Olomouc

statutární město Olomouc
Horní náměstí s radnicí a Sloupem Nejsvětější trojice
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0712 500496
kraj (NUTS 3):	Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4):	Olomouc (CZ0712)
historická země:	Morava
katastrální výměra:	103,36 km²
počet obyvatel:	100 043 (26. 3. 2011)
rozpočtové výdaje:	2077 mil. Kč (2010)
zeměpisná šířka:	49° 35' 38" s. š.
zeměpisná délka:	17° 15' 03" v. d.
nadmořská výška:	(střed města) 219 m
PSČ:	779 00
zákl. sídelní jednotky:	82
místní části:	26
městské části / obvody:	0
katastrální území:	26
adresa magistrátu:	Magistrát města Olomouce Horní náměstí 1 771 27 Olomouc infocentrum@olomouc.eu
primátor(ka):	Martin Novotný
www.olomouc.eu
Olomouc

Model centra Olomouce na Horním náměstí

Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu)

Olomouc (rod ženský, v místním úzu i mužský, hanácky Olomóc nebo Holomóc, německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium) je statutární a univerzitní město v České republice, centrum Olomouckého kraje, metropole Hané a historická metropole celé Moravy.

Ve městě o rozloze 10 336 ha žije zhruba 100 tisíc obyvatel, jedná se o šesté největší město České republiky podle počtu obyvatel. Užší aglomerace Olomouce dosahuje 110 tisíc obyvatel, velký územní celek olomoucké aglomerace má 480 tisíc obyvatel.

Olomouc byla ve středověku centrem Moravy, do třicetileté války druhé největší město po Praze a největší na Moravě. Dnes je sídlem arcibiskupství a metropolity moravské církevní provincie, je i centrem pravoslavné církve na Moravě. V oblasti soudní moci je významnou institucí Vrchní soud v Olomouci a význam Olomouce jako vzdělanostního centra podtrhuje Univerzita Palackého, nejstarší na Moravě a druhá nejstarší v Česku, Vědecká knihovna nebo Slovanské gymnázium, nejstarší nepřetržitě fungující střední škola na Moravě s českým vyučovacím jazykem (od roku 1867).

Olomouc je známá svými historickými památkami, její historické jádro je městskou památkovou rezervací, která je po pražské druhá nejvýznamnější v Česku.

Olomouc byla v minulosti významným obraným centrem, sídlem silné vojenské posádky, v polovině 18. století bylo město přebudované na mocnou pevnost. V následujících letech bylo vybudováno mnoho kasáren, cvičišť, skladišť a dalších objektů, které využívala armáda i po zrušení pevnosti v roce 1884, po dobu československé republiky (kdy vzniklo též významné letiště v Neředíně), i po druhé světové válce. Od roku 1968 byla v Olomouci i velice početná (okupační) posádka Sovětské armády. V současnosti v Olomouci sídlí Velitelství společných sil armády České republiky, velitelství pozemních vojsk, město je tedy stále hlavním centrem obrany státu.

Pro svou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak Flora Olomouc, mezinárodní výstava zaměřená na zahradnictví a pěstování rostlin s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je také Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.

V roce 2008 získalo město nové logo.

Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova Regionálního centra Olomouc (poblíž hlavního nádraží) a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

Jméno

Tato část článku potřebuje ověřit zdroje. Můžete ji vhodně vylepšit. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Ověřitelnost.

Původ jména Olomouc je etymologicky sporný.

Někdy se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc by měla souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale).

Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -jь (j'), asimilovanou v -c, a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc – Bolelútův majetek). Tento výklad zmiňovali jako jediný například Václav Ertl či Alena Polívková. Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara, viz Caesarova kašna), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.

Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.

Tradičním problémem je rod názvu. Původně byla všechna jména tohoto typu (Boleslav, Dobříš, Litomyšl) mužského rodu, který si podržela nejméně do 16. století, většinou i déle. U většiny z těchto jmen proběhla postupně od 17. století (sporadicky již od 16.) především v nářečí centrální části Čech změna z mužského rodu na ženský, vymizením měkkého jeru a příklonem ke gramatickému typu obuv, zatímco v některých okrajových nářečích Čech (ale i například v Dobříši) a na Moravě a ve Slezsku si podržela mužský rod. Hranici mezi mužským a ženským rodem u jmen typu Olomouc popsal R. Šrámek v publikaci L.Hosák, R. Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha, 1980. Ertlova kodifikace jmen typu Olomouc stanovila v roce 1929 jako spisovný pouze ženský tvar, a to v duchu své teze, že kdo porušuje jednotu spisovné češtiny, páše největší kulturní hřích na potomstvu, a kulturní úroveň jednotlivých krajů se nejlépe projevuje dobrovolným podřizováním individuálních zvláštností místních jednotné spisovné češtině. Ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku – Bystrc, Třeboň, Třebíč, Dobříš), v místním úzu je ale často používán rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, původní a v nářečích zachovaný mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný.^[zdroj?] V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.

