Elektrifikace

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.

Elektrifikace (anglicky Electrification, německy Elektrifizierung, rusky Электрификация/Elektrifikacija) je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu. Obdobně utvořeným slovem je např. plynofikace.

Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií nebo zavádění elektrické trakce na železnici (pro ni se také někdy poněkud nelogicky používá slovo elektrizace).

K elektrifikaci měst a obcí v Česku docházelo především koncem 19. století a v první polovině 20. století.

Poslední elektrifikovanou obcí na území České republiky byla Hrčava (okres Frýdek-Místek) v roce 1955.

Elektrifikovaná železniční trať

... a méně obvyklé řešení.

Elektrifikace železničních tratí

Elektrifikace železničních tratí (někdy též elektrizace železnice, viz též národní podnik Elektrizace železnic založený v roce 1954 a mnoho dokumentů SŽDC) je proces, kdy je železniční trať vybavována pevnými trakčními zařízeními, která slouží pro napájení hnacích vozidel elektrickou energií. Trať, která je těmito prvky vybavena, se nazývá elektrifikovaná trať.

Mezi pevná trakční zařízení patří:

• napájecí stanice, které jsou vybaveny elektrickým zařízením odpovídajícím příslušné napájecí soustavě
  • u stejnosměrného napájení typicky – třífázový transformátor a můstkový usměrňovač
  • u střídavého napájení typicky transformátor ve speciálním jednofázovém zapojení
• spínací stanice
• trakční (trolejové) vedení nebo napájecí (třetí) kolejnice.