Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Olomouc
Logo města
Horní náměstí s radnicí a Sloupem Nejsvětější trojice

Horní náměstí s radnicí a Sloupem Nejsvětější trojice

NUTS 5: CZ0712 500496
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
historická země: Morava
katastrální výměra: 103,36 km²
počet obyvatel: 99 489 (bydlících dle ČSÚ)
101 657 (evidovaných dle MV)  (1. 1. 2014[1][2])
rozpočtové výdaje: 2077 [3] mil. Kč  (2010)
nadmořská výška: (střed města) 219 m
PSČ: 779 00
zákl. sídelní jednotky: 82
části obce: 26
městské části / obvody: 0
katastrální území: 26
adresa magistrátu: Magistrát města Olomouce
Horní náměstí 1
771 27 Olomouc
infocentrum@olomouc.eu
primátor(ka): Martin Major (ODS)
www.olomouc.eu
Olomouc
Red pog.png
Olomouc
Model centra Olomouce na Horním náměstí
Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu)

Olomouc (rod ženský, v místním úzu i mužský,[4] hanácky Olomóc nebo Holomóc, německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium) je statutární a univerzitní město v České republice, centrum Olomouckého kraje, metropole Hané a historická metropole celé Moravy.

Ve městě o rozloze 10 336 ha žije zhruba 100 tisíc obyvatel.[1][2] Olomouc je podle počtu obyvatel šesté největší město České republiky. Užší aglomerace Olomouce dosahuje 110 tisíc obyvatel,[5] velký územní celek olomoucké aglomerace má 480 tisíc obyvatel.[6]

Olomouc byla ve středověku centrem Moravy, do třicetileté války druhým největším městem Českého království po Praze a největším městem na Moravě.[7] Dnes je sídlem arcibiskupství a metropolity moravské církevní provincie, a také centrem pravoslavné církve na Moravě.[8]

V oblasti soudní moci je významnou institucí Vrchní soud v Olomouci. Význam Olomouce jako vzdělanostního centra podtrhují Univerzita Palackého, nejstarší na Moravě a druhá nejstarší v Česku, Vědecká knihovna a Slovanské gymnázium, nejstarší nepřetržitě fungující střední škola na Moravě s českým vyučovacím jazykem (od roku 1867).

Olomouc je známá svými historickými památkami, její historické jádro je městskou památkovou rezervací, která je po pražské druhá nejvýznamnější v Česku.[9][10]

Olomouc byla v minulosti významným obraným centrem, sídlem silné vojenské posádky, v polovině 18. století bylo město přebudované na mocnou pevnost. V následujících letech bylo vybudováno mnoho kasáren, cvičišť, skladišť a dalších objektů, které využívala armáda i po zrušení pevnosti v roce 1884, po dobu československé republiky (kdy vzniklo též významné letiště v Neředíně), i po druhé světové válce. Od roku 1968 byla v Olomouci i velice početná (okupační) posádka Sovětské armády. V současnosti v Olomouci sídlí Velitelství společných sil armády České republiky, velitelství pozemních vojsk, město je tedy stále hlavním centrem obrany státu.

Pro svou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak Flora Olomouc, mezinárodní výstava zaměřená na zahradnictví a pěstování rostlin s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je také Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.

V roce 2008 získalo město nové logo.[11]

Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova Regionálního centra Olomouc (poblíž hlavního nádraží) a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova Regionálního centra Olomouc (poblíž hlavního nádraží) a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Původ jména Olomouc je etymologicky sporný.

Někdy se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc by měla souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale).

Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -jь (j'), asimilovanou v -c, a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc – Bolelútův majetek). Tento výklad zmiňovali jako jediný například Václav Ertl či Alena Polívková. Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara, viz Caesarova kašna), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.

Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.

