Olomouc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| statutární město Olomouc |
|
|---|---|
Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu |
|
| NUTS 5: | CZ0712 500496 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Olomouc (CZ0712) |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 103,36 km² |
| počet obyvatel: | 102 307 (2008) |
| zeměpisná šířka: | 49° 35' 38" s. š. |
| zeměpisná délka: | 17° 15' 03" v. d. |
| nadmořská výška: | (střed města) 219 m |
| PSČ: | 779 00, další PSČ |
| zákl. sídelní jednotky: | 82 |
| místní části: | 26 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 26 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Olomouce Horní náměstí 1 771 27 Olomouc Oficiální web magistrátuwww.olomouc.eu e-mail: podatelna@mmol.cz |
| primátor / primátorka: | Martin Novotný |
| www.olomouc.eu | |
Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium, hanácky Olomóc nebo Holomóc) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě při soutoku s Bystřicí a je obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 102 307 obyvatel (k 11. únoru 2008). Střed města leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°45´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem Olomouce je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a vzdělanosti.
V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský kostel dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci (jeho smrt znamenala vymření hlavní linie panovnického rodu Přemyslovců). Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (dříve známá jako Univerzita císaře Františka, založená v roce 1573, zrušená roku 1860 a obnovená roku 1946). Má v dnešní době okolo 20 000 studentů.
Pro svou neopakovatelnou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava mající každoročně návštěvu okolo 80 000 návštěvníků.
[editovat] Historie
Hlavní článek: Dějiny Olomouce
Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:
- 10. století - vznik města (první zmínka roku 1017)
- roku 1063 bylo v Olomouci knížetem Vratislavem obnoveno biskupství
- 11. století - založení olomouckého hradu
- 1306 - zavraždění krále Václava III. a vymření Přemyslovců
- 1566 - příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnasia
- 1573 - založena Univerzita císaře Františka, její zrušení r. 1860, obnovená r. 1946 jako Univerzita Palackého
- 1716 - 1754 vybudován sloup Nejsvětější Trojice a r. 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO
- 1841 - přijel do Olomouce první vlak (trasa Vídeň - Olomouc)
[editovat] Počet obyvatel
- 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
- 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
- polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
- 1904 – 21 933 obyvatel (z toho 1676 Židů)
- 1910 – 22 0000 obyvatel[1]
- začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
- 1921 – 57 206 obyvatel
- před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
- 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
- 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
- červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
- 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
- 1947 – přes 58 000 obyvatel[2]
- 1970 – 79 407 obyv.[3]
- 1979 – 102 501 obyv.[4]
- 1985 – 105 513 obyv.[5]
- 1991 – 105 537 obyvatel
- 1996 – 104 380 obyvatel
- k 1. 3. 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[6]
- ke 31. 12. 2002 – 101 624 obyv.
- ke 31. 12. 2003 – 101 268 obyv.
- ke 31. 3. 2005 – 100 752 obyv.
- k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[7]
Počet turistů:
[editovat] Primátoři
- 1851 - 1865 Franz Kreilm
- 1865 - 1866 Franz Hein
- 1866 - 1872 Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
- 1872 - 1896 Josef von Engel
- 1896 - 1918 Karl Brandhuber
- 1918 - 1919 vládní komisař
- 1919 - 1923 Dr. Karel Mareš
- 1923 - 1939 Dr. Richard Fischer
- 1939 - 1941 Dr. Fritz Czermak
- 1942 - 1945 Dr. Julius Schreitter
- 1945 - 1947 Václav Stibor - Kladenský
- 1947 - 1949 Jan Kučera
- 1949 - 1950 Ladislav Bernatský
- 1950 - 1956 Antonín Eliáš
- 1957 - 1960 Josef Drmola
- 1960 - 1970 František Řeháček
- 1970 - 1986 Dr. Jan Tencian
- 1986 - 1989 Ing. Josef Votoček
- 1989 - 1990 Břetislav Baran
- 1990 - 1994 Milan Hořínek Ph.D.
