Karel Boromejský

Karel Boromejský
Biskup a zpovědník
Narození	2. říjen 1538, Arona, Itálie
Úmrtí	3. listopad 1584, Milán
Svátek	4. listopad
Pohřben	milánský dóm
Blahořečen	1602
Svatořečen	1. listopad 1610, Pavel V.
Úřady	biskup
Uctíván církvemi	římskokatolická církev
Atributy	biskupské roucho, důtky, provaz kolem krku
Patronem	biskupství Lugano, univerzity v Salcburku, „Boromejského sdružení“, duchovních správců, seminářů, boromejek a proti moru

Svatý Karel Boromejský (italsky: Carlo Borromeo, latinizovaně: Carolus Borromeus) (2. října 1538, Arona – 3. listopadu 1584, Milán) byl italský biskup a kardinál. Je patronem biskupství Lugano, univerzity v Salcburku, „Boromejského sdružení“, duchovních správců, seminářů, boromejek a proti moru. Jeho svátek se slaví 4. listopadu. Karel pocházel ze zámožné rodiny, studiem a spřízněním se s papežem Piem IV. se dostal na vysoké církevní posty. Později pomáhal chudým a ve svých 46 letech vyčerpán zemřel.

Mládí

Karel se narodil hraběti Gilbertu Borromeo a Margheritě Medici v Boromejském hradě, který ležel na jihozápadním břehu Lago Maggiore, nad městem Arona. Již ve věku jedenáct let se stal Karel opatem tamějšího kláštera, takže mu náležely desátky z obročí. Tyto příjmy Karel z větší části předával chudým. Ve svých 14 odjel do Pavie studovat na univerzitě. Již v této době se mladý Karel odlišoval od ostatních studentů, kteří se upínali k světskému hýření, zatímco Karel se nořil do studia tak hluboko, že ho musel několikrát přerušit kvůli vyčerpání. V roce 1559 složil zkoušky na doktora práv v Padově s nejvyšším vyznamenáním a profesor při této příležitosti řekl: „Karel udělá velké věci a jednou bude v církvi zářit jako hvězda!“. Krátce na to jeho strýc Jan Angelo Medici dosedl na papežskou stolici jako Pius IV. Karel byl odmala strýcovým oblíbencem, proto ho také papež pozval k sobě do Říma, kde ho jmenoval nejprve svým tajným sekretářem, později kardinálem-jáhnem a svěřil mu také dozor nad františkány, karmelitány a maltézským řádem. Někteří lidé sledovali tento postup s jistými obavami z mládí Karla, ale čas ukázal, že všechny starosti byly plané.

Po smrti Karlova bratra Federica v roce 1562 se Karlovi změnil život . Karel ještě zpřísnil svůj asketický životní styl, začal provádět kající cvičení a velmi málo spal. Poté se rozhodl stát knězem a také roku 1563 přijal kněžské svěcení.

Arcibiskup v Miláně

Papež ho vzápětí jmenoval biskupem a posla do Milána, kam nastoupil jako tamější arcibiskup a kardinál oficiálně roku 1565. Milán se pro Karla stal posledním zastavením. Po převzetí své diecéze zjistil, že je ve velmi špatném stavu morálně, ale i věcně. Proto začal provádět mnohé změny. Začal zakládat semináře pro mladé kněze a založil fakultu v Pavii pojmenovanou po Justině z Padovy. Při své práci musel Karel překonávat překážky, které mu připravili závistivci, dokonce musel čelit několika atentátům.

Nicméně si získal oblibu prostého lidu. Především v roce 1576, kdy v Miláně propukla morová rána a Karel sám obstarával ošacení, léky a potraviny pro lid. Mnoho lidem přišlo divné, kde může tento člověk s velmi chatrnou tělesnou konstitucí a který žije jen o vodě a o chlebu, brát energii pro své počínání.

Karel také výrazně ovlivnil tridentský koncil. Zasloužil se o znovuobnovení rozhovorů mezi soupeřícími stranami. A následně na jeho přímluvu nechal papež okamžitě závěry zavést do církve, i přes protesty některých šlechticů a duchovních. Později v roce 1584 dostal těžký záchvat horečky, kterému nedokázal odolat a se slovy „Podívej se, Pane, já přicházím“ vydechl naposledy.

Odkaz

Po smrti byl Karel pochován v kryptě milánského dómu. V roce 1602 byl Karel blahořečen a o 8 let později, roku 1610, byl papežem Pavlem V. svatořečen. Dnes je zobrazován v kardinálském nebo biskupském oblečení, obvykle s důtkami, nebo provazem kolem krku, jako symbol pokání.

Karlu Boromejskému je zasvěceno také mnoho kostelů po celém světě. V Praze je to dnešní pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje, který byl až do roku 1935 katolický. Jeho jméno také nese Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Karlovi Boromejskému se připisuje zavedení zpovědnic ve formě uzavřené kabiny, které umožnlili zpovídajícímu se člověku více soukromí.

Odkazy

Literatura

• SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  

Arcibiskup milánský
Předchůdce: Giovanni Angelo Medici	1560-1584 Karel Boromejský	Nástupce: Gaspare Visconti

Hlavní penitenciář Apoštolské penitenciárie
Předchůdce: Ranuccio Farnese	1565 - 1572 Karel Boromejský	Nástupce: Giovanni Aldobrandini