Duchcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Duchcov
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0426 567515
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Teplice (CZ0426)
obec s rozšířenou působností:	Teplice
pověřená obec:	Duchcov
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	15,40 km²
počet obyvatel:	9 114 (2006)
zeměpisná šířka:	50° 36' 13.56" s. š.
zeměpisná délka:	13° 44' 46.35" v. d.
nadmořská výška:	201 m
PSČ:	419 01
zákl. sídelní jednotky:	13
části obce:	1
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Duchcov náměstí Republiky 5 419 37 Duchcov
starosta / starostka:	Petr Kňourek
Oficiální web: http://www.duchcov.cz E-mail: mu@duchcov.cz
Duchcov, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Duchcov (německy Dux) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji a má přes 9 000 obyvatel. Město se rozkládá v podkrušnohorské uhelné pánvi cca 7 km západním směrem od okresního a lázeňského města Teplice.

Obsah 1 Popis města 2 Historie 2.1 Sestřelení amerických letců nad dolem Alexander v Hrdlovce 3 Památky 3.1 Zámek Duchcov 3.2 Morový sloup Nejsvětější Trojice 3.3 Kostel Zvěstování Panny Marie 3.4 Kostel Církve československé husitské 3.5 Kaple sv. Barbory 3.6 Heymannova kaple 3.7 Zaniklé památky 4 Kultura 4.1 Dům kultury Duchcov 4.2 Kino Lípa 4.3 Divadlo M 4.4 Muzeum 5 Náboženský život 6 Školský systém 6.1 ZŠ Antonína Sochora 6.2 ZŠ Jaroslava Pešaty 6.3 SOU stavební 6.4 ZUŠ Ivana Kawaciuka 7 Demografický vývoj 8 Pověsti 9 Zajímavosti 10 Partnerská města 11 Související články 12 Externí odkazy 13 Reference

[editovat] Popis města

Město je známé pobytem Giacoma Casanovy, který zde 13 let pracoval jako knihovník, napsal paměti a také umřel.^[1]

Hlavním faktorem, který ovlivňuje celé město je těžba uhlí z přilehlých povrchových dolů, která je však v dnešní době již v útlumu.^[zdroj?] Na těžbu uhlí navazoval elektrotechnický a strojnický průmysl, dodnes zde sídlí firma Vitrablok vyrábějící známé duchcovské luxfery. Sídlí zde také porcelánová manufaktura Royal Dux Bohemia.

Střed města byl^[kdy?] zrenovovaný a prohlášený za městskou památkovou rezervaci.

[editovat] Historie

V dobách pravěku byl dnešní Duchcov osídlen různými kmeny – dochovaly se po nich prsteny a náramky. Obec samotná vznikla nejspíše ve 11. století, kdy je o ní první písemná zmínka^[2]. Město mělo mnoho jmen: ves Hrabišín pochází z 13.století, Tokczau (1352), Dokczaw a roku 1663 Duchcov.

V době třicetileté války (1618–1648) bylo město zpustošeno, ale zároveň se stalo sídlem rodu Valdštejnů, kteří zde podnítili další stavební činnost. V 18. století na valdštejnském zámku působil i Giacomo Casanova.

Na počátku 19. stol. měl Duchcov cca 150 obytných domů s cca 800 obyvateli.^[1] První snaha o zahájení těžby hnědého uhlí je datována k roku 1761.^[1] Roku 1763 v Duchcově vzniká manufaktury na výrobu punčoch. Tento rok také vzniká první obecní důl- Sv. Trojice. S rozvojem železnice v 19. století dochází k zvýšení významu Duchcova jako dopravní křižovatky, zahájena je také povrchová těžba uhlí. Ta s postupem techniky v minulém století narostla do takových rozměrů, že ohrozila samotnou existenci města (v okolí Duchcova zanikly v důsledku těžby desítky obcí).