- 1994 - 1998 RNDr. Ivan Kosatík
- 1998 - 2006 Ing. Martin Tesařík
- 2006 - 2010 Martin Novotný
[editovat] Kultura v Olomouci
divadla:
- Moravské divadlo [1] (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
- Divadlo hudby je každoročně v dubnu až květnu hlavním pořadatelem mezinárodního festivalu Divadelní Flora
- Moravská filharmonie [2] pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival
- Divadlo Tramtárie nezávislé divadlo se stálým divadelním souborem malé formy s autorskou dramaturgií
muzea:
- Vlastivědné muzeum - od roku 1951
- Muzeum moderního umění - má asi 60 000 sbírkových předmětů
- Arcidiecézní muzeum - od roku 2006
- Středoevropské fórum moderního umění - pravděpodobně od roku 2013[10]
knihovny:
galerie:
- afas galerie http://www.afas.cz
- GALERIE PATRO
- AbaKus-Art, internetová galerie
- GALERIE 1499
- GALERIE BOHÉMA
- GALERIE CAESAR http://www.galeriecaesar.cz
- GALERIE G
- Galerie Hesperia
- GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
- Galerie Kopeček, Olomouc - Svatý Kopeček
- GALERIE LABYRINT
- GALERIE MONA LISA
- GALERIE PODKOVA
- GALERIE RUBIKON
- GALERIE SKÁCELÍK
- GALERIE U MLOKA
- UMĚLECKÉ CENTRUM UP (Univerzita Palackého)
výstavy:
- 1966 - Olomoucké výstavní sady → 1970 - Flora Olomouc → 2000 - Výstaviště Flora Olomouc, a.s.. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtu návštěvníků (nikoliv turisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji[11].
kulturní akce:
- Academia film Olomouc (AFO) [3] - od r. 1966 festival dokumentárních filmů, od r. 1992 s mezinárodní účastí
- Zoologická zahrada Olomouc
- Ulmerfest, od roku 2006 [4]
[editovat] Architektura Olomouce
Hlavní články: Architektura Olomouce, pevnost Olomouc a seznam církevních staveb v Olomouci
Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.
Dominantou města je katedrála svatého Václava (dóm). Olomoucké národní kulturní památky jsou Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác), sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, klášter Hradisko a kostel svatého Mořice.
Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem a mnoho významných kostelů.
[editovat] Kašny
Hlavní článek: kašny v Olomouci
- konec 17. století:
- 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
- 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
- začátek 18. století:
- 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
- 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
- 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
- Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
- 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
- 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera
[editovat] Parky v Olomouci
Hlavní článek: Olomoucké parky
- Čechovy sady
- Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
- Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [[5]], [zmo/2005/20zmo 131205 zap.doc]
- botanické zahrady - časté místo natáčení četnických humoresek[zdroj?]
- Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku
Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.
[editovat] Pamětní desky, erby a podobné
- bitva u Bachmače - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- Maxmilián Josef Sommerau-Beckh - erb na budově „staré univerzity“ (obrázek)
- János Bolyai - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- Jan Rudolf Demel - busta na ulici 8. května, busta před zemědělskou školou v Olomouci-Klášterní Hradisko
- František z Ditrichštejna - erb v ulici Wurmova č. 6 (obrázek)
- Josef Dobrovský - busta v knihovně kláštera Hradisko (obrázek)
- Edgar G. Ulmer - pamětní deska na tehdejší Resselgasse 1, dnes je to ulice Resslova (obrázek)
- etnograf a archeolog, prof. Jan Havelka (1839-1886) - pamětní deska na Blažejském náměstí
- Gilbert du Motier, markýz de La Fayette - pamětní deska na náměstí Republiky (obrázek)
- Leoš Janáček - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- Alois Jirásek - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- Tomáš Garrigue Masaryk - pomník/socha před budovou Pedagogické fakulty na Žižkově náměstí, busta před školou v Holici
- Gregor Johann Mendel - pamětní deska na budově Cyrilometodějské teologické fakulty UP Olomouc (obrázek)
- Karel II. z Lichtenštejna - erb v ulici Wurmova č. 13 (obrázek), dva erby na portálech budovy olomouckého arcibiskupství (ulice Wurmova), erb na portálu v ulici Křížkovského 3.
