Rudolf Beran

Rudolf Beran

Rudolf Beran (28. prosince 1887 Pracejovice – 28. července 1954 Leopoldov) byl český agrární politik a česko-slovenský ministerský předseda.

Život

Rudolf Beran vystudoval vyšší hospodářskou školu ve Strakonicích. Od roku 1906 působil v Praze v sekretariátu agrární strany a od roku 1909 byl tajemníkem agrárního dorostu.

Již v roce 1915 se stal generálním tajemníkem strany. Po vzniku samostatného státu zasedl v Národním shromáždění, kde byl poslancem až do roku 1939. V letech 1918 – 1933 byl Beran ústředním tajemníkem strany, kde se osvědčil a pomohl rozšířit síť místních organizací strany a organizací s agrárníky úzce spjatými. V roce 1933 se stal Rudolf Beran místopředsedou strany a v roce 1935 dokonce jejím předsedou. Ve své straně patřil mezi odpůrce politiky Hradu a v roce 1935 se neúspěšně snažil zabránit volbě Eduarda Beneše československým prezidentem a spolu se stranami takzvaného Prosincového bloku prosadit kandidáta pravicového.^[zdroj?]

Po přijetí Mnichovského diktátu se stal v obtížné situaci druhé republiky Rudolf Beran jedním z nejvýznamnějších představitelů země. Výrazně se angažoval při vzniku Strany národní jednoty, která sjednotila všechny české nelevicové strany a část národních socialistů, podílel se na výběru a následné volbě Emila Háchy za prezidenta republiky a především byl od 1. prosince 1938 předsedou česko-slovenské vlády.

Po okupaci země zůstal ještě krátký čas v čele vlády, ale již na konci dubna 1939 by vystřídán Aloisem Eliášem (který byl později popraven). V té době odešel do ústraní na svůj statek v Pracejovicích, o jehož hospodářství se i během své aktivní politické kariéry vždy staral. Během té doby udržoval kontakty s představiteli českého odboje a odboj i finančně podporoval. V červnu 1941 byl Beran zatčen Gestapem a v dubnu 1942 v Berlíně odsouzen k 10 letům vězení a finančnímu trestu za napomáhání k velezradě. V prosinci 1943 byl však z vězení propuštěn.

Krátce po konci druhé světové války, dne 19. května 1945, byl Rudolf Beran zatčen a v dubnu 1947 v zmanipulovaném politickém procesu odsouzen ke dvaceti letům vězení a propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost. Zemřel v roce 1954 ve věznici Leopoldov.

Odkazy

Literatura

• GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.  
• KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.  
• ROKOSKÝ, Jaroslav. Rudolf Beran a jeho doba : vzestup a pád agrární strany. Praha : Vyšehrad, 2011. 912 s. ISBN 978-80-7429-067-1.  

Související články

• První vláda Rudolfa Berana
• Druhá vláda Rudolfa Berana

Externí odkazy

• Rudolf Beran – životopis na stránkách Úřadu vlády České republiky
• Rudolf Beran – životopis na stránkách totalita.cz
• Rudolf Beran – životopis v encyklopedii Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• Projevy Rudolfa Berana z let 1938–1939

Předchůdce	Rudolf Beran	Nástupce
Jan Syrový	premiér Československa 1. prosinec 1938 – 15. březen 1939	po obsazení Německem funkce zanikla
funkce vznikla po obsazení Německem	Předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava 1939	Alois Eliáš
Antonín Švehla	Předseda Agrární strany 1935 – 1938	strana vstoupila do Strany národní jednoty
funkce vznikla	Předseda Strany národní jednoty 1938 – 1939	funkce zanikla