V roce 1930 se olomoučtí radní obrátili na Zemský úřad v Brně, aby rozhodl v otázce jmenného rodu názvu města. Ten si nechal vypracovat lingvistický rozbor u profesora Karlovy univerzity Josefa Zubatého, který prokázal, že správný je rod ženský. Toto bylo i úředně potvrzeno ministerstvem vnitra v témže roce.

V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.

Znak města

Znak města používaný v letech 1758 - 1918

Město používalo už od 13. století ve svém znaku i na pečetích moravské šachované orlice. Rozdílem byl jen červený jazyk orlice, moravská má zlatý. Po roce 1558 se začínají objevovat v rozích majuskulní písmena SPQO, což znamená „Senatus PopulusQue Olomuncesis“ (senát a lid olomoucký), jako odkaz na zkratku římské říše SPQR. V roce 1758 znak polepšila císařovna Marie Terezie přidáním babenberského štítku na prsa orlice, který byl na památku neúspěšného obléhání Prusy ovinut zlatým řetězem a na kterém bylo uvedeno FMT (iniciály císařů Františka I. a právě Marie Terezie). Po roce 1918 byly tyto iniciály odstraněny a k žádosti města došlo roku 1934 k úplnému návratu k prosté šachované orlici. Roku 1993 se písmena SPQO vrátila.

Dějiny

Související informace naleznete v článku Dějiny Olomouce.

„	Ve východní části Moravy se rozkládá město svobodné, jedinečné a vzácné, Olomouc neboli Juliomontium, hlavní město celého markrabství	“
— Tomáš Pešina z Čechorodu, Mars Moravicus, 1677

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

• Mladý paleolit (40 000–10 000 př. n. l.) – z této doby nalezeny kamenné nástroje na území města
• Neolit – 6 000 př. n. l. - souvislé osídlení, nálezy kultury s lineární keramikou
• 1. století období markomanských válek (166-180)- objeveny zbytky římského tábora v lokalitě Olomouc - Neředín, nejsevernější doložený pobyt Římanů na území střední Evropy severně od Dunaje
• 10. století – vznik sídliště (tržní osady) u zdejšího hradu (Dómské návrší) s podhradím (Petrské návrší/Předhradí)
• 1019 – Morava připojena k přemyslovským Čechám, hlavním mocenským centrem je v té době Olomouc, kde sídlí knížetem Oldřichem dosazený Břetislav, budoucí český kníže
• 1021 – Břetislav unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože Jitku a žil s ní na olomouckém hradě. Historici v současnosti vedou diskuze, zda Břetislav sídlil ještě na starším hradišti na Petrském návrší, kde je dnes Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice, nebo už na Václavském návrší, kde stojí katedrála a kde byl olomoucký hrad v následujících staletích
• 1063 – v Olomouci bylo knížetem, později králem, Vratislavem II. ustaveno biskupství
• kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
• 1201 – vymírá olomoucká větev Přemyslovců, Moravu od té doby spravuje markrabí
• 1239–48 – lokace královského města (Dolní a Horní nám.)
• 1306 – zavraždění krále Václava III. (vymření královské větve Přemyslovců)
• 1314 – král Jan jmenoval privilegiem Olomouc jako první město na Moravě
• 1422 – král Zikmund Lucemburský povolil městu razit vlastní mince, jedná se o nejstarší dochované mincovní privilegium na Moravě
• 1566 – příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnázia, jezuitské akademie
• 1573 – založena první univerzita na Moravě, , po revoluci roku 1848 postupně likvidována, 1860-1946 zůstala pouze samostatná Teologická fakulta)
• 1645–1650 okupace města švédskou armádou pod vedením L. Torstensona (třicetiletá válka)
• 1716–1754 – vybudován sloup Nejsvětější Trojice (r. 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO)
• 1741–42 – okupace města pruskou armádou (války o rakouské dědictví)
• 1746 – založena Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, první učená společnost na území ovládaném rakouskými Habsburky. Časopis společnosti Monatliche Auszüge byl prvním vědeckým časopisem na území Habsburské monarchie.
• 1758 – Olomouc se ubránila druhému pruskému obléhání, královna Marie Terezie povýšila 16 měšťanů do šlechtického stavu, vyplatila městu odškodnění, polepšila městský znak a udělila Olomouci právo používat titul Královské hlavní město Olomouc.
• 1767 – za svého pobytu v Olomouci zde W. A. Mozart zkomponoval svoji 6. symfonii F-dur
• 1777 – biskupství olomoucké povýšeno na arcibiskupství
• 1829 – velitelem pevnosti Olomouc je jmenován slavný maršál Radecký, který žije v přepychovém Edelmannově paláci na Horním náměstí
• 1841 – přijel do Olomouce první vlak (trasa Vídeň–Olomouc)
• 1905 – Eduard Konrád Zirm, primář očního oddělení olomoucké nemocnice, provedl první úspěšnou transplantaci na světě. Jednalo se o transplantaci oční rohovky.
• 1919 – připojením okolních obcí vzniká Velká Olomouc
• 1939–1945 – okupace města německou armádou, připojení k protektorátu Čechy a Morava
• 1946 – obnovení univerzity pod názvem Univerzita Palackého, v současnosti 8 fakult
• 1974–1980 připojením 15 okolních obcí vzrostla plošná rozloha města na trojnásobek
• 1990 – obnovení pomníku T.G. Masaryka jako symbolu návratu k demokracii
• 1995 – navštívil město papež Jan Pavel II., svatořečil zde blahoslavenou Zdislavu a Jana Sarkandera (na stotisícovém shromáždění na letišti v Neředíně)
• 1997 – město zasáhla katastrofální povodeň, nejničivější v jeho historii

