Duchcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Duchcov

Duchcov – znak Duchcov – vlajka znak vlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0426 567515
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Teplice (CZ0426)
obec s rozšířenou působností: Teplice
pověřená obec: Duchcov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,40 km²
počet obyvatel: 9 114 (2006)
zeměpisná šířka: 50° 36' 13.56" s. š.
zeměpisná délka: 13° 44' 46.35" v. d.
nadmořská výška: 201 m
PSČ: 419 01
zákl. sídelní jednotky: 13
části obce: 1
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Duchcov
náměstí Republiky 5
419 37 Duchcov
starosta / starostka: Petr Kňourek
Oficiální web: http://www.duchcov.cz
E-mail: mu@duchcov.cz
Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídelJak číst infobox
Zdroje k infoboxu a částem obce

Duchcov (německy Dux) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji a má přes 9 000 obyvatel. Město se rozkládá v podkrušnohorské uhelné pánvi cca 7 km západním směrem od okresního a lázeňského města Teplice.

Obsah

[editovat] Popis města

Město je známé pobytem Giacoma Casanovy, který zde 13 let pracoval jako knihovník, napsal paměti a také umřel.[1]

Hlavním faktorem, který ovlivňuje celé město je těžba uhlí z přilehlých povrchových dolů, která je však v dnešní době již v útlumu.[zdroj?] Na těžbu uhlí navazoval elektrotechnický a strojnický průmysl, dodnes zde sídlí firma Vitrablok vyrábějící známé duchcovské luxfery. Sídlí zde také porcelánová manufaktura Royal Dux Bohemia.

Střed města byl[kdy?] zrenovovaný a prohlášený za městskou památkovou rezervaci.

[editovat] Historie

V dobách pravěku byl dnešní Duchcov osídlen různými kmeny – dochovaly se po nich prsteny a náramky. Obec samotná vznikla nejspíše ve 11. století, kdy je o ní první písemná zmínka[2]. Město mělo mnoho jmen: ves Hrabišín pochází z 13.století, Tokczau (1352), Dokczaw a roku 1663 Duchcov.

V době třicetileté války (1618–1648) bylo město zpustošeno, ale zároveň se stalo sídlem rodu Valdštejnů, kteří zde podnítili další stavební činnost. V 18. století na valdštejnském zámku působil i Giacomo Casanova.

Na počátku 19. stol. měl Duchcov cca 150 obytných domů s cca 800 obyvateli.[1] První snaha o zahájení těžby hnědého uhlí je datována k roku 1761.[1] Roku 1763 v Duchcově vzniká manufaktury na výrobu punčoch. Tento rok také vzniká první obecní důl- Sv. Trojice. S rozvojem železnice v 19. století dochází k zvýšení významu Duchcova jako dopravní křižovatky, zahájena je také povrchová těžba uhlí. Ta s postupem techniky v minulém století narostla do takových rozměrů, že ohrozila samotnou existenci města (v okolí Duchcova zanikly v důsledku těžby desítky obcí).

Roku 1849 vzniká duchcovský cukrovar a první sklárna v severozápadních Čechách.[3]

V 80. letech 20. století byla vážně zvažovaná možnost likvidace Duchcova a využití zásob hnědého uhlí, které jsou údajně ukryty pod městem. Došlo už k zbourání několika významných památek – v roce 1959 zejména barokní špitál v zámeckém parku (do dnešních dní se z něj zachovala pouze klenutá freska Václava Vavřince Reinera, která byla přenesena do kopule pavilonu v zámeckém parku). Paradoxně hlavním argumentem proti zboření města, který nakonec porazil zájmy těžařů, nebyl zámek nebo významné sakrální stavby, ale existence tzv. duchcovského viaduktu. Z hlediska architektury jde o zcela průměrnou stavbu, vázala se však k němu pro komunistický režim významná událost. U duchcovského viaduktu došlo v období velké hospodářské krize v 30. letech 20. století ke střetu stávkujících dělníků s četnictvem. Na základě této události se ujalo klišé „Masaryk střílel do dělníků“. Viadukt byl vyhlášen národní kulturní památkou, ale tento status jí byl odebrán nařízením vlády ze 16. srpna 1995.[4][5] Na tomto místě se každoročně v den výročí střetu konaly komunistickou stranou organizované slavnosti.[zdroj?]