Roku 1849 vzniká duchcovský cukrovar a první sklárna v severozápadních Čechách.^[3]

V 80. letech 20. století byla vážně zvažovaná možnost likvidace Duchcova a využití zásob hnědého uhlí, které jsou údajně ukryty pod městem. Došlo už k zbourání několika významných památek – v roce 1959 zejména barokní špitál v zámeckém parku (do dnešních dní se z něj zachovala pouze klenutá freska Václava Vavřince Reinera, která byla přenesena do kopule pavilonu v zámeckém parku). Paradoxně hlavním argumentem proti zboření města, který nakonec porazil zájmy těžařů, nebyl zámek nebo významné sakrální stavby, ale existence tzv. duchcovského viaduktu. Z hlediska architektury jde o zcela průměrnou stavbu, vázala se však k němu pro komunistický režim významná událost. U duchcovského viaduktu došlo v období velké hospodářské krize v 30. letech 20. století ke střetu stávkujících dělníků s četnictvem. Na základě této události se ujalo klišé „Masaryk střílel do dělníků“. Viadukt byl vyhlášen národní kulturní památkou, ale tento status jí byl odebrán nařízením vlády ze 16. srpna 1995.^[4][5] Na tomto místě se každoročně v den výročí střetu konaly komunistickou stranou organizované slavnosti.^[zdroj?]

V roce 2009 probíhala v okolí rekultivace vytěžených ploch.

V ulici Mostecká se nachází Český dům, jenž nese pamětní desku Tomáše G. Masaryka.^[6] V restauraci U Fričů bývala první česká škola na severu Čech.^[6] V letech 1853 - 1960 byl Duchcov okresním městem.^[1]

[editovat] Sestřelení amerických letců nad dolem Alexander v Hrdlovce

Zdroj: Teplický deník^[7]

24. srpna 1944, ráno v 7:30 odstartovala z britského letiště Knettishall formace šestatřiceti letounů 388. bombardovací skupiny 8. letecké armády USA. Ve 12:45 se formace blížila k chemickým závodům v Záluží. Letoun B-17G, zvaný „Výtržnická kráska“, krátce před cílem zasáhla protiletadlová baterie, umístěna západně od velkostatku Nový Dvůr nad obcí Libkovice. Pouze čtyřem členům posádky se podařilo vyskočit, přistáli na okraji lesa mezi Osekem a Hrdlovkou. Letoun dopadl do areálu dolu Alexandr a po chvíli vybuchl. V troskách zahynulo pět členů posádky, včetně velitele Charlese W. Edwardse. Na zemi pak zahynul velitel protiletadlové baterie oberleutnant Koch a deset civilistů ze závodní protiletecké obrany, mezi nimiž byli i dva mladí nasazení Češi. Ostatky pilotů posbírali ruští zajatci a pohřbili je u ohradní zdi. Na tomtéž místě byl v létě 1945 vybudován památník ozdobený originální vrtulí ze sestřeleného letadla. V listopadu 1947 došlo k exhumaci amerických pilotů, ale pomník zde zůstal do roku 1952. Pokyn pro zrušení pomníku přišel z vyšších míst. Vrtule i i pamětní deska byly zničeny, zachoval se pouze korpus pomníku. Pomník však byl 8. května 1990 obnoven. Pomník byl osazen novou vrtulí z Turboletu L - 410, jenž město dostalo darem z letecké opravny ve Kbelích. Důl Alexander byl později zlikvidován a to z důvodů povrchové důlní činnosti. Pomník byl tedy přenesen na duchcovský hřbitov, kde byl v srpnu 1996 znovuodhalen. Každý rok se zde koná pietní shromáždění.

Pomník byl roku 1945 opatřen nápisem: „Na věčnou paměť hrdinných amerických letců, kteří dne 24. 8. 1944 položili své životy za osvobození Evropy“.

V roce 2009 se při pietní akci konané k 65. výročí zúčastnili: představitelé města Duchcova, zástupci Československé obce legionářské, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, zástupci Severočeského leteckého archivu Teplice i občané.

[editovat] Památky

[editovat] Zámek Duchcov

Podrobnější informace naleznete v článku Duchcov (zámek).

Zámek byl založen v 13. století jako pevnost hrabišické dynastie. Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic přestavěna stará sulevická tvrz v zámek, ve kterém bydlel Václav Popel až do své smrti roku 1584. Zámek vybudoval Ital Filip podle plánů Ulrica Aostaliho. V letech 1675 – 1685 byly další přestavby podle plánů architekta Jeana Baptista Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marcantonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie).

