Elektrifikace
Elektrifikace (anglicky Electrification, německy Elektrifizierung nebo zast. Elektrisierung, rusky Электрификация/Elektrifikacija) je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu,[1] resp. elektrické sítě.[2] Obdobně utvořeným slovem je např. plynofikace.
Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií nebo zavádění elektrické trakce na železnici[3] (pro ni se také někdy poněkud nelogicky používá slovo elektrizace).
K elektrifikaci měst a obcí v Česku docházelo především koncem 19. století a v první polovině 20. století.
Poslední elektrifikovanou obcí na území České republiky byla Hrčava (okres Frýdek-Místek)[4] v roce 1955.
O významu elektrifikace svědčí i skutečnost, že podle jednoho z prohlášení V. I. Lenina je komunismus „úplná elektrifikace a vláda sovětů“.[5]
Elektrifikace železničních tratí v ČR [editovat]
- Související informace naleznete v článku Železniční napájecí soustava.
Elektrifikace železničních tratí[6] (někdy též elektrizace železnice, viz např. název národního podniku Elektrizace železnic, založeného v roce 1954, nebo některé dokumenty SŽDC[7]) je proces, kdy je železniční trať vybavována pevnými trakčními zařízeními, která slouží pro napájení hnacích vozidel elektrickou energií. Trať, která je těmito prvky vybavena, se nazývá elektrifikovaná trať.
Na železnici v České republice se používají následující proudové soustavy:[8]
- stejnosměrná 3 kV
- střídavá 25 kV, 50 Hz,
okrajově se zde používá též
- stejnosměrná 1,5 kV (Tábor – Bechyně, první elektrifikovaná trať na území dnešní ČR[9][10])
- střídavá 15 kV, 16,7 Hz (Znojmo – Šatov – Retz, jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech 2008–2009,[11] navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 2/3 Hz).[12]
Z celkem 9 513 km železničních tratí, které v roce v roce 2005 provozoval největší český železniční dopravce České dráhy, bylo 1 830 km dvoukolejných, 38 km vícekolejných a 7 645 km jednokolejných, elektrifikovaných bylo 2 997 km (tj. necelá třetina), z toho 58 % stejnosměrnou soustavou 3 kV a zbytek střídavou soustavou 25 kV 50 Hz.[13] Elektrifikace pokračuje i v dnešní době.[14]
Mezi pevná trakční zařízení patří:
- napájecí stanice, které jsou vybaveny elektrickým zařízením odpovídajícím příslušné napájecí soustavě
- u stejnosměrného napájení typicky – třífázový transformátor a můstkový usměrňovač
- u střídavého napájení typicky transformátor ve speciálním jednofázovém zapojení
- spínací stanice
- trakční (trolejové) vedení nebo napájecí (třetí) kolejnice.
Reference [editovat]
- ↑ http://elektrika.cz/data/clanky/stejnosmerny-nebo-stridavy-proud-pocatky-elektrifikace
- ↑ http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/elektrifikace
- ↑ Příruční slovník naučný, díl I., Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1962
- ↑ http://www.duha.cz/duhove-cesty/11-kolo
- ↑ http://www.autoweb.cz/nova-jmena-pro-bmw-i1-az-i9/
- ↑ http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=44573 (časopis Elektro 10/2011)
- ↑ SŽDC: Modernizace dráhy - přehled staveb
- ↑ Mapa SŽDC: Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu
- ↑ http://www.zelpage.cz/zpravy/7908
- ↑ http://www.zlate-mince.cz/CRS_2003_Bechyne.htm
- ↑ http://www.zelpage.cz/zpravy/5299 Elektrifikace traťového úseku Šatov - Znojmo
- ↑ Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC
- ↑ http://mapa.rychnovsky.cz/
- ↑ Elektrizace trati Lysá nad Labem - Milovice, údaje o stavbě na stránkách SŽDC