Tradičním problémem je rod názvu. Původně byla všechna jména tohoto typu (Boleslav, Dobříš, Litomyšl) mužského rodu, který si podržela nejméně do 16. století, většinou i déle. U většiny z těchto jmen proběhla postupně od 17. století (sporadicky již od 16.) především v nářečí centrální části Čech změna z mužského rodu na ženský, vymizením měkkého jeru a příklonem ke gramatickému typu obuv, zatímco v některých okrajových nářečích Čech (ale i například v Dobříši) a na Moravě a ve Slezsku si podržela mužský rod. Hranici mezi mužským a ženským rodem u jmen typu Olomouc popsal R. Šrámek v publikaci L.Hosák, R. Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha, 1980. Ertlova kodifikace jmen typu Olomouc stanovila v roce 1929 jako spisovný pouze ženský tvar, a to v duchu své teze, že kdo porušuje jednotu spisovné češtiny, páše největší kulturní hřích na potomstvu, a kulturní úroveň jednotlivých krajů se nejlépe projevuje dobrovolným podřizováním individuálních zvláštností místních jednotné spisovné češtině.[12][13][14][15] Ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku – Bystrc, Třeboň, Třebíč, Dobříš), v místním úzu je ale často používán rod mužský a skloňování podle vzoru stroj,[4] původní a v nářečích zachovaný mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný.[zdroj?] V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.

V roce 1930 se olomoučtí radní obrátili na Zemský úřad v Brně, aby rozhodl v otázce jmenného rodu názvu města. Ten si nechal vypracovat lingvistický rozbor u profesora Karlovy univerzity Josefa Zubatého, který prokázal, že správný je rod ženský. Toto bylo i úředně potvrzeno ministerstvem vnitra v témže roce.[16]

V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.

Znak města[editovat | editovat zdroj]

Znak města používaný v letech 1758–1918

Město používalo už od 13. století ve svém znaku i na pečetích moravské šachované orlice. Rozdílem byl jen červený jazyk orlice, moravská má zlatý. Po roce 1558 se začínají objevovat v rozích majuskulní písmena SPQO, což znamená „Senatus PopulusQue Olomuncesis“ (senát a lid olomoucký), jako odkaz na zkratku římské říše SPQR. V roce 1758 znak polepšila císařovna Marie Terezie přidáním babenberského štítku na prsa orlice, který byl na památku neúspěšného obléhání Prusy ovinut zlatým řetězem a na kterém bylo uvedeno FMT (iniciály císařů Františka I. a právě Marie Terezie).[17] Po roce 1918 byly tyto iniciály odstraněny a k žádosti města došlo roku 1934 k úplnému návratu k prosté šachované orlici.[18] Roku 1993 se písmena SPQO vrátila.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Olomouce.

Ve východní části Moravy se rozkládá město svobodné, jedinečné a vzácné, Olomouc neboli Juliomontium, hlavní město celého markrabství