Geografie

Geografická poloha:

	Příkazy, Skrbeň, Křelov-Břuchotín	Horka nad Moravou, Bohuňovice, Hlušovice	Samotišky, Tovéř, Hlubočky
	Drahanovice, Těšetice, Ústín		Velká Bystřice, Přáslavice, Doloplazy, Daskabát
		Olomouc
	Olšany, Lutín, Hněvotín	Bystročice, Kožušany-Tážaly, Grygov, Blatec	Velký Týnec, Krčmaň, Svésedlice

Řeka Morava v Olomouci

Olomouc je největší město ležící na řece Moravě. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu v nivě řeky Moravy při soutoku s Bystřicí zleva ve východní části města a Mlýnským potokem zprava v jižní části města. Obklopena je úrodnou krajinou Hané. Charakter města je rovinatý, na západě a hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, který tak uzavírá město do protáhlé sníženiny otevřené ve směru severozápad - jihovýchod. Střed města (49°35´ severní šířky a 17°15´ východní délky) je v nadmořské výšce 219  m n. m., jeho jižní část se velmi mírně snižuje do nadmořské výšky 208  m n. m., naopak severovýchodní část se zvyšuje až na nadmořskou výšku 420  m n. m.

Podnebí

Průměrný roční úhrn srážek na území města je 600-1100 mm. Průměrné teploty v lednu dosahují hodnot od -1 do -4 °C, občas spadne teplota až k -15 °C. V červenci je průměrná teplota 15-20 °C, výjimkou však nejsou ani dny s teplotami okolo 30 °C.

Olomouc ve světě i ve vesmíru

Planetka ve vesmíru

Díky Dr. Petru Pravcovi se planetka s číslem 30564 v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nazývá Olomouc. Astronom ji objevil při pozorování z hvězdárny v Ondřejově.

Druh hemoglobinu

Naopak šéf hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karel Indrák v roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druh hemoglobinu a pojmenoval ho po svém rodném městě.

Nová látka

Když Miroslav Strnad z Univerzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst nalezli i derivát rostlinných hormonů cytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Novou látku nazvali olomoucin, při testování pak zjistili, že má protinádorové účinky a není toxická. Jméno navrhl francouzský kolega Laurent Meijer.

Pojmenování částí měst

V německém Nördlingenu, jednom z osmi partnerských měst Olomouce, se můžete projít Olomouckou ulicí nebo obdivovat Olomouckou kašnu.

Navíc v příštích letech byl měla Olomouc zanechat stopu i ve městě Antony, nedaleko Paříže, kde vznikne Olomoucké náměstí. Chystá se tam výstavba nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se bude jmenovat Place d´Olomouc.

Turistické ukazatele

V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finském Tampere.

Počet obyvatel

• 1237 – 16 300 obyvatel i s předměstími
• 1622 – na mor zemřelo 14 000 lidí (neuvedeno zda jen v Olomouci)
• 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.^[zdroj?]
• 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1 675 obyv.
• 1715 – 1500 obyvatel (1713-1715 morová epidemie)
• polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
• 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1 676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.
• 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2 959 vojáků, 6 746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1 633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1 679 izraelitů.
• začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
• 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9 772 Čechů, 8 019 Němců, 1 010 Židů). Včetně vojáků: 14 454 Čechů, 8 158 Němců.
• 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)
• před druhou světovou válkou – 66 000 obyvatel (odsun Němců)
• 1939 – 68 500 (z toho asi 2 500 Židů)
• 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
• červen 1942 - březen 1945 – 3 498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
• 1944 – 69 121 (z toho 1 255 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
• 1947 – přes 58 000 obyvatel
• 1970 – 79 407 obyv.
• 1979 – 102 501 obyv.
• 1985 – 105 513 obyv.
• 1987 – 105 939 obyvatel
• 1988 – 106 256 obyvatel
• 1990 – 106 747 obyvatel
• 1991 – 105 537 obyvatel
• 1995 – 105 833 obyvatel
• 1996 – 104 380 obyvatel
• k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)
• ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
• ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
• ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
• k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců
• ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.
• k 26. březnu 2011 – 100 043 obyv.
• 2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
15 229	20 176	19 761	21 707	22 245	57 206	66 440	63 878	70 071	79 416	102 112	105 537	102 607	100 043

Počet turistů

• 2005 – 111 700 turistů
• 2006 – 113 400 turistů
• 2007 – 121 000 turistů

Starostové a primátoři

Od uzákonění obecního řádu města Olomouce 6. září 1850 až do roku 1918 bylo vedení města čistě německé (s výjimkou let 1878–1886, kdy byl členem městské rady Čech F. Stejskal), Češi tvořili v Olomouci menšinu, takže v obecních volbách neměli šanci být zvoleni, což vedlo až k úplnému bojkotu obecních voleb ze strany českého obyvatelstva.

