Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město
Olomouc
Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu

Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu
NUTS 5: CZ0712 500496
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
historická země: Morava
katastrální výměra: 103,36 km²
počet obyvatel: 102 307 (2008)
zeměpisná šířka: 49° 35' 38" s. š.
zeměpisná délka: 17° 15' 03" v. d.
nadmořská výška: (střed města) 219 m
PSČ: 779 00, další PSČ
zákl. sídelní jednotky: 82
místní části: 26
městské části / obvody: 0
katastrální území: 26
adresa magistrátu: Magistrát města Olomouce
Horní náměstí 1
771 27 Olomouc
Oficiální web magistrátuwww.olomouc.eu
e-mail: podatelna@mmol.cz
primátor / primátorka: Martin Novotný
www.olomouc.eu
Olomouc na mapě

Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium, hanácky Olomóc nebo Holomóc) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě při soutoku s Bystřicí a je obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 102 307 obyvatel (k 11. únoru 2008). Střed města leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°45´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem Olomouce je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a vzdělanosti.

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský kostel dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci (jeho smrt znamenala vymření hlavní linie panovnického rodu Přemyslovců). Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (dříve známá jako Univerzita císaře Františka, založená v roce 1573, zrušená roku 1860 a obnovená roku 1946). Má v dnešní době okolo 20 000 studentů.

Pro svou neopakovatelnou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava mající každoročně návštěvu okolo 80 000 návštěvníků.

Obsah


[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Olomouce

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

[editovat] Počet obyvatel

  • 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
  • 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
  • polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
  • 1904 – 21 933 obyvatel (z toho 1676 Židů)
  • 1910 – 22 0000 obyvatel[1]
  • začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
  • 1921 – 57 206 obyvatel
  • před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
  • 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
  • 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
  • červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
  • 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
  • 1947 – přes 58 000 obyvatel[2]
  • 1970 – 79 407 obyv.[3]
  • 1979 – 102 501 obyv.[4]
  • 1985 – 105 513 obyv.[5]
  • 1991 – 105 537 obyvatel
  • 1996 – 104 380 obyvatel
  • k 1. 3. 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[6]
  • ke 31. 12. 2002 – 101 624 obyv.
  • ke 31. 12. 2003 – 101 268 obyv.
  • ke 31. 3. 2005 – 100 752 obyv.
  • k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[7]

Počet turistů:

  • 2005 - 111 700 turistů[9]
  • 2006 - 113 400 turistů[9]

[editovat] Primátoři

olomoucká radnice s orlojem
olomoucká radnice s orlojem
insignie primátora Olomouce
insignie primátora Olomouce

[editovat] Kultura v Olomouci

Moravské divadlo
Moravské divadlo

divadla:

muzea:

knihovny:

galerie:

výstavy:

kulturní akce:

[editovat] Architektura Olomouce

sloup Nejsvětější Trojice
sloup Nejsvětější Trojice

Hlavní články: Architektura Olomouce, pevnost Olomouc a seznam církevních staveb v Olomouci

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.

Dominantou města je katedrála svatého Václava (dóm). Olomoucké národní kulturní památky jsou Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác), sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, klášter Hradisko a kostel svatého Mořice.

Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem a mnoho významných kostelů.

[editovat] Kašny

Hlavní článek: kašny v Olomouci

Kašna Tritónů
Kašna Tritónů
Caesarova kašna
Caesarova kašna
  • konec 17. století:
    • 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
    • 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
  • začátek 18. století:
    • 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
    • 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
    • 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
    • Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
    • 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
  • 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera

[editovat] Parky v Olomouci

Hlavní článek: Olomoucké parky

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

[editovat] Pamětní desky, erby a podobné

  • olomoucké pomníky obětem válek [6] [7]

Případné další pamětihodnosti jsou uvedeny přímo u jednotlivých olomouckých biskupů a arcibiskupů nebo fotodokumentovány na commons.

