Karlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Karlín (rozcestník).
Karlín
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Karlín Křižíkova ulice.jpg
Karlín – znak
historický znak
kód katastrálního území: 730955
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8
městský obvod: Praha 8
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 6
katastrální výměra: 2,16 km²
obyvatel: 12 091 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 5 598 obyv./km²

Karlín (německy Karolinenthal) je čtvrť (katastrální území) v městské části Praha 8, mezi Libní a Novým Městem. Je vymezena oblastmi VltavaTěšnov – úpatí vrchu VítkovPalmovka - Libeňský most. Obec Karlín byla založena roku 1817 na někdejším Špitálském poli - Špitálsku jako oficiální pražské předměstí, v letech 19031921 byl Karlín městem.

Historie čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty. Původně do jeho katastru náležel také ostrov Štvanice, který byl později připojen k Holešovicím-Bubnům. Již tehdy ale na tomto území stála vojenská invalidovna. Ta byla vystavěna v létech 1731–1737 jako ubytovna pro válečné invalidy i s rodinami z peněz nadace polního podmaršálka Petra Strozziho ze Schrattenthalu.

Roku 1847 zde byla postavena první pražská plynárna, která zásobovala svítiplynem 200 lamp v centru města.[1] Po zbourání městských hradeb v 70. letech 19. století patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Proto zde také vyrostla řada průmyslových závodů a obytných domů velmi rychle, přičemž na někdejším Rohanském ostrově byly vybudovány nové výrobní podniky a blíže k Vítkovu potom obytné domy.

Součástí Velké Prahy se stal Karlín až v roce 1922. Tedy později než sousední a od Prahy vzdálenější Libeň, která byla připojena k Velké Praze již v roce 1901 a musela být s Prahou spojena „oklikou“ přes Libeňský most, který byl zprovozněn v říjnu 1928 jako Most Masarykův.

V této době zde měl velký vliv průkopník české elektrotechniky František Křižík, který zde rozvíjel elektrotechnický průmysl. Roku 1907 zde byla uvedena do provozu Křižíkova elektrická tramvajová dráha, kterou však záhy z organizačních důvodů odprodal městu Praze.

Negrelliho viadukt a kancelářská budova Danube House

Významnou stavbou čtvrti je Negrelliho viadukt, někdy též zvaný Karlínský, který spojuje Masarykovo nádraží s nádražím Praha-Bubny. V 90. letech[kdy?] byla tranzitní silniční doprava přemístěna blíže k Vltavě na nové Rohanské nábřeží, takže byla zklidněna Sokolovská ulice, hlavní karlínská třída.

Poválečný rozvoj[editovat | editovat zdroj]

V 60. letech 20. století bylo v sousedství barokní Invalidovny postaveno – jako jedno z prvních – stejnojmenné panelové sídliště. Později zde přibyl hotel Olympik, jako připomínka tehdejších snah o pořádání Olympijských her.

Již první trasa metra v roce 1974 byla ukončena na území Karlína ve stanici Florenc. V roce 1990 se karlínští dočkali podzemní dráhy do centra Karlína, přilehlé pěší zóny a na sídliště Invalidovna prodloužením trasy metra B o stanice Křižíkova a Invalidovna.

V roce 2002 Karlín zcela zatopila a zdevastovala povodeň, která způsobila pád několika domů, a trvalo rok, než se zde život vrátil k normálu. Na jaře roku 2006 byla dokončena protipovodňová ochrana Karlína a Libně.

Od počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní výstavba. Nové objekty se budují převážně mezi Rohanským nábřežím a Vltavou. Ve starém Karlíně se většinou jedná o přestavby nebo dostavby starých továrních objektů. V roce 2008 rozhodl pražský magistrát o pronájmu a následném prodeji Rohanského ostrova, kde má[kdy?] vyrůst nové městské centrum.[2]

V roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části Karlín.[3] Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jemuž byla určena, o ní nehlasovalo.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Kancelářská budova Danube House

Sportovní vyžití[editovat | editovat zdroj]

Díky urbanistickému vlivu Karlín nesmírně zkrásněl, některá méně udržovaná místa se prosvětlila a otevřela se lidem, avšak také zaniklo mnoho regionálně i celostátně známých sportovních klubů a jednot jako např. Čechie Karlín fotbal, AFK Karlín, jehož pokračovatelem byla Tesla Karlín. Velice známým regionálním klubem byl až do roku 1950 klub SK Úředníci Karlín (jako předseda zde působil významný karlínský podnikatel a obchodník Fanta, který byl též dlouholetým předsedou Pražské fotbalové župy a dlouholetým asociačním kapitánem fotbalové reprezentace ČR ), k jehož odkazu se v dnešní době hlásí jediný existující místní futsalový/fotbalový klub SK Futsal Karlín. Dále mohou obyvatelé využít, bez rozdílu věku, hodiny v Aikidu Karlín, lekcí na golfovém odpališti, přijít si zacvičit do jediné karlínské tělocvičny u Tělocvičné jednoty Sokol - Karlín, zahrát si tenis na tenisových kurtech či se zúčastnit futsalových soubojů v tradiční Karlínské minifutsalové lize.

Okolní čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Karlín sousedí s těmito pražskými čtvrtěmi:

Veřejná prostranství[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://lpg-cng.ochranamotoru.cz/svitiplynovy-pohon-na-svitiplyn-karbonizace-mestsky-plyn.htm
  2. BOHÁČKOVÁ, Lucie. Rohanský ostrov nabídne bydlení i oddechovou zónu. deník.cz [online]. 2008-06-23 [cit. 2011-07-02]. Dostupné online.  
  3. Petice za zřízení Městské části Karlín [online]. Karlínský informační portál, 2005-04-12, [cit. 2008-04-06]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČÍŽEK, Karel. Úvaha o spojení obce Karlínské s král. hlavn. městem Prahou. Praha : Knapp, 1885. Zpráva mapující poměry samostatného Karlína v 80. letech 19. stol. a posuzující výhody a nevýhody případného připojení ku Praze.. Dostupné online.  
  • JOZÍFEK, Otakar. Karlínsko. Praha : Čas, 1904. Sociologický rozbor situace zemědělců v karlínském okrese na přelomu 19. a 20. stol. ve srovnání s dánskými nebo německými rolníky. Autor hodnotí hospodářskou situaci (katolických) rolníků v karlínském okrese (r. 1904) a srovnává ji s (protestantskými) rolníky v Dánsku nebo Německu. Dostupné online.  
  • KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Praha : Česká grafická unie, 1923. Dějiny území za Poříčskou branou od 10. stol. do roku 1817, kdy zde vznikla samostatná obec Karlín.. Dostupné online.  
  • KNEIDL, František. Dějiny karlínského školství za první půlstoletí jeho trvání : Od roku 1841 do roku 1891. Praha : Obec karlínská, 1891. Stručný nástin historie školství v Karlíně od založení této dnešní pražské čtvrti v r. 1817 do r. 1891.. Dostupné online.