Insignie primátora Olomouce

• 1848–1849 Joseph Alois von Helm
• 1851–1865 Franz Kreiml
• 1865–1866 Franz Hein
• 1866–1872 Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
• 1872–1896 Josef von Engel
• 1896–1918 Karl Brandhuber
• 1918–1919 vládní komisař
• 1919–1923 Dr. Karel Mareš
• 1923–1939 Dr. Richard Fischer
• 1939–1941 Dr. Fritz Czermak - vládní komisař
• 1942–1945 Dr. Julius Schreitter - vládní komisař
• 1945–1947 Václav Stibor-Kladenský
• 1947–1949 Jan Kučera
• 1949–1950 Ladislav Bernatský (KSČ)
• 1950–1956 Antonín Eliáš (KSČ)
• 1957–1960 Josef Drmola (KSČ)
• 1960–1970 František Řeháček (KSČ)
• 1970–1986 Dr. Jan Tencian (KSČ)
• 1986–1989 Ing. Josef Votoček (KSČ)
• 1989–1990 Břetislav Baran (ČSL)
• 1990–1994 Milan Hořínek Ph.D. (OF)
• 1994–1998 RNDr. Ivan Kosatík (ODS)
• 1998–2006 Ing. Martin Tesařík (ČSSD)
• 2006–2014 Martin Novotný (ODS)

Volby 2010

Výsledek říjnových voleb do zastupitelstva: zvítězila ČSSD, která tak získala 17 mandátů, dále pak ODS (14 mandátů), TOP 09 (6 mandátů), KSČM (5 mandátů) a KDU-ČSL (3 mandáty). Senátní volby v druhém kole vyhrál Martin Tesařík za ČSSD.

Přesto byla 19. října v 14:00 na radnici podepsána koaliční smlouva bez vítězné strany mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jednou z hlavních změn je snížení počtu náměstků z dosavadních šesti na pět. Primátorem zůstává Martin Novotný; ODS s TOP 09 mají dva náměstky, KDU-ČSL jednoho.

Členění města

Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší. Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Křelov-Břuchotín, Bystrovany a Samotišky.

Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí. Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.

Katastrální území Olomouce

Mapa komisí městských částí

číslo MČ	Název místní části	KÚ	číslo KMČ	Název komise městských částí	web	Počet obyvatel (v roce 2001)
1.	Bělidla	Bělidla	24.	Staré Hodolany-Bělidla	oficiální stránky	763
3.	Černovír	Černovír	1.	Černovír - Hradisko		804
2.	Droždín	Droždín	2.	Droždín	oficiální stránky	992
4.	Hejčín	Hejčín	3.	Hejčín		2 003
5.	Hodolany	Hodolany	14.	Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla		8 838
6.	Holice	Holice u Olomouce	4.	Holice		3 911
7.	Chomoutov	Chomoutov	5.	Chomoutov		933
8.	Chválkovice	Chválkovice	6.	Chválkovice		2 266
9.	Klášterní Hradisko	Klášterní Hradisko				2 122
10.	Lazce	Lazce	7.	Lazce		6 899
11.	Lošov	Lošov	8.	Lošov		572
12.	Nedvězí u Olomouce	Nedvězí u Olomouce	9.	Nedvězí		374
13.	Nemilany	Nemilany	10.	Nemilany		884
14.	Neředín	Neředín	12.	Neředín	oficiální stránky	9 747
15.	Nová Ulice	Nová Ulice	11.	Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice		19 391
16.	Nové Sady	Nové Sady u Olomouce	15.	Nové Sady		14 472
17.	Nový Svět	Nový Svět u Olomouce	16.	Nový Svět		987
18.	Olomouc-město	Olomouc-město	17.	Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ		13 137
19.	Pavlovičky	Pavlovičky	19.	Pavlovičky		436
20.	Povel	Povel	20.	Povel	oficiální stránky	8 917
21.	Radíkov	Radíkov u Olomouce	21.	Radíkov		252
22.	Řepčín	Řepčín	22.	Řepčín		691
23.	Slavonín	Slavonín	23.	Slavonín		1 643
24.	Svatý Kopeček	Svatý Kopeček	25.	Svatý Kopeček		794
25.	Topolany	Topolany u Olomouce	26.	Topolany		317
26.	Týneček	Týneček	27.	Týneček	oficiální stránky	462

Správní území

Související informace naleznete v článcích Okres Olomouc a Obvod obce s rozšířenou působností Olomouc.

Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.

