Žatec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě. O obci v okrese Jihlava pojednává článek Žatec (okres Jihlava).
Žatec
Náměstí Svobody od jihu, v pozadí uprostřed radnice

Náměstí Svobody od jihu, v pozadí uprostřed radnice

znak obce Žatecznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0424 566985
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Louny (CZ0424)
obec s rozšířenou působností: Žatec
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 42,69 km²
počet obyvatel: 19 203 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 233 m
PSČ: 438 01
zákl. sídelní jednotky: 29
části obce: 7
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: náměstí Svobody 1
438 01 Žatec 1
starosta / starostka: Ing. Aleš Jelínek
Oficiální web: http://www.mesto-zatec.cz
E-mail: posta@mesto-zatec.cz
Žatec na mapě
Žatec (Česko)
Red pog.png
Žatec, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Centrum Žatce leží na kopci nad řekou Ohří.

Žatec (německy Saaz, latinsky Sacz) je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji, okrese Louny. Leží na řece Ohři. Žije zde přes 19 tisíc obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Od založení[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínku o Žatci (z roku 1004 – hrad Satzi) je možné nalézt v kronice Dětmara Merseburského; oblast byla však osídlována již v době kamenné. V 8. století bylo na území dnešního města založeno slovanské hradiště. Díky tomu je město velmi bohaté na archeologické nálezy. V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci městská privilegia. Velmi známé je dílo „Oráč a smrt“ (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře Jana ze Žatce (Johannes von Saaz) z roku 1400, považované za vrchol pozdněstředověké německy psané literatury v českých zemích.

Husitství[editovat | editovat zdroj]

Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z 5 měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V roce 1421 město ustálo útok 2. křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen tzv. žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.

Doba pohusitská[editovat | editovat zdroj]

V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města.

Bílá hora[editovat | editovat zdroj]

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší purkmistr – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z 27 českých povstalců popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek města a jeho postupnou germanizaci.

Od 18. století do okupace[editovat | editovat zdroj]

18. i 19. století znamenala další rozvoj pivovarnictví a pěstování chmele ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, stal se Žatec v roce 1788 sídlem kraje, od roku 1850 potom okresu. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, neboť město leželo na území Sudet a stalo se tak součástí třetí říše.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Žatec se stal hraničním městem třetí říše. Koncem druhé světové války sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky Wehrmachtu. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které sloužilo k testování nových, snad i „zázračných" (dle říšského vůdce Hitlera) zbraní a jiné letecké techniky. Dle vyprávění pamětníků z nedalekých obcí (Vyškov, Blažim, Počerady...), zde zřejmě bylo testováno také letadlo s kolmým startem a přistáním, ne nepodobné kruhovému létajícímu talíři, ovšem zcela určitě se nejednalo o helikoptéru. Právě takovýto stroj na podzim 1944 vylekal skupinu žen pracujících na poli nedaleko od Vyškova, když v dohledové vzdálenosti přistál na poli a vystoupili z něj dva piloti. Vojenské letiště s betonovou dráhou pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě ČSR a ČSSR a letka zde dislokovaná měla primárně za úkol ostrahu západní hranice se SRN. Na počátku 60. let pak odtud odstartovaly dva stroje typu MIG-15 proti narušiteli, kterého představovaly dva stroje americké armády typu Typhoon ze základny v SRN. Jeden stroj byl lehkou střelbou pilota ze žatecké základny částečně poškozen. I tak se však stihl vrátit nad území SRN, kde pár km za hranicemi nouzově přistál. Tento incident je jediný doložený bojový kontakt mezi československými piloty a piloty ze strany NATO.

Mezi piloty žateckého letiště také sloužil O. Pelčák, pozdější člen připravované první neruské a neamerické kosmické posádky, kde druhým členem z ČSSR byl Vladimír Remek, který byl nakonec pro tento úkol vybrán. V 80. letech a na začátku 90. let zde sloužil a výborně reprezentoval umění českých vojenských pilotů Václav Vašek, který vedle ruských a ukrajinských pilotů jako jediný předváděl se špičkovým nadzvukovým letounem prvek vysoké letecké akrobacie, tzv. „Zvon".