[editovat] Členění města

  • Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídající původním historickým obcím, ikdyž katastrální hranice se již poněkud liší.
  • Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
Členění města Olomouce
číslo místní části číslo komise městských částí poznámka
1. Bělidla
3. Černovír 1. Černovír - Hradisko
2. Droždín 2. Droždín oficiální stránky
4. Hejčín 3. Hejčín
5. Hodolany
6. Holice 4. Holice
7. Chomoutov 5. Chomoutov
8. Chválkovice 6. Chválkovice
9. Klášterní Hradisko
10. Lazce 7. Lazce
11. Lošov 8. Lošov
12. Nedvězí u Olomouce 9. Nedvězí
13. Nemilany 10. Nemilany
14. Neředín 11. Neředín oficiální stránky
15. Nová Ulice 12. Nová Ulice
13. Nové Hodolany
16. Nové Sady u Olomouce 14. Nové Sady
17. Nový Svět u Olomouce 15. Nový Svět
18. Olomouc-město
16. Olomouc-střed
17. Olomouc-západ
19. Pavlovičky 18. Pavlovičky
20. Povel 19. Povel oficiální stránky
21. Radíkov 20. Radíkov
22. Řepčín 21. Řepčín
23. Slavonín 22. Slavonín
23. Staré Hodolany-Bělidla oficiální stránky
24. Svatý Kopeček 24. Svatý Kopeček
25. Tabulový vrch
25. Topolany 26. Topolany
26. Týneček 27. Týneček oficiální stránky
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

[editovat] Hospodářství

Objekt parní vodárny v Černovíře
Objekt parní vodárny v Černovíře

Po zavraždění Václava III nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Vodní hospodářství

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[13].

auto na svoz tříděného papíru v Olomouci
auto na svoz tříděného papíru v Olomouci
Energetika

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí Severomoravská energetika a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství

Svoz odpadů zajištují technické služby města Olomouce, a.s.

  • rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství mětsa Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[14]
  • Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[15]
  • rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[16]

  • 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[17]

[editovat] Doprava

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomouci.

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednůmu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum.

V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.

Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

[editovat] Školství

Vysoké školy

Vyšší odborné školy

  • Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga [9]
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická [10]
  • Vyšší odborná škola sociální - CARITAS [11]
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS [12]

Střední školy

[editovat] Sport

kluby:

sportoviště:

  • fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
  • zimní stadion
  • plavecký stadion
  • lanové centrum
  • hala Univerzity Palackého
  • bazén
  • basebalový stadión
  • golfové hřiště

[editovat] Zdravotnictví

(stav r. 2002)[18]: počet lékařů: 1084, počet lékařů na 1 obyv. 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

[editovat] Kriminalita

rok - počet trestných činů / objasněno:

  • 1996 - 6392 / 205
  • 1997 - 5946 / 2157
  • 1998 - 6320 / 2308
  • 1999 - 5883 / 2320
  • 2000 - 4999 / 2116
  • 2001 - 4239 / 2167

[editovat] Instituce sídlící v Olomouci

současná sídla institucí:

sídla bývalých institucí:

[editovat] Partnerská města

[editovat] Související články

Asteroid 30564 Olomouc (anglicky: 30564 Olomouc)

[editovat] Doporučená literatura

[editovat] Reference

  1. ↑ Catholic Encyclopedia (1913), heslo Olomouc
  2. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  3. ↑ Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 pp., str. 7.
  4. ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
  5. ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
  6. ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
  7. ↑ http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
  8. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  9. ↑ a b 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky - www.olomouc.cz
  10. ↑ 25. dubna 2008 - Vznikající Středoevropské fórum skupuje v Olomouci pozemky - www.olomouc.cz
  11. ↑ 30. dubna 2008 - Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo - www.olomouc.cz
  12. ↑ VOJENSKÝ HŘBITOV V ČERNOVÍŘE - PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝ OBJEKT?
  13. ↑ http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
  14. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  15. ↑ Nový popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
  16. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  17. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  18. ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)

[editovat] Poštovní známky

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Olomouc
Statutární město Olomouc

Bělidla | Černovír | Droždín | Hejčín | Hodolany | Holice | Chomoutov | Chválkovice | Klášterní Hradisko | Lazce | Lošov | Nedvězí u Olomouce | Nemilany | Neředín | Nová Ulice | Nové Sady u Olomouce | Nový Svět u Olomouce | Olomouc | Pavlovičky | Povel | Radíkov | Řepčín | Slavonín | Svatý Kopeček | Topolany | Týneček |


Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc

Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
obrysová mapka Česka Česko (CZ) Vlajka ČR
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kra