Jaroslav Krejčí
| Prof. JUDr. Jaroslav Krejčí | |
|---|---|
 |
|
| Ve funkci: 1. prosince 1938 – 15. března 1939 |
|
| Prezident | Emil Hácha |
| Předseda vlády | Rudolf Beran |
| Předchůdce | Ladislav Karel Feierabend |
| Nástupce | Jaroslav Stránský |
|
1. ministr spravedlnosti Protektorátu Čechy a Morava
|
|
| Ve funkci: 16. března 1939 – 5. května 1945 |
|
| Prezident | Emil Hácha |
| Předseda vlády | Rudolf Beran Alois Eliáš Jaroslav Krejčí Richard Bienert |
| Předchůdce | nikdo (funkce vznikla) |
| Nástupce | nikdo (funkce zanikla) |
|
3. předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava
|
|
| Ve funkci: 19. ledna 1942 – 19. ledna 1945 |
|
| Prezident | Emil Hácha |
| Předchůdce | Alois Eliáš |
| Nástupce | Richard Bienert |
|
|
|
| Narození | 27. června 1892 Křemenec na Moravě  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. května 1956 (ve věku 63 let) Praha  Československo |
| Politický subjekt | Národní souručenství |
| Děti | Jaroslav Krejčí ml. |
Jaroslav Krejčí (27. června 1892, Křemenec na Moravě – 18. května 1956, Praha) československý právník a politik, předseda protektorátní vlády.
Obsah |
Život [editovat]
První republika [editovat]
V letech 1918 až 1920 působil na zemské politické správě v Brně, později jako vrchní odborový rada v prezidiu ministerské rady v Praze. Od 1921 byl činný jako tajemník Ústavního soudu.
Roku 1928 se stal členem českého zemského zastupitelstva, roku 1936 zástupcem prezidia ministerské rady v Právní radě. Téhož roku se stal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně soukromým docentem pro obor ústavní právo, o dva roky později byl jmenován mimořádným profesorem. Ve své době patřil k nejuznávanějším československým odborníkům na ústavní právo.
Druhá republika a Protektorát [editovat]
Za druhé republiky působil v období od 1. prosince 1938 do 15. března 1939 jako ministr spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana. Současně působil též jako předseda Ústavního soudu.
Funkci ministra spravedlnosti zastával i za Protektorátu v Beranově druhé vládě a ve vládě Aloise Eliáše (15. března 1939 – 19. ledna 1942).
Kromě toho přechodně působil v čele ministerstva zemědělství (1940) a jako místopředseda vlády. V období od 19. ledna 1942 do 19. ledna 1945 působil již jako předseda protektorátní vlády. Zároveň nadále zastával i funkci ministra spravedlnosti.
Patřil k přátelům prezidenta Emila Háchy, který Krejčího ve své politické závěti z roku 1943 doporučil za svého nástupce v úřadu státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava.
Poválečné období a věznění [editovat]
Po osvobození Československa byl zatčen. Národní soud v Praze jej uznal vinným za zločiny proti státu a odsoudil jej mimo jiné k trestu odnětí svobody v trvání 25 let. Zbytek života strávil ve vězení, zemřel ve věznici Praha-Pankrác.
Urna s popelem byla nejprve u jeho manželky a po její smrti 9. dubna 1976 byl jeho popel spolu s jejím rozptýlen na Vinohradském hřbitově v Praze. Krejčí se oženil 1915 s Zdenkou Dudovou a měli spolu jednoho syna Jaroslava (nar. 1916), který se jako sociální demokrat účastnil protinacistického odboje s vědomím otce.
Dílo [editovat]
K jeho nejvýznamnějším právnickým monografiím patří:
- Moc nařizovací a její meze (1923)
- Základní práva občanská a rovnost před zákonem (1929)
- Principy soudcovského zkoumání zákonů v právu československém (1932)
- právně teoretická studie Právní jevy v čase (1937)
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- JANEČKOVÁ, Eva. Proces s protektorátní vládou. Praha : Libri, 2012. 256 s. ISBN 978-80-7277-502-6.
- Zdeněk Koudelka: Život a dílo Jaroslava Krejčího, Právnické sešity č. 67, MU Brno 1993, s bibliografií, 19 s., ISBN 80-210-0781-8.
- Zdeněk Koudelka: Život a dílo Jaroslava Krejčího, Státní zastupitelství 7-8/2008, s. 57-63, ISSN 1214-3758.
Související články [editovat]
| Předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alois Eliáš |
19. leden 1942-19. leden 1945 Jaroslav Krejčí |
Nástupce: Richard Bienert |