Tomáš Pešina z Čechorodu, Mars Moravicus, 1677

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

  • Mladý paleolit (40 000–10 000 př. n. l.) – z této doby nalezeny kamenné nástroje na území města
  • Neolit – 6 000 př. n. l. – souvislé osídlení, nálezy kultury s lineární keramikou
  • 1. století období markomanských válek (166-180) – objeveny zbytky římského tábora v lokalitě Olomouc-Neředín, nejsevernější doložený pobyt Římanů na území střední Evropy severně od Dunaje
  • 6. století – příchod prvních Slovanů, vznik zemědělské osady (nejstarší trvale obydlené sídlo v České republice)[19]
  • konec 7. století – vznik opevněného slovanského hradiště (nejstarší v České republice) na předměstích Povel a Nové Sady (1,5 km jižně od současného historického centra)[19]
  • počátek 9. století – dobytí starého a postavení nového, velkomoravského, hradiště na Petrském návrší[19]
  • 10. století – krátkodobý zánik a znovuobnovení olomouckého hradiště, příliv nových obyvatel (pravděpodobná souvislost se zánikem Velkomoravské říše) [19]
  • polovina 10. století – vláda Přemyslovce Boleslava I., Olomouc je jedním z vojensko-správních středisek Přemyslovců na trase transevropské obchodní magistrály ŘeznoPraha–Libice–Olomouc–KrakovKyjev[19]
  • 1019 – Morava připojena k přemyslovským Čechám, hlavním mocenským centrem je v té době Olomouc, kde sídlí knížetem Oldřichem dosazený Břetislav, budoucí český kníže
  • 1021 – Břetislav unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože Jitku a žil s ní na olomouckém hradě. Historici v současnosti vedou diskuze, zda Břetislav sídlil ještě na starším hradišti na Petrském návrší, kde je dnes Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice, nebo už na Václavském návrší, kde stojí katedrála a kde byl olomoucký hrad v následujících staletích
  • 1063 – v Olomouci bylo knížetem, později králem, Vratislavem II. ustaveno biskupství
  • kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
  • 1201 – vymírá olomoucká větev Přemyslovců, Moravu od té doby spravuje markrabí
  • 123948 – lokace královského města (Dolní a Horní nám.)
  • 1306 – zavraždění krále Václava III. (vymření královské větve Přemyslovců)
  • 1314 – král Jan jmenoval privilegiem Olomouc jako první město na Moravě
  • 1422 – král Zikmund Lucemburský povolil městu razit vlastní mince, jedná se o nejstarší dochované mincovní privilegium na Moravě[20]
  • 1566 – příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnázia, jezuitské akademie
  • 1573 – založena první univerzita na Moravě, [pozn. 1], po revoluci roku 1848 postupně likvidována, 18601946 zůstala pouze samostatná Teologická fakulta)
  • 16451650 okupace města švédskou armádou pod vedením L. Torstensona (třicetiletá válka)
  • 17161754 – vybudován sloup Nejsvětější Trojice (r. 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO), jedná se o největší seskupení soch v rámci jedné skulptury, stavba trvala 38 let a během této doby zemřelo několik umělců
  • 174142 – okupace města pruskou armádou (války o rakouské dědictví)
  • 1746 – založena Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, první učená společnost na území ovládaném rakouskými Habsburky. Časopis společnosti Monatliche Auszüge byl prvním vědeckým časopisem na území Habsburské monarchie.
  • 1758 – Olomouc se ubránila druhému pruskému obléhání, královna Marie Terezie povýšila 16 měšťanů do šlechtického stavu, vyplatila městu odškodnění, polepšila městský znak a udělila Olomouci právo používat titul Královské hlavní město Olomouc.
  • 1767 – za svého pobytu v Olomouci zde W. A. Mozart zkomponoval svoji 6. symfonii F-dur
  • 1777 – biskupství olomoucké povýšeno na arcibiskupství
  • 1829 – velitelem pevnosti Olomouc je jmenován slavný maršál Radecký, který žil v přepychovém Edelmannově paláci na Horním náměstí
  • 1841 – přijel do Olomouce první vlak (trasa Vídeň–Olomouc)[21]
  • 1845 – odjel z Olomouce první vlak do Prahy
  • 1905Eduard Konrád Zirm, primář očního oddělení olomoucké nemocnice, provedl první úspěšnou transplantaci na světě. Jednalo se o transplantaci oční rohovky.
  • 1919 – připojením okolních obcí vzniká Velká Olomouc
  • 19391945 – okupace města německou armádou, připojení k protektorátu Čechy a Morava
  • 1946 – obnovení univerzity pod názvem Univerzita Palackého, v současnosti 8 fakult
  • 19741980 připojením 15 okolních obcí vzrostla plošná rozloha města na trojnásobek
  • 1990 – obnovení pomníku T.G. Masaryka jako symbolu návratu k demokracii
  • 1995 – navštívil město papež Jan Pavel II., svatořečil zde blahoslavenou Zdislavu a Jana Sarkandera (na stotisícovém shromáždění na letišti v Neředíně)
  • 1997 – město zasáhla katastrofální povodeň, nejničivější v jeho historii

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Geografická poloha:

Růžice kompasu Příkazy, Skrbeň, Křelov-Břuchotín Horka nad Moravou, Bohuňovice, Hlušovice Samotišky, Tovéř, Hlubočky Růžice kompasu
Drahanovice, Těšetice, Ústín Sever Velká Bystřice, Přáslavice, Doloplazy, Daskabát
Západ   Olomouc   Východ
Jih
Olšany, Lutín, Hněvotín Bystročice, Kožušany-Tážaly, Grygov, Blatec Velký Týnec, Krčmaň, Svésedlice
Řeka Morava v Olomouci

Olomouc je největší město ležící na řece Moravě. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu v nivě řeky Moravy při soutoku s Bystřicí zleva ve východní části města a Mlýnským potokem zprava v jižní části města. Obklopena je úrodnou krajinou Hané. Charakter města je rovinatý, na západě a hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, který tak uzavírá město do protáhlé sníženiny otevřené ve směru severozápad–jihovýchod. Střed města (49°35´ severní šířky a 17°15´ východní délky) je v nadmořské výšce 219 m n. m., jeho jižní část se velmi mírně snižuje do nadmořské výšky 208 m n. m., naopak severovýchodní část se zvyšuje až na nadmořskou výšku 420 m n. m.[22]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Průměrný roční úhrn srážek na území města je 600–1100 mm. Průměrné teploty v lednu dosahují hodnot od -1 do -4 °C, občas spadne teplota až k -15 °C. V červenci je průměrná teplota 15–20 °C, výjimkou však nejsou ani dny s teplotami okolo 30 °C.

