořákova • Fibichova • Golovinova • Habrová • Havlíčkova • Hřbitovní • Husova • Jana Roháče • Jana Švermy • Javorová • Ječná • Jedlová • Jezerka • Jiráskova • Jitřní • Jungmannova • Klášterecká • Komenského • Koželužská • Kpt. Jaroše • Královský Vrch • Lázeňská • Lipová • Lísková • Löschnerovo náměstí • Luční • Máchova • Mánesova • Mírové náměstí • Na Podlesí • Na Průtahu • Na Strážišti • Nad Nemocnicí • Nerudova • Nová Kolonie • Obránců míru • Ovesná • Pastýřská studánka • Pionýrů • Pod Sv. Kopečkem • Pokutická • Polní • Poštovní • Průmyslová • Příčná • Raisova • Rokelská • Říční • Skalní • Sládkova • Sluneční • Sokolovská • Strážiště • Strmá • Sukova • Školní • T. G. Masaryka • Topolová • Třešňová • Tyršova • U Splitu • U stadionu • V zahrádkách • Václava Havla • Věžní • Vinohrady • Vrchlického • Zahradní • Zeyerova • Žatecká • Žitná

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. a b Reflex 12/09- Kadaňský masakr, str. 62 až 64
  3. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2012-02-27]. S. 376, 377, záznam 13. Dostupné online.  
  4. Stránky agentury Dobrý den – vydavatel knihy Česká kniha rekordů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaňské legendy. Kadaň : Město Kadaň, 1998.  
  • HLAVÁČEK, Petr. Dějiny františkánského kláštera v Kadani. Kadaň : [s.n.], 1998.  
  • HLAVÁČEK, Petr. Františkánský klášter v Kadani. Kadaň : [s.n.], 2001.  
  • HLAVÁČEK, Petr. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.  
  • HLAVÁČEK, Petr. Z dějin židovské komunity v Kadani. Kadaň : [s.n.].  
  • Minulost a současnost vinařství v Kadani. Příprava vydání Petr Hlaváček. Kadaň : Město Kadaň, 2008.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Město Kadaň

Brodce • Kadaň • Kadaňská Jeseň • Meziříčí • Nová Víska • Pokutice • Prunéřov • Tušimice • Úhošťany • Zásada u Kadaně