Teplice

Další významy jsou uvedeny v článku Teplice (rozcestník).

statutární město Teplice
Zasněžené okolí teplického divadla
znak
NUTS 5:	CZ0426 567442
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Teplice (CZ0426)
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	23,78 km²
počet obyvatel:	50 728 (26. 3. 2011)
zeměpisná šířka:	50° 38' s. š.
zeměpisná délka:	13° 49' v. d.
nadmořská výška:	200–399 m
PSČ:	415 01
zákl. sídelní jednotky:	37
místní části:	7
městské části / obvody:	0
katastrální území:	7
adresa magistrátu:	Magistrát města Teplice náměstí Svobody 2 1/2 415 95 Teplice teplice@teplice.cz
primátor(ka):	Jaroslav Kubera
www.teplice.cz
Teplice Teplice, Česko

Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v Ústeckém kraji. Leží 15 km západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Teplice mají přes 50 tisíc obyvatel a jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem FK Teplice.

Historie do 2. světové války

Pohlednice s tématikou Teplic a Doubravky, přibližně z roku 1903

Pohled od dnešního divadla, přibližně kolem roku 1902

Archeologické vykopávky dosvědčují, že na území města sídlili pravěcí lovci před 10–40 tisíci roky. Dále, že zde sídlili ve 4.století př.n.l. Keltové a po nich germánské kmeny Markomanů a Kvádů.

Termální prameny zde byly podle pověsti (vymyšlené Václavem Hájkem z Libočan) objeveny už roku 762, viz památka Pravřídlo ve znaku města, ale první důvěryhodná zmínka z části města Trnovany pochází z roku 1057, další pak z konce 12.století. V blízkosti starší slovanské vesnice založila kolem roku 1160 královna Judita, manželka Vladislava I., klášter benediktinek. Po zhruba stovce let vzniká opevněné gotické město na obdélném půdoryse. Teplicemi procházela významná obchodní cesta do Saska. Klášter zanikl v závěru nebo brzy po skončení husitských válek, po bitvě Na Běhání roku 1426 a před rokem 1436, kdy se klášterní budovy stávají majetkem Jakoubka z Vřesovic.

Vrchnost se v Teplicích často střídala, na místě kláštera vznikl renesanční zámek a dále se rozvíjelo lázeňství. Poslední český majitel Teplic, Vilém Vchynský ze Vchynic, byl zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna v únoru 1643 v Chebu. Panství bylo zkonfiskováno císařem a věnováno Janovi z Aldringenu. Ten umírá za záhadných okolností dřív, než panství spatří, ještě téhož roku. Panství dědí Janova sestra, ta jej přináší věnem Jeronýmu Clarymu.

Po třicetileté válce je vybité obyvatelstvo Teplic doplňováno přísunem německých kolonistů, jejichž potomci Teplice obývali až do odsunu v roce 1945. Z roku 1680 pocházejí první seznamy lázeňských hostů, nejstarší u nás. Claryové přestavují zámek v barokním slohu, roku 1718 také vzniká barokní sloup Nejsvětější Trojice (morový sloup) z dílny Matyáše Bernarda Brauna, dodnes stojící na Zámeckém náměstí.

V 18. století se rozvíjí průmysl: po roce 1742 vznikají v okolí Teplic první hnědouhelné doly. V Teplicích vzkvétá výroba punčoch. Převážně dřevěné Teplice podlehly z větší části požáru v roce 1793, při obnově se otevírá jejich klasicistní fáze.

V roce 1812 se v Zámecké zahradě setkali Ludwig van Beethoven s Johannem Wolfgangem Goethem. Toto první setkání bylo zároveň i jejich poslední.

Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu proti Napoleonovi.

V roce 1938 byly Teplice, jakožto součást Sudet připojeny k Třetí Říši.