Olomouc ve světě i ve vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Planetka ve vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Díky Dr. Petru Pravcovi se planetka s číslem 30 564 v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nazývá Olomouc. Astronom ji objevil při pozorování z hvězdárny v Ondřejově.[23]

Druh hemoglobinu[editovat | editovat zdroj]

Naopak šéf hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karel Indrák v roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druh hemoglobinu a pojmenoval ho po svém rodném městě.

Nová látka[editovat | editovat zdroj]

Když Miroslav Strnad z Univerzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst nalezli i derivát rostlinných hormonů cytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Novou látku nazvali olomoucin, při testování pak zjistili, že má protinádorové účinky a není toxická. Jméno navrhl francouzský kolega Laurent Meijer.

Pojmenování částí měst[editovat | editovat zdroj]

V německém městě Nördlingen, jednom z osmi partnerských měst Olomouce, lze najít Olomouckou ulici (Olmützer Strasse) nebo obdivovat Olomouckou kašnu (Olmützer Brunnen).

Navíc v příštích letech by měla Olomouc zanechat stopu i ve městě Antony, nedaleko Paříže (v departementu Hauts-de-Seine, Île-de-France), kde vznikne Olomoucké náměstí. Chystá se tam výstavba nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se bude jmenovat Place d'Olomouc.

Turistické ukazatele[editovat | editovat zdroj]

V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finském Tampere.

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

  • 1237 – 16 300 obyvatel i s předměstími[24]
  • 1622 – na mor zemřelo 14 000 lidí[25] (neuvedeno zda jen v Olomouci)
  • 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.[zdroj?]
  • 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1 675 obyv.
  • 1715 – 1500 obyvatel (1713–1715 morová epidemie)[26]
  • polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
  • 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1 676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.[27]
  • 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2 959 vojáků, 6 746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1 633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1 679 izraelitů.[27]
  • začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
  • 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9 772 Čechů, 8 019 Němců, 1 010 Židů). Včetně vojáků: 14 454 Čechů, 8 158 Němců.[27]
  • 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)[27]
  • před druhou světovou válkou – 66 000 obyvatel (odsun Němců)
  • 1939 – 68 500 (z toho asi 2 500 Židů)
  • 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
  • červen 1942 – březen 1945 – 3 498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
  • 1944 – 69 121 (z toho 1 255 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
  • 1947 – přes 58 000 obyvatel[28]
  • 1970 – 79 407 obyv.[29]
  • 1979 – 102 501 obyv.[30]
  • 1985 – 105 513 obyv.[31]
  • 1987 – 105 939 obyvatel
  • 1988 – 106 256 obyvatel
  • 1990 – 106 747 obyvatel
  • 1991 – 105 537 obyvatel
  • 1995 – 105 833 obyvatel
  • 1996 – 104 380 obyvatel
  • k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[32]
  • ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
  • ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
  • ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
  • k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[33]
  • ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.[34]
  • k 26. březnu 2011 – 100 043 obyv.

Velkoměstem se Olomouc stala ke konci roku 1978, největšího počtu, 107 399 obyvatel, dosáhla ke konci roku 1990.[35] Pak ale začal počet olomouckých občanů postupně klesat a poprvé byl pokles pod hranici statisíce obyvatel statistickým úřadem zjištěn v roce 2011.[36]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[37]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
15 229 20 176 19 761 21 707 22 245 57 206 66 440 63 878 70 071 79 416 102 112 105 537 102 607 100 043

Struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Počet turistů[editovat | editovat zdroj]

  • 2005 – 111 700 turistů[38]
  • 2006 – 113 400 turistů[38]
  • 2007 – 121 000 turistů[39]

Představitelé města[editovat | editovat zdroj]

