Sloup Nejsvětější Trojice (Žatec)
| Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekti | František Tollinger, Jan Karel Vetter |
| Výstavba | 1707–1713 |
| Materiál | pískovec |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Svobody, Žatec,  Česko |
| Ulice | náměstí Svobody |
| Souřadnice | 50°19′45,26″ s. š., 13°32′41,33″ v. d. |
  Sloup Nejsvětější Trojice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43539/5-1600 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sloup Nejsvětější Trojice je monumentální barokní sloup, stojící v centru náměstí Svobody v Žatci. Byl postaven sochařem Františkem Tollingerem z Litoměřic jako ochrana před morovými epidemiemi v letech 1707–1713.
Jde o tzv. "oblačný" sloup, v Českých zemích poměrně vzácný typ mariánského (trojičního) barokního sloupu, kde je obvyklý jednoduchý štíhlý sloup či obelisk nahrazen poměrně masivním obeliskem pokrytých stylizovanými oblaky a anděly. Oblačný dřík symbolizuje oblačný sloup, kterým Bůh vedl Izraelity pouští: "Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci." (Exodus 13)[1]. Sloup tím také představuje propojení Nebe a Země - tedy spojení s Bohem.[2]
Téměř 20 metrů vysoký sloup byl postaven na základě závěti místního lékárníka Johanna Clemense Calderara, který odkázal peníze utržené za prodej jeho lékárny na jeho výstavbu.[3][2] Dar připomíná kartuše s chronogramem, erbem donátora a reliéfem zobrazujícím lékárníka Calderara a jeho manželku modlící se k Panně Marii, umístěná na západní straně podstavce sloupu. Na financování stavby se podíleli i další žatečtí měšťané, jak dokládají kartuše s chronogramy na soklech soch světců na balustrádě. Sloup byl doplněn žateckým sochařem Janem Karlem Vetterem v roce 1735.
Sloup je tvořen několikastupňovým stylobatem na půdorysu rovnostranného trojúhelníka na kterém je římsované pódium obdobného půdorysu se soklem nesoucím oblačný obelisk. Sokl je subtilnější než pódium a mí podobný tvar půdorysu. K nárožím soklu jsou připojena tři volutová křídla s mohutnou volutou nesoucí sochy andělů. Vlastní sloup je trojhranný obelisk hustě pokrytý stylizovanými obláčky mezi kterými vykukuje velké množství hlaviček andílků, měnících se na vrcholu v celé postavy andělů podpírajících oblačnou masu s velkým měděným křížem a Nejsvětější trojicí v tradičním ikonografickém pojetí (sedící Bůh Otec, Ježíš po jeho pravici a Duch Svatý jako holubice poletuje u jejich nohou). Sloup je doplněn balustrádou se sochami světců (sv. Jan Nepomucký, sv. Karel Boromejský, sv. Prokop, sv. Antonín Paduánský, sv. Josef Pěstoun s Ježíškem, sv. Václav, sv. Zikmund a sv. Florian) a dvou andělů.[4][5][2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ biblenet.cz | bible online | český ekumenický překlad, bible kralická. biblenet.cz [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c PETŘÍKOVÁ, Hana. Oblačné sloupy v českých zemích - Magisterská diplomová práce. I.. vyd. Olomouc: Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, 2011. 163 s. Dostupné online. S. 41–44.
- ↑ Náměstí Svobody. Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Díl 4. T-Ž. 1.. vyd. Praha: Academia, 1978. 636 s.
- ↑ Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
