Alfréd Meissner
| JUDr. Alfréd Meissner | |
|---|---|
 |
|
|
Poslanec Revoluč. nár. shromáždění
|
|
| Ve funkci: 1918 – 1920 |
|
|
Poslanec Národního shromáždění ČSR
|
|
| Ve funkci: 1920 – 1939 |
|
|
|
|
| Ve funkci: 1920 – 1920 |
|
| Předchůdce | František Veselý |
| Nástupce | Augustin Popelka |
| Ve funkci: 1929 – 1934 |
|
| Předchůdce | Robert Mayr-Harting |
| Nástupce | Ivan Dérer |
|
|
|
| Ve funkci: 1934 – 1935 |
|
| Předchůdce | Ludwig Czech |
| Nástupce | Jaromír Nečas |
| Ve funkci: 1935 – 1935 |
|
| Předchůdce | Jaromír Nečas |
| Nástupce | Jaromír Nečas |
|
|
|
| Narození | 10. dubna 1871 Mladá Boleslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. září 1950 Praha  Československo |
| Politický subjekt | soc. dem. |
Alfréd Meissner (10. dubna 1871 Mladá Boleslav – 29. září 1950 Praha) byl československý politik, ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Obsah |
Biografie [editovat]
Za první světové války se podílel na protirakouském odboji, jako člen Národního výboru za sociální demokracii připravil v roce 1918 prozatímní ústavu, účastnil se na přípravě československé ústavy z roku 1920 (zasedal v užším šestičlenném komitétu pro ústavu[1]) a volebních zákonů (vydal Řád volení do obcí 1923).
V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal znovu po parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do 21. března 1939.[2] Podle údajů z roku 1935 byl profesí advokátem, bytem v Praze.[3]
Kromě parlamentních funkcí vystřídal i několik ministerských postů. V druhé vládě Vlastimila Tusara byl roku 1920 ministrem spravedlnosti. Znovu se na tento post vrátil v letech 1929-1934 ve druhé vládě Františka Udržala a první vládě Jana Malypetra. V letech 1934-1935 zastával post ministra sociální péče ve druhé vládě Jana Malypetra a pak ještě krátce v roce 1935 v první vládě Milana Hodži.
Za okupace byl kvůli svému židovskému původu vězněn v Terezíně, po osvobození vystupoval proti snahám o spolupráci sociální demokracie s KSČ.[4]
Po roce 1946 zasedal v parlamentní subkomisi pro přípravu nové československé ústavy, čimž zopakoval svou aktivitu z roku 1920.[5]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. s. 83. (česky)
- ↑ Alfréd Meissner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. Dále jen: Kdo byl kdo. ISBN 80-901579-5-5. s. 357. (česky)
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. s. 308. (česky)
