Voluta
Voluta (latinsky volutum = svinutý) je spirálovitý motiv různých soustav výzdoby, který konstrukčně vychází z archimedovy spirály. Tento motiv je v architektuře využíván od pravěku v mnoha různých formách, polohách a způsobech umístění. Nejčastěji byl využíván v sestavě hlavic, palmet a ant v iónském sloupovém řádu a korintském sloupovém řádu a v sestavě volutového štítu.[1] [2]
Obsah |
[editovat] Využití volut v jednotlivých slozích
[editovat] Iónský sloupový řád (antika)
Voluta je charakteristickým prvkem hlavic sloupů tohoto řádu.
[editovat] Korintský sloupový řád (antika)
Voluty jsou součástí složitých hlavic sloupu tohoto řádu. Voluty tvoří na těchto hlavicích především rohové články, svinující se pod deskou abaku, k těmto čtyřem rohovým volutám přistupují často další vřazené voluty.
[editovat] Volutový ornament (pozdní renesance)
Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém manýrismu (Florisův styl) na fasádách radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud vezerská renesance).[2]
[editovat] Volutový štít (renesance, baroko)
Dynamický domovní štít, typický pro období baroka a rokoka. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby.
[editovat] Voluty ve světové architektuře
-
Hlavice iónského sloupu Erechtheionu na Akropoli v Athénách
-
Volutové konzoly, Tabularium, Řím
-
Detail volutového štítu radnice v Braunschweigu, 1591
[editovat] Voluty v české architektuře
-
Radnice v Litoměřicích s volutovým štítem
-
Volutový štít radnice ve Vrchlabí
-
Volutový štít kostela sv. Tomáše v Brně
-
Volutová římsa domu v Olomouci