Instituce sídlící v Olomouci

Olomoucká radnice s orlojem

Olomoucký orloj

• Arcibiskupství olomoucké
• Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 je v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády České republiky
• Vrchní soud v Olomouci
• Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc
• Okresní soud v Olomouci
• Vrchní státní zastupitelství v Olomouci
• Krajské státní zastupitelství v Ostravě – pobočka Olomouc
• Okresní státní zastupitelství v Olomouci
• Krajský úřad Olomouckého kraje a jeho odbory (dopravy, zdravotnictví, školství, sociální, dotační aj.)
• Hasičský záchranný sbor České republiky Olomouckého kraje
• Krajská hygienická stanice Olomouc
• pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
• Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Olomouci
• Magistrát statutárního města Olomouce
• Česká lékařská komora
• Agrární komora České republiky
• Velitelství Vojenské policie Olomouc

Kultura v Olomouci

Rozhlas

• Český rozhlas Olomouc
• Rádio Haná
• Hitrádio apollo
• Rádio Hity - Olomouc
• Rádio Rubi
• Rádio Proglas - studio Radim

Divadla

Moravské divadlo

Kabaret Kaldera (Divadlo na cucky)

• Moravské divadlo (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
• Divadlo hudby – olomoucké stagionové divadlo
• Divadlo Konvikt – občanské sdružení zajišťující kulturní program v Uměleckém centru UP, každoroční pořadatel festivalu Týden improvizace, od roku 2009 hlavní pořadatel mezinárodního festivalu Divadelní Flora
• Divadlo na cucky – alternativní divadelní soubor s dramaturgií zaměřenou na inscenování současných dramatických textů, autorskou tvorbu a performance
• Moravská filharmonie – pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival
• Divadlo Tramtarie – nezávislé divadlo se stálým divadelním souborem malé formy s autorskou dramaturgií

Muzea

Vlastivědné muzeum

Arcidiecézní muzeum

• Vlastivědné muzeum v Olomouci – od roku 1951
• Muzeum moderního umění – má asi 60 000 sbírkových předmětů
• Arcidiecézní muzeum Olomouc – od roku 2006
• Středoevropské fórum moderního umění – pravděpodobně nerealizováno, ministerstvo kultury projekt zamítlo
• Muzeum Olomoucké pevnosti
• Letecké muzeum Olomouc - Neředín
• Veteran Arena Olomouc - Muzeum historických automobilů

Knihovny

• Vědecká knihovna v Olomouci
• knihovna Univerzity Palackého
• krajská knihovna Olomouc
• městská knihovna Olomouc

Nakladatelství

• nakladatelství Matice cyrilometodějská
• nakladatelství Votobia
• nakladatelství Solen
• nakladatelství Anag
• nakladatelství DANAL
• nakladatelství ALDA
• nakladatelství Refugium Velehrad-Roma
• nakladatelství PRODOS - pedagogické nakladatelství

Bývalá nakladatelství

• nakladatelství Moraviaj Esperanto-Pioniroj

Galerie

• afas galerie
• GALERIE PATRO
• AbaKus-Art, internetová galerie
• GALERIE 1499
• GALERIE BOHÉMA
• Galerie Caesar
• GALERIE G
• Galerie Hesperia
• GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
• Galerie Kopeček, Olomouc - Svatý Kopeček
• GALERIE LABYRINT
• GALERIE MONA LISA
• GALERIE PODKOVA
• GALERIE RUBIKON
• GALERIE SKÁCELÍK
• GALERIE U MLOKA
• UMĚLECKÉ CENTRUM Univerzity Palackého
• GALERIE JOLA (Dolní náměstí Olomouc)

Výstavy

• 1966 – Olomoucké výstavní sady → 1970 – Flora Olomouc → 2000 – Výstaviště Flora Olomouc, a.s.. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtu návštěvníků (nikoliv turisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji.

Kulturní akce

• Academia film Olomouc (AFO) - od r. 1966 festival dokumentárních filmů, od r. 1992 s mezinárodní účastí
• Český pivní festival - největší český pivní festival s hudebním programem od r. 2002
• Divadelní Flora Olomouc - jeden z nejvýznamnějších středoevropských divadelních festivalů, od r. 1997
• Festival Baroko - festival barokní hudby, od r. 1998
• Festival Religiosa - mezinárodní festival duchovní a církevní hudby, od r. 2006
• Festival of Songs - mezinárodní festival pěveckých sborů, od r. 2005
• Ostrovy bez hranic - mezinárodní festival poezie od r. 2007, v návaznosti na festival Poezie bez hranic 2001-2004
• Přehlídka animovaného filmu (PAF) - festival animovaného filmu a pohyblivých obrazů založený r. 2000
• Týden improvizace - multižánrová přehlídka tematizující periferie města, od r. 2006
• VZÁŘÍ - mezinárodní festival světla a videomappingu, od r. 2011 (též anglicky Septembeam)
• Zoologická zahrada Olomouc

Cena města Olomouce

Cena města je udělována od roku 1998. Za tuto dobu ji získalo více než 120 osobností a subjektů. Ocenění je udělováno kolektivům a jednotlivcům za činnost v umělecké, hospodářské, publicistické či jiné sféře, práci nebo díla, která jsou v úzkém vztahu k městu Olomouci, nebo byla vytvořena na jeho území, či jinak přispívají k rozvoji města. Cena města se uděluje jednou ročně.

Zastupitelstvo města na návrh rady města uděluje Cenu města Olomouce – ocenění významné činnosti nebo díla se zřetelným časovým přesahem, v některé z oblastí: hudba, přírodní vědy, užité umění, architektura a urbanismus, výtvarné umění, technický pokrok, literární činnost, dramatické umění, společenské vědy, hospodářský rozvoj, sport, žurnalistika a publicistika, jiné.

Dále uděluje Cenu za počin roku – ocenění významného jednání, konkrétního díla nebo mimořádného úspěchu v příslušném roce, v oblasti: - kultury, sportu, vědy a výzkumu, hrdinského činu, jiné.

Školství

Vysoké školy

Informační centrum Univerzity Palackého známé jako Zbrojnice; původně tereziánská dělostřelecká zbrojnice postavená při modernizaci opevnění po válkách o rakouské dědictví na místě dřívější Stavovské akademie

Koleje na Neředínském kampusu Univerzity Palackého – před Sametovou revolucí se jednalo o kasárna sovětské armády

• Univerzita Palackého
• Moravská vysoká škola – soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, bakalářské vzdělání, obory: Ekonomika a management, Podnikové a informační systémy.

Vyšší odborné školy

• Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
• Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
• Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
• Vyšší odborná škola sociální a teologická – DORKAS
• Konzervatoř evangelické akademie Olomouc – střední a vyšší odborné vzdělání

Střední školy

Gymnázia

• Církevní gymnázium Německého řádu
• Gymnázium Čajkovského
• Gymnázium Olomouc - Hejčín
• Slovanské gymnázium
• Soukromé gymnázium Olomouc

Ostatní

• Obchodní akademie
• Střední zdravotnická a Vyšší zdravotnická škola Emanuela Pöttinga
• Střední odborné učiliště obchodu a služeb
• Střední škola polytechnická
• Střední zemědělská škola
• Střední odborné učiliště obchodní a Středisko praktického vyučování Praktik s.r.o.
• Střední škola poštovní
• Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
• Střední škola polygrafická
• Střední odborné učiliště technické a obchodní
• Střední odborná škola služeb s.r.o.
• Střední odborná škola Olomouc s.r.o.
• Střední průmyslová škola strojnická
• Střední odborné učiliště farmaceutické
• Soukromé střední odborné učiliště stavební, Odborné učiliště a Učiliště - PhDr. L. Bortl, s.r.o.
• Soukromá střední škola podnikání Olomouc, s.r.o.
• Střední škola Olomouc-Svatý Kopeček
• Speciální škola DC 90, s.r.o.

Architektura Olomouce

Související informace naleznete v článcích Architektura Olomouce, Pevnost Olomouc, Seznam církevních staveb v Olomouci a Seznam nejvyšších budov v Olomouci.

Románská okna ve Zdíkově paláci

Sloup Nejsvětější Trojice

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573/76). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace. Mezi národní kulturní památky patří Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, sloup Nejsvětější Trojice a mariánský sloup se souborem barokních kašen a vila Primavesi.

Kašny

Podrobnější informace naleznete v článku Kašny v Olomouci.

Caesarova kašna

• konec 17. století:
  • 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
  • 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
• začátek 18. století:
  • 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
  • 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
  • 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
  • Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
  • 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
• 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera

Dóm sv. Václava

Vily

• Vila Eduarda Hamburgera, Vídeňská 2, Olomouc
• Vila Eduarda Šrota, třída Spojenců 20, Olomouc
• Vila Otto Zweiga, třída Spojenců 16, Olomouc
• Vila Elly Krickové, třída Spojenců 10, Olomouc
• Vila Pauly a Hanse Briessových, Na Vozovce 12, Olomouc
• Vila Julia Pelikána, Na Vozovce 21, Olomouc
• Vila Františka a Ludmily Kousalíkových, Na Vozovce 33, Olomouc
• Vila Stanislava Nakládala, Polívkova 35, Olomouc
• Vila Antonína a Ludmily Hofmanových, Resslova 20, Olomouc
• Rodinný dům Willibalda Müllera, Dvořákova 3, Olomouc
• Vila Wilhelma Giebela, Na Šibeníku 26, Olomouc
• Vila Rudolfa Seidlera, Václavkova 2, Olomouc
• Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna, Vídeňská 14, Olomouc
• Vila na sile Barbory a Radima Králíkových, Polská 7, Olomouc
• Vila Primavesi, Univerzitní 7, Olomouc
• Vila Vladimíra Müllera, Černochova 6, Olomouc
• Vila Roberta Schneidera, Černochova 10, Olomouc

Parky v Olomouci

Podrobnější informace naleznete v článku Olomoucké parky.