Přírodní poměry

Teplice se nachází v teplé klimatické oblasti České republiky. Průměrná lednová teplota za roky 1961-2000 činí –1,8 °C,červencová pak 18,2 °C. Průměrné roční srážky 563 mm.V Teplicích se velmi často vyskytují,především v období od října do března,teplotní inverze spojené se zhoršenou kvalitou ovzduší.Stav ovzduší se zde však,stejně jako v celé Podkrušnohorské pánvi,výrazně zlepšil.

Teplice se nacházejí v nadmořské výšce 189 m n. m.(JV okraj města) až 399 m n. m.(vrchol Doubravské hory).

Pamětihodnosti

Budova radnice

Morový sloup. V pozadí vlevo se nachází děkanství kostela svatého Jan Křtitele, vpravo kostel patřící k zámku.

Teplický zámek

Kostely

• Kostel sv. Jana Křtitele. Děkanský kostel stojí v dolní části Zámeckého náměstí. Byl postaven r. 1585 na místě starší stavby. R. 1645 byla průčelní západní věž zasažena bleskem. Požárem byly některé zvony zničeny. R. 1659 sem byly dodány tři nové, které vyrobil zvonař Mikuláš Löw. Jeden z nich je v kostele dodnes, druhý byl zřejmě v důsledku válečných rekvizic přesunut do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze na Karlíně, třetí je nezvěstný. Dále se na věži nachází zvon z r. 1540 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1482 od Hanuše Konváře. Sanktusník kostela, lucerna i postranní věžička jsou prázdné. Nad zvonovým patrem se nachází byt věžníka, dnes prázdný.
• Kostel Povýšení sv. Kříže. Pravoslavný kostel z r. 1568 stojí na náměstí vedle děkanského kostela sv. Jana Křtitele. V boční severní věži se nachází zvon z r. 1477 s nápisem v gotické minuskuli a litinový zvon z bochumských oceláren. V západním okně věže v témže patře je zavěšen také zvonovinový hodinový cymbál, který má průměr 50 cm a kolem jeho horní části se vine rostlinný ornamentální pás, jinak je cymbál nezdobený.
• Kostel Prokopa Holého, též známý jako Bartholomeus, původně evangelický, později v majetku Církve československé husitské, v 90. letech přeměněný na restauraci a dnes prázdný. Vznikl v letech 1861–1864 podle návrhu pruského architekta Friedricha Stülera stojí na návrší v obci, dominanata. Věž, dokončená r. 1882, je bez zvonu.
• Kaple povýšení svatého kříže. Drobný kostelík bez věže stojí v Havlíčkových sadech. Sanktusník bez zvonu.
• Kostel sv. Alžběty v Šanově. Kostel z let 1864–1867, vybudovaný podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela, s vysokou zadní severní věží stojí v obci v Šanovských sadech. Ve věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1882 od Petra Hilzera.
• Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Trnovanech. Vystavěn na počátku 20. století, stojí v obci při silnici do Ústí nad Labem. Ve vysoké jižní věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1911 od Richarda Herolda a litinový zvon z bochumských oceláren.

Ostatní stavby

• Concordia. Expresionistická budova postavená pro libereckou pojišťovnu Concordia (dokončena v roce 1931) podle návrhu architektů Maxe Loose a Wilhelma Dorantha s Paulem Schaefterem-Hyrotsbergem.

Židé ve městě

V předchozích stoletích ve městě žila velmi početná židovská menšina, která měla jak svou vymezenou část – ghetto, tak svou nádhernou synagogu. V březnu 1939 však byla vypálena, a během války bylo přes 6,000 židovských občanů města vyvražděno ve vyhlazovacích táborech. Dnes existuje v Teplicích maličká židovská obec, většinu z nemnoha členů tvoří právě přeživší holocaustu.

