Lahošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lahošť

znak obce Lahošťvlajka obce Lahošťznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0426 567647
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Teplice (CZ0426)
obec s rozšířenou působností: Teplice
pověřená obec: Duchcov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 3,02 km²
počet obyvatel: 603 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 213 m n. m.
PSČ: 417 25
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Švermova 22
Lahošt
417 25 Lahošť
starosta / starostka: Ing. Milan Fábera
Oficiální web: http://www.lahost.cz
E-mail: lahost@centrum.cz
Lahošť na mapě
Lahošť
Red pog.png
Lahošť
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Lahošť (do roku 2006 Lahošt[1]) se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Ke dni 1. 1. 2014 zde žilo 603 obyvatel.

Znak obce[editovat | editovat zdroj]

V horní části se opakují symboly pramenů, v dolní části pak kotlík jako symbol nálezu keltského pokladu.

Zastupitelstvo obce se nakonec přiklonilo k poslední variantě návrhu s kotlíkem, a to především z toho důvodu, že občanům není tak známa keltská symbolika.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Lahošť byla v období 15. – 19. století součástí velkostatku Duchcov – Horní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivu v Praze.

V místním archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 15991892. Zde se však objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch resp. Loosch. Ze starší dostupné literatury jsme zjistili, že F. Palacký[2] i A. Sedláček[3] uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť.

Antonín Profous uvádí[4] k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: roku 1360: .. de Lachostze (lat., rukopis 126 bibl. Děčín), roku 1396 Lahoscz (latinsky Liber ordinationum cleri). Pro následující století pak uvádí tvary v 15. století: Laasch (lat.) a Lasch (něm.) a v 16. století (Desky zemské): Lahosst (čes.) a Lahosstie (čes.). Pro období let 18541923 tvar Lahošt. Z uvedeného výkladu vyplývá v užívání jednotlivých tvarů názvu častá kolísavost, která je však u řady obcí obvyklá. ředitel SOA Litoměřice.

Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Rýzmburk. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv. Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna.

Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1 % Čechů, asi 2 % ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1 % různých jiných národností; cca 96 % obyvatel bylo německé národnosti. V současné době žije v obci asi 86 % Čechů a asi 10 % obyvatel slovenské národnosti, 2 % národnosti romské a asi 2 % národnosti německé.

Keltský poklad[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Duchcovský poklad.

Při hloubení v lednu roku. 1882 nalezli dělníci v hloubce 6 až 9 m bronzový poklad, totiž bronzový kotel, v němž bylo uloženo množství náramků, náhrdelníků, prstenů a různých jiných předmětů v počtu asi 1 600 kusů. Nálezy jsou roztroušeny po řadě muzeí nejen v Čechách ale i v mnoha dalších státech Evropy – v Čechách v Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze, Teplicích, Ústí n.L. - Trmicích a Karlových Varech, v zahraničí jsou nebo byly předměty duchcovského pokladu uloženy v Naturhistor. Muzeu ve Vídni, Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a Londýně. Archeologové kladou tento poklad do 3. a 2. století př. n. l.

Obří pramen[editovat | editovat zdroj]

Obec má jednu zvláštnost - Obří pramen. Tento pramen od pradávna vyvěral na povrch země a byl tak silný (27–42 l za sekundu), že poháněl vodní mlýn. Byl to pramen termální (25–38 °C), složení podobného pramenům teplickým. Teplota vody tohoto pramene se dnes pohybuje mezi 15–20 °C. Pramen teče v hloubce asi 35 m. Asi 30 m od jámy vyzděné v roce 1882 stojí kamenná věž asi 8 × 8 m a asi 15 m vysoká, kterou používala rodina hrabat Valdštejnů jako vodojem a odtud potrubím brána do Duchcova, kde měla v tak zvaném Grenzu lázně. Hladina pramene následkem důlní těžby v červnu roku 1878 poklesla. Po známé katastrofě na dole Döllinger v únoru r. 1879 poklesla hladina termálního pramene podruhé. Koncem roku 1881 započaly práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod.

Pramen odtéká směrem na Teplice a je ještě dnes mohutný, mocný hukot tomu nasvědčuje. Možná, že některé z příštích pokolení se dožije toho, že budou tyto termální prameny využity a v obci postaveny lázně.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lahošt[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 375 556 754 968 938 843 936 577 623 617 552 530 538 561
Domy 56 72 87 104 105 106 130 133 113 111 108 115 136 142

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Panny Marie. Mohutná kaple, postavená r. 1859 stojí v obci pod průjezdní silnicí. Kaple byla renovována v letech 1929 a 1968 a dosud se užívá.[7] Věž se zvonem.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • Studánka, věž Obřího pramene

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní vyžití je v Lahošti nejvíce soustředěno na fotbalový oddíl, který působí pod hlavičkou FK Lahošť. Oddíl působí ve II. třídě OFS Teplice ve které se hratelně udržuje mezi nejlepšími týmy soutěže. V obci jsou také dva šipkařské oddíly, které se prezentují v místních restauracích a také patří mezi ty lepší.

V minulosti tu též působil oddíl volejbalu, který aktivně podporoval pan Pelikán. V hodně dávné minulosti byla v obci přes zimu udržována lední plocha, kde se hrál hokej. Ledová plocha se nacházela u bývalého kulturního domu a měla vlastní osvětlení.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Středem kulturního dění v obci je místní knihovna. Tuto především navštěvují místní ženy, které si pravidelné pondělní návštěvy v knihovně zpestřují příjemným posezením. Knižní fond je průběžně doplňován z finančních prostředků obce a z výměnného fondu Regionální knihovny v Teplicích. Místní ženy se též starají o naší kapličku. Zde jsou konány pravidelné bohoslužby pod patronací fary z Jeníkova.

Obecní úřad pro občany pořádá pravidelný obecní ples, který se z nedostatku vhodných prostor pořádá v nedaleké restauraci Na Výšině. Zde se koná i rej masek na dětské maškarní diskotéce.

Ve spolupráci s FK Lahošť je na fotbalovém hřišti každý rok připraveno pro děti sportovní odpoledne u příležitosti oslav dne dětí.

Obecní úřad převzal činnost po bývalém sboru pro občanské záležitosti a navštěvuje své občany při životních výročích, aby je potěšil malou květinou a přáním pevného zdraví.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Změny v území 2007, Český statistický úřad
  2. Popis království českého... , Praha 1848, s. 51
  3. Místopisný slovník historický království českého, 1909 reprint 1998, s. 496
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl II. CH–L). Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 477–478,.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.  
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.  
  7. POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech. Praha : Academia, 1977-1982.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]