• Čechovy sady
• Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
• Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů.
• botanické zahrady
• Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

Hospodářství

Objekt parní vodárny v Černovíře

Po zavraždění Václava III. na olomouckém hradě v roce 1306 nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Vodní hospodářství

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

• Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
• Příkazy 250 l / s
• Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
• Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)

Město spotřebuje denně asi 27 000 m³ vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.).

Auto Technických služeb města na svoz tříděného odpadu (papír)

Energetika

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství

Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.

• rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů
• Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.
• rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů
• 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů

Lesní hospodářství

Lesní majetek města Olomouce na ploše 4002,96 ha (z toho 3871,56 ha je porostní půda, stav v roce 2011) spravuje akciová společnost Lesy města Olomouce a.s. Hospodaření na velké části (1204 ha, 31 % celkové plochy) je silně ovlivněno kvůli ochraně přírody.

První lesní majetek o rozloze 800 ha získalo město Olomouc v letech 1352-1393 v k.ú. Grygov jako dar od krále Karla IV. Další lesy získalo město např. nákupem od moravského zemského hejtmana Jana z Lipé (1534, 250 ha), Václava Haugvice z Biskupic (1546, 500 ha), kardinála Ditrichštejna (1606, 1000 ha), Liechtensteina (30. května 1936, 988 ha). 8. února 1952 byl lesní majetek (3984 ha) převeden na Československé státní lesy. 1. ledna 1993 převzala lesní majetek Správa lesů města Olomouce. 1. října 2010 se přeměnila na akciovou společnost Lesy města Olomouce a.s.

Doprava

Související informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomouci.

Tramvaj Inekon Trio v Olomouci

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.^[zdroj?] Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

• vlaková nádraží a železniční zastávky v Olomouci: Olomouc hlavní nádraží (tratě: 270, 275, 290, 301), Olomouc-Smetanovy sady (trať: 275), Olomouc-Nová Ulice (trať: 275), Olomouc město (trať: 275), Olomouc-Hejčín (trať: 275), Olomouc-Řepčín (trať: 275), Olomouc-Nové Sady (trať: 301), Nemilany (trať: 301).
• 2 autobusové nádraží
• letiště pouze pro Schengenský prostor v Neředíně (slouží jako centrální letiště helikoptér policie, hasičů a pro nemocnici).

Sport

Kluby

• SK Sigma Olomouc, fotbalový klub
• HC Olomouc, hokejový klub
• Skokani Olomouc, baseballový klub
• 1. HFK Olomouc, fotbalový klub
• DHK Olomouc, dámský házenkářský klub
• T.J. Sokol Olomouc, Sokol, v Olomouci je celkem 10 místních jednot.
• AK Olomouc, aerobik klub olomouc
• AK Olomouc, atletický klub
• VK Olomouc, veslařský klub
• RC Olomouc, ragbyový klub stránky klubu
• AŠK Olomouc, armádní šachový klub
• HKK Olomouc, kuželkářský klub stránky klubu
• FBS Olomouc, florbalový klub

Sportoviště

• fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
• fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
• zimní stadion
• plavecký stadion
• lanové centrum
• sportovní hala Univerzity Palackého
• omega centrum sportu a zdraví
• aqua centrum
• fitness tribuna
• atletický stadion (sokolský stadion)
• baseballový stadión
• golfové hřiště
• Dům Armády Olomouc
• Dostihová dráha v Lazcích

Významné sportovní akce

• Olomoucký půlmaraton
• Mistrovství světa ve florbale juniorek 2010
• Mistrovství světa v orientačním běhu 2008
• Mistrovství světa v kickboxu 2008
• Mistrovství Evropy v baseballu 2005
• Hry V. letní olympiády dětí a mládeže 2011

Zdravotnictví

Stav r. 2002: počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

Kriminalita

rok – počet trestných činů / objasněno^[zdroj?]:

• 1996 – 6392 / 205
• 1997 – 5946 / 2157
• 1998 – 6320 / 2308
• 1999 – 5883 / 2320
• 2000 – 4999 / 2116
• 2001 – 4239 / 2167

Prohlížení města online na internetu

Zhlédnout aktuální záběry z města můžete pomocí kamer umístěných na Horním i Dolním náměstí. Taktéž se můžete Olomouc navštívit virtuálně, přes virtuální procházku na webu www.tourism.olomouc.eu Skrz Virtual Olomouc uvidíte, jak vypadalo centrum města ke konci devadesátých let, navíc obsahuje informační texty k většině památkám i popisy ulic.

Osobnosti Olomouce

Jedná se o osoby, které se ve městě narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle roku narození.