Od uzákonění obecního řádu města Olomouce 6. září 1850 až do roku 1918 bylo vedení města čistě německé (s výjimkou let 1878–1886, kdy byl členem městské rady Čech F. Stejskal), Češi tvořili v Olomouci menšinu, takže v obecních volbách neměli šanci být zvoleni, což vedlo až k úplnému bojkotu obecních voleb ze strany českého obyvatelstva. [40]

Insignie primátora Olomouce

Primátoři[editovat | editovat zdroj]

Strana Jméno Volební období
Občanské fórum Milan Hořínek Ph. D. 1990 - 1994
ODS RNDr. Ivan Kosatík 1994 - 1998
ČSSD Ing. Martin Tesařík 1998 - 2006
ODS Martin Novotný 2006 - 2014
ODS Martin Major 2014 - úřadující

Volby 2010[editovat | editovat zdroj]

Výsledek říjnových voleb do zastupitelstva: zvítězila ČSSD, která tak získala 17 mandátů, dále pak ODS (14 mandátů), TOP 09 (6 mandátů), KSČM (5 mandátů) a KDU-ČSL (3 mandáty). Senátní volby v druhém kole vyhrál Martin Tesařík za ČSSD.

Přesto byla 19. října na radnici podepsána koaliční smlouva bez vítězné strany mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jednou z hlavních změn je snížení počtu náměstků z dosavadních šesti na pět. Primátorem byl Martin Novotný; ODS s TOP 09 mají dva náměstky, KDU-ČSL jednoho. V sobotu 1. března 2014 Martin Novotný odstoupil z funkce primátora a zastupitelé zvolili na jeho místo Martina Majora.[41] Martin Novotný se poté stal neuvolněným členem Rady města Olomouce. Počet náměstků primátora tak klesl o jednoho.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší. Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Křelov-Břuchotín, Bystrovany a Samotišky.[42]

Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí.[43] Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.

Katastrální území Olomouce
Mapa komisí městských částí
číslo MČ Název místní části číslo KMČ Název komise městských částí web Počet obyvatel
(v roce 2001)[44]
1. Bělidla Bělidla 24. Staré Hodolany-Bělidla oficiální stránky 763
3. Černovír Černovír 1. Černovír - Hradisko 804
2. Droždín Droždín 2. Droždín oficiální stránky 992
4. Hejčín Hejčín 3. Hejčín 2 003
5. Hodolany Hodolany 14. Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla 8 838
6. Holice Holice u Olomouce 4. Holice 3 911
7. Chomoutov Chomoutov 5. Chomoutov 933
8. Chválkovice Chválkovice 6. Chválkovice 2 266
9. Klášterní Hradisko Klášterní Hradisko 2 122
10. Lazce Lazce 7. Lazce 6 899
11. Lošov Lošov 8. Lošov 572
12. Nedvězí u Olomouce Nedvězí u Olomouce 9. Nedvězí 374
13. Nemilany Nemilany 10. Nemilany 884
14. Neředín Neředín 12. Neředín oficiální stránky 9 747
15. Nová Ulice Nová Ulice 11. Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice 19 391
16. Nové Sady Nové Sady u Olomouce 15. Nové Sady 14 472
17. Nový Svět Nový Svět u Olomouce 16. Nový Svět 987
18. Olomouc-město Olomouc-město 17. Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ 13 137
19. Pavlovičky Pavlovičky 19. Pavlovičky 436
20. Povel Povel 20. Povel oficiální stránky 8 917
21. Radíkov Radíkov u Olomouce 21. Radíkov 252
22. Řepčín Řepčín 22. Řepčín 691
23. Slavonín Slavonín 23. Slavonín 1 643
24. Svatý Kopeček Svatý Kopeček 25. Svatý Kopeček 794
25. Topolany Topolany u Olomouce 26. Topolany 317
26. Týneček Týneček 27. Týneček oficiální stránky 462

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Olomouc a Obvod obce s rozšířenou působností Olomouc.

Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.

