Fráňa Šrámek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fráňa Šrámek (19. ledna 1877, Sobotka – 1. července 1952, Praha) byl český básník, spisovatel, dramatik a buřič.
Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U koulí čp. 31 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnici, kde získal maturitu.
V roce 1899 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1914 vážně onemocněl.
Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1903 a začal se věnovat literatuře.
Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jejíž vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní.
Během první světové války narukoval na ruskou frontu. V září 1914 byl kvůli revmatismu v brněnské nemocnici, v červnu 1915 narukoval na frontu do Itálie a Rumunska.
Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, tento protest byl často zveličován, ale nejednalo se o něco významného, protože to nikde neohlásil a o jeho protestu vědělo velmi málo lidí.
Roku 1946 se stal národním umělcem.
Obsah |
[editovat] Dílo
Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů.
Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla značný vliv na mladou generaci mezi světovými válkami. Některé jeho básně se staly revolučními písněmi proletářů.
Jeho dílo lze rozdělit do těchto základních témat:
- příroda
- odpor proti válce – svůj vztah k válce žene až k odmítání válek obranných
- milostný vztah mladých lidí, neschopných se podřídit konvencím
[editovat] Básnické sbírky
- Modrý a rudý (1906) – antimilitarismus, vzpoura proti válce
- Splav – milostná a přírodní lyrika s protiválečným podtextem, žena a příroda splývají do jednoho, impresionistická lyrika, senzitivní, plná představ, harmonická, milostná lyrika, nejobyčejnější a nejpřirozenější projevy života.
- Ještě zní
- Života bído, přec tě mám rád (1905) – vyjádření odporu k militarismu a Rakousku-Uhersku
- Nové básně
- Rány, růže (1945)
[editovat] Romány
- Stříbrný vítr (1910, román o mládí a dospívání, autobiografické prvky, impresionistické, líčení citové atmosféry, hlavní hrdina Jeník Ratkin se vzpírá tyranskému otci, nerozumí světu dospělých, získává první milostné zkušenosti, zamiluje se do Aničky Karasové – zklamání, Jeník přes veškeré konflikty mládí poznává smysl života, je připraven s ním čestně zápasit a dokázat svůj přerod v muže, druhé přepracované vydání doplněné autorovým doslovem 1921) – vyjádření citů mladé generace (zfilmován Václavem Krškou 1954), tento román je velmi ovlivněn impresionismem.
- Tělo (1919)
- Past (1931)
- Křižovatky (1913)
[editovat] Povídkové knihy
- Sláva života
- Žasnoucí voják - obyčejný člověk ve válce nic neznamená
- Osika
- Klavír a housle
- Prvních jednadvacet
[editovat] Divadelní hry
- Červen (1905) – impresionistické drama
- Luna
- Zvony
- Léto (1915) – impresionistické drama zachycující citové zmatky mládí. Příběh hry se odehrává na venkově, kam přijíždějí na prázdniny letní hosté z Prahy. Mladá žena začne přitahovat studenta, na jehož city se Šrámek soustředí.
- Měsíc nad řekou (1922) – setkání bývalých spolužáků ze studií, zamyšlení nad ztracenými iluzemi mládí, střet starého a nového světa, konflikt mezi generacemi, projev českého impresionismu, zfilmováno Václavem Krškou v roce 1953
- Plačící satyr
- Ostrov velké lásky
- Hagenbek – satira na konec Rakouska-Uherska
- Dvě království – O dozrání Duby Ortové v ženu v jednom studentském pokoji. Nedbá výchovy rodičů a vzdá se muži, kterého má ráda.
- Pravda
Šrámkovým dílem byl silně ovlivněn režisér Václav Krška, který vytvořil úspěšné filmové adaptace Měsíc nad řekou (1953) a Stříbrný vítr (1954).