Podobu trojkřídlé budovy, kterou má zámek dodnes, dala až významná přestavba v roce 1707, podniknutá arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomisu. Zámeckou zahradu projektoval Jan Ferdinand Schor.^[8]

Od roku 1785 zde jako knihovník působil Giacomo Casanova, až do své smrti (1798), jenž zde také napsal své paměti.

Rodina Valdštejnů prodala panství státu a opustila zámek v roce 1921. Zámek je otevřen veřejnosti.

[editovat] Morový sloup Nejsvětější Trojice

Morový sloup Nejsvětější Trojice dal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Barokní sousoší vytvořil v letech 1750-1760 duchcovský sochař Matyáš Kühnel.^[9]

[editovat] Kostel Zvěstování Panny Marie

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Zvěstování Panny Marie (Duchcov).

Plány na stavbu kostela nechal udělat Arnošt Josef z Valdštejna již v roce 1696 u stavitele Marca Antonia Canevalla, který byl také prvním stavitelem. Dokončen byl F. M. Kaňkou v roce 1721. Vysvěcen byl v roce 1722.

10. května 1945 byl kostel vypálen sovětskými vojsky, čímž přišel o veškeré vnitřní vybavení, především však o oltářní obrazy od V. V. Reinera a dřevěné nadživotní plastiky od Matyáše Bernarda Brauna. V současnosti je kostel využíván na výstavu výtvarných děl a na divadelní představení o vánoční mši (24. 12). Kostel čeká na schválení památkářů ohledně rekonstrukce podlahy.

[editovat] Kostel Církve československé husitské

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Církve československé husitské (Duchcov).

Kostel Církve československé husitské je secesní evangelický kostel postavený drážďanskými architekty Juliusem Willi Gräbnerem a Rudolfem Schillingem. Postaven byl 12. listopadu 1899-1902. Vysvěcen byl 20. dubna 1902.^[10]

Věž kostela je vysoká necelých 42 m a slouží k vyhlídkovým účelům.^[11]

V současnosti je kostel uzavřen veřejnosti až na příležitostné dětské umělecké výstavy a pěvecká vystoupení. Bohoslužby, které se konají každých 14 dní, jsou v modlitebně přilehlé farní budovy.^[12] Kostel je otevřen pouze pro sváteční shromáždění.

Kostel je zapsán ve státním seznamu památek.^[12]

[editovat] Kaple sv. Barbory

Hřbitovní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého je barokní stavba postavena podle plánu Octavia Broggia z roku 1726 a dokončena F. I. Préem roku 1731. Na místě kaple stála dříve kaplička postavená zřejmě již v 16. století. Stavbu obklopoval hřbitov s branou a s kostnicí. Do roku 1702 se také v kapli pohřbívalo. V kapli se dochovaly dodnes náhrobky z první poloviny 18. století. Bývalý hřbitov u sv. Barbory je i pravděpodobně místem posledního odpočinku Giacoma Casanovy, který zde žil a zemřel. Kaple nese i jeho pamětní desku.

[editovat] Heymannova kaple

Kaple se nachází v Havířské ulici, v domě č.30. Je to stavba v barokním slohu a jejím zakladatelem byl P. Johann Christoph Heymann z roku (okolo) 1700^[13] (nebo 1600^[14]). Sloužila jako domácí kaple svému majiteli a jedná se o poslední stavbu tohoto typu v Duchcově. V současnosti (2008) není kaple přístupná.^[13]

[editovat] Zaniklé památky

• Stará radnice. Radnice vyhořela i s velkou částí města v roce 1709. Následně byla opravena a roku 1714 pro ni vyrobil Zachariáš Dietrich nový zvon. V roce 1855 byla zbořena.^[15]
• Kostel sv. Jiří. Kostel je doložen ve 13. století. V roce 1845 byl odstraněn.^[16]
• Kostel sv. Kříže. Kostel ze 14. století byl v 18. století nahrazen zámeckým špitálem s kaplí Nanebevzetí Panny Marie, který byl zbořen v 60. letech 20. století.^[16]
• Kostel sv. Petra a Pavla v zbořené obci Liptice. Kostel z roku 1727 zanikl spolu s obcí při těžbě uhlí v 70. letech 20. století. Kostelní zvony byly už předtím zrekvírovány za I. světové války, a to zcela spontánně, bez vědomí děkana. Nacházely se zde dva zvony z roku 1585. Roku 1929 dostal kostel nový zvon od Rudolfa Pernera. Ten byl zrekvírován za II. světové války.^[17]

[editovat] Kultura

[editovat] Dům kultury Duchcov

Dům kultury Duchcov pořádá kulturní a společenské akce. Velký sál má kapacitou 160 míst, malý sál s 40-80 míst. Je zde také učebna, občerstvení a šatna.^[18] Vystoupili zde známé osobnosti Ladislav Potměšil, Saša Hemala^[19] a jiné.

