Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město
Olomouc
Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu

Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu
NUTS 5: CZ0712 500496
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
historická země: Morava
katastrální výměra: 103,36 km²
počet obyvatel: 102 255 (3. října 2008 [1])
zeměpisná šířka: 49° 35' 38" s. š.
zeměpisná délka: 17° 15' 03" v. d.
nadmořská výška: (střed města) 219 m
PSČ: 779 00 atd.
zákl. sídelní jednotky: 82
místní části: 26
městské části / obvody: 26
katastrální území: 26
adresa magistrátu: Magistrát města Olomouce
Horní náměstí 1
771 27 Olomouc
infocentrum@olomouc.eu
primátor(ka): Martin Novotný
www.olomouc.eu
Centrum Olomouce – Horní náměstí (letecký pohled ze severovýchodu)
Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu)

Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium, hanácky Olomóc nebo Holomóc) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě při soutoku s Bystřicí a je obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 100 373[1] obyvatel. Jedná se tedy o páté největší město České republiky podle počtu obyvatel s aglomerací 128 560 obyvatel.[zdroj?] Konurbace do 20 km od centra města Olomouce zahrnuje mj. i města Velkou Bystřici, Šternberk, Uničov, Litovel, Prostějov a Přerov; celková populace této konurbace činí více než 280 000 obyvatel. Střed města Olomouce leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°45´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem města je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a vzdělanosti.

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova a Caesarova kašna, a především památka UNESCa sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573/76). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.

Pro svou neopakovatelnou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků.

V roce 2008 získalo město nové reprezentativní logo.[2]

Obsah


[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Olomouce

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

[editovat] Počet obyvatel

  • 1237 - 16 300 obyvatel i s předměstími[3]
  • 1622 - na mor zemřelo 14 000 lidí[4] (neuvedeno zda jen v Olomouci)
  • 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
  • 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
  • 1715 - 1500 obyvatel (1713-1715 morová epidemie)[5]
  • polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
  • 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.[6]
  • 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2959 vojáků, 6746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1679 izraelitů.[6]
  • začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
  • 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9772 Čechů, 8019 Němců, 1010 Židů). Včetně vojáků: 14454 Čechů, 8158 Němců.[6]
  • 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)[6]
  • před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
  • 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
  • 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
  • červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
  • 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
  • 1947 – přes 58 000 obyvatel[7]
  • 1970 – 79 407 obyv.[8]
  • 1979 – 102 501 obyv.[9]
  • 1985 – 105 513 obyv.[10]
  • 1991 – 105 537 obyvatel
  • 1996 – 104 380 obyvatel
  • k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[11]
  • ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
  • ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
  • ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
  • k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[12]
  • ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.[13]
  • k 11. únoru 2008 – 102 307 obyvatel[zdroj?]

Počet turistů:

  • 2005 - 111 700 turistů[15]
  • 2006 - 113 400 turistů[15]
  • 2007 - 121 000 turistů[16]

[editovat] Primátoři

Olomoucká radnice s orlojem
Insignie primátora Olomouce

[editovat] Rozhlas

[editovat] Kultura v Olomouci

Moravské divadlo
Divadlo Konvikt
Kabaret Kaldera (Divadlo na cucky)

[editovat] Divadla

[editovat] Muzea

[editovat] Knihovny

[editovat] Galerie

[editovat] Výstavy

[editovat] Kulturní akce

[editovat] Architektura Olomouce

Sloup Nejsvětější Trojice

Hlavní články: Architektura Olomouce, pevnost Olomouc a seznam církevních staveb v Olomouci

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.

Dominantou města je katedrála svatého Václava (dóm). Olomoucké národní kulturní památky jsou Zdíkův palác (dříve zvaný Přemyslovský palác), sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, klášter Hradisko a kostel svatého Mořice.

Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem a mnoho významných kostelů.

[editovat] Kašny

Hlavní článek: kašny v Olomouci

Kašna Tritónů
Caesarova kašna

[editovat] Vily

[editovat] Parky v Olomouci

Hlavní článek: Olomoucké parky

  • Čechovy sady
  • Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
  • Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [6], [7] (dokument Word 1,5 MB)
  • botanické zahrady - časté místo natáčení četnických humoresek[zdroj?]
  • Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

