Karel Engliš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prof. JUDr. Karel Engliš
Karel Engliš jako ministr financí v roce 1931

Karel Engliš jako ministr financí v roce 1931

Ve funkci:
25. května 1920 – 21. března 1921
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Vlastimil Tusar
Jan Černý
Předchůdce Kuneš Sonntag
Nástupce Vladimír Hanačík

9. ministr financí Československa
Ve funkci:
9. prosince 1925 – 25. listopadu 1928
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Antonín Švehla
Jan Černý
Předchůdce Bohdan Bečka
Nástupce Bohumil Vlasák

11. ministr financí Československa
Ve funkci:
7. prosince 1929 – 16. dubna 1931
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády František Udržal
Předchůdce Bohumil Vlasák
Nástupce Karel Trapl

Ve funkci:
1919 – 1920
Předchůdce nikdo (vznik univerzity)
Nástupce Pavel Ludvík Kučera

Ve funkci:
9. prosince 1947 – 26. února 1948
Předchůdce Bohumil Bydžovský
Nástupce Jan Mukařovský

2. guvernér Národní banky československé
Ve funkci:
23. února 1934 – 21. února 1939
Předchůdce Vilém Pospíšil
Nástupce Ladislav F. Dvořák

Ve funkci:
1913 – 1918

Ve funkci:
1920 – 1925

Narození 17. srpna 1880
Hrabyně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. června 1961 (ve věku 80 let)
Hrabyně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt ČsND (1918-1925)
Vzdělání PF UK

Karel Engliš (17. srpna 1880 Hrabyně13. června[1] 1961 tamtéž) byl významný český ekonom a politik, tvůrce teleologické teorie hospodářské.

Obsah

Život [editovat]

Vystudoval české gymnázium v Opavě a po maturitě pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1904. Studoval zde u Albína Bráfa, který rozpoznal jeho nevšední talent a doporučil ho do zaměstnání v Zemském statistickém úřadě, odkud v roce 1908 přešel na ministerstvo obchodu do Vídně. V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. V letech 19131918 byl poslancem moravského zemského sněmu za pokrokovou stranu Adolfa Stránského, v letech 19181925 byl členem národně-demokratické strany a v letech 1920-1925 byl za tuto stranu poslancem Národního shromáždění, dále pak i předsedou moravsko-slezského výkonného výboru Národně demokratické strany. Dne 2. září 1925 složil svůj poslecký mandát a vystoupil z Národně demokratické strany.[2] Poté ještě v roce 1925 spoluzaložil Národní stranu práce. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě poválečného Československa. Působil jako ministr financí v šesti vládách, v letech 19201931, a poté v období 19341939 jako guvernér Národní banky Československé. Vzápětí po Mnichovské dohodě (1. října 1938) inicioval převoz ostatků Karla Hynka Máchy z Litoměřic, které měly připadnout Německu, do Prahy.[3]

V roce 1919 se stal profesorem a prvním rektorem nově založené Masarykovy univerzity v Brně, na jejímž založení se podílel. V letech 19471948 byl rektorem Univerzity Karlovy. Po převratu v únoru 1948 abdikoval na všechny své univerzitní funkce a vynuceně se stáhl z veřejného života. V srpnu 1952 se musel na základě administrativní persekuce vystěhovat z Prahy. Englišovi se podařilo získat souhlas úřadů s tím, že se mohl vrátit do rodné Hrabyně.[4] V posledních letech života byl terčem řady omezujících opatření v osobním životě, jeho dílo bylo komunistickou propagandou silně kritizováno a jeho spisy byly zakázány a vyřazeny z veřejných knihoven.[5] Díky vytrvalé šikaně komunistické totalitní moci, která spočívala zejména v neustálých domovních prohlídkách a také v tom, že mu byl několikrát drasticky snížen původně velmi vysoký důchod až na naprosté minimum, zemřel po letech strádání ve velmi skromných podmínkách pouze za podpory rodiny a nejbližších přátel.[5]

Engliš byl svým založením perfekcionistou zvládajícím složité verbální teoretické konstrukce. Charakteristické jsou pro něj obšírné polemiky s odpůrci, kde vyčerpávajícím způsobem rozebírá veškeré argumenty a protiargumenty. Jako přednášející obohacoval svá vystoupení hlubokými praktickými exkurzy.[1] V roce 1991 mu byl prezidentem Václavem Havlem in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.[6]

Odkaz [editovat]

V roce 1990 byla v Praze založena Společnost Karla Engliše a v roce 1994 byla zřízena Masarykovou univerzitou v Brně Cena Karla Engliše, která byla každoročně udělována významnému ekonomovi.[7] V současnosti je každý rok nejlepším studentům jednotlivých oborů na UK udělována Cena rektora pro nejlepší absolventy Univerzity Karlovy: Cena prof. MUDr. Karla Weignera – lékařské obory, Cena prof. JUDr. Karla Engliše – společenskovědní obory (PF, FF, FSV, FHS), Cena prof. RNDr. Jaroslava Heyrovského – přírodovědní obory, Cena Josefa Dobrovského – teologické obory, Cena prof. PhDr. Václava Příhody – učitelské studium [8]. Po Karlu Englišovi je také pojmenována soukromá Vysoká škola Karla Engliše v Brně a ulice v Praze 5 na Smíchové a v Opavě.