Krátce před koncem války byl na dnešní západní nádraží proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen Rudou armádou.

Od konce druhé světové války do roku 1989[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce nastal odsun německého obyvatelstva a dosídlování Čechy. Na přelomu května a června 1945 došlo v Žatci divokého odsunu prováděném členy Revolučních gard. Tyto akce vyvrcholily postoloprtským masakrem.

V létě 1948 bylo ze žateckého letiště odesláno 24 letadel Avia S-199 (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec - Haifa). V souladu se stejnou akcí na podporu nového státu Izrael ze žateckého letiště (kódové označení Etzion) také startovaly plně vojensky vyzbrojené 3 ks tzv. létajících pevností s mezipřistáním na základně v Itálii a s cílem nad Egyptem, kde bombardovaly egyptské pozice a pomáhaly tak udržet část vojenských sil, které tak nemohly zasáhnout při napadení Izraele. Piloty byli Američané nebo Angličané.

Při správní reformě, 1. června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20 km vzdálené Louny. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V období 70. a 80. let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20. století. Historické jádro města chátrá, většina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny.[zdroj?] Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladícího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště...[zdroj?] Tento stav přetrvával až do r. 1989, kdy Žatec nastoupil cestu vlastní obnovy.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již pracuje. Východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před radnicí).

Ve městě je nemocnice, gymnázium, 2 obchodní akademie, dvě odborná učiliště, 4 základní školy, mateřské školy a speciální základní škola a 2 nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem a 3D kinem, letní kino. Vydávají se Žatecké noviny a Žatecký týdeník. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor, městská policie i Policie ČR, ve městě sídlí vojenská posádka (4. brigáda rychlého nasazení). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě.

V okrese Louny se na přelomu tisíciletí zvýšila nezaměstnanost až na cca 15 % na počátku roku 2006. V roce se 2008 naopak výrazně poklesla na cca 7 %, což bylo způsobeno masivní výstavbou továren v okolí Žatce, Loun a Podbořan.

Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2] [3]
Obec Žatec
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 10 050 11 660 14 520 17 754 18 666 17 761 19 757 14 088 15 661 16 525 19 145 20 320 19 919 18 786
Místní část Žatec
Obyvatelé 8 869 10 425 13 234 16 188 17 130 16 211 18 100 13 174 14 582 15 608 18 368 19 699 19 266 18 139
Domy 695 759 885 1 034 1 197 1 237 1 671 2 059 1 791 1 726 1 866 2 015 2 134 2 264
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Velichov a Záhoří.

Zábava[editovat | editovat zdroj]

Nyní je ve městě nové koupaliště s wellnes centrem a sportovištěm, město disponuje 2 fotbalovými hřišti, z toho jedno je přístupné pro veřejnost. Dále je zde digitální, 3D a letní kino, divadlo a mnoho obchodů jako například Obchodní Centrum Kaufland, které zahrnuje obchody Takko, Sportisimo, Kik, Elektro, Dračík, Jysk a další. Dále zde funguje Tesco, Lidl, Penny Market, Norma, Exe, ArmyShop, kavárny, cukrárny, čajovna a skateshop.

Průmyslová zóna[editovat | editovat zdroj]

Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu Triangle, nyní jsou zde pracují továrny japonských společností IPS Alpha a Hitachi.[zdroj?] První produkuje LCD panely, druhá potom LCD a plazmové televizory.[zdroj?] V blízkosti průmyslové zóny se vybudoval úsek budoucí rychlostní silnice R7, spojující Prahu s Chomutovem.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Žatec leží v jihozápadní části Ústeckého kraje na jižním okraji Mostecké pánve v podhůří Doupovských hor. Jižně od města se rozkládá přírodní park Džbán. Proti proudu řeky Ohře se nachází Vodní nádrž Nechranice s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Žatecká nej[4][editovat | editovat zdroj]

Nejmenší chmelnice světa vedle žatecké radnice
  • Hrob nejstaršího pivaře světa - Lojzy Lupulína (recese)[5]
  • Nejmenší chmelnička na světě (na náměstí Svobody)[6]
  • Nejmenší pivovar na světě (pokusný pivovar ve Chmelařském institutu)[7]
  • Největší sklad chmele na světě[7]
  • Největší chmelařská oblast ČR (zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov a už pěstitelsky neaktivní okresy Plzeň-sever a Rokycany)[8]
  • Žatecko je nejsušší oblastí ČR (srážkový stín Doupovských a Krušných hor) [9]
  • Druhá největší synagoga v Čechách[10]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Chmelařství a pivovarnictví[editovat | editovat zdroj]

Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním chmele. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. Dočesná. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek (lupulin).

Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů České i Slovenské republiky.

Ve městě sídlí Pivovar Žatec, jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney.

Ve městě působí recesistické občanské sdružení Chrám chmele a piva, které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.

Dočesná[editovat | editovat zdroj]

Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů. Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a jeho dekorování chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí. Speciální programy jsou na dalších dvou scénách. Na dětské scéně do podvečera probíhají pásma soutěží, písniček a her. Ve večerních hodinách na tomto pódiu probíhá rockový program, nechybí vystoupení známých rockových hvězd. Druhou scénu tvoří pódium s programem zaměřeným na folkovou a country muziku. Na žatecké Dočesné se představují pivovary z celé České republiky, ale i ze zahraničí.[12]

Filmaři[editovat | editovat zdroj]

Seriálové Náměstíčko je ve skutečnosti náměstí Maxmiliána Hošťálka v Žatci
Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí

Ve městě se díky jeho starobylé podobě natáčí ročně několik filmů a seriálů. V současné době se jednalo hlavně o seriály České televize Náměstíčko, Náves, Příkopy a Nemocnice na kraji města. Dále se do Žatce sjíždí filmové štáby z celého světa a natáčí zde zejména historické filmy.

Filmy (částečně) natáčené v Žatci[editovat | editovat zdroj]

  • Starci na chmelu
  • Holky z porcelánu (1974)
  • Yentl (Barbra Streisand) (1982)
  • Mladý Indiana Jones (1992 - 1993)
  • Radeckého pochod (1993)
  • Bídníci (1997)
  • Oliver Twist (1999)
  • Červený Bedrník (1999)
  • Jean Moulin (2002)
  • Doktor Živago (2002)
  • Náměstíčko (2005)
  • Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí (2005)
  • Pusinky (2006)
  • "Srdce nepřítele" (2007)
  • Edith Piaf (2008)
  • Hořící keř (film) (2013)

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žatci.
  • Budova radnice s radniční věží
  • Sloup Nejsvětější Trojice
  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie
  • Synagoga
  • Chmelnička
  • Systém městského opevnění s Husitskou baštou
  • Historické chmelařské budovy (navrženy na seznam UNESCO)
  • Chmelařské muzeum
  • Chrám chmele a piva
  • Morový sloup
  • Evangelický kostel
  • Renesanční sladovna s expozicí galerie filmů natáčených v Žatci
  • Pivní sud žateckého pivovaru na Kruhovém náměstí
  • Kostel Sv. Jakuba
  • Kostel sv. Václava
  • Klášterní zahrada s bylinkovou zahradou, expozicí domácích zvířat

V Regionálním muzeu K. A. Polánka byla v květnu roku 2002 otevřena stálá expozice Kabinet chmelových známek dokumentující historický vývoj a teritoriální rozšíření chmelových známek v Čechách. V současnosti expozice obsahuje bezmála 1300 vystavených sbírkových předmětů a je tak největším vystavovaným souborem svého druhu v České republice. Část těchto známek je k vidění ve Chmelařském muzeu. K expozici se váží webové stránky, které detailně pojednávají o jednotlivých druzích těchto pracovních známek.[13]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.  
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308.  
  4. e-žatec.cz: Žatec
  5. Muzeum Homolupulů
  6. 52. ROČNÍK SLAVNOSTÍ CHMELE - dočesná.cz
  7. a b hotely.cz: Žatec
  8. Svaz pěstitelů chmele ČR: Tisková zpráva 18. 8. 2008
  9. radio.cz: Žatec slaví milénium
  10. Expedice: Židovská synagoga - Žatec (synagoga)
  11. http://www.usti-aussig.net/autori/karta/jmeno/117-karl-lehrmann
  12. čerpáno z webu http://www.docesna.cz
  13. Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]