Karel Engliš

Prof. JUDr. Karel Engliš
Karel Engliš jako ministr financí v roce 1931
4. ministr financí Československa
Ve funkci: 25. května 1920 – 21. března 1921
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	Vlastimil Tusar Jan Černý
Předchůdce	Kuneš Sonntag
Nástupce	Vladimír Hanačík
9. ministr financí Československa
Ve funkci: 9. prosince 1925 – 25. listopadu 1928
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	Antonín Švehla Jan Černý
Předchůdce	Bohdan Bečka
Nástupce	Bohumil Vlasák
11. ministr financí Československa
Ve funkci: 7. prosince 1929 – 16. dubna 1931
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	František Udržal
Předchůdce	Bohumil Vlasák
Nástupce	Karel Trapl
1. Rektor Masarykovy univerzity
Ve funkci: 1919 – 1920
Předchůdce	nikdo (vznik univerzity)
Nástupce	Pavel Ludvík Kučera
Rektor Karlovy univerzity
Ve funkci: 9. prosince 1947 – 26. února 1948
Předchůdce	Bohumil Bydžovský
Nástupce	Jan Mukařovský
2. guvernér Národní banky československé
Ve funkci: 23. února 1934 – 21. února 1939
Předchůdce	Vilém Pospíšil
Nástupce	Ladislav F. Dvořák
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1913 – 1918
poslanec Národního shromáždění
Ve funkci: 1920 – 1925
Narození	17. srpna 1880 Hrabyně Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. června 1961 (ve věku 80 let) Hrabyně Československo Československo
Politický subjekt	ČsND (1918-1925)
Vzdělání	PF UK

Karel Engliš (17. srpna 1880 Hrabyně – 13. června 1961 tamtéž) byl významný český ekonom a politik, tvůrce teleologické teorie hospodářské.

Život

Vystudoval české gymnázium v Opavě a po maturitě pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1904. Studoval zde u Albína Bráfa, který rozpoznal jeho nevšední talent a doporučil ho do zaměstnání v Zemském statistickém úřadě, odkud v roce 1908 přešel na ministerstvo obchodu do Vídně. V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. V letech 1913–1918 byl poslancem moravského zemského sněmu za pokrokovou stranu Adolfa Stránského, v letech 1918–1925 byl členem národně-demokratické strany a v letech 1920-1925 byl za tuto stranu poslancem Národního shromáždění, dále pak i předsedou moravsko-slezského výkonného výboru Národně demokratické strany. Dne 2. září 1925 složil svůj poslecký mandát a vystoupil z Národně demokratické strany. Poté ještě v roce 1925 spoluzaložil Národní stranu práce. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě poválečného Československa. Působil jako ministr financí v šesti vládách, v letech 1920–1931, a poté v období 1934–1939 jako guvernér Národní banky Československé. Vzápětí po Mnichovské dohodě (1. října 1938) inicioval převoz ostatků Karla Hynka Máchy z Litoměřic, které měly připadnout Německu, do Prahy.

V roce 1919 se stal profesorem a prvním rektorem nově založené Masarykovy univerzity v Brně, na jejímž založení se podílel. V letech 1947–1948 byl rektorem Univerzity Karlovy. Po převratu v únoru 1948 abdikoval na všechny své univerzitní funkce a vynuceně se stáhl z veřejného života. V srpnu 1952 se musel na základě administrativní persekuce vystěhovat z Prahy. Englišovi se podařilo získat souhlas úřadů s tím, že se mohl vrátit do rodné Hrabyně. V posledních letech života byl terčem řady omezujících opatření v osobním životě, jeho dílo bylo komunistickou propagandou silně kritizováno a jeho spisy byly zakázány a vyřazeny z veřejných knihoven. Díky vytrvalé šikaně komunistické totalitní moci, která spočívala zejména v neustálých domovních prohlídkách a také v tom, že mu byl několikrát drasticky snížen původně velmi vysoký důchod až na naprosté minimum, zemřel po letech strádání ve velmi skromných podmínkách pouze za podpory rodiny a nejbližších přátel.

Engliš byl svým založením perfekcionistou zvládajícím složité verbální teoretické konstrukce. Charakteristické jsou pro něj obšírné polemiky s odpůrci, kde vyčerpávajícím způsobem rozebírá veškeré argumenty a protiargumenty. Jako přednášející obohacoval svá vystoupení hlubokými praktickými exkurzy. V roce 1991 mu byl prezidentem Václavem Havlem in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Odkaz

V roce 1990 byla v Praze založena Společnost Karla Engliše a v roce 1994 byla zřízena Masarykovou univerzitou v Brně Cena Karla Engliše, která byla každoročně udělována významnému ekonomovi. V současnosti je každý rok nejlepším studentům jednotlivých oborů na UK udělována Cena rektora pro nejlepší absolventy Univerzity Karlovy: Cena prof. MUDr. Karla Weignera – lékařské obory, Cena prof. JUDr. Karla Engliše – společenskovědní obory (PF, FF, FSV, FHS), Cena prof. RNDr. Jaroslava Heyrovského – přírodovědní obory, Cena Josefa Dobrovského – teologické obory, Cena prof. PhDr. Václava Příhody – učitelské studium . Po Karlu Englišovi je také pojmenována soukromá Vysoká škola Karla Engliše v Brně a ulice v Praze 5 na Smíchové a v Opavě.

Dílo

• Základy hospodářského myšlení. Brno : Barvič & Novotný, 1922. 132 s.
• Vybrané kapitoly z národního hospodářství. Praha : Státní nakladatelství, 1925. 200 s.
• Finanční věda : nástin theorie hospodářství veřejných svazků. Praha : Fr. Borový, 1929. 407 s.
• Ekonomie a filosofie. Praha : Fr. Borový, 1931. 55 s.
• O nouzi v nadbytku. Praha : Fr. Borový, 1935. 104 s.
• Soustava národního hospodářství : [věda o pořádku, v kterém jednotlivci a národové pečují o udržení a zlepšení života]. Svazek I. Praha : Melantrich, 1938. 891 s.
• Soustava národního hospodářství : [věda o pořádku, v kterém jednotlivci a národové pečují o udržení a zlepšení života]. Svazek II. Praha : Melantrich, 1938. 724 s.
• Hospodářské soustavy. Praha : Všehrd, 1946. 147 s.
• Malá logika : věda o myšlenkovém řádu. Praha : Melantrich, 1947. 511 s.
• Hrabyň mého mládí. Opava : Matice slezská, 1999. 108 s. ISBN 80-238-3394-4. 2. pozm. vyd. Opava : Matice slezská, 2010. 107 s. ISBN 978-80-86887-15-9.

Odkazy

Literatura

• DOLEŽALOVÁ, Antonie. Rašín, Engliš a ti druzí : konfrontace hospodářské politiky a praxe 1. československé republiky ve fiskální a měnové oblasti. Léta 1918-1928. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2002. 39 s. ISBN 80-238-9103-0.  
• ENGLIŠ, Karel. Hrabyň mého mládí. Opava : Matice slezská, 1999. 108 s. ISBN 80-238-3394-4.  
• JANČÍK, Drahomír. „Skládaje štěstí své budoucnosti do rukou Vaší Excelence...“ O vztahu žáka Karla Engliše k učiteli Albínu Bráfovi. In AMBROŽOVÁ, Hana, a kol. Historik na Moravě : profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno : Matice moravská, 2009. ISBN 978-80-86488-57-8. s. 159-168.
• KOLAŘÍK, Jaroslav. Peníze a politika : Karel Engliš, bojovník o stabilisaci. Praha : František Borový, 1937. 597 s.  
• KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.  
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 292-293.  
• VENCOVSKÝ, František. Englišova peněžní teorie a politika. Praha : Institut ekonomie České národní banky, 1994. 72 s.  
• VENCOVSKÝ, František. Karel Engliš. Brno ; Boskovice : Nadace Universitas Masarykiana ; Moravské zemské muzeum ; Albert, 1993. 164 s. ISBN 80-7028-006-9.  
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha : Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 604–606.  

Externí odkazy

• (francouzsky) Wikibéral

Rektoři Masarykovy univerzity
Předchůdce: –	1919–1920 Karel Engliš	Nástupce: Pavel Ludvík Kučera

Rektoři Karlovy univerzity
Předchůdce: Bohumil Bydžovský	1947–1948 Karel Engliš	Nástupce: Jan Mukařovský