V roce 2009 probíhala v okolí rekultivace vytěžených ploch.

V ulici Mostecká se nachází Český dům, jenž nese pamětní desku Tomáše G. Masaryka.[6] V restauraci U Fričů bývala první česká škola na severu Čech.[6] V letech 1853 - 1960 byl Duchcov okresním městem.[1]

[editovat] Památky

[editovat] Zámek Duchcov

Podrobnější informace naleznete v článku Duchcov (zámek).
Hlavní vchod zámku Duchcov s čestným dvorem

Zámek byl založen v 13. století jako pevnost hrabišické dynastie. Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic přestavěna stará sulevická tvrz v zámek, ve kterém bydlel Václav Popel až do své smrti roku 1584. Zámek vybudoval Ital Filip podle plánů Ulrica Aostaliho. V letech 1675 – 1685 byly další přestavby podle plánů architekta Jeana Baptista Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marcantonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie).

Podobu trojkřídlé budovy, kterou má zámek dodnes, dala až významná přestavba v roce 1707, podniknutá arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomisu. Zámeckou zahradu projektoval Jan Ferdinand Schor.[7]

Od roku 1785 zde jako knihovník působil Giacomo Casanova, až do své smrti (1798), jenž zde také napsal své paměti.

Rodina Valdštejnů prodala panství státu a opustila zámek v roce 1921. Zámek je otevřen veřejnosti.

[editovat] Morový sloup Nejsvětější Trojice

Morový sloup Nejsvětější trojice na náměstí Republiky

Morový sloup Nejsvětější Trojice dal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Barokní sousoší vytvořil v letech 1750-1760 duchcovský sochař Matyáš Kühnel.[8]

[editovat] Kostel Zvěstování Panny Marie

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Zvěstování Panny Marie (Duchcov).
Přední pohled na kostel Zvěstování Panny Marie z náměstí Republiky

Plány na stavbu kostela nechal udělat Arnošt Josef z Valdštejna již v roce 1696 u stavitele Marca Antonia Canevalla, který byl také prvním stavitelem. Dokončen byl F. M. Kaňkou v roce 1721. Vysvěcen byl v roce 1722.

10. května 1945 byl kostel vypálen sovětskými vojsky, čímž přišel o veškeré vnitřní vybavení, především však o oltářní obrazy od V. V. Reinera a dřevěné nadživotní plastiky od Matyáše Bernarda Brauna. V současnosti je kostel využíván na výstavu výtvarných děl a na divadelní představení o vánoční mši (24. 12). Kostel čeká na schválení památkářů ohledně rekonstrukce podlahy.

[editovat] Kostel Církve československé husitské

Pohled na kostel Církve československé husitské
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Církve československé husitské (Duchcov).

Kostel Církve československé husitské je secesní evangelický kostel postavený drážďanskými architekty Juliusem Willi Gräbnerem a Rudolfem Schillingem. Postaven byl 12. listopadu 1899-1902. Vysvěcen byl 20. dubna 1902.[9]

Věž kostela je vysoká necelých 42 m a slouží k vyhlídkovým účelům.[10]

V současnosti je kostel uzavřen veřejnosti až na příležitostné dětské umělecké výstavy a pěvecká vystoupení. Bohoslužby, které se konají každých 14 dní, jsou v modlitebně přilehlé farní budovy.[11] Kostel je otevřen pouze pro sváteční shromáždění.

