Rudolf Beran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf Beran
Rudolf Beran
Rudolf Beran
Ve funkci:
1. prosince 1938 – 15. března 1939
Prezident Emil Hácha
Předchůdce Jan Syrový
Nástupce Zdeněk Fierlinger

Ve funkci:
16. března 1939 – 27. dubna 1939
Prezident Emil Hácha
Předchůdce funkce vznikla
Nástupce Alois Eliáš

Ve funkci:
14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920

Ve funkci:
25. dubna 1920 – 21. března 1939

Narození 28. prosince 1887

Pracejovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 28. února 1954 (ve věku 66 let)
Leopoldov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt agrární strana
Strana národní jednoty

Rudolf Beran (28. prosince 1887 Pracejovice [1]28. února 1954 Leopoldov) byl český agrární politik a druhorepublikový česko-slovenský ministerský předseda.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Beran vystudoval vyšší hospodářskou školu ve Strakonicích. Od roku 1906 působil v Praze v sekretariátu agrární strany a od roku 1909 byl tajemníkem agrárního dorostu.

Již v roce 1915 se stal generálním tajemníkem strany. Po vzniku samostatného státu zasedl v Národním shromáždění, kde byl poslancem až do roku 1939. V letech 1918 – 1933 byl Beran ústředním tajemníkem strany, kde se osvědčil a pomohl rozšířit síť místních organizací strany a organizací s agrárníky úzce spjatými. V roce 1933 se stal Rudolf Beran místopředsedou strany a v roce 1935 dokonce jejím předsedou. Ve své straně patřil mezi odpůrce politiky Hradu a v roce 1935 se neúspěšně snažil zabránit volbě Eduarda Beneše československým prezidentem a spolu se stranami takzvaného Prosincového bloku prosadit kandidáta pravicového.[zdroj?]

Po přijetí Mnichovského diktátu se stal v obtížné situaci druhé republiky Rudolf Beran jedním z nejvýznamnějších představitelů země. Výrazně se angažoval při vzniku Strany národní jednoty, která sjednotila všechny české nelevicové strany a část národních socialistů, podílel se na výběru a následné volbě Emila Háchy za prezidenta republiky a především byl od 1. prosince 1938 předsedou česko-slovenské vlády.

Po okupaci země zůstal ještě krátký čas v čele vlády, přestože již 15. března podala jeho vláda demisi. Sám Beran se v den okupace psychicky zhroutil a uvažoval o sebevraždě. Na konci dubna 1939 byl vystřídán Aloisem Eliášem (který byl později popraven). V té době odešel do ústraní na svůj statek v Pracejovicích, o jehož hospodářství se i během své aktivní politické kariéry vždy staral. Během té doby udržoval kontakty s představiteli českého odboje a odboj i finančně podporoval. V červnu 1941 byl Beran zatčen gestapem a v dubnu 1942 v Berlíně odsouzen k 10 letům vězení a finančnímu trestu 100 000 RM za napomáhání k velezradě. V prosinci 1943 byl však z vězení propuštěn a zbytek války strávil v domácím vězení.

Ihned po skončení druhé světové války byl 19. května 1945 opět zatčen a 21. dubna 1947 ve zmanipulovaném politickém procesu lidovým soudem odsouzen ke dvaceti letům vězení a propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost. Paradoxem je, že soud zároveň uznal i jeho odbojovou činnost.

Beran prošel množstvím věznic jak za protektorátu, tak po roce 1945. Vězni, kteří se s ním setkali, na něj vzpomínají jako na čestného a charakterního člověka, který vždy dokázal druhé povzbudit a pozoruhodně překonával veškeré útrapy nacistických a komunistických kriminálů. Sám o sobě říkal, že má svědomí čisté, a když mu byla nabídnuta možnost útěku z vězení, kterou zorganizovali jeho přátelé, odmítl s poukazem na to, že dozorce, který má rodinu, by byl tvrdě potrestán.

Zemřel v roce 1954 v krutých podmínkách věznice Leopoldov.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1914 se oženil a s manželkou měl syny Rudolfa Berana a Břetislava Berana.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURIANEC, Jaroslav. Rudolf Beran, oběť komunistické msty. Praha : Rostislav Janošík, 2013. 298 s. ISBN 978-80-904076-1-9.  
  • GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 41–43.  
  • KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 47.  
  • ROKOSKÝ, Jaroslav. Rudolf Beran a jeho doba : vzestup a pád agrární strany. Praha : Vyšehrad, 2011. 912 s. ISBN 978-80-7429-067-1.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 85–86.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha : Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 414–415.  

Preference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]