Lázeňské domy

Kamenné lázně v současnosti

• Císařské lázně, jméno po císaři Franzi Josefovi I
  • Sadové lázně, patří pod Lázeňský dům Beethoven, tzv. depadence
• Lázeňský dům Beethoven, spojené a nové budovy v centru města
• Kamenné lázně z roku 1911
  • Jirásek, patří pod Kamenné lázně
• Nové lázně
• Vojenské lázně (nepatří pod společnost Lázně Teplice v Čechách)
• Hadí lázně

Zdravotnictví

Mimo oblast lázeňské péče má město rozsáhlou síť ordinací praktických i odborných lékařů, pět domů s pečovatelskou službou, nemocnici s poliklinikou na Duchcovské třídě a 11 lékáren v různých částech města.

Místní části

Katastrální území Teplic

• Centrum
• Šanov I (Starý Šanov, Šanov) (jižní část centra)
• Šanov II (Nový Šanov), na východní straně Šanova, sídliště postavené podle návrhu libereckého SIALu
• Letná, jihovýchodně od Šanova
• Prosetice (jihovýchodně od centra)
• Bílá Cesta (sídliště u Nové Vsi)
• Nová Ves (jihozápadně od centra)
• Řetenice (západně od centra)
• Hudcov (nejzápadnější část Teplic)
• Trnovany, původně zemědělská obec, kde se v 19. století usadil mohutný průmysl, zejména keramický. Během 1. poloviny 20. století byly samostatným městem, pak sloučeny s Teplicemi. V 70. letech probíhaly plošné demolice staré zástavby, která uvolnila místo panelovým sídlištím.
• Anger (Angrovy lázně, Angerteich), část Trnovan
• Sobědruhy

Kultura

Fotografie centra města z Doubravky

Hlavní, tradiční akcí je každoroční slavnostní zahájení lázeňské sezóny vždy poslední květnový víkend (výjimkou byl rok 2010, kdy bylo slavnostní zahájení lázeňské sezóny kvůli volbám o týden zpožděno).

Hlavními centry kultury jsou:

• Krušnohorské divadlo v centru města
• Dům Kultury
• Regionální muzeum v Teplicích, sídlí na zámku v centru města (www.muzeum-teplice.cz)
• Regionální knihovna
• Botanická zahrada, Šanov
• Kino Květen, dnes jediné z původních šesti přemístěno do nového Kulturního domu
• Galerie Bohemia Art, s řadou výstavních síní
• Hvězdárna (Severočeská) na Písečném vrchu a související planetárium nedaleko v Šanově
• Severočeská filharmonie Teplice

Školství

Památník padlých letců 15. letecké armády USA na Doubravce

Ve městě nyní funguje 16 základních, převážně příspěvkových škol a řada škol středních

• Střední škola technická AGC a.s.
• Střední průmyslová škola Teplice
• Hotelová škola Teplice
• Střední škola textilní
• Střední škola stavební
• Obchodní akademie
• Střední zdravotnická škola
• Gymnázium Teplice
• Konzervatoř Teplice

Sport

Ve městě je několik desítek tělovýchovných jednot a klubů sportovního charakteru. Nejpopulárnější je prvoligový fotbalový FK Teplice, a futsalový FC Balticflora a Wolves Řetenice, dalšími jsou např. TJ Hvězda Trnovany, TJ Lokomotiva Teplice, TJ Bonex, TJ AGC. Město má svůj areál Aquacentrum. Do historie se zapsal předválečný fotbalový klub Teplitzer FK, který byl řadu let účastníkem československé fotbalové ligy a za který nastupovala řada tehdejších reprezentantů ČSR, např. Karel Koželuh.

Obchodní síť

Ve městě a jeho okrajových částech mají zastoupení svými obchodními domy všechny velké obchodní řetězce. Některé z nich jsou součástí obchodních center.

• Olympia centrum Teplice, Srbice

Doprava

Automobilová

V Teplicích je doprava automobilů komplikovaná pouze na Masarykově třídě, v Jankovcově ulici a v dalších větších ulicích. Jinak je doprava celkem klidná díky vybudovaným obchvatům s mimoúrovňovým křížením. Mnohé z nich na úkor parků a lesíků.

Městská hromadná doprava Teplice

Související informace naleznete v článcích Veolia Transport Teplice, Tramvajová doprava v Teplicích, Trolejbusová doprava v Teplicích a Městská autobusová doprava v Teplicích.