Dílo [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg
  • Základy hospodářského myšlení. Brno : Barvič & Novotný, 1922. 132 s.
  • Vybrané kapitoly z národního hospodářství. Praha : Státní nakladatelství, 1925. 200 s.
  • Finanční věda : nástin theorie hospodářství veřejných svazků. Praha : Fr. Borový, 1929. 407 s.
  • Ekonomie a filosofie. Praha : Fr. Borový, 1931. 55 s.
  • O nouzi v nadbytku. Praha : Fr. Borový, 1935. 104 s.
  • Soustava národního hospodářství : [věda o pořádku, v kterém jednotlivci a národové pečují o udržení a zlepšení života]. Svazek I. Praha : Melantrich, 1938. 891 s.
  • Soustava národního hospodářství : [věda o pořádku, v kterém jednotlivci a národové pečují o udržení a zlepšení života]. Svazek II. Praha : Melantrich, 1938. 724 s.
  • Hospodářské soustavy. Praha : Všehrd, 1946. 147 s.
  • Malá logika : věda o myšlenkovém řádu. Praha : Melantrich, 1947. 511 s.
  • Hrabyň mého mládí. Opava : Matice slezská, 1999. 108 s. ISBN 80-238-3394-4. 2. pozm. vyd. Opava : Matice slezská, 2010. 107 s. ISBN 978-80-86887-15-9.

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. a b HOLMAN, Robert, a kol. Dějiny ekonomického myšlení. Praha : C.H. Beck, 2005. 539 s. ISBN 80-7179-380-9. S. 504.  
  2. VENCOVSKÝ, František. Karel Engliš. Brno : Nadace Universitas Masarykiana, Moravské zemské muzeum, Nakladatelství Albert, 1993. 164 s. ISBN 80-7028-006-9. S. 132.  
  3. MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha : Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. S. 211.  
  4. VENCOVSKÝ, František. Karel Engliš a Hrabyně. In ENGLIŠ, Karel. Hrabyň mého mládí. Opava : Matice slezská, 1999. Dále jen Karel Engliš a Hrabyně. ISBN 80-238-3394-4. s. 96.
  5. a b ŠMEJKAL, Miroslav, a kol. Významní čeští národohospodáři. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1993. 140 s. ISBN 80-7079-195-0. S. 63.  
  6. Karel Engliš a Hrabyně, s. 98
  7. TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 293.  
  8. http://social.ukmedia.cz/cena-karla-englise-je-to-opet-doma

Literatura [editovat]

  • DOLEŽALOVÁ, Antonie. Rašín, Engliš a ti druzí : konfrontace hospodářské politiky a praxe 1. československé republiky ve fiskální a měnové oblasti. Léta 1918-1928. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2002. 39 s. ISBN 80-238-9103-0.  
  • ENGLIŠ, Karel. Hrabyň mého mládí. Opava : Matice slezská, 1999. 108 s. ISBN 80-238-3394-4.  
  • JANČÍK, Drahomír. „Skládaje štěstí své budoucnosti do rukou Vaší Excelence...“ O vztahu žáka Karla Engliše k učiteli Albínu Bráfovi. In AMBROŽOVÁ, Hana, a kol. Historik na Moravě : profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno : Matice moravská, 2009. ISBN 978-80-86488-57-8. s. 159-168.
  • KOLAŘÍK, Jaroslav. Peníze a politika : Karel Engliš, bojovník o stabilisaci. Praha : František Borový, 1937. 597 s.  
  • KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 292-293.  
  • VENCOVSKÝ, František. Englišova peněžní teorie a politika. Praha : Institut ekonomie České národní banky, 1994. 72 s.  
  • VENCOVSKÝ, František. Karel Engliš. Brno ; Boskovice : Nadace Universitas Masarykiana ; Moravské zemské muzeum ; Albert, 1993. 164 s. ISBN 80-7028-006-9.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha : Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 604–606.  

Externí odkazy [editovat]

logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma
Rektoři Masarykovy univerzity
Předchůdce:
19191920
Karel Engliš
Nástupce:
Pavel Ludvík Kučera
Rektoři Karlovy univerzity
Předchůdce:
Bohumil Bydžovský
19471948
Karel Engliš
Nástupce:
Jan Mukařovský