- Matyáš Korvín - renesanční idealizované zobrazení, kartuš na domě ve Štítného ulici (obrázek)
- Jan Evangelista Kosina - pamětní deska na Křížkovského ulici (obrázek) a busta v budově v Kosinově ulici
- Pavel Křížkovský - pamětní deska na Křížkovského ulici (obrázek)
- Karel Kryl - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- Marie Kudeříková - busta v Kateřinské ulici (obrázek)
- Hana Kvapilová - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- Leopold Mozart a Wolfgang Amadeus Mozart - pamětní deska na Dolním náměstí (obrázek)
- Wolfgang Amadeus Mozart - pamětní deska na Václavském náměstí (obrázek)
- Božena Němcová - socha v Čechových sadech (obrázek)
- Jan Nepomucký - socha na Václavském náměstí (obrázek)
- Josef Nešvera - pamětní deska na Komenského ulici (obrázek)
- Jan Ošťádal - pamětní deska na Sokolské ulici
- Josef Petřek (1881-1943) - reliéf v Pavlovické ulici, Olomouc-Pavlovičky
- František Polívka - socha na rohu Polívkovy a Resslovy ulice
- Jan Radecký z Radče - pamětní deska na Edelmannově paláci (obrázek)
- Jan Sarkander - socha na Sarkandrově kapli (obrázek)
- baron a mecenáš městských sadů Wilhelm von Schneeburg (1804-1880) - nezvěstný pomník ze Smetanových sadů, pomník odstraněn za komunismu
- Bedřich Smetana - památník ve Smetanových sadech (obrázek)
- Tomáš Štítný ze Štítného (fiktivní podoba) - pomník na Mozartově ulici
- Miroslav Tyrš - busta u TJ Lokomotiva (obrázek)
- Eduard Vojan - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- archeolog a speleolog Jindřich Wankel - pamětní deska na Blažejském náměstí
- Ignát Wurm - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- Dr. Eduard Konrad Zirm - pamětní deska na budově oční kliniky (obrázek)
- JUDr. Jan Žáček - busta na Národním domě v ulici 8. května
- Bedřich Václavek - pamětní deska na budově vědecké knihovny (obrázek)
- několik erbů na Křížkovského ulici, 1× na Mariánské ulici, erb na rohu Opletalovy a Pekařské ul.
- sochy svatých a apoštolů na sloupu Nejsvětější Trojice
- vojenský hřbitov v Černovíře je kulturní památka[12]
Případné další pamětihodnosti jsou uvedeny přímo u jednotlivých olomouckých biskupů a arcibiskupů nebo fotodokumentovány na commons.
[editovat] Členění města
- Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídající původním historickým obcím, ikdyž katastrální hranice se již poněkud liší.
- Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
-
Členění města Olomouce číslo místní části číslo komise městských částí poznámka 1. Bělidla 3. Černovír 1. Černovír - Hradisko 2. Droždín 2. Droždín oficiální stránky 4. Hejčín 3. Hejčín 5. Hodolany 6. Holice 4. Holice 7. Chomoutov 5. Chomoutov 8. Chválkovice 6. Chválkovice 9. Klášterní Hradisko 10. Lazce 7. Lazce 11. Lošov 8. Lošov 12. Nedvězí u Olomouce 9. Nedvězí 13. Nemilany 10. Nemilany 14. Neředín 11. Neředín oficiální stránky 15. Nová Ulice 12. Nová Ulice 13. Nové Hodolany 16. Nové Sady u Olomouce 14. Nové Sady 17. Nový Svět u Olomouce 15. Nový Svět 18. Olomouc-město 16. Olomouc-střed 17. Olomouc-západ 19. Pavlovičky 18. Pavlovičky 20. Povel 19. Povel oficiální stránky 21. Radíkov 20. Radíkov 22. Řepčín 21. Řepčín 23. Slavonín 22. Slavonín 23. Staré Hodolany-Bělidla oficiální stránky 24. Svatý Kopeček 24. Svatý Kopeček 25. Tabulový vrch 25. Topolany 26. Topolany 26. Týneček 27. Týneček oficiální stránky
[editovat] Hospodářství
Po zavraždění Václava III nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.