[editovat] Členění města

  • Olomouc se členila na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídala původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.
Mapa komisí městských částí
Dóm sv. Václava
  • Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí.[19] Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
Členění města Olomouce
číslo místní části číslo komise městských částí poznámka
1. Bělidla
3. Černovír 1. Černovír - Hradisko
2. Droždín 2. Droždín oficiální stránky
4. Hejčín 3. Hejčín
5. Hodolany
6. Holice 4. Holice
7. Chomoutov 5. Chomoutov
8. Chválkovice 6. Chválkovice
9. Klášterní Hradisko
10. Lazce 7. Lazce
11. Lošov 8. Lošov
12. Nedvězí u Olomouce 9. Nedvězí
13. Nemilany 10. Nemilany
15. Nová Ulice 11. Tabulový Vrch
14. Neředín 12. Neředín oficiální stránky
15. Nová Ulice 13. Nová Ulice
14. Nové Hodolany
16. Nové Sady (Olomouc) 15. Nové Sady
17. Nový Svět 16. Nový Svět
18. Olomouc-město
17. Olomouc-střed
18. Olomouc-západ
19. Pavlovičky 19. Pavlovičky
20. Povel 20. Povel oficiální stránky
21. Radíkov 21. Radíkov
22. Řepčín 22. Řepčín
23. Slavonín 23. Slavonín
24. Staré Hodolany-Bělidla oficiální stránky
24. Svatý Kopeček 25. Svatý Kopeček
25. Topolany 26. Topolany
26. Týneček 27. Týneček oficiální stránky
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

[editovat] Hospodářství

Objekt parní vodárny v Černovíře

Po zavraždění Václava III. nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Vodní hospodářství

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[20].

Auto Technických služeb města na svoz tříděného odpadu (papír)
Energetika

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí Severomoravská energetika a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství

Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.

  • rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[21]
  • Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[22]
  • rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[23]
  • 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[24]

[editovat] Doprava

Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomouci.

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum.

V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.

Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

[editovat] Školství

[editovat] Vysoké školy

[editovat] Vyšší odborné školy

  • Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga [9]
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická [10]
  • Vyšší odborná škola sociální - CARITAS [11]
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS [12]

[editovat] Střední školy

Gymnázia

Ostatní

[editovat] Sport

kluby:

sportoviště:

  • fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
  • fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
  • zimní stadion
  • plavecký stadion
  • lanové centrum
  • sportovní hala Univerzity Palackého
  • aqua centrum
  • atletický stadion
  • baseballový stadión
  • golfové hřiště

významné sportovní akce:

[editovat] Zdravotnictví

(stav r. 2002)[25]: počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

[editovat] Kriminalita

rok - počet trestných činů / objasněno:

  • 1996 - 6392 / 205
  • 1997 - 5946 / 2157
  • 1998 - 6320 / 2308
  • 1999 - 5883 / 2320
  • 2000 - 4999 / 2116
  • 2001 - 4239 / 2167

[editovat] Instituce sídlící v Olomouci

současná sídla institucí:

sídla bývalých institucí:

[editovat] Partnerská města

[editovat] Literatura

[editovat] Reference

  1. ↑ a b mvcr.cz
  2. ↑ http://www.logorevue.sk/portal/?c=12&id=244
  3. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 28.
  4. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 29.
  5. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 9 a strana 30.
  6. ↑ a b c d Juryšek O. (2006) Dějiny Olomouce 1017-1920. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 208 pp. ISBN 80-7220-258-8.
  7. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  8. ↑ Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 pp., str. 7.
  9. ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
  10. ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
  11. ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
  12. ↑ http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
  13. ↑ Český statistický úřad
  14. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  15. ↑ a b 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky - www.olomouc.cz
  16. ↑ Radniční listy. měsíčník občanů statitárního města Olomouce. 2008/7, strana 8.
  17. ↑ 25. dubna 2008 - Vznikající Středoevropské fórum skupuje v Olomouci pozemky - www.olomouc.cz
  18. ↑ 30. dubna 2008 - Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo - www.olomouc.cz
  19. ↑ Statut a jednací řád KMČ (schválený RMO 23.1.2007) http://www.olomouc.eu/samosprava/kmc/statut_kmc_230107.doc
  20. ↑ http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
  21. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  22. ↑ Nový popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
  23. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  24. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  25. ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Olomouc
Statutární město Olomouc

Bělidla | Černovír | Droždín | Hejčín | Hodolany | Holice | Chomoutov | Chválkovice | Klášterní Hradisko | Lazce | Lošov | Nedvězí | Nemilany | Neředín | Nová Ulice | Nové Sady | Nový Svět | Olomouc | Pavlovičky | Povel | Radíkov | Řepčín | Slavonín | Svatý Kopeček | Topolany | Týneček |


Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc

Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
z • d • e
Česká republika (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Historické české země:
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouc“