Jan Mukařovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Mukařovský
Jan Mukařovský, asi 1932
Jan Mukařovský, asi 1932
Narození 11. listopadu 1891
Písek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. února 1975 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Mukařovský (11. listopadu 1891 Písek[1]8. února 1975 Praha) byl český estetik a literární teoretik, čelní představitel českého strukturalismuPražského lingvistického kroužku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě studoval lingvistiku na pražské univerzitě, kde studium úspěšně zakončil roku 1915. Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Truhlářské uliciPraze. V roce 1926 spoluzakládal Pražský lingvistický kroužek, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. V letech 1931–1937 působil na Komenského univerzitěBratislavě.

Po 2. světové válce se politicky angažoval ve prospěch KSČ a zřekl se svých dřívějších strukturalistických „pochybení“, což mu umožnilo, aby se v roce 1948 stal rektorem Univerzity Karlovy [zdroj?] a zůstal jím až do roku 1953. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na němž měl Mukařovský také svůj podíl [zdroj?].

Roku 1951 se stal ředitelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

V období první republiky a krátce po druhé světové válce byl zastáncem avantgardní, poetistické a surrealistické literatury. Poté se dostal do vleku KSČ a v oficiální linii více či méně setrvával až do konce svého života. Nesouhlasil s názorem Antonína Grunda na Karla Jaromíra Erbena a vztah Erbenův a Máchův. Mukařovskému vadilo, co si o tom Grund myslel a tvrdil:

Erben je pokračovatelem Čelakovského

Mukařovský byl toho názoru, že Erben popřel Máchu, na rozdíl od Grunda s jeho již zmíněným názorem na Erbena a Čelakovského. Jeho názor nazýval pokračovatele Máchy jako nikoliv vývojové popření, ale vývojovou návaznost.

Mukařovský uvádí několik bodů, ve kterých se potkává Erben s Máchou, ale liší se v nich, a to výrazně.

Oblast Erben Mácha
Prožitek hrůzy a strachu ontogenetická fylogenetická
Věk zralí muži jinošství
Způsob vyprávění dialogický monologický
Líčení krajiny a tematizace přírody příroda je do děje včleněna příroda je nezávislá na ději
Děj fragmentace se objevuje také, ale s jiným významem, za účelem objasnění a dořečenosti maximální zlomkovitost děje, kterou si čtenář sám skládá, rozostřenost příběhu
Vina v jeho díle není problém zformulovat, kdo se provinil téma viny se objevuje náhodou, neznáme původ

Během svého života uveřejnil řadu článků, statí atp., které byly sesbírány (často jeho žáky) do různých děl.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Příspěvek k estetice českého verše, 1923
  • Máchův Máj, 1928
  • Příspěvek k dnešní problematice básnického zjevu Máchova, 1936
  • Obecné věci básnictví, 1941
  • K vývoji české poezie a prózy, 1941
  • Výbor z prózy Karla Čapka, 1946
  • Máchovské studie, 1948
  • Božena Němcová, 1950
  • Ke kritice strukturalismu v naší literární vědě, 1951 – kritická stať, kde popřel svou vědeckou minulost
  • Dějiny české literatury I–III, 1959, 1960, 1961
  • Z české literatury: Studie a portréty, 1961
  • Studie z estetiky, 1966 – soubor statí a přednášek
  • Cestami poetiky a estetiky, 1971 – soubor článků, důležitá část Protichůdci, 1936 – polemická reakce na Antonína Grunda
  • Básnická sémantika, 1995 – univerzitní přednášky

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Mukařovského.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08, [cit. 2011-07-16]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • O poúnorovém období poměrně otevřeně hovoří Václav Černý ve svých Pamětech, 1945-72 (str. 270-3 dle vydání Atlantis, 1992). Dočíst se zde lze i obecněji o celém Pražském lingvisticko-strukturalistickém kroužku. Informace z jiných úhlu pohledu lze získat i z ostatních svazků Pamětí, např. o Komenského univerzitě v Bratislavě ve svazku označeném 1921-38; toto téma je dále upřesněno z poválečného ohledu ve zmiňovaném svazku 1945-72.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři Karlovy univerzity
Předchůdce:
Karel Engliš
19481953
Jan Mukařovský
Nástupce:
Miroslav Katětov