Kostel je zapsán ve státním seznamu památek.[11]

[editovat] Kaple sv. Barbory

Hřbitovní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého je barokní stavba postavena podle plánu Octavia Broggia z roku 1726 a dokončena F. I. Préem roku 1731. Na místě kaple stála dříve kaplička postavená zřejmě již v 16. století. Stavbu obklopoval hřbitov s branou a s kostnicí. Do roku 1702 se také v kapli pohřbívalo. V kapli se dochovaly dodnes náhrobky z první poloviny 18. století. Bývalý hřbitov u sv. Barbory je i pravděpodobně místem posledního odpočinku Giacoma Casanovy, který zde žil a zemřel. Kaple nese i jeho pamětní desku.

[editovat] Heymannova kaple

Kaple se nachází v Havířské ulici, v domě č.30. Je to stavba v barokním slohu a jejím zakladatelem byl P. Johann Christoph Heymann z roku (okolo) 1700[12] (nebo 1600[13]). Sloužila jako domácí kaple svému majiteli a jedná se o poslední stavbu tohoto typu v Duchcově. V současnosti (2008) není kaple přístupná.[12]

[editovat] Zaniklé památky

[editovat] Kultura

[editovat] Dům kultury Duchcov

Dům kultury Duchcov pořádá kulturní a společenské akce. Velký sál má kapacitou 160 míst, malý sál s 40-80 míst. Je zde také učebna, občerstvení a šatna.[17] Vystoupili zde známé osobnosti Ladislav Potměšil, Saša Hemala[18] a jiné.

[editovat] Kino Lípa

Kino Lípa bylo postaveno v letech 1928-1929 podle plánů architekta Richarda Brosche z České Lípy. Kinosál má kapacitu 470 sedadel a je ho možné pronajmout pro pořádání kulturních akcí.[17]

[editovat] Divadlo M

První soukromé kamenné divadlo v ČR. V repertoáru divadla jsou hry pro děti i dospělé, kabaretní pořady a externí akce na hradech a zámcích.[17]

[editovat] Muzeum

Muzeum města Duchcova bylo založeno v jedné místnosti radnice, v roce 1896 starostou, jenž byl však v té době ještě městský radní, Františkem Xaverem Reidlem.[19] F.X. Reidl také vyzval obyvatelstvo aby darovalo nejrůznější předměty kulturního či přírodně historického významu na vzniklé muzeum.[20] Roku 1898 zde byla otevřena první muzejní expozice, která byla neustále doplňována, přesouvána a nakonec zrušena. Roku 1901 bylo muzeum přemístěno do (pravděpodobně) Bílinské ulice č. 12,[20] do domu, jenž věnoval městu zámečnický mistr a městský radní Dreiunker ke vzdělávacím účelům.[21] Muzeum ukončilo svou činnost v 80. letech 20. století, až roku 1994 byla činnost opět obnovena a to v památkově chráněném objektu v Masarykově ul. č. 7., jenž musel projít náročnou rekonstrukcí, aby v něm byly zřízeny kanceláře, depozitář, badatelna a archiv muzea. Ve výstavní síni, pojmenované po duchcovském sochaři Janu Ignáci Poppelovi, jsou po celý rok výstavy zaměřené na život a umění v Duchcově a okolí. Lze také navštívit atrium se zachovalou částí téměř zaniklých hradeb a jsou zde umístěny historické kamenné prvky.

Muzeum má jednu stálou expozici - expozice Historie města Duchcova,[19] jenž byla po dlouholetých přípravách v muzeu slavnostně otevřena dne 1. června 2001.[20]

[editovat] Náboženský život

Při sčítání lidu v roce 2001 se z 8 780 obyvatel přihlásilo 1 133 k nějakému náboženskému vyznání, 7 161 se profilovalo jako bez vyznání a zbytek (486) odmítl na otázku odpovědět.[22]

Největší počet obyvatel Duchcova se hlásí k římskokatolické církvi (897 podle sčítání lidu z roku 2001). Ve městě sídlí děkanství Duchcov. K českobratrské církvi evangelické se hlásilo 40 lidí, k církvi československé husitské se hlásilo 27 lidí, k pravoslaví pak 11 lidí, náboženská společnost Svědkové Jehovovi měla zastoupení 32 věřících.

