Milan Hodža

Milan Hodža
Úřadující prezident Československa
Ve funkci: 14. prosinec 1935 – 18. prosinec 1935
Předchůdce	Tomáš Garrigue Masaryk
Nástupce	Edvard Beneš
10. premiér Československa
Ve funkci: 5. listopad 1935 – 22. září 1938
Předchůdce	Jan Malypetr
Nástupce	Jan Syrový
1. ministr unifikací Československa
Ve funkci: 6. prosince 1919 – 25. května 1920
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	Vlastimil Tusar
Předchůdce	funkce zřízena
Nástupce	Vavro Šrobár
8. ministr školství Československa
Ve funkci: 12. října 1926 – 20. února 1929
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	Antonín Švehla František Udržal
Předchůdce	Jan Krčmář
Nástupce	Antonín Štefánek
2. ministr zahraničí Československa
Ve funkci: 18. prosince 1935 – 29. února 1936
Prezident	Edvard Beneš
Předseda vlády	Milan Hodža
Předchůdce	Edvard Beneš
Nástupce	Kamil Krofta
Narození	1. únor 1878 Sučany, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. červen 1944 66 Clearwater, Florida, USA
Národnost	slovenská
Politický subjekt	Slov. nár. a rol. str. RSZML

JUDr. Milan Hodža (1. února 1878 Sučany – 27. června 1944 Clearwater, FL, USA) byl slovenský agrárník a předseda vlády ČSR v letech 1935 až 1938.

Hodžova úloha v předmnichovské ČSR

Milan Hodža v roce 1908

Hodžova kariéra do roku 1935

Za Rakousko-Uherska působil v Slovenské národní straně, po vzniku Československa patřil k předním slovenským politikům. Působil jako vedoucí slovenský činitel Slovenské národní a rolnické strany, respektive Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), se kterou Slovenská národní a rolnická strana počátkem 20. let splynula.

V 6. a 7. vládě působil jako ministr zemědělství, v 9. pak jako ministr školství a národní osvěty a po nějakou dobu také jako ministr unifikací. V 10. vládě působil opět na postu ministra školství. Vrátil se do 12. vlády na post ministra zemědělství a zde zůstal i ve 13. a 14. vládě.

Hodžova kariéra po roce 1935

V roce 1935 se Hodža stal předsedou 15. československé vlády a měsíc pracoval také i jako ministr zemědělství. Agrárníci byli při volbě prezidenta rozpolceni, část chtěla hlasovat pro Beneše a navázat tak na Švehlovy a Masarykovy myšlenky, část chtěla jinak orientovat zahraniční politiku a byla proti Benešovi. Hodža přesvědčil křídlo vedené předsedou strany Rudolfem Beranem (pozdějším předsedou vlády za druhé československé republiky), aby se přiklonilo k Benešovi, ač sám byl oponentem Benešovy zahraniční politiky. Ten zato opět jmenoval Hodžu premiérem a dále ministrem zahraničních věcí. Hodža návrhoval spojit státy bývalého Rakouska-Uherska do celní unie. S tímto návrhem odjel do hlavního města Rakouska, Vídně, kde však neuspěl. Pro smír mezi agrárníky a Benešem proto Hodža v únoru abdikoval na post ministra zahraničních věcí, vystřídal ho Benešův přívrženec Kamil Krofta. Díky němu tak Beneš mohl nadále korigovat nejvýznamnější kroky zahraniční politiky. Hodža byl v čele i 17. vlády - tzv. rozchodu s Němci. Ta fungovala od července 1937 do září 1938.

Mnichovská dohoda

Po přijetí Nóty francouzské vlády o odevzdání pohraničních území kde žilo víc jak 50% Němců Německu zorganizoval Výbor na obranu republiky generální stávku, které se v Praze zúčastnilo na 250 000 lidí. Tato stávka a nespokojenost s podřizováním se diktátu západních velmocí vedla k pádu vlády Milana Hodži.

Soukromý život

Roku 1909 se Milan Hodža oženil s Irenou Pivkovou (†1964), s níž měl dcery Irenu, Aglaju a syna Fedora. Měl údajně rovněž nemanželské dítě.

Vyznáním byl Milan Hodža evangelík^[zdroj?], jeho otec Ondrej Slavoslav Hodža (†1888) a bratr Ján Miloslav Hodža (†1941) byli evangeličtí faráři.

Odkazy

Literatura

• KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.  
• Jaromír Tauchen: Milan Hodža a jeho koncepce středoevropské integrace. In: Interakce českého a evropského práva. Brno, Masarykova univerzita 2009, s. 436 – 462. (ISBN 978-80-210-4881-2)
• Tauchen, J. – Schelle, K. – Veselá, R. – Vojáček, L.: Geschichte von Integrationskonzeptionen in Europa bis 1945. München (SRN), Verlag Dr. Hut 2009. 115 s. (ISBN 978-3-86853-065-0)

Související články

• První vláda Milana Hodži
• Druhá vláda Milana Hodži
• Třetí vláda Milana Hodži

Příbuzenstvo

strýc	Michal Miloslav Hodža