- Vodní hospodářství
Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:
- Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
- Příkazy 250 l / s
- Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
- Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)
Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[13].
- Energetika
Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí Severomoravská energetika a.s.
Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.
Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.
- Odpadové hospodářství
Svoz odpadů zajištují technické služby města Olomouce, a.s.
- rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství mětsa Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[14]
- Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[15]
- rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[16]
- 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[17]
[editovat] Doprava
- SPZ automobilů: M (stará: OM, OL, OC)
- vlakové nádraží a železniční stanice na trase Olomouc - Horka nad Moravou: Olomouc hlavní nádraží, Olomouc-Smetanovy sady, Olomouc-Nová Ulice, Olomouc město, Olomouc-Hejčín, Olomouc-Řepčín.
- autobusové nádraží
- veřejné mezinárodní letiště v Neředíně.
[editovat] Městská hromadná doprava
- Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomouci.
Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednůmu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum.
V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.
Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.
[editovat] Školství
Vysoké školy
- Univerzita Palackého
- Moravská vysoká škola - soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, bakalářské vzdělání, obory: Ekonomika a management, Podnikové a informační systémy. [8]
Vyšší odborné školy
- Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga [9]
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická [10]
- Vyšší odborná škola sociální - CARITAS [11]
- Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS [12]
Střední školy
- Slovanské gymnázium
- Gymnázium Olomouc - Hejčín
- Moravské reálné gymnázium, s.r.o. [13]
- Soukromé gymnázium Olomouc [14]
- Gymnázium Čajkovského [15]
- Obchodní akademie
- Střední zdravotnická a Vyšší zdravotnická škola Emanuela Pöttinga [16]
- Střední odborné učiliště obchodu a služeb
- Střední škola polytechnická
- Střední zemědělská škola
- Střední odborné učiliště obchodní a Středisko praktického vyučování Praktik s.r.o.
- Střední škola poštovní
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
- Střední škola polygrafická
- Střední odborné učiliště technické a obchodní
- Střední odborná škola služeb s.r.o.
- Střední odborná škola Olomouc s.r.o.
- Střední průmyslová škola strojnická
- Střední odborné učiliště farmaceutické
- Soukromé střední odborné učiliště stavební, Odborné učiliště a Učiliště - PhDr. L. Bortl, s.r.o.
- Soukromá střední škola podnikání Olomouc, s.r.o.
- Střední škola Svatý Kopeček
- Speciální škola DC 90, s.r.o.
- Církevní gymnázium Německého řádu
- a další …
[editovat] Sport
kluby:
- SK Sigma Olomouc - fotbalový klub
- HC Olomouc - hokejový klub [17]
- Skokani Olomouc - baseballový klub
- 1.HFK Olomouc - fotbalový klub [18]
- DHK Olomouc - dámský hazenkářský klub [19]
- a další …
sportoviště:
- fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
- zimní stadion
- plavecký stadion
- lanové centrum
- hala Univerzity Palackého
- bazén
- basebalový stadión
- golfové hřiště
[editovat] Zdravotnictví
(stav r. 2002)[18]: počet lékařů: 1084, počet lékařů na 1 obyv. 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.
[editovat] Kriminalita
rok - počet trestných činů / objasněno:
- 1996 - 6392 / 205
- 1997 - 5946 / 2157
- 1998 - 6320 / 2308
- 1999 - 5883 / 2320
- 2000 - 4999 / 2116
- 2001 - 4239 / 2167
[editovat] Instituce sídlící v Olomouci
současná sídla institucí:
- Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 je v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády České republiky.
- Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje [20]
- pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
- sídlí zde Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
- nakladatelství Matice cyrilometodějská
- nakladatelství Votobia
sídla bývalých institucí:
- nakladatelství Moraviaj Esperanto-Pioniroj
[editovat] Partnerská města
Antony, Francie
Lucern, Švýcarsko
Nördlingen, Německo
Pécs, Maďarsko
Owensboro, Kentucky, USA
Subotica, Srbsko
Tampere, Finsko
Veenendaal, Nizozemsko
[editovat] Související články
Asteroid 30564 Olomouc (anglicky: 30564 Olomouc)
[editovat] Doporučená literatura
- Čermák M. (2002) Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. - Memoria, Olomouc. ISBN 80-85807-19-X.
- Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
- Lenková J. (2004) Tajemná města Olomouc. - Regia, Praha, 207 pp. ISBN 80-86367-41-X.
- Nešpor V. (1998) Dějiny města Olomouce. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 347 pp. ISBN 80-7198-343-8.
- Rusinský J. (2004) Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. - Votobia, s. r. o., Olomouc.
- Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6.
- Schindler A. (2001) Tajemná Olomouc II. - Votobia, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-7198-483-3.
- Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. ISBN 80-7220-147-6.
- Spáčil V. (1998) Odměna za věrnost a statečnost. - Danal, Olomouc. ISBN 80-8597-55-3.
- Spáčil V. (1999) Olomoucká domovní znamení. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-42-1.
- Tichák M. (1997) Vzpomínky na starou Olomouc. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-184-2.
- Tichák M. (2000) Paměť olomouckých předměstí. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-7.
- Tichák M. (2002) Příběhy olomouckých pomníků. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc.
- Tichák M. (2005) Když padly hradby: Olomouc na přelomu staletí. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-903687-1-9.
- Válka Z. (2001) 1758 - Olomouc a Prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-9.
- Válka Z. (2001) Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-517-1.
- … Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris.
[editovat] Reference
- ↑ Catholic Encyclopedia (1913), heslo Olomouc
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 pp., str. 7.
- ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
- ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
- ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
- ↑ http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ a b 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky - www.olomouc.cz
- ↑ 25. dubna 2008 - Vznikající Středoevropské fórum skupuje v Olomouci pozemky - www.olomouc.cz
- ↑ 30. dubna 2008 - Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo - www.olomouc.cz
- ↑ VOJENSKÝ HŘBITOV V ČERNOVÍŘE - PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝ OBJEKT?
- ↑ http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ Nový popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)
[editovat] Poštovní známky
- 1936 Československo 5 Kč [21] - Horní náměstí
- 1993 Česká republika 8 Kč [22] - Horní náměstí
- 2005 Česká republika 12 Kč [23] - zvony z katedrály svatého Václava
[editovat] Externí odkazy
- http://www.olomouc.eu - Oficiální informační server statutárního města Olomouce], provozovatelem je tiskové oddělení Magistrátu města Olomouce
- http://tourism.olomouc.eu Oficiální turistické stránky města
- Olomouc, Czech.cz, oficiální portál České republiky
- poslední aktuální statistické údaje z Českého statistického úřadu
- http://www.olomouc.com - Historicky první informační server o městě
- http://www.olomouc.cz - Nezávislý informační server
- webkamery:
- mapy:
| Statutární město Olomouc | |
|---|---|
|
Bělidla | Černovír | Droždín | Hejčín | Hodolany | Holice | Chomoutov | Chválkovice | Klášterní Hradisko | Lazce | Lošov | Nedvězí u Olomouce | Nemilany | Neředín | Nová Ulice | Nové Sady u Olomouce | Nový Svět u Olomouce | Olomouc | Pavlovičky | Povel | Radíkov | Řepčín | Slavonín | Svatý Kopeček | Topolany | Týneček | |
|
| Česko (CZ) | ||
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kra | ||