[editovat] Školský systém

V Duchcově se v roce 2009 nacházeli dvě základní školy, střední odborné stavební učiliště, základní umělecká škola, střední průmyslová škola, gymnázium a čtyři mateřské školy.

[editovat] ZŠ Antonína Sochora

Čelní pohled na školu

ZŠ Antonína Sochora sídlí v budově bývalého chlapeckého německého gymnázia, které bylo otevřeno 16. září 1914. Během 2. světové války sloužila částečně i českému školství. Škole je příspěvková organizace a nese jméno po generálmajoru Antonínu Sochorovi.[23]

K hlavní budově školy je přidružena vedlejší budova s 1 speciální třídou. Pro žáky na prvním stupni funguje v budově školy oddělení školní družiny.

V roce 2005 získala škola ocenění Ekoškola, tím se stala první školou v Ústeckém kraji s tímto oceněním.[24]1. září 2008 zde studovalo 284 žáků.[25]

V roce 2009 byla ředitelkou školy Mgr. Ivana Kulhavá.

[editovat] ZŠ Jaroslava Pešaty

Boční pohled na školu Jaroslava Pešaty (1. stupeň)

ZŠ Jaroslava Pešaty byla zřízena výnosem ZŠR v Praze ze dne 1. července 1919 jako Česká měšťanská škola chlapecká a dívčí v Duchcově. 12. března 1996 byla škola pojmenována podle duchcovského rodáka, učitele a náčelníka sokolské župy Krušnohorské– Kukaňovy, Jaroslava Pešaty.[26]

Škola je rozdělena na dvě budovy. Budova 1. stupně (na obrázku) se nachází ve Smetanově ulici - odtud také pochází místní slangové označení „Smetanka“. Druhá budova - 2. stupeň a ředitelství se nachází v ulici Jaroslava Pešaty. Jedná se o panelovou tříkřídlovou budovu na okraji města.

K 1. září 2008 zde studovalo 405 žáků.[27]

Ředitelkou školy byla v roce 2009 Mgr. Milena Wolfová.

[editovat] SOU stavební

Pohled na SOU stavební

Střední odborné učiliště stavební Fráňi Šrámka funguje v Duchcově od roku 1961.[28]

[editovat] ZUŠ Ivana Kawaciuka

Pohled na bývalé sídlo ZUŠ v jednom křídle zámku Duchcov, vzadu je vidět rekonstrukce zámku a městská obřadní síň.

Jméno škola má po jejím nejvýznamnějším absolventovi Ivanovi Kawaciukovi od roku 2008,[29] slavnostní převzetí jména proběhlo na 14. Casanovských slavnostech v Duchcově, které se uskutečnily 6.-7. června 2008.[30] V roce 2006 bylo sídlo školy přesunuto do SPŠ Duchcov.[31]

[editovat] Demografický vývoj

Vývoj počtu obyvatel Duchcova[32]
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Počet obyvatel 8 936 8 963 8 998 9 073 9 137 9 128 8 789 8 820 8 898 8 947 8 989 8 931 8 968

[editovat] Pověsti

Když v roce 1590 zemřel zdejší pán Jiří Popel z Lobkovic, zvony z kostela Zvěstování Panny Marie prý zvonily samy od sebe [33] (pravděpodobnější datum smrti Jiřího Popela z Lobkovic je však 1613- více v článku o něm. Navíc plány na stavbu kostela vznikly v roce 1696, dostavěn byl 1721, tedy je obzvlášť pravděpodobné, že se jedná pouze o pověst).

