Voluta
Voluta (latinsky volutum = svinutý) je spirálovitý motiv různých soustav výzdoby, který konstrukčně vychází z archimedovy spirály. Tento motiv je v architektuře využíván od pravěku v mnoha různých formách, polohách a způsobech umístění. Nejčastěji byl využíván v sestavě hlavic, palmet a ant v iónském sloupovém řádu a korintském sloupovém řádu a v sestavě volutového štítu.[1] [2]
Obsah |
Využití volut v jednotlivých slozích [editovat]
Iónský sloupový řád (antika) [editovat]
Voluta je charakteristickým prvkem hlavic sloupů tohoto řádu.
Korintský sloupový řád (antika) [editovat]
Voluty jsou součástí složitých hlavic sloupu tohoto řádu. Voluty tvoří na těchto hlavicích především rohové články, svinující se pod deskou abaku, k těmto čtyřem rohovým volutám přistupují často další vřazené voluty.
Volutový ornament (pozdní renesance) [editovat]
Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém manýrismu (Florisův styl) na fasádách radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud vezerská renesance).[2]
Volutový štít (renesance, baroko) [editovat]
Dynamický domovní štít, typický pro období baroka a rokoka. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby.
Voluty ve světové architektuře [editovat]
-
Antefixy s volutovými palmetami, Afghánistán, 2. stol. př. n. l.
-
Hlavice iónského sloupu Erechtheionu na Akropoli v Athénách
-
Voluty na hlavici korintského sloupu, agora v Athénách
-
Bohatě ornamentovaná voluta v záklenku Titova oblouku v Římě
-
Volutové konzoly, Tabularium, Řím
-
Využití volutového ornamentu, štít zámku Libenstein v Sasku, 1590
-
Detail volutového štítu radnice v Braunschweigu, 1591
-
Kostel Il Gesu, Řím - použití voluty k spojení svislé a vodorovné části průčelí
-
Krzeszów, Polsko - volutové helmice kostelních věží
Voluty v české architektuře [editovat]
-
Radnice v Litoměřicích s volutovým štítem
-
Volutový štít radnice ve Vrchlabí
-
Volutový štít kostela sv. Tomáše v Brně
-
Volutová římsa domu v Olomouci