Instituce sídlící v Olomouci[editovat | editovat zdroj]

Kultura v Olomouci[editovat | editovat zdroj]

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Divadla[editovat | editovat zdroj]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Vlastivědné muzeum
Arcidiecézní muzeum

Knihovny[editovat | editovat zdroj]

Nakladatelství[editovat | editovat zdroj]

Bývalá nakladatelství[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • afas galerie
  • GALERIE PATRO
  • AbaKus-Art, internetová galerie
  • GALERIE 1499
  • GALERIE BOHÉMA
  • Galerie Caesar
  • GALERIE G
  • Galerie Hesperia
  • GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
  • Galerie Kopeček, Olomouc-Svatý Kopeček
  • GALERIE LABYRINT
  • GALERIE MONA LISA
  • GALERIE PODKOVA
  • GALERIE RUBIKON
  • GALERIE SKÁCELÍK
  • GALERIE U MLOKA
  • UMĚLECKÉ CENTRUM Univerzity Palackého
  • GALERIE JOLA (Dolní náměstí Olomouc)

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1966 – Olomoucké výstavní sady → 1970 – Flora Olomouc → 2000 – Výstaviště Flora Olomouc, a.s. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtu návštěvníků (nikoliv turisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji.[46]

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

Cena města Olomouce[editovat | editovat zdroj]

Cena města je udělována od roku 1998. Za tuto dobu ji získalo více než 120 osobností a subjektů.[47] Ocenění je udělováno kolektivům a jednotlivcům za činnost v umělecké, hospodářské, publicistické či jiné sféře, práci nebo díla, která jsou v úzkém vztahu k městu Olomouci, nebo byla vytvořena na jeho území, či jinak přispívají k rozvoji města. Cena města se uděluje jednou ročně.[48]

Zastupitelstvo města na návrh rady města uděluje Cenu města Olomouce – ocenění významné činnosti nebo díla se zřetelným časovým přesahem, v některé z oblastí: hudba, přírodní vědy, užité umění, architektura a urbanismus, výtvarné umění, technický pokrok, literární činnost, dramatické umění, společenské vědy, hospodářský rozvoj, sport, žurnalistika a publicistika, jiné.

Dále uděluje Cenu za počin roku – ocenění významného jednání, konkrétního díla nebo mimořádného úspěchu v příslušném roce, v oblasti kultury, sportu, vědy a výzkumu, hrdinského činu, jiné.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Informační centrum Univerzity Palackého známé jako Zbrojnice; původně tereziánská dělostřelecká zbrojnice postavená při modernizaci opevnění po válkách o rakouské dědictví na místě dřívější Stavovské akademie
Koleje na Neředínském kampusu Univerzity Palackého – před Sametovou revolucí se jednalo o kasárna sovětské armády

Vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Konzervatoře[editovat | editovat zdroj]

  • Konzervatoř evangelické akademie Olomouc – střední a vyšší odborné vzdělání

Střední školství[editovat | editovat zdroj]

Gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Střední odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Střední odborná učiliště[editovat | editovat zdroj]

Architektura Olomouce[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Architektura Olomouce, Pevnost Olomouc, Seznam církevních staveb v Olomouci, Seznam nejvyšších staveb v Olomouci a Seznam kulturních památek v Olomouci.
Románská okna ve Zdíkově paláci

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573/76). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.[49] Mezi národní kulturní památky patří Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, sloup Nejsvětější Trojice a mariánský sloup se souborem barokních kašen a vila Primavesi.

Kašny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kašny v Olomouci.

Paláce[editovat | editovat zdroj]

Vily[editovat | editovat zdroj]

Parky v Olomouci[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Olomoucké parky.
  • Čechovy sady
  • Smetanovy sady – r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
  • Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů.[50][51]
  • botanické zahrady
  • Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

Chrámy a kostely[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Objekt parní vodárny v Černovíře

Po zavraždění Václava III. na olomouckém hradě v roce 1306 nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Vodní hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.).[52]

Auto Technických služeb města na svoz tříděného odpadu (papír)

Energetika[editovat | editovat zdroj]

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.

  • rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[53]
  • Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[54]
  • rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[53]
  • 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[53]

Lesní hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Lesní majetek města Olomouce na ploše 4002,96 ha (z toho 3871,56 ha je porostní půda, stav v roce 2011) spravuje akciová společnost Lesy města Olomouce a.s.[55] Hospodaření na velké části (1204 ha, 31 % celkové plochy) je silně ovlivněno kvůli ochraně přírody.[55]

První lesní majetek o rozloze 800 ha získalo město Olomouc v letech 1352–1393 v k.ú. Grygov jako dar od krále Karla IV.[55] Další lesy získalo město např. nákupem od moravského zemského hejtmana Jana z Lipé (1534, 250 ha), Václava Haugvice z Biskupic (1546, 500 ha), kardinála Ditrichštejna (1606, 1 000 ha), Liechtensteina (30. května 1936, 988 ha).[55] 8. února 1952 byl lesní majetek (3984 ha) převeden na Československé státní lesy.[55] 1. ledna 1993 převzala lesní majetek Správa lesů města Olomouce.[55] 1. října 2010 se přeměnila na akciovou společnost Lesy města Olomouce a.s.[55]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomouci.
Tramvaj Inekon Trio v Olomouci

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k prodloužení – byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. Roku 2013 byla postavena nová trať z areálu Šantovka na Nové Sady. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.[zdroj?] Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

V Olomouci se nachází tyto vlaková nádraží a železniční zastávky: Olomouc hlavní nádraží (tratě: 270, 275, 290, 301), Olomouc-Smetanovy sady (trať: 275), Olomouc-Nová Ulice (trať: 275), Olomouc město (trať: 275), Olomouc-Hejčín (trať: 275), Olomouc-Řepčín (trať: 275), Olomouc-Nové Sady (trať: 301), Nemilany (trať: 301). Dále zde jsou dvě autobusové nádraží a letiště pouze pro Schengenský prostor v Neředíně (slouží jako centrální letiště helikoptér policie, hasičů a pro nemocnici).

Sport[editovat | editovat zdroj]

Kluby[editovat | editovat zdroj]

Sportoviště[editovat | editovat zdroj]

  • fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
  • fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
  • zimní stadion
  • plavecký stadion
  • lanové centrum
  • sportovní hala Univerzity Palackého
  • omega centrum sportu a zdraví
  • aqua centrum
  • fitness tribuna
  • Čajkaréna
  • atletický stadion (sokolský stadion)
  • baseballový stadión
  • golfové hřiště
  • Dům Armády Olomouc
  • Equine sport center Olomouc (parkurové závodiště)
  • Kuželna HKK Olomouc (Největší v ČR)

Významné sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Stav r. 2002:[57] počet lékařů: 1 084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1 000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

Kriminalita[editovat | editovat zdroj]

rok – počet trestných činů / objasněno[zdroj?]:

  • 1996 – 6392 / 205
  • 1997 – 5946 / 2157
  • 1998 – 6320 / 2308
  • 1999 – 5883 / 2320
  • 2000 – 4999 / 2116
  • 2001 – 4239 / 2167

Prohlížení města online na internetu[editovat | editovat zdroj]

Zhlédnout aktuální záběry z města můžete pomocí kamer nasměrovaných na Horní náměstí, radnici a orloj a Dolní náměstí. Taktéž se můžete Olomouc navštívit virtuálně, přes virtuální procházku na webu www.tourism.olomouc.eu Skrz Virtual Olomouc uvidíte, jak vypadalo centrum města ke konci devadesátých let, navíc obsahuje informační texty k většině památkám i popisy ulic.

Osobnosti Olomouce[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o osoby, které se ve městě narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle roku narození.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Olomouc ve Wikimedia Commons

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 1778 přesunuta do Brna, po návratu r. 1782 degradována na lyceum, poté v letech 18271860 opět univerzitou

