Jaroslav Krejčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prof. JUDr. Jaroslav Krejčí
Jaroslav Krejčí.jpg

2. předseda ústavního soudu
Ve funkci:
10. května 1938 – 1939
Předchůdce Karel Baxa
Nástupce funkce zanikla

Ve funkci:
1. prosince 1938 – 15. března 1939
Prezident Emil Hácha
Předseda vlády Rudolf Beran
Předchůdce Ladislav Karel Feierabend
Nástupce Jaroslav Stránský

1. ministr spravedlnosti Protektorátu Čechy a Morava
Ve funkci:
16. března 1939 – 5. května 1945
Prezident Emil Hácha
Předseda vlády Rudolf Beran
Alois Eliáš
Jaroslav Krejčí
Richard Bienert
Předchůdce nikdo (funkce vznikla)
Nástupce nikdo (funkce zanikla)

3. předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava
Ve funkci:
19. ledna 1942 – 19. ledna 1945
Prezident Emil Hácha
Předchůdce Alois Eliáš
Nástupce Richard Bienert

Narození 27. června 1892

Křemenec na Moravě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 18. května 1956 (ve věku 63 let)
Leopoldov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Občanství Česko
Politický subjekt Národní souručenství
Děti Jaroslav Krejčí ml.
Commons Jaroslav Krejčí

Jaroslav Krejčí (27. června 1892 Křemenec na Moravě[1]18. května 1956 Leopoldov[2]) byl československý právník a politik, druhý předseda československého ústavního soudu a později předseda protektorátní vlády.

Život[editovat | editovat zdroj]

První republika[editovat | editovat zdroj]

V letech 19181920 působil na zemské politické správě v Brně, později jako vrchní odborový rada v prezidiu ministerské rady v Praze. Od 1921 byl činný jako tajemník ústavního soudu.

Roku 1928 se stal členem českého zemského zastupitelstva, roku 1936 zástupcem prezidia ministerské rady v Právní radě. Téhož roku se stal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně soukromým docentem pro obor ústavní právo, o dva roky později byl jmenován mimořádným profesorem. Ve své době patřil k nejuznávanějším československým odborníkům na ústavní právo.

Druhá republika a Protektorát[editovat | editovat zdroj]

Za druhé republiky působil v období od 1. prosince 1938 do 15. března 1939 jako ministr spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana. Současně působil též jako předseda ústavního soudu.

Funkci ministra spravedlnosti zastával i za Protektorátu v Beranově druhé vládě a ve vládě Aloise Eliáše (15. března 193919. ledna 1942).

Jaroslav Krejčí jako předseda vlády při projevu z tribuny v Táboře (1942).

Kromě toho přechodně působil v čele ministerstva zemědělství (1940) a jako místopředseda vlády. V období od 19. ledna 1942 do 19. ledna 1945 působil již jako předseda protektorátní vlády. Zároveň nadále zastával i funkci ministra spravedlnosti. Obdržel protektorátní vyznamenání - Svatováclavskou orlici I.stupně se zlatým věncem.[3]

Patřil k přátelům prezidenta Emila Háchy, který Krejčího ve své politické závěti z roku 1943 doporučil za svého nástupce v úřadu státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava.

Poválečné období a věznění[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození Československa byl zatčen. Dne 31. července 1946 Národní soud po tříměsíčním, často dramatickém jednání vynesl rozsudky nad některými členy protektorátní vlády, mimo jiné i nad Jaroslavem Krejčím. Prokurátor František Tržický pro něj požadoval trest smrti, nicméně soud mu nakonec vyměřil 25 let vězení za kolaboraci s německými okupanty. Vláda se k rozsudkům vyjádřila 6. srpna 1946, netajila se zklamáním nad nízkými tresty, respektovala však nezávislost Národního soudu a právoplatnost jeho výroku. Na tom se shodl i nekomunistický tisk. KSČ se několik týdnů domáhala revize rozsudku a požadovala tvrdší tresty.[2] Zbytek života strávil ve vězení, zemřel vinou absence zdravotní péče v neblaze proslulé západoslovenské věznici Leopoldov.[4]

Urna s popelem byla nejprve u jeho manželky a po její smrti 9. dubna 1976 byl jeho popel spolu s jejím rozptýlen na Vinohradském hřbitově v Praze. Krejčí se oženil 1915 s Zdenkou Dudovou a měli spolu jednoho syna Jaroslava (nar. 1916), který se jako sociální demokrat účastnil protinacistického odboje s vědomím otce.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

K jeho nejvýznamnějším právnickým monografiím patří:

  • Moc nařizovací a její meze (1923)
  • Základní práva občanská a rovnost před zákonem (1929)
  • Principy soudcovského zkoumání zákonů v právu československém (1932)
  • právně teoretická studie Právní jevy v čase (1937)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Krejčí ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007052076
  3. http://www.warcross.cz/wordpress/?p=4841
  4. http://www.totalita.cz/vez/vez_vez_leopoldov.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANEČKOVÁ, Eva. Proces s protektorátní vládou. Praha : Libri, 2012. 256 s. ISBN 978-80-7277-502-6.  
  • Zdeněk Koudelka: Život a dílo Jaroslava Krejčího, Právnické sešity č. 67, MU Brno 1993, s bibliografií, 19 s., ISBN 80-210-0781-8.
  • Zdeněk Koudelka: Život a dílo Jaroslava Krejčího, Státní zastupitelství 7-8/2008, s. 57-63, ISSN 1214-3758.
  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Jaroslav Krejčí, s. 97–98.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava
Předchůdce:
Alois Eliáš
19. leden 1942-19. leden 1945
Jaroslav Krejčí
Nástupce:
Richard Bienert