• Karel Ferdinand Irmler (1650–?), profesor práva
• Václav Render (1669–1733), významný kameník a delineator
• Jan Kryštof Handke (1694–1774), významný moravský malíř
• Pierre Philippe Bechade de Rochepin (1694–1776), projektant a stavitel olomoucké bastionové pevnosti
• Václav Matyáš Gurecký (1705–1743), hudební skladatel, kapelník v katedrále sv. Václava
• Rudolf Eitelberger von Edelberg (1817–1885), historik umění
• Jindřich Wankel (1821–1897), lékař, archeolog, speleolog, v Olomouci bydlel 1883 - 1897 a je zde pochován
• Ignát Wurm (1825–1911), kněz, redaktor, etnograf
• Hubert Aust (1891–1955), akademický architekt
• Josef Ludvík Fisher (1894–1973), významný český filozof, první rektor roku 1946 obnovené olomoucké univerzity
• Franz Karmasin (1901–1970), nacistický politik
• Miroslav Jiroušek (1903–1983), český matematik a hudební skladatel
• Hynek Maxa (1922–2001), operní pěvec, pěvecký pedagog
• Jiří Pelikán (1923–1999), politik
• Juraj Pospíšil (1931–2007), slovenský hudební skladatel českého původu
• Karel Brückner (* 1939), fotbalový trenér
• Pavel Dostál (1943–2005), herec, režisér, politik, bývalý ministr kultury
• Hana Maciuchová (* 1945), herečka
• Jaroslav Hutka (* 1947), písničkář
• Petr Novotný (* 1947), herec a bavič
• Jan Kanyza (* 1947), herec
• Jiří Paroubek (* 1952), politik
• Jarmila Švehlová (* 1956), herečka
• Jaroslava Maxová (* 1957), operní pěvkyně
• Rostislav Čtvrtlík (1963–2011), herec a dabér
• Igor Bareš (* 1966), herec
• Ivan Langer (* 1967), politik a bývalý ministr
• Marek Spáčil (* 1974), automobilový závodník
• Aleš Loprais (* 1980), automobilový závodník
• Jiří Hudler (* 1984), hokejista
• Petr Pravec (* 1967), astronom
• Aljo Beran (1907–1990), malíř
• Milan Togner (1938–2011), historik umění
• Věra Beranová (* 1947), kunsthistorička
• Václav Čada (1942–1993), historik
• František Řehák (* 1923), herec, od roku 1959 žije trvale v Olomouci
• Emil Viklický (* 1948), jazzový pianista a hudební skladatel
• Karel Plíhal (* 1958), písničkář
• Karlos Vémola (* 1985), bojovník Mma

Partnerská města

• Antony, Francie
• Gandža, Ázerbájdžán
• Lucern, Švýcarsko
• Nördlingen, Německo
• Owensboro, Kentucky, USA
• Pětikostelí, Maďarsko
• Subotica, Srbsko
• Tampere, Finsko
• Veenendaal, Nizozemsko
• Bratislava, Bratislava

Odkazy

Literatura

• Čermák M. (2002) Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. - Memoria, Olomouc. ISBN 80-85807-19-X.
• KUBEŠOVÁ, Irena; VRTALOVÁ, Jarmila. Významné olomoucké památky : sborník příspěvků ze semináře, Olomouc 6.-8.9.2001. Olomouc : Statutární město Olomouc, 2001. 79 s. ISBN 80-238-8142-6.  
• KUBEŠOVÁ, Irena Marie; VRTALOVÁ, Jarmila. Významné olomoucké památky II. : sborník příspěvků ze semináře : Olomouc 13.-14.9.2002. Olomouc : Statutární město Olomouc, 2002. 78 s. ISBN 80-238-9968-6.  
• Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
• Lenková J. (2004) Tajemná města Olomouc. - Regia, Praha, 207 pp. ISBN 80-86367-41-X.
• editor Mlčák L. (2011) Průvodce Olomoucí - umělecké památky města. – Graspo Zlín, a. s., 322 pp. ISBN 80-87602-02-7
• Nešpor V. (1998) Dějiny města Olomouce. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 347 pp. ISBN 80-7198-343-8.
• Rusinský J. (2004) Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. - Votobia, s. r. o., Olomouc.
• Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6.
• Schindler A. (2001) Tajemná Olomouc II. - Votobia, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-7198-483-3.
• Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. ISBN 80-7220-147-6.
• Spáčil V. (1998) Odměna za věrnost a statečnost. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-55-3.
• Spáčil V. (1999) Olomoucká domovní znamení. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-42-1.
• Tichák M. (1997) Vzpomínky na starou Olomouc. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-184-2.
• Tichák M. (2000) Paměť olomouckých předměstí. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-447-7.
• Tichák M. (2002) Příběhy olomouckých pomníků. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc.
• Tichák M. (2005) Když padly hradby: Olomouc na přelomu staletí. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-903687-1-9.
• Válka Z. (2001) 1758 - Olomouc a Prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-9.
• Válka Z. (2001) Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-517-1.
• Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris.

Související články

• Seznam drobných památek v Olomouci
• Univerzita Palackého v Olomouci

Externí odkazy

Souřadnice: 49°35′38″ s. š., 17°15′03″ v. d.

• Oficiální informační server statutárního města Olomouce provozovatelem je tiskové oddělení Magistrátu města Olomouce
• Oficiální turistické stránky města
• Portál Olomouc - historie a památky Olomouce
• Cena města Olomouce
• mapy:
  • mapa Olomouce z roku 1899 - Plan von Olmütz, Olmütz: Verlag von Friedrich Grosse, 1899