Teplický trolejbus Škoda 14TrM

MHD se v Teplicích objevila v roce 1895. Tehdy vyjely do teplických ulic poprvé tramvaje. Jednalo se o první provoz elektrickými tramvajemi na území dnešního Česka (pokud nepočítáme zkušební a propagační Křižíkovu elektrickou dráhu na Letné v Praze). Po letech rozvoje (např. meziměstská trať do Dubí) přišel úpadek v 50. letech 20. století. Tramvajová doprava byla v Teplicích zrušena v roce 1959.

Trolejbusy měly původně tramvaje doplňovat. První trolejbusová trať byla otevřena v roce 1952, brzy ale tato vozidla tramvaje zcela vytlačila. Větší rozmach prodělaly trolejbusy v 80. letech a v první polovině 90. let. Poté však nastala stagnace, kdy se dokonce uvažovalo o zrušení trolejbusové dopravy. Nyní jsou moderní trolejbusy opět důležitou součástí veřejností využívané dopravy.

První městské autobusy se v Teplicích objevily již ve 20. letech 20. století. Šlo však o linky soukromých dopravců. Ty byly na začátku 30. let převzaty městskou společností, která provozovala tramvaje. Po Druhé světové válce tyto linky ale převzala ČSAD. První autobusy dopravního podniku tak vyjely až v roce 1951, následoval prudký rozvoj tohoto typu dopravy.

V roce 2007 Dopravní podnik Teplice s.r.o provozoval 27 linek autobusů po městě a okolí a 10 linek trolejbusů. Tento podnik od roku 2008 převzala společnost Veolia transport česká republika, člen francouzské firmy Veolia Transport. Dopravní podnik se přejmenoval na Veolia Transport Teplice s.r.o a s ním byla převzata i dopravní obslužnost. Dne 1.7.2008 se změnil název DP Teplice na Veolia Transport Teplice a s tímto datem také navždy zmizelo ze všech vozidel, i dokumentů Dopravního podniku jeho žlutomodré logo.

Vlaková doprava

Hlavní teplické nádraží nese název Teplice v Čechách. Je to rychlíková stanice na trati Ústí nad Labem – Chomutov s možností přestupu na vlaky dvou dalších tratí, sama však není železničním uzlem. Vlaky odbočujících tratí se oddělují v jiných stanicích.

První železnice přišla do Teplic z Ústí nad Labem roku 1858 a od roku 1867 byla po úsecích prodlužována přes Duchcov do Chomutova. Nyní je elektrifikovaná, s taktovou dopravou a v jízdním řádu pro cestující je uvedena pod číslem 130.

Další teplické trati jsou:

• Trať 097 Teplice v Čechách – Řetenice – Úpořiny – Lovosice, oddělující se od trati 130 v Řetenicích
• Trať 134 Teplice v Čechách – Oldřichov u Duchcova – Litvínov, oddělující se od trati 130 v Oldřichově u Duchcova
• Trať 132 Oldřichov u Duchova – Děčín, která prochází severní částí Teplic a není na jejich území s ostatními tratěmi propojena. V současné době (2010) je bez veřejné osobní dopravy.

Další teplická nádraží jsou Řetenice (097, 130, 134), Teplice zámecká zahrada (097), Prosetice (097) a Teplice lesní brána (132).

Odkazy

Literatura

• Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: Turn, 100 let města Trnovany-Teplice, Europrinty 2010. ISBN 978-80-254-8772-3

Externí odkazy

• Oficiální stránky města Teplice
• Historical Maps "Herrschaft Toeplitz" & Streetmap Toeplitz with different Views (A. F. Zuerner, Amsterdam 18th Cent.)
• Naučná audiostezka v Teplicích
• Stránky Lázní Teplice v Čechách
• Virtuální prohlídka lázeňské části Teplic
• Architektura Teplic

Souřadnice: 50°38′29″ s. š., 13°49′28″ v. d.