Antonín Frič
| otec | |
|---|---|
| bratr | |
| bratr | |
| bratr | |
| synovec | |
| synovec | |
| synovec |
Prof. Dr. Antonín Frič (30. července 1832, Praha – 15. listopadu 1913, Praha) byl významným českým přírodovědcem, geologem a paleontologem přelomu 19. a 20. století. Byl také profesorem Karlovy Univerzity a později ředitelem Národního muzea, kde se zasloužil mimo jiné o získání proslulé sbírky Joachima Barranda pro paleontologické oddělení.
Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří živočichové a rostliny českého permokarbonu a popis jediného dosud známého českého ptakoještěra (druh Ornithocheirus hlavatschi), dále také fosílie možných dinosaurů – Procerosaurus (Ponerosteus) exogyrarum a Albisaurus scutifer (dlouho byly považovány za pozůstatky jiných zvířat). Až v červnu roku 2011 pracovníci Národního muzea oznámili, že mikroskopický výzkum struktury fosílie potvrdil, že by se opravdu mohlo jednat o kosti dinosaurů[1]. Frič byl také velkým znalcem ichtyologie (nauky o rybách) a zavedl na našich řekách členěná pásma podle jejich převažujícího výskytu. Frič také udržoval na svou dobu neobvyklé korespondenční styky s britskými vědci, například Harry Govierem Seeleym. Patří k nejvýznamnějším českým vědcům 19. století.
[editovat] Publikační činnosti
Fričova kniha Malá geologie se stala jakýmsi základním studijním materiálem pro studenty geologie i amatéry. V letech 1854 až 1871 vydával dílo Evropské ptactvo, ve kterém popsal 451 druhů ptáků a které je dodnes citované. Byl také autorem studií Losos labský, České ryby, České ryby a jich cizopasníci nebo rybářské mapy Fischereikarte des Königsreichs Böhmens.