[editovat] Zajímavosti

[editovat] Partnerská města

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Duchcov

[editovat] Reference

  1. ↑ a b c d Cenová mapa stavebních pozemků města Duchcova (.doc)
  2. ↑ Historie města Duchcova [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  3. ↑ http://www.duchcov.cz/mesto/historie.htm
  4. ↑ SKÁLA, Petr. Víme - Víte o cestování ( leden - únor 2006) [online]. 6-1-2006, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
  5. ↑ NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky [online]. [Cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
  6. ↑ a b Společnost přátel Duchcova [online]. duchcov.cz, 4-1997, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
  7. ↑ VYBÍRALOVÁ, Bc. Ilona. Duchcovské noviny - Francouzská Zahrada v Duchcově [online]. duchcov.cz, 1-12-2007, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  8. ↑ Město DUCHCOV - pro návštěvníky [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (česky)
  9. ↑ soubor pdf: Zamyšlení zvané Trnovany - část první: Němečtí stavitelé- osudy jejich secesních staveb z let 1890-1926 - citováno 29. dubna 2008
  10. ↑ Vyhlídková věž v Duchcově [online]. turistik.cz - CzechGate s.r.o., [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (český)
  11. ↑ a b Historie sboru náboženské obce Duchcov [online]. ccshteplice.cz, [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (český)
  12. ↑ a b TŮMA, Vlastimil. Duchcovské noviny - Z historie: HEYMANNOVA KAPLE [online]. duchcov.cz, 1-4-1999, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  13. ↑ Slovníček Duchcovských pamětihodností [online]. duchcov.cz, 1-11-1998, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  14. ↑ KOUKAL, Pavel. Duchcov v zrcadle dějin. Kapucín, Duchcov 2000, str.18.
  15. ↑ a b Umělecké památky Čech 1, Academia, Praha 1977, heslo Duchcov.
  16. ↑ HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281 – 296.
  17. ↑ a b c Duchcov [online]. kamzajit.cz, 4-7-2005, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  18. ↑ iteplice.cz, 26-3-2008, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  19. ↑ a b Muzeum města Duchcova [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  20. ↑ a b c Teplicko [online]. WebActive s.r.o, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  21. ↑ Nové silnice, Železnice, dolování a továrny [online]. duchcov.cz, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (česky)
  22. ↑ Souhrn výsledků sčítání lidu 2001 pro obec Duchcov, dostupné: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/567515?OpenDocument
  23. ↑ Historie školy na Oficiálních stránkách
  24. ↑ Seznam škol s titulem Ekoškola (PDF)
  25. ↑ http://www.zssochora.cz/index3.php?cil=skola.htm
  26. ↑ Historie školy na oficiálních stránkách
  27. ↑ http://zsjpesaty.webskoly.cz/Oskole/Seznamzaku/tabid/1701/language/cs-CZ/Default.aspx
  28. ↑ HLUBOCKÝ, Mgr. Jaroslav. Představujeme Střední odborné učiliště stavební Duchcov [online]. duchcov.cz, červenec - srpen 1998, [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (český)
  29. ↑ http://www.duchcov.cz/noviny/200807/posta.htm
  30. ↑ www.czecot.com/results/soubor.php?id=777
  31. ↑ Historief [online]. duchcov.cz, [cit. 2009-05-11]. Dostupné online. (česky)
  32. ↑ Zdrojem je stránka České statistického úřadu, Demografická ročenka vybraných měst ČR, 1991 až 2007, dostupné online v pdf
  33. ↑ SVÁTEK, Josef. Pražské pověsti a legendy. Praha : Paseka, 1997. ISBN 80-7185-133-7. s. 62.
  34. ↑ KOUKAL, Pavel. Základní umělecká škola v Duchcově ve školním roce 2007/2008 nabízí: [online]. duchcov.cz, 1-9-2007, rev. 25-8-2008. Dostupné online. (česky)
  35. ↑ http://testy18.webhouse.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=3371&id=1021&p1=1024
  36. ↑ Muzeum města Duchcova - zpráva o činnosti v r. 2005 [online]. REV. 25-8-2008. Dostupné online. (česky)
Města, městys a obce okresu Teplice

Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Duchcov“