[editovat] Kino Lípa

Kino Lípa bylo postaveno v letech 1928-1929 podle plánů architekta Richarda Brosche z České Lípy. Kinosál má kapacitu 470 sedadel a je ho možné pronajmout pro pořádání kulturních akcí.^[18]

[editovat] Divadlo M

První soukromé kamenné divadlo v ČR. V repertoáru divadla jsou hry pro děti i dospělé, kabaretní pořady a externí akce na hradech a zámcích.^[18]

[editovat] Muzeum

Muzeum města Duchcova bylo založeno v jedné místnosti radnice, v roce 1896 starostou, jenž byl však v té době ještě městský radní, Františkem Xaverem Reidlem.^[20] F.X. Reidl také vyzval obyvatelstvo aby darovalo nejrůznější předměty kulturního či přírodně historického významu na vzniklé muzeum.^[21] Roku 1898 zde byla otevřena první muzejní expozice, která byla neustále doplňována, přesouvána a nakonec zrušena. Roku 1901 bylo muzeum přemístěno do (pravděpodobně) Bílinské ulice č. 12,^[21] do domu, jenž věnoval městu zámečnický mistr a městský radní Dreiunker ke vzdělávacím účelům.^[22] Muzeum ukončilo svou činnost v 80. letech 20. století, až roku 1994 byla činnost opět obnovena a to v památkově chráněném objektu v Masarykově ul. č. 7., jenž musel projít náročnou rekonstrukcí, aby v něm byly zřízeny kanceláře, depozitář, badatelna a archiv muzea. Ve výstavní síni, pojmenované po duchcovském sochaři Janu Ignáci Poppelovi, jsou po celý rok výstavy zaměřené na život a umění v Duchcově a okolí. Lze také navštívit atrium se zachovalou částí téměř zaniklých hradeb a jsou zde umístěny historické kamenné prvky.

Muzeum má jednu stálou expozici - expozice Historie města Duchcova,^[20] jenž byla po dlouholetých přípravách v muzeu slavnostně otevřena dne 1. června 2001.^[21]

[editovat] Náboženský život

Při sčítání lidu v roce 2001 se z 8 780 obyvatel přihlásilo 1 133 k nějakému náboženskému vyznání, 7 161 se profilovalo jako bez vyznání a zbytek (486) odmítl na otázku odpovědět.^[23]

Největší počet obyvatel Duchcova se hlásí k římskokatolické církvi (897 podle sčítání lidu z roku 2001). Ve městě sídlí děkanství Duchcov. K českobratrské církvi evangelické se hlásilo 40 lidí, k církvi československé husitské se hlásilo 27 lidí, k pravoslaví pak 11 lidí, náboženská společnost Svědkové Jehovovi měla zastoupení 32 věřících.

[editovat] Školský systém

V Duchcově se v roce 2009 nacházeli dvě základní školy, střední odborné stavební učiliště, základní umělecká škola, střední průmyslová škola, gymnázium a čtyři mateřské školy.

[editovat] ZŠ Antonína Sochora

ZŠ Antonína Sochora sídlí v budově bývalého chlapeckého německého gymnázia, které bylo otevřeno 16. září 1914. Během 2. světové války sloužila částečně i českému školství. Škole je příspěvková organizace a nese jméno po generálmajoru Antonínu Sochorovi.^[24]

K hlavní budově školy je přidružena vedlejší budova s 1 speciální třídou. Pro žáky na prvním stupni funguje v budově školy oddělení školní družiny.

V roce 2005 získala škola ocenění Ekoškola, tím se stala první školou v Ústeckém kraji s tímto oceněním.^[25]1. září 2008 zde studovalo 284 žáků.^[26]

V roce 2009 byla ředitelkou školy Mgr. Ivana Kulhavá.

[editovat] ZŠ Jaroslava Pešaty

ZŠ Jaroslava Pešaty byla zřízena výnosem ZŠR v Praze ze dne 1. července 1919 jako Česká měšťanská škola chlapecká a dívčí v Duchcově. 12. března 1996 byla škola pojmenována podle duchcovského rodáka, učitele a náčelníka sokolské župy Krušnohorské– Kukaňovy, Jaroslava Pešaty.^[27]

Škola je rozdělena na dvě budovy. Budova 1. stupně (na obrázku) se nachází ve Smetanově ulici - odtud také pochází místní slangové označení „Smetanka“. Druhá budova - 2. stupeň a ředitelství se nachází v ulici Jaroslava Pešaty. Jedná se o panelovou tříkřídlovou budovu na okraji města.

K 1. září 2008 zde studovalo 405 žáků.^[28]

Ředitelkou školy byla v roce 2009 Mgr. Milena Wolfová.

[editovat] SOU stavební

Střední odborné učiliště stavební Fráňi Šrámka funguje v Duchcově od roku 1961.^[29]

[editovat] ZUŠ Ivana Kawaciuka

Jméno škola má po jejím nejvýznamnějším absolventovi Ivanovi Kawaciukovi od roku 2008,^[30] slavnostní převzetí jména proběhlo na 14. Casanovských slavnostech v Duchcově, které se uskutečnily 6.-7. června 2008.^[31] V roce 2006 bylo sídlo školy přesunuto do SPŠ Duchcov.^[32]

[editovat] Demografický vývoj

Vývoj počtu obyvatel Duchcova^[33]

Rok	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007
Počet obyvatel	8 936	8 963	8 998	9 073	9 137	9 128	8 789	8 820	8 898	8 947	8 989	8 931	8 968

[editovat] Pověsti

Když v roce 1590 zemřel zdejší pán Jiří Popel z Lobkovic, zvony z kostela Zvěstování Panny Marie prý zvonily samy od sebe ^[34] (pravděpodobnější datum smrti Jiřího Popela z Lobkovic je však 1613- více v článku o něm. Navíc plány na stavbu kostela vznikly v roce 1696, dostavěn byl 1721, tedy je obzvlášť pravděpodobné, že se jedná pouze o pověst).

[editovat] Zajímavosti

• Od roku 1994 se každoročně 8.-9. června ve městě pořádají Casanovské slavnosti na počest pobytu Giacoma Casanovy.
• Jméno Casanova nese penzion a kavárna, dále pak má Duchcov pěveckou soutěž: Růže od Casanovy, která se pořádá od roku 1997. V roce 2007 se jako host soutěže zúčastnil Miroslav Moravec a v porotě zasedli: Uršula Kluková, Petr Kolář a Zdeněk Podhůrský jako předseda poroty^[35].
• Město v roce 2008 měsíčně vydávalo své noviny.

[editovat] Partnerská města

• Miltenberg, Německo (16.11.2004)
• Mulda, Německo (6.12.2005)^[36]

[editovat] Související články

• Lidé
  • Generálmajor Antonín Sochor - československý voják a národní hrdina
  • Jaroslav Pešata - učitel a náčelník sokolské župy Krušnohorské - Kukaňovy, oběť nezákonností komunistického systému
  • P. Jacob Mibes - byl první rektor University ve Wroclawi^[37]
  • Josef Marcel Sedlák - český spisovatel a učitel působící v Duchcově
  • Jan Bůžek - český hudební skladatel a pedagog, jehož vrcholem tvorby jsou skladby vokálně instrumentální – In memoriam Duchcov 1931 (1972)
  • Michal Pěchouček - český umělec - výtvarník
  • Věra Bartošková - česká publicistka a básnířka
  • František Xaver Parč- hudební skladatel
  • Anton Martin - dobrodruh
  • Bohumil Bydžovský - významný český matematik
  • Josef Vogel - malíř

• Sportovní osobnosti
  • Eva Birnerová - současná profesionální česká tenistka
  • Iva Budařová - bývalá profesionální československá tenistka
  • Martin Kasal - český kulturista
  • Štěpán Vachoušek - český fotbalista

• Jiné
  • Duchcovský poklad
  • Městská autobusová doprava v Duchcově – provoz na jediné lince zajišťuje Jiří Bouda – ADB