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-05-01]. Dostupné online.  
  2. a b Počty obyvatel v obcích k 1. 1. 2014 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, [cit. 2014-06-14]. Dostupné online.  
  3. Rozpočet statutárního města Olomouce - Rozpočet včetně příloh a investic na rok 2010 schválený ZMO 21. 12. 2009, upravený po RMO 9. 2. 2010
  4. a b Internetová jazyková příručka: Olomouc [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, rev. 2011-08-21, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.  
  5. Příloha vyhlášky č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku
  6. Nařízení vlády č. 212/1997, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace
  7. http://www.vpolomouc.army.cz/historie/1_1.html
  8. Pravoslavná církev v Čechách a na Slovensku [online]. . Dostupné online. (česky) 
  9. Olomouc - městská památková rezervace [online]. . Dostupné online. (česky) 
  10. Přijeďte do Olomouce, olomouc.eu, 3. prosince 2010
  11. Logo města
  12. Quido Hodura: Václav Ertl, Časové úvahy o naší mateřštině., Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 8
  13. Václav Ertl: Časové úvahy o naší mateřštině. Sbírka přednášek a rozprav. Řada I. Extense vysokých škol pražských. Redigují Miloslav Hýsek a Theodor Kašpárek. Praha 1929. Nákladem Jednoty českých matematiků a fysiků v Praze.
  14. Alena Polívková: Naše místní jména a jak jich užívat, Universum, Praha, 2007, str. 20: Jména typu Olomouc, Boleslav, Litomyšl
  15. Alena Polívková: Poznámka o rodu místních jmen typu Olomouc, Boleslav, Litomyšl, Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 4
  16. Milan Tichák: Olomouc rodu ženského, Burian a Tichák, 2009, ISBN 978-80-87274-03-3
  17. Starý znak Olomouce
  18. Historie znaku města Olomouce, hrady.cz
  19. a b c d e BLÁHA, J.. Před výskytem písemných zpráv. In Olomouc - malé dějiny města. [s. l.] : [s. n.]
  20. http://www.unesco-czech.cz/olomouc/historie/
  21. MAREŠOVÁ, Stanislava. HISTORICKÉ BUDOVY OLOMOUCE - Než vyjel první vlak. Rej.cz [online]. 2009-03-25 [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.  
  22. Geografie
  23. Sedmička 11. 11. 2010
  24. Čechmánková, M. (asi 2008, neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 s., ISBN 978-80-254-3751-3, strana 28.
  25. Čechmánková, M. (asi 2008, neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 s. ISBN 978-80-254-3751-3, strana 29.
  26. Čechmánková, M. (asi 2008, neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 s., ISBN 978-80-254-3751-3, s. 9 a s. 30.
  27. a b c d Juryšek O. (2006) Dějiny Olomouce 1017–1920. Votobia, s. r. o., Olomouc, 208 s. ISBN 80-7220-258-8.
  28. Obyvatelstvo města Olomouce
  29. Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 s., str. 7.
  30. Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016–4018.
  31. (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
  32. předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
  33. http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
  34. Český statistický úřad
  35. Olomouc 1949–2004 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.  
  36. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2011 (přepočtený na definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011) [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.  
  37. (2006) Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005Díl I..Český statistický úřad, 51–54. ISBN 80-250-1311-1. 
  38. a b 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky, www.olomouc.cz
  39. Radniční listy. měsíčník občanů statitárního města Olomouce. 2008/7, strana 8.
  40. TICHÁK, Milan. Olomouc rodu ženského. Olomouc : Burian a Tichák, 2009. 167 s. ISBN 978-80-87274-03-3. (česky) 
  41. http://www.metropole-olomouc.cz/aktualita/139/Seznamte-se-s-horkym-kandidatem-na-primatora
  42. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  
  43. Statut a jednací řád KMČ (schválený RMO 23.1.2007)
  44. (2006) Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005Díl I..Český statistický úřad. ISBN 80-250-1311-1. 
  45. Projekt Sefo [online]. REV. 2011-01-25, [cit. 2012-03-15]. Dostupné online.  
  46. 30. dubna 2008 – Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo – www.olomouc.cz
  47. Dosavadní laureáti Ceny města Olomouce [online]. Statutární město Olomouc, [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.  
  48. Statut ceny města Olomouce [online]. Statutární město Olomouc, [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.  
  49. Podle výnosu ministerstva kultury ze dne 21. prosince 1987, čj. 16 417/87-VI/1, jsou její hranice vymezeny ulicemi Studentskou, Dobrovského a Jiřího z Poděbrad, poté linií tereziánského opevnění, ulicí Aksamitovou, třídou Svobody a Legionářskou ulicí.
  50. článek
  51. (dokument Word 1,5 MB)
  52. http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
  53. a b c (říjen 2007) – Radniční listy, č. 10. strana 15
  54. Popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
  55. a b c d e f g (2011, neuvedeno) Lesy města Olomouce. informační leták, s. 8.
  56. Sokolská župa Olomoucká - TJ SOKOL Olomouc
  57. Olomouc v datech 2001/2. Magistrát města Olomouce. (informační leták)
  58. 16. 2. 2012 - Olomouc si bude s novým bratislavským partnerem vyměňovat zkušenosti i školáky - zpravodajstvi.olomouc.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]