Karlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Karlín (rozcestník).
Karlín
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území: 730955
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8
městský obvod: Praha 8
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 6
katastrální výměra: 2,16 km²
obyvatel: 12 091 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 5 598 obyv./km²

Karlín je čtvrť (katastrální území) v městské části Praha 8, mezi Libní a Novým Městem. Je vymezena oblastmi VltavaTěšnov – úpatí vrchu VítkovPalmovka - Libeňský most. Obec Karlín byla založena roku 1817, v letech 19031921 byl Karlín městem.

Obsah

[editovat] Historie čtvrti

Karlín byl založen roku 1817. Původně do jeho katastru náležel také ostrov Štvanice, který byl později připojen k Holešovicím-Bubnům. Již tehdy ale na tomto území stála nejvýznamnější karlínská stavba Invalidovna. Ta byla vystavěna v létech 1731 - 1737 jako ubytovna pro válečné invalidy i s rodinami z peněz nadace polního podmaršálka Petra Strozziho ze Schrattenthalu.

Po zbourání městských hradeb v 70. letech 19. století patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Proto zde také vyrostla řada závodů a obytných domů velmi rychle, na Rohanském ostrově byly vybudovány podniky a blíže k Vítkovu potom obytné domy.

Součástí Velké Prahy se stal Karlín až v roce 1922. Tedy později než sousední Libeň, která byla připojena k Velké Praze již v roce 1901 a musela být s Prahou spojena „oklikou“ přes Libeňský most.

V této době zde měl velký vliv průkopník české elektrotechniky František Křižík, který zde rozvíjel elektrotechnický průmysl. Roku 1907 zde byla uvedena do provozu Křižíkova elektrická tramvajová dráha, kterou však záhy z organizačních důvodů odprodal Praze.

Negrelliho viadukt a kancelářská budova Danube House
Negrelliho viadukt a kancelářská budova Danube House

Také velmi významnou stavbou zde je Negrelliho viadukt, který spojuje Masarykovo nádraží s nádražím Bubny. V 90. letech byla tranzitní silniční doprava přemístěna blíže k Vltavě na nové Rohanské nábřeží, takže byla zklidněna Sokolovská ulice, hlavní karlínská třída.

[editovat] Poválečný rozvoj

V 60. letech bylo v sousedství barokní Invalidovny postaveno – jako jedno z prvních – stejnojmenné panelové sídliště. Později zde přibyl hotel Olympik, jako připomínka socialistických snah o pořádání Olympijských her.

Již první trasa metra v roce 1974 byla ukončena na území Karlína ve stanici Florenc. 22.11.1990 se karlínští dočkali podzemní dráhy do centra Karlína, přilehlé pěší zóny a na sídliště Invalidovna. Na území Karlína je stanice Křižíkova a Invalidovna

V roce 2002 zcela zatopila a zdevastovala Karlín povodeň, která způsobila pád několika domů, a trvalo rok, než se zde život vrátil k normálu. Na jaře roku 2006 byla dokončena protipovodňová ochrana Karlína a Libně.

Od počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní výstavba. Nové objekty se budují převážně mezi Rohanským nábřežím a Vltavou. Ve starém Karlíně se většinou jedná o přestavby nebo dostavby starých továrních objektů.

V roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části Karlín.[1] Zastupitelstvo hlavního města Prahy, kterénu byla určeno, o ní nehlasovalo.

[editovat] Významné stavby

Kancelářská budova Danube House
Kancelářská budova Danube House

[editovat] Okolní čtvrti

Karlín sousedí s těmito pražskými čtvrtěmi:

[editovat] Fotogalerie

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

[editovat] Reference

  1. Petice za zřízení Městské části Karlín [online]. Karlínský informační portál, 2005-4-12, [cit. 2008-04-06]. Dostupné online.

[editovat] Externí odkazy


znak hlavního města Prahy Praha – hlavní město České republiky
Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18, Praha-Čakovice (od 11/2007, dříve s P19) | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.