[editovat] Externí odkazy

• Statistické údaje města Duchcov
• Historie města Duchcova
• Virtuální prohlídka města Duchcova

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c d} Cenová mapa stavebních pozemků města Duchcova (.doc)
2. ↑ Historie města Duchcova [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
3. ↑ http://www.duchcov.cz/mesto/historie.htm
4. ↑ SKÁLA, Petr. Víme - Víte o cestování ( leden - únor 2006) [online]. 6-1-2006, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
5. ↑ NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky [online]. [Cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
6. ↑ ^{a b} Společnost přátel Duchcova [online]. duchcov.cz, 4-1997, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
7. ↑ KOUKAL, Pavel. Před 65 lety byli sestřeleni američtí letci nad dolem Alexander v Hrdlovce. Teplický deník, srpen 2009, čís. 24, s. 5.
8. ↑ VYBÍRALOVÁ, Bc. Ilona. Duchcovské noviny - Francouzská Zahrada v Duchcově [online]. duchcov.cz, 1-12-2007, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
9. ↑ Město DUCHCOV - pro návštěvníky [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
10. ↑ soubor pdf: Zamyšlení zvané Trnovany - část první: Němečtí stavitelé- osudy jejich secesních staveb z let 1890-1926 - citováno 29. dubna 2008
11. ↑ Vyhlídková věž v Duchcově [online]. turistik.cz - CzechGate s.r.o., [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (český)
12. ↑ ^{a b} Historie sboru náboženské obce Duchcov [online]. ccshteplice.cz, [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (český)
13. ↑ ^{a b} TŮMA, Vlastimil. Duchcovské noviny - Z historie: HEYMANNOVA KAPLE [online]. duchcov.cz, 1-4-1999, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
14. ↑ Slovníček Duchcovských pamětihodností [online]. duchcov.cz, 1-11-1998, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
15. ↑ KOUKAL, Pavel. Duchcov v zrcadle dějin. Kapucín, Duchcov 2000, str.18.
16. ↑ ^{a b} Umělecké památky Čech 1, Academia, Praha 1977, heslo Duchcov.
17. ↑ HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281 – 296.
18. ↑ ^{a b c} Duchcov [online]. kamzajit.cz, 4-7-2005, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
19. ↑ iteplice.cz, 26-3-2008, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
20. ↑ ^{a b} Muzeum města Duchcova [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
21. ↑ ^{a b c} Teplicko [online]. WebActive s.r.o, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
22. ↑ Nové silnice, Železnice, dolování a továrny [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
23. ↑ Souhrn výsledků sčítání lidu 2001 pro obec Duchcov, dostupné: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/567515?OpenDocument
24. ↑ Historie školy na Oficiálních stránkách
25. ↑ Seznam škol s titulem Ekoškola (PDF)
26. ↑ http://www.zssochora.cz/index3.php?cil=skola.htm
27. ↑ Historie školy na oficiálních stránkách
28. ↑ http://zsjpesaty.webskoly.cz/Oskole/Seznamzaku/tabid/1701/language/cs-CZ/Default.aspx
29. ↑ HLUBOCKÝ, Mgr. Jaroslav. Představujeme Střední odborné učiliště stavební Duchcov [online]. duchcov.cz, červenec - srpen 1998, [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (český)
30. ↑ http://www.duchcov.cz/noviny/200807/posta.htm
31. ↑ www.czecot.com/results/soubor.php?id=777
32. ↑ Historief [online]. duchcov.cz, [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (česky)
33. ↑ Zdrojem je stránka České statistického úřadu, Demografická ročenka vybraných měst ČR, 1991 až 2007, dostupné online v pdf
34. ↑ SVÁTEK, Josef. Pražské pověsti a legendy. Praha : Paseka, 1997. ISBN 80-7185-133-7. s. 62.
35. ↑ KOUKAL, Pavel. Základní umělecká škola v Duchcově ve školním roce 2007/2008 nabízí: [online]. duchcov.cz, 1-9-2007, rev. 25-8-2008. Dostupné online. (česky)
36. ↑ http://testy18.webhouse.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=3371&id=1021&p1=1024
37. ↑ Muzeum města Duchcova - zpráva o činnosti v r. 2005 [online]. REV. 25-8-2008. Dostupné online. (česky)

Města, městys